Ministerstvo školství může dál posuzovat žádosti o založení nové školy podle toho, zda jsou ve školách v okolí volná místa

Před dvěma lety požádalo 18 senátorů Ústavní soud, aby zrušil část školského zákona. Chtěli, aby úřady o vzniku nové školy nemohly rozhodovat jen podle kapacity škol v okolí. Neuspěli. Senátoři se obrátili na Ústavní soud v době, kdy ministerstvo školství doslova z roku na rok zpřísnilo postup při posuzování žádostí o zápis nové školy do školského rejstříku. Začalo je totiž posuzovat i podle toho, zda neodporuje dlouhodobému záměru vzdělávání v České republice nebo v příslušném kraji. Do té doby při posouzení žádosti hrálo roli jen to, zda žadatel splnil všechny podmínky nutné pro zajištění provozu školy – například zda má kvalifikované zaměstnance nebo vhodnou školní budovu. Pak ale ministerstvo školství začalo brát v úvahu další kritérium – jak jsou naplněny školy v okolí. Například soukromých základních škol v té době přibývaly ročně zhruba čtyři desítky. Poté, kdy žádosti začaly být posuzovány i podle nového kritéria, těch kladně posouzených ubylo.
Podle senátorů, kteří Ústavnímu soudu návrh na zrušení této části školského zákona poslali, není možné o bytí, či nebytí nové školy rozhodovat jen na základě zmíněného dlouhodobého záměru, jehož obsah není v zákoně ani jasně vymezen, a je tak zcela v rukou úředníků a politiků. Navíc podle nich nová praxe ministerstva prý porušovala i právo rodiče zajistit dítěti nejlepší vzdělání.
„Rodiče chtějí pro své děti vždy to nejlepší vzdělávání. Ideálně by tuto poptávku měly pokrýt veřejné školy, ale pokud tomu tak není, je to právě na soukromých školách,“ říká senátor a bývalý ředitel veřejného gymnázia Jiří Růžička.

Regulace je právem státu

Ústavní soud nicméně všechny jejich argumenty zamítl. Stát podle něj může rozhodovat, jak zajistí povinné školní vzdělání. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka stát tím, že reguluje vznik nových škol, do ústavních práv nezasahuje – soukromé školy tvoří jen doplněk systému veřejného školství.
„Nález Ústavního soudu se může stát v budoucnu nejen brzdou, ale přímo zpátečkou před rok 1989, kdy jiné než státní vzdělávání nebylo možné,“ komentuje jeho usnesení senátor Michael Canov (STAN+SLK). Tvrdí, že soukromé školy budou moci už jen zanikat, neboť všude bude obsazeno veřejnými školami.
„Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji, ale nesouhlasím s ním. Dlouhodobé vzdělávací záměry podléhají politické koncepci. Příkladem může být Karlovarský kraj a jeho snaha omezit střední školy se všeobecným vzděláním a naopak preferovat učňovské,“ říká Růžička. Ten se snahy změnit současnou praxi ani přes rozhodnutí Ústavního soudu nevzdává. „Budeme zvažovat návrh novely školského zákona. Důležité ovšem je, aby došlo obecně ke zkvalitnění vzdělávání tak, aby rodiče nebyli nuceni pro své děti hledat alternativy,“ dodává Růžička.

* Fakta – Proč je důležitý zápis do školského rejstříku

* Zápis dává právnické osobě právo provozovat školu, například vydávat vysvědčení.

* Soukromá škola získává zápisem nárok na příspěvek ze státního rozpočtu na každého žáka. Jeho výše může dosahovat až 90 procent prostředků, které dostávají veřejné školy. Soukromé školy na rozdíl od veřejných mohou svůj rozpočet vylepšit školným.

* Děti, docházející do zařízení v rejstříku nezapsaných, tedy do tzv. komunitních škol, jsou oficiálně vzdělávané
doma. Musí chodit pravidelně na přezkoušení.

4 172 základních škol je celkem zapsáno do školského rejstříku.

215 soukromých základních škol funguje v Česku, před 10 lety jich bylo 68.

21 v ze 48 žádostí o zápis bylo přijato k 1. září 2018. O rok dříve uspělo 42 z 53.

Zdroj: 19. 07. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 3    Z domova

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Už žádné tvrdé přijímací zkoušky. K přijetí na prestižní univerzitu Sciences Po má nově stačit maturitní vysvědčení a pohovor přes video. Podobně se plánují otevřít masám i další elitní vzdělávací instituce. Jedna z nich, obzvlášť výběrová škola pro vrcholné úředníky ENA, bude zrušena.

Má jej současný prezident Emmanuel Macrona dalších pět z jeho šesti předchůdců: absolutorium z Pařížského institutu politických věd, běžně označovaného jako Sciences Po. Tedy z jedné ze špičkových francouzských univerzit, z níž vychází velká část elity země. Každý, kdo chtěl něco znamenat v politice, byznysu nebo médiích, potřeboval alespoň část svého studia strávit na Sciences Po. Ze sedmi posledních prezidentů ji nedokončil jen Nicolas Sarkozy– kvůli problémům s angličtinou.

Nyní chce Sciences Po zásadně změnit systém svého fungování. Ve snaze přiblížit špičkové vzdělávání širším řadám studentů z různých sociálních vrstev plánuje zrušit klasické přijímací řízení. Dosud byly přijímačky na Sciences Po a další elitní univerzity jakýmsi přechodovým rituálem pro studenty z vyšší střední třídy. Aby v nich měli šanci uspět, většinou si k tomu platili přípravný rok, v přepočtu zhruba za 50 tisíc korun ročně.

Podle studie z loňského roku téměř tři čtvrtiny (70 procent) přijatých uchazečů pocházely z „vyššího socioprofesního zázemí“, což reprezentuje 18 procent populace. A to se má změnit. Zrušení stávající podoby přijímacích zkoušek má zvýšit společenskou mobilitu a usnadnit mladým ze znevýhodněných poměrů, aby i oni mohli na škole studovat. Nově proto má k přijetí stačit maturitní vysvědčení, závěrečná zkouška ze základní školy a pohovor na dálku přes video.

„Chceme vytvořit přehlednější, spravedlivější a efektivnější vzdělávací systém tak, aby podporoval diverzitu,“ řekl ředitel Sciences Po Fréderic Mion. „Chceme zavést i další přijímací kritéria, než jen ta akademická: a to otevřenost v myšlení, důslednost, vynalézavost a odolnost,“ dodal Mion.
Toto opatření ve francouzském vzdělávacím systému nezůstane jediné. Podobné změny jako na Sciences Po mají následovat i na dalších elitních školách: na technické École Polytechnique a na École Normale Supérieure, zaměřené na výuku společenských věd.
Letos na jaře Macron také oznámil, že zruší extrémně výběrovou École Nationale d’Administration, známou pod zkratkou ENA, z níž vycházejí vrcholní státní úředníci. Je podle něj „mimo kontakt s realitou“.

Ani nový model zkoušek pomocí pohovoru přes video však není vítán jednomyslně. „Není o nic méně diskriminující než psaný test. Uchazeči musí být schopni souvislého projevu, musí předložit jasné myšlenky a vědět, o čem mluví,“ říká socioložka Annabelle Allouchová.

Cynik by dodal: o to snad ve vyšším vzdělávání jde.

Zdroj: www.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Jaký má smysl, aby děti biflovaly matematické vzorečky, když se zároveň nenaučí, že je mohou využít, aby si spočetly výhodný úvěr? Má cenu šprtat se data a politické reálie historie, když se žáci netříbí v umění kriticky myslet? Zkostnatělé školní osnovy by měla uvést do souladu s dobou a moderními trendy revize rámcových vzdělávacích programů. Jenže nejdřív se chystala bez kontaktu s odbornou veřejností, a teď už se nechystá vůbec. Práce stojí a bude stát nejspíš do příštího roku, protože není jasné, nakolik koresponduje s vládní strategií vzdělávání.

Nynější, zapauzované revize spustilo ministerstvo školství v roce 2017, ustavilo 43 pracovních komisí, kde sedí rozliční zástupci daného cechu a probírají obsah učiva předmět po předmětu. Problém je, že to každá komise dělá separé, aniž by se jejich práce prolínala, a tak je otázka, jak moderní, prostupné, provázané a užitečné nové osnovy budou. Otázka, na kterou nejde vypáčit odpověď, protože dosavadní stanovisko ministerstva zní, že nebudou diskutovat, dokud to nebude hotové. Nedbá námitek odborníků, že takhle by zásadní proměna českého školství vznikat neměla. Notabene když má být založená na široké shodě a principu, že éra biflování a jedné pravdy končí, aby ji nahradila schopnost debatovat, myslet, dávat do kontextu, rozpoznat blábol.

Naposledy se tak velká debata o proměně školství vedla v roce 2004. V září tehdejšího roku se situace ve vzdělávacích institucích skutečně změnila. Když učitelé připravovali plán na školní rok před tímto datem, museli se držet takzvaných osnov. Tedy jasně daného programu, co a jak v daném období školního roku dětem vkládat do hlavy. Od září 2004 jim rámcové vzdělávací programy v ideálním případě rozvázaly ruce. Musí se od té doby jen držet státních rámců, tedy jaké dovednosti mají žáci a studenti daných oborů do 19 let věku umět; jakými vědomostmi mají vládnout, jaké pracovní a jiné návyky si osvojit. Jak toho který učitel docílí, už záleží na strategii každé školy.

Jenže v praxi na ideální variantu vždycky nedojde. Pedagogové sice dostali volnost, ale chybí jim metodika; mnozí si vybrali cestu nejmenšího odporu a učí, jako vždycky učili. Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký proto před časem vyjádřil obavu, že vzhledem k tomu, v jak uzavřeném duchu se revize chystají, dopadnou jako ty předchozí – tedy že mnozí pedagogové setrvají u starých jednotných osnov, na něž jsou zvyklí. „Je potřeba poučit se z předchozí chyby a doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ řekl Hřebecký.

Zdroj: 04. 07. 2019   Lidové noviny   Strana 18   Poslední strana   KATEŘINA SURMANOVÁ

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Zdravotnické školy připravují odbornice a odborníky v nelékařských zdravotnických profesích od sester a záchranářů přes laboranty, zubní techniky, dentální hygienisty, nutriční terapeuty, zdravotnické asistenty až po rekondiční maséry. Prakticky všechny školy se kromě přípravy budoucích zdravotníků věnují i vzdělávacím a osvětovým akcím pro veřejnost.

Zdravotničtí pracovníci se běžně setkávají s pokročilou technikou a s nejmodernějšími farmaceutickými přípravky.
Nakolik jsou žáci a studenti zdravotnických škol v kontaktu s reálnou praxí? Dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ ze závěru loňského roku potvrdilo, že právě odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli je pro „zdrávky“ jednoznačnou prioritou. Více než 90 % VOŠ zdravotnických uvádí, že se odborníci z praxe přímo podílejí na výuce.
Například na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Hradci Králové působí na 50 externistů – vyučují zde lékaři, sestry i laboranti z FN Hradec Králové, z lékařské i farmaceutické fakulty UK. Podobně na tom je SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni, jež spolupracuje se 78 odborníky z plzeňské FN i LF UK, zdravotnické záchranné služby i z dalších státních a soukromých pracovišť.

O stáže je zájem

„U zubních techniků jsme vyzkoušeli také tandemovou výuku pedagoga školy s odborníkem z praxe – studenti byli z takto organizované výuky nadšeni,“ uvádí ředitelka královéhradecké školy PaedDr. Soňa Lamichová. „Bohužel to není a z finančních důvodů ani nemůže být běžná praxe, nicméně projekt šablon nám ji umožnil a naplánovali jsme ji také v navazujícím projektu šablony II,“ dodává. (Šablony vyhlašované MŠMT jsou projekty se zjednodušeným vykazováním financované z ESIF – pozn. aut.) Oslovená plzeňská škola je využívá rovněž k financování stáží pedagogů na moderních zdravotnických pracovištích. Zájem o stáže pedagogů má více než 70% VOŠ, jak ukázalo zmíněné šetření projektu Podpory krajského akčního plánování.

Odborníci z praxe se účastní rovněž tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP). „V rámci jejich akreditace se podílejí na koncepci a obsahovém zaměření modulu, který vyučují. Individuálně spolupracují s koordinátorem daného oboru,“ doplňuje PhDr. Ivana Křížová, ředitelka SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni, která byla vyhlášena „Zdrávkou roku 2018“. V Plzni se odborníci jako členové zkušebních komisí účastní také absolutorií studentů, což je v rámci ČR praxe obvyklá zhruba u poloviny VOŠ.

Jako naprostou nezbytnost vidí ředitelka Soňa Lamichová z Hradce Králové účast odborníků při tvorbě studijních materiálů: „Máme řadu aplikací přístupných v prostředí internetu. Ve spolupráci s předními odborníky z klinických pracovišť FN HK, špičkových soukromých zařízení, zejména v oblasti stomatologické péče, a odborníků z farmaceutické fakulty UK jsme vytvořili multimediální výukové materiály pro čtyři obory.“ V rámci celorepublikového projektu Inovace vyššího odborného vzdělávání zde vznikají další tzv. otevřené digitální zdroje – velkou část jejich autorů, korektorů a recenzentů představují právě odborníci z praxe.

Studenti v terénu

Odborné praxe žáků a studentů, zpravidla na pracovištích regionálních zaměstnavatelů, zajišťuje více než 90 % zdravotnických škol, byť se jejich organizace liší podle ŠVP jednotlivých oborů.

Plzeňští žáci střední zdravotnické školy stráví na pracovištích 1 až 2 dny v týdnu, studenti VOŠ i blokově 1 až 8 týdnů. Budoucí hradečtí zdravotníci vykonávají v nemocnicích, v lékárnách a zubních laboratořích několikatýdenní souvislé praxe, v oboru Diplomovaná všeobecná sestra až 9 týdnů v jednom semestru. Součástí výuky jsou odborné exkurze seznamující s vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti. „V rámci ČR vyhledáváme ta, kde neprobíhá běžná odborná praxe,“ doplňuje Soňa Lamichová. Exkurze plzeňské školy rozšiřují pohled na oblast zdravotnictví a sociální péče o zařízení pro zdravotně či sociálně znevýhodněné (ústav sociální péče, stacionář, psychiatrická nemocnice, dětský domov, diagnostický ústav, domov pro seniory, Dům světla, Domov sv. Zdislavy pro matky a dítě v tísni…). Plzeňská SZŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje s nemocnicemi v kraji (Klatovy, Domažlice, Stod, Rokycany, nemocnice Primaved, Mulačova nemocnice, Dětské centrum, krajská zdravotnická záchranná služba), kvůli zájmu o nábor absolventů ji aktivně oslovují i zdravotnická zařízení z Karlových Varů, Hořovic či pražská VFN. Stěžejní je podle ředitelky Křížové spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí – v rámci reflexe pracují oba partneři s vyhodnocováním zpětné vazby prostřednictvím evaluačních dotazníků a management školy i FN se schází k pravidelným konzultacím.

„Díky projektům podpořeným z programu Erasmus+ a z Norských fondů odjíždějí někteří žáci na dvou až třítýdenní stáže do Norska, Anglie a na Slovensko. Plánujeme tříměsíční stáž studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra v Anglii a stáže pedagogů v Norsku,“ říká Soňa Lamichová. Dodává však, že tato forma rozvoje odborných kompetencí žáků i pedagogů je možná pouze díky projektům a závisí na míře jejich finanční podpory. Budoucí zdravotníci z Plzně praktikují ve slovenské Nitře a v sousedním Německu.

Zdrávky pro veřejnost

Zdravotnické školy fungují i jako centra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. V té plzeňské například vybudovali edukační centra zaměřená na zdravý životní styl, první pomoc, dentální hygienu a nutriční terapii, která oslovují různé cílové skupiny – děti z MŠ i ZŠ, pedagogy, pracovníky partnerských firem i širší veřejnost včetně seniorů. Edukační centrum nabízí tematické projektové dny pro žáky, vzdělávání pro zdravotnické asistenty, simulační nácvik záchrany života, dentální poradenství i poradenství ke zdravému stravování a životnímu stylu. Speciálně pro pedagogy je určen vzdělávací program předlékařské první pomoci, o který je značný zájem.

Různě zaměřené kurzy první pomoci nabízí pedagogům, široké veřejnosti i v rámci firemního vzdělávání také hradecká zdravotnická škola. Zareagovala rovněž na problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení a zájem žen o možnost profesního uplatnění v péči o nejmenší – nabízí 160hodinový akreditovaný kurz s následnou možností složit zkoušku a získat profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky.

Nedostatek zdravotnických pracovníků významně urychluje spolupráci škol a zaměstnavatelů. Ukázkovým příkladem jsou podle ředitelky Lamichové společné prezentace na propagačních a náborových akcích v rámci kraje, případně kombinace stipendií a náborových příspěvků ze strany nemocnic určené budoucím sestrám.

Plzeňský kraj se snaží podpořit užší spolupráci škol s nemocnicemi projektem Studuj srdcem – aktivity propagující význam zdravotnických oborů mají cílit na děti nejen v základních, ale už i v mateřských školách. *

Daniela Kramulová, publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání; publicistka projektu P-KAP

Zdroj: 28. 06. 2019   Komora.cz   Strana 48    Podnikání personalistika & vzdělávání

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Prázdniny už sice začaly a děti už pustily školu z hlavy, politici to ale zatím udělat nemohou. Příští týden má vláda dostat na stůl poslanecký návrh na změnu školského zákona z dílny Pirátské strany. Pod dokument, který si bere za cíl radikálně změnit maturitní zkoušky, se podepsali také experti na problematiku školství z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V první řadě chtějí dosáhnout toho, aby studenti, kteří před pár dny dokončili druhý ročník středních škol, za dva roky nemuseli povinně skládat státní maturitu ze tří předmětů – včetně obávané matematiky, jak s tím v tuto chvíli školský zákon počítá. „Jedná se o reakci na současný stav. Letos si matematiku vybralo v jarním termínu 14 700 maturantů, neuspělo jich 3 290. Od roku 2022 má být povinná prakticky pro všechny obory maturita z matematiky i cizího jazyka. Dá se předpokládat, že kolem 20 tisíc žáků skončí neúspěšně, a tomu bychom chtěli předejít,“ říká pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Letos na jaře se k maturitě přihlásilo necelých 70 tisíc žáků středních škol.

Maturita jen pro vysokou

Pirátům ale nejde jen o povinnou matematiku, která slibuje ještě rozšířit již nyní úctyhodné řady maturitních propadlíků. V tuto chvíli mají totiž maturanti tři pokusy, pokud se jim zkoušku ani na potřetí nepodaří složit, mohou studium celé zopakovat, nebo vstoupit na pracovní trh s tím, že si mohou do životopisu napsat pouze ukončené základní vzdělání. Jen pro představu – v loni na jaře v některé části maturitní zkoušky neuspělo 28,8 procenta žáků. Zatímco na gymnáziích je neúspěšných minimum, na maturitních učňovských oborech je to každý druhý.
„Chceme, aby tito žáci, kteří dokončili školu, měli ukončené středoškolské vzdělání. Na tom, že pro vstup na vysokou školu je třeba mít maturitu, se nic nemění,“ říká pirátská poslankyně Olga Richterová s tím, že problém s matematikou zavedením povinné zkoušky řešit jednoduše nelze.

Plaga: Neřiďme se jen čísly

„Návrh Pirátů vnímám jako další příspěvek k debatě o podobě a obsahu povinné maturitní zkoušky z matematiky, kterou jsme na ministerstvu už otevřeli. Nechci ale, abychom se rozhodovali jen podle čísel úspěšnosti této zkoušky,“ říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministr nevylučuje ani to, že by do budoucna mohlo ukončování studia na střední škole vypadat úplně jinak než nyní. Jak? To by podle něj mělo vyplynout z debaty, která se ve školství nyní vede.
Ministerstvo počítá, že svou představu úpravy maturit předloží vládě, to Plaga sliboval už na jaře. Jenže podle informací z úřadu přišla celá řada připomínek a to vše přibrzdilo. „Novela je připravena, předpokládáme, že bude předložena v následujících týdnech,“ slibovala už na začátku června mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na rozdíl od pirátského návrhu ale ještě na vládu oficiálně nedoputovala.

Návrat hodnocení do škol

Pirát Lukáš Bartoň před časem připustil, že je k přípravě vlastní novely přimělo právě dlouhé čekání na to, až diskusi kolem maturit otevře samo ministerstvo. Na řadě změn se s Plagou shodne. Tak například si oba přejí, aby se hodnocení maturitních písemných prací a ústních zkoušek opět vrátilo do kompetence škol. Tím by se státní maturita v praxi omezila pouze na testy.

Scénáře, o kterých bude jednat Sněmovna

  • Jak je to v zákoně dnes: Státní maturitu ze tří předmětů (včetně matematiky) mají skládat studenti gymnázií a lyceí od roku 2021, ostatní obory s několika výjimkami od roku 2022.
  • Ministerský návrh: Povinná matematika má být pro všechny od roku 2022. Státní maturita se má omezit na testy, písemná a ústní část zkoušky se má vrátit na školy.
  • Poslanecká novela: Povinnou zkoušku ze tří předmětů odmítá. Maturita by se omezila na testy, jak to chce i ministerstvo. Ukončené středoškolské vzdělání by měli všichni, kdo úspěšně dokončili školu, i když státní maturitu neudělali, nemohli by se ale hlásit na vysokou.

Radka Hrdinová, reportérka MF DNES

Zdroj: 02. 07. 2019   Mladá fronta DNES   Strana 3   Z domova

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.