Je malý vzrůstem, ale velký srdcem. O kom je řeč? O čtyřiačtyřicetiletém Jaroslavu Durdoňovi. Tento drobný chlapík v nejlepších letech žije na severu naší republiky v malém městečku Nový Bor.

Již 19 let žije společně se svou přítelkyní, se kterou vychovávají svých sedm dětí ve věku od 1 roku do 17 let. Tento fakt vedl Jaroslava, který byl momentálně registrován na úřadu práce, k tomu aby si doplnil vzdělání a hlavně, aby po dlouhých letech, kdy pracoval ve sklářských oborech, získal konečně nějaké osvědčení, díky němuž by měl větší šanci na získání práce. Je to klasický příklad, na Novoborsku vůbec ne ojedinělý.

Na začátku Jaroslavovy profesní cesty bylo studium na Středním odborném učilišti sklářském v Novém Boru. Ve škole setrval pouze dva roky v letech 1984 až 1986. Studium bohužel nedokončil a tím se dostal do sporu s otcem, který to Jaroslavovi velice zazlíval. I to bylo motivací, aby se pokusil získat vysněné osvědčení. Po neúspěšném studiu se snažil získat alespoň nějaký doklad o tom, že řemeslo na nějaké úrovni umí. V huti Hantych, kde byl zaměstnán, a „školu práce“. Vyučovali ho mistři svého řemesla – pan Čejka, pan Bílý, pan Horník, pan Rozin a další. V huti nakonec Jaroslav setrval dlouhých 10 let a získal spoustu nových dovedností při práci se sklem. Jeho cesta pokračovala dále do moderní sklárny Crystalex. V té době v ní byla masová ruční výroba, dnes se zabývá pouze strojní výrobou. Zde působil celkem dlouhou dobu – 5 let – během kterých se profesně rozvíjel. Jeho další cesta vedla zpět do hutě Hantych, kde setrval pouze jeden rok a další rok pracoval na Výzkumném ústavu užitkového skla pro drobného podnikatele pana Jaroše. Tým lidí, se kterými zde pracoval, se často obměňoval, a proto další cesta vedla mimo region Novoborska do Harrachova, kde pracoval bezmála 2 roky. Byl spokojen profesně, ale bohužel ho odloučení od přítelkyně a dětí přivedlo zpět. Získal práci ve Chřibské u pana Černého, který zhruba po půl roce ukončil výrobu. K tomu říká: „Dodnes vlastně nevím, proč to zde skončilo.“

Následovalo období, kdy se Jaroslav ocitl tři roky úplně mimo sklářské obory. Po tomto čase ho hlas srdce přitáhl zpět ke sklu a po dva krásné roky spolupracoval se skvělými skláři – Martinem Janeckým a Markem Bartkem. I v tomto případě měl Jaroslav tak trochu smůlu, neboť oba pánové vyrazili na zkušenou do světa a tím zůstal Jaroslav opět bez práce. Martin Janecký setrvává dále v zahraničí a dokonce nabízel Jaroslavovi práci v zahraničí. Bohužel s takto početnou rodinou je Jaroslav rozhodnutý zůstat v Čechách.

Byla to snad náhoda, ale díky úřadu práce se Jaroslav dozvěděl o pilotním ověřování a možnosti doplnění si vzdělání a získání certifikátu v novoborské Vyšší odborné škole sklářské a Střední škole, Nový Bor, Wolkerova 316, příspěvkové organizaci. Jeho kroky směřovaly do školy, kde se dozvěděl podrobnosti o projektu UNIV3 a pilotním ověřování oboru Sklář pro duté sklo dle profesní kvalifikace, a bez váhání se přihlásil.

Dnes již s odstupem času Jaroslav říká: „Prošel jsem za ta léta různé sklárny, práce mě baví a kromě klasické výroby jsem se také dostal k tvorbě speciálních zakázkových kusů. Na Novoborsku je velmi široké zaměření skláren, a tak jsem vyzkoušel opravdu skoro všechny techniky hutního tvarování skla.“

K vlastnímu programu Sklář pro duté sklo Jaroslav řekl: „Chtěl jsem si dodělat vzdělání, získat certifikát. To byl pro mě hlavní cíl. Díky tomuto programu jsem se naučil nové věci, získal jsem vědomosti ohledně technologie tavících a chladících pecí. S kurzem jsem velmi spokojen, snad jen dle mého názoru by mohl být program o něco delší. Zdokonalil jsem se ve stávajících dovednostech a také má práce je přesnější. Díky získání certifikátu si slibuji lepší uplatnění na trhu práce a již dnes mám přislíbenou práci ve sklárně AVECLARA v Polevsku.“

A co kurz jako takový? „Sklářská škola v Novém Boru je velmi dobře technicky vybavená, samozřejmě kurz není jenom o materiálním vybavení. Lektoři byli dva a s jejich prací jsem byl velmi spokojen. Oceňuji jejich individuální přístup a obrovskou trpělivost (ta byla potřeba zejména pro kluky z úřadu práce, kteří píšťalu drželi poprvé v životě) oba pomohli, poradili. Celková atmosféra byla velmi pozitivní,“ doplňuje Jaroslav.

Jak to bylo s časem a podporou? „ Časově jsem neměl jediný problém a do mého časového harmonogramu kurz zapadl bez problémů, momentálně jsem byl v době kurzu registrován na úřadu práce. Chtěl bych poděkovat lidem, kteří mě při absolvování kurzu nejvíce podporovali: byla to především má rodina, kamarádi, bývalí spolupracovníci a také otec. Velmi pozitivní pro mě je, že jsem tátovi mohl donést ukázat získaný certifikát. Jsem ze získání certifikátu nadšený, věřím, že budu mít práci, kterou nutně potřebuji pro svou početnou rodinu. Určitě bych kurz doporučil všem, kteří podobně jako já neměli to štěstí a nedodělali si vzdělání“.

zdroj: http://www.nuv.cz/univ3/sklar-pro-dute-sklo-i-zkuseny-se-ma-co-naucit