Větší zájem o řemesla a technické vzdělání by mělo přinést nahrazení maturity mistrovskou zkouškou. Absolventi některých technických oborů jsou podle statistik na trhu práce na roztrhání, je mezi nimi nejméně nezaměstnaných. Odborníci se nicméně stavějí proti jednostrannému zaměření školství na technické obory.

I přes obavy z prohlubování krize na Ukrajině a následných protiruských sankcí očekávají strojírenské firmy v letošním roce růst. Zvyšování objemu výroby a přijímání nových pracovníků však v mnoha podnicích provázejí potíže.

Na trhu dlouhodobě chybějí absolventi technických oborů. Situace se navíc v příštích letech může ještě zhoršovat, jak budou do důchodu odcházet zaměstnanci starších ročníků, ve kterých bylo technicky vzdělaných odborníků více než v současné generaci.

„Největším problémem strojírenských firem je již delší dobu nedostatek kvalifikované pracovní síly. Situace na trhu práce se nelepší, ba naopak,“ upozorňuje Petr Novák, ředitel závodu Koyo Bearings Česká republika. „Pokud společnosti hledají větší počet kvalifikovaných zaměstnanců, mají velký problém. Většina firem musí dlouhodobě a nákladně rekvalifikovat, aby byly schopné pokrýt potřebnou poptávku,“ dodává Petr Novák.

Podle jeho slov je například v Olomouckém kraji, kde jeho firma působí, situace velice vážná. „Není zde univerzita technického směru a počet tříd na středních odborných školách a středních odborných učilištích není dostatečný pro potřeby strojírenských firem v kraji,“ konstatuje.

Podobné zkušenosti mají i další firmy. „Očekávám, že sektor strojírenství bude mít v následujících letech problémy. Ne z důvodu poklesu zakázek, ale kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků pro zajištění výroby,“ odhaduje František Hrda, předseda představenstva společnosti Minerva Boskovice.

Větší zájem o techniku mají přinést soutěže

Problémy se získáváním nových pracovníků řeší i největší firmy, které patří k nejvyhledávanějším zaměstnavatelům. Například skupině ČEZ může do roku 2020 jen v severních Čechách odejít do starobního důchodu asi 390 zaměstnanců. Stejně jako další firmy chce proto podněcovat zájem o fyziku a s ní spojené technické obory.

Od loňského října proto společnost organizuje druhý ročník fyzikální soutěže nazvané Vím proč. V jejím rámci žáci natáčejí svoje fyzikální experimenty na tablety. Ti nejlepší pak získají tablety, ale také prostředky pro svoji školu na moderní vybavení učebny pro přírodovědné a technické předměty.

„Potřebujeme kvalitní absolventy technických oborů. Snažíme se proto žákům co nejdříve ukázat, že se fyziky není třeba obávat. Naopak, v budoucnu jim může pomoci dobře se uplatnit. Atraktivní forma objevování fyzikálních zákonů se díky experimentům v soutěži osvědčila,“ říká Pavel Puff, manažer útvaru Strategický nábor Skupiny ČEZ. Nedostatek technických absolventů potvrzuje i společnost LMC, provozovatel portálů Jobs.cz a Práce.cz. „Souboj o talentované uchazeče se kvůli oživení ekonomiky nadále zostřuje především v profesích s technickým a přírodovědným zaměřením, v nichž firmám již delší dobu schází dostatek kvalifikovaných zájemců,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Jobsu.cz.

Silné ročníky odejdou do důchodu

Podle jeho slov tyto profese tvořily přes 41 procent ze všech 110 tisíc stálých pozic obsazovaných prostřednictvím Jobsu.cz. „Například zájem firem o elektrotechniky a elektroinženýry loni v Česku vzrostl o plných 25 procent oproti roku 2013 a v případě techniků ve strojírenství byl počet obsazovaných míst o 26 procent vyšší,“ dodává Ervín Dombrovský.

Podle předpovědi odejde během pěti až deseti let na odpočinek mnoho lidí ze „silných ročníků“, a to převážně z technických a přírodovědných oborů.

„Stesky nad nedostatkem technicky vzdělaných odborníků slyším snad v každém průmyslovém podniku, který navštívím. Proto jsme rok 2015 vyhlásili Rokem průmyslu a technického vzdělávání,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jedním ze spoluvyhlašovatelů Roku průmyslu a technického vzdělávání je Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Obracím se zejména na rodiče – nebojte se poslat své děti na technické obory,“ vyzývá prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Máme rok na to, abychom dokázali, že technické vzdělávání je výjimečné. Ve Škodě Auto realizujeme desítky aktivit. Například se pokusíme motivovat děti k zájmu o techniku v designové soutěži Mladý designér, vzdělávat učitele v rámci projektu dalšího vzdělávání Věda má budoucnost a podporovat střední školy v rámci grantových programů,“ konstatuje Bohdan Wojnar, člen představenstva Škody Auto pro oblast lidských zdrojů.

Hlavním záměrem letošního Roku průmyslu a technického vzdělávání je vedle zvýšení zájmu veřejnosti o průmysl a o technické obory a prosazení koncepčních a systémových změn v oblasti vzdělávání také zvýšení zájmu škol i firem o spolupráci a přiblížení dobrých příkladů z praxe.

Zkouška místo maturity

Kroky, které mají zatraktivnit zájem o technické vzdělání, včetně učňovských oborů, chystá také ministerstvo školství. Jednou z novinek má být zavedení mistrovské zkoušky, která v budoucnu nahradí u některých oborů maturitu.

Kromě zvýšení zájmu o řemeslné obory má ovlivnit i oblast ochrany spotřebitele, protože mistrovská zkouška bude zároveň zárukou kvality jejího držitele.
„Mistrovská zkouška umožní absolventům učebních oborů odborného vzdělávání získat vyšší profesní kvalifikaci a tím flexibilně reagovat na změny na trhu práce aniž by se museli vracet do škol,“ vysvětloval bývalý ministr školství Marcel Chládek.

V prosinci příštího roku by mohlo proběhnout pilotní ověřování projektu na prvním vzorku zájemců a plošnou realizaci mistrovské zkoušky lze očekávat v roce 2019. O zavedení mistrovské zkoušky usilovali jak zaměstnavatelé, tak odborné svazy, jako je Hospodářská komora ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jejich zástupci se proto stali členy metodického týmu pro přípravu mistrovské zkoušky.
Ministerstvo školství podpořilo letos technické vzdělávání také finančně. Téměř 300 milionů korun jde na podporu odborného vzdělávání, 42 milionů pak na podporu polytechnické výchovy do mateřských a základních škol a 200 milionů korun na podporu takzvaných máločetných oborů, mezi které patří obory jako kameník, keramik a podobně.

Ministerstvo chce také vyhodnotit další vývoj trhu práce a lépe sladit reformu regionálního školství s potřebami zaměstnavatelů. Podle zprávy Národního ústavu pro vzdělávání za rok 2014 vykazují například nejnižší míru nezaměstnanosti vyučení v oborech elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a strojírenství a strojírenská výroba,“ vyjmenovává mluvčí resortu Klára Bílá.

Podle ní představuje míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů s výučním listem u elektrotechnických oborů 11 procent a strojírenských 13,1 procent. V maturitních oborech dosahují nejnižší míry nezaměstnanosti vedle oborů lyceí (7,7 %) také obory strojírenství, strojírenská výroba (9,7 %), zdravotnictví (10,2 %), elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (10,2 %) a pedagogika, učitelství a sociální péče (10,3 %). U gymnázií je míra nezaměstnanosti absolventů 4,4 procenta.

Absolventi k nepotřebě

Ovšem jenom statistiky o nezaměstnanosti nedávají o technickém školství ucelený obrázek. Řada oborů totiž produkuje absolventy, kteří po nástupu do praxe nepřesvědčí zaměstnavatele o svých kvalitách.
„Školství neprodukuje dostatek kvalitních absolventů. Kluci po vyučení přijdou a neumějí nic. Loni jsme jich tu vyzkoušeli několik desítek a se všemi jsme se museli rozloučit,“ říká Jan Bilý, zakladatel a majitel firmy ArtStyle z Nových Dvorů.

Odborníci na vzdělávání se stavějí proti jednostrannému zaměření českého školství na technické obory. Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl například upozorňuje, že tlak na zvyšování zájmu o technické školství je dán historickými kapacitami takto zaměřených škol.

„Svět se po stránce průmyslu i ekonomiky za posledních dvacet let velmi proměnil a nic pravděpodobně neochrání technicky zaměřené vysoké školství tak, aby se mu dopady těchto změn vyhnuly,“ cituje Ondřeje Šteffla server Prumysl.cz. Průmyslové podniky by se podle něj měly zaměřit na to, aby si pracovníky pro požadované kvalifikace vzdělávaly samy.

Podle něj je zájem absolventů středních škol o technické vzdělávání z velké části motivovaný tím, že tyto obory často přijímají uchazeče bez přijímacího řízení. I tak za posledních několik let klesl zájem o technicky zaměřené vysoké školy o tři procenta.

Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků přitom Ondřej Šteffl nepovažuje za větší problém než například nedostatek lékařů nebo dalších specializovaných profesí, jako jsou učitelé či zubaři, přičemž řešit tento problém podle něj v žádném případě nepřísluší státu.

Zdroj: Profit


 

TIP: Zvýšit si kvalifikaci můžete i bez toho, abyste zasedli zpět do školních lavic a skládali maturitní zkoušku. Důležité je vědět, kterým směrem se chcete rozvíjet. Na www.vzdelavaniaprace.cz najdete přehled vhodných profesních kvalifikací, souvisejících zkoušek i míst, kde se můžete v daných dovednostech vzdělat. Stačí se registrovat a vydat se s námi za lepší prací.  

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *