Odborník na středoškolské vzdělávání Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání je přesvědčen, že v budoucnu bude zapotřebí po celé Evropě především technických pracovníků. Zájem bude také o zdravotníky a sociální pracovníky.

* Jaká je nabídka pro deváťáky? Kolik míst je k dispozici na různých typech škol?

Poměry se v zásadě nemění. Na gymnázia bude přijato asi 22 procent z populačního ročníku 15letých. Do maturitních tříd odborného vzdělání nastupuje kolem 40 procent a do učebních oborů 37 procent. Ale je třeba říct, že do těch 37 procent patří i maturitní obory, které zahrnují odborný výcvik. To jsou obory, které připravují vysoce kvalifikované pracovníky na dělnické, provozní a nižší vedoucí pozice ve výrobě. Těch je asi šest procent.

* Na které školy se hlásí nejvíc lidí?

V podstatě je největší zájem o gymnázia. První je gymnázium osmileté, potom šestileté, ale čtyřleté se nám dostalo asi až na desáté místo. V poslední době se před ta gymnázia vklínily informační technologie, což je nosný a perspektivní obor. Poměrně vysoko je také asistent zubního technika a dostala se tam i lycea. To je kombinace odborného a všeobecného vzdělávání, takže umožňuje přípravu na studium vysoké školy, ale jsou i odborně zaměřená.

* Proč jsou zrovna informační technologie v kurzu?

Mladí v tom vidí budoucnost a je jim to blízké. Mladou generaci to opravdu zajímá, téměř všichni se v tom pohybují a pro mnohé je to opravdu velice atraktivní.

* Jsou gymnázia atraktivní také proto, že po nich má člověk stále ještě svobodu volby, co se životem?

Má i nemá. Gymnázia mají i své nevýhody. Bohužel téměř všechna česká gymnázia jsou orientována humanitně a absolventi se pak téměř výhradně hlásí na medicínu, práva a humanitní vědy, jako jsou sociologie, psychologie. Gymnázia jsou jednoznačnou přípravou na tyto obory. Tam člověk z odborné školy nemá téměř žádnou šanci a musel by být hodně dobrý, aby se uplatnil. Hodně lidí odsud také chodí na ekonomii, kde se uplatní celkem dobře, protože gymnázia celkem dobře rozvíjejí jazyky. Pokud je žák taky trošku technicky orientovaný a na gymnáziu ho obtěžuje všeobecné vzdělání typu dějepis, přírodopis a chemie, tak na odborných školách má větší šanci vzdělávat se v předmětech, které ho zajímají a oslovují. Přitom mu nebrání nic, aby si pak vybral jakoukoli vysokou školu, takže má také možnost volby.

* Nabízejí školy obory, které jsou sice atraktivní, ale bez uplatnění?

Celkem bych proti tomu neměl zásadních námitek. Třeba i u chovatele cizokrajných zvířat, u něhož lze mít pochybnosti, berou jen asi 54 žáků a oni si to uplatnění najdou. Do první desítky dvacítky se těžko dostávají učební obory. Tam je největší zájem o obor kadeřník, aranžér, reprodukční grafik, pekař a cukrář. To je pětice oborů, kam je přijímáno také hodně žáků. Ale děvčata z oboru kadeřník nacházejí dost těžko uplatnění, protože jich je hodně a míra nezaměstnanosti absolventů poměrně vysoká.

* Co jsou za obory aranžér a reprodukční grafik?

Aranžér je trochu umělecký obor, aranžéři upravují interiéry, dříve hodně dekorovali výklady. Každý obor najdete na www.infoabsolvent.cz, kde máte profil absolventa, uplatnění, termíny dnů otevřených dveří, prostě veškeré informace včetně míry nezaměstnanosti absolventů v letošním a předcházejícím roce u konkrétního oboru. To nikde jinde nenajdete.

* U jakých oborů je předpoklad, že budou na pracovním trhu v kurzu v budoucnu?

Vypracovali jsme studii, že do roku 2020 budou u nás nejvíce rostoucí skupiny povolání technici ve fyzikálních a průmyslových oborech a techničtí pracovníci obecně v oborech vědy a techniky. Třetí skupinu tvoří informatici, což je také technik. Technický pracovník přitom nemusí být vysokoškolák ani maturant. O ty bude zájem nejen u nás, ale v celé Evropě. To je nedostatkové zboží. Je to náročné, ale je a bude o to zájem. Dále budou potřeba specialisté finanční, personální, v oblasti marketingu a řídicí pracovníci. Ale na to školy nikoho nepřipraví, k tomu musí člověk dozrát. Dalším rostoucím odvětvím bude zdravotnictví a sociální péče, protože jak populace stárne, tak je celkem jasné, že všichni v této oblasti budou žádaní.

* Ministryně Valachová uvedla, že obory, jejichž absolventi se špatně uplatňují na trhu práce, zaniknou. Měl by se žák bát, aby si nevybral špatnou školu, která skončí v průběhu studia?

Tak rychle to nepůjde. A pokud je člověk na škole a ta skončí, tak je převeden jinam a může dostudovat. Školy dneska kromě gymnázií vyučují celou škálu oborů a u nich je různá uplatnitelnost absolventů, takže spíš bude docházet k tomu, že na některé škole se uzavře některý obor. Ale že by to zlikvidovalo celou školu? To asi ne.

* Snaží se školy připravovat mladé lidi na budoucí výzvy?

To je záležitost učitelů a ředitelů. Je potřeba mít kontakt s praxí, což se dnes velice zdůrazňuje zejména u učebních oborů. U nás nebude duální vzdělávání jako v Německu, ale propagují se tady jeho prvky. Princip je v tom, že učni by měli pracovat v provozech. Praktická část výuky probíhá ve fabrice a to podporujeme a už se to rozjíždí. Skutečně to povede k tomu, že žáci budou lépe připraveni pro potřeby praxe.

* Občas z některých krajů zaznívá, že se zvedá zájem o učiliště. Je to i díky této změně?

K laické veřejnosti asi toto ještě nedoléhá, i když chytré učiliště to při své propagaci používá. Fakt je, že když učiliště na základních školách seznamují žáky se svými obory, tak berou s sebou lidi ze spolupracujících továren nebo provozů. To už je dost časté a děti na to slyší, protože se vlastně dovědí, že je ti zaměstnavatelé potřebují a za jakých podmínek je zaměstnají.

* Jak poznat dobré učiliště?

Pokud chce žák z venkova třeba na strojařinu, tak asi nemá moc možností výběru. Nicméně se zase v okolí lépe ví, jak školy absolventy připravují. A reference jsou důležité. Dneska všechny školy dělají dny otevřených dveří a snaží se ukázat co nejvíc. Je dobré si vzít s sebou i někoho, kdo se v oboru trochu vyzná, aby viděl, zda není vybavení zastaralé. Pak je možné se ptát i zaměstnavatele, který třeba přijímá žáky z daného učiliště. Samozřejmě vybavení není všechno. Jsou tam také učitelé. O těch se zas musí něco dovědět něco od žáků školy apod. Čím více máte informací, tím je to lepší.

* Jak si vedou soukromé školy? Ty vysoké moc prestiž nemají, jak je to u středních?

V zásadě není rozdíl mezi soukromou a veřejnou školou. Je to hodně promíchané a záleží spíš na škole, učitelích a řediteli, jak jsou schopní. I u těch vysokých soukromých škol některé prestiž mají a některé ne. U středních vysloveně problematické případy moc nejsou. To je celkem výjimečné a je to spíše u oborů, které jsou vysoce atraktivní, to znamená uměleckých. Nechci je pomlouvat, ale viděl bych tam riziko, že velký zájem vždycky vede k tomu, že se tam může vyskytnout nabídka, která není úplně kvalitní.

* Takže obavy, že soukromé školy musí vzít každého a úroveň je pak nízká, jsou liché?

Řekl bych, že ano. Absolventi jdou často na vysoké školy a to by se brzo rozkřiklo, kdyby neměli dobrou úspěšnost. Potom je tu státní maturita a oni musí žáky na tu maturitu připravit. To si musí soukromé školy hlídat, protože na prestiži jsou závislé. U vysokých soukromek tato závislost až tak nefunguje.

* Na základních školách se postupně prosazují alternativní typy výuky. Dostávají se i do středních škol?

Prosadilo se waldorfské lyceum, které asi navazuje na waldorfské základní školy. Jinak si nemyslím, že by se to prosazovalo. Že se do výuky dostávají moderní prvky jako projektová výuka nebo interaktivní tabule, to je leckde, ale alternativní výuka moc ne. Spíše to spěje k trochu jiné koncepci výuky.

* Podepsaly se nějakým způsobem slabé ročníky na struktuře středoškolského vzdělávání?

Nepodepsaly. Struktura se drží už léta a naopak trochu propagace učňovského školství vedla k tomu, že jeho podíl neklesá a nenaplňují se ony perspektivy, že všichni půjdou na gymnázia a do učení nikdo. Problém s populačním ročníkem je. V roce 1990 bylo v populačním ročníku 190 tisíc lidí, teď je 90 tisíc, takže to je ohromný rozdíl. To má za důsledek, že celkově mají školy menší počty žáků a dostávají se tím do finančních problémů, protože jsou financovány na žáka. A to je důvod, proč se připravuje změna financování škol, aby se mohlo přispívat i na menší třídy, aby se daný obor mohl udržet.

* Mohou se zájmem o maturitní obory pohnout povinné přijímačky?

Se zájmem asi nepohnou, ale jestli pohnou s počtem přijímaných žáků, je těžké odhadnout. To záleží na tom, jak tvrdě budou nastaveny podmínky.

* Jak se připravit na přijímací zkoušky?

No učit se! A to už od šesté sedmé třídy. Je fakt, že na ZŠ jsou rádi, že přijímací zkoušky budou takovým trochu strašákem, protože pak mají žáci nějaký cíl, ke kterému se sami dopracují, nebo je to donutí se víc věnovat učení. To je holý fakt. Pak je dobré si opět přes stránky www.infoabsolvent.cz zajít na stránky školy, kde máme informace o přijetí žáka, a to ze všech škol v celé ČR kromě dvou. Je jich tam asi 1400. Dneska ještě ne všechny školy mají přijímací zkoušky, a tak se třeba žák doví, při jakém známkovém průměru se na vybranou školu dostane, což mu může pomoci i při rozhodování.

* Jak moc si o svém vzdělání rozhoduje žák sám? Nebo je to stále spíše na rodičích?

Samozřejmě že vliv rodičů je silný, i když žák má potom pocit, že si to rozhodl sám. A těch, kteří si vybírají na truc rodičům, není moc. Skutečně si ale sami hledají školy díky tomu, že ovládají výpočetní techniku a na internetu i v tom našem systému najdou spoustu informací a rozhodují se i samostatněji. Ale na rodičích záleží hodně, je to dáno i výchovou v rodině. Pokud dítě rodina vychová tak, že půjde na medicínu, tak ho to v rozhodování ovlivňuje. Žáci se ale třeba rozhodují i podle toho, jestli školu znají od kamarádů, kteří tam jsou. Nebo si spolužáci vyberou společně. Je to různé, záleží na rodině, na vztazích v rodině, jak mají rodiče zájem volbu ovlivnit. Ale dalo by se říct, že si o tom více než dříve rozhodují žáci.

zdroj: Právo


 

TIP: Pokud chcete zjistit, o jaké profese je ve vašem regionu zájem, registrujte se zdarma na www.vzdelavaniaprace.cz. Díky funkci srovnávání profesí, zde můžete zjistit zájem o konkrétní profese ve svém okolí, včetně průměrného platu v daném oboru. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *