Na trhu práce je třeba podporovat jak znevýhodněné skupiny lidí, tak poskytovat informace a další vzdělávání úředníkům ve státní správě, kteří jim pomáhají. V loňském roce Fond dalšího vzdělávání ukončil 13 projektů v hodnotě 714 milionů korun, které takové cíle podporují.

Vladimíra Machalová z Ostravy se nikdy nenadála toho, že by mohla zůstat bez práce. „Dala jsem výpověď, protože jsem se potřebovala starat o člena rodiny. Když jsem se chtěla vrátit zpátky, tak jsem najednou narazila na problém, protože se školy začaly slučovat a učitelé se spíše propouštěli. Po řadě neúspěšných inzerátů jsem se obrátila na úřad práce, kde, jak jsem si mylně myslela, mi pomohou najít odpovídající práci,“ vzpomíná Machalová. Po řadě měsíců, kdy jí nenabídli nic, narazila na projekt Fondu dalšího vzdělávání (FDV). Byl to jeden ze 13 projektů, který připravila tato příspěvková organizace MPSV. Zapojilo se do nich za rok 41 tisíc uchazečů, kteří chtěli zlepšit své uplatnění na trhu práce. Machalová se zúčastnila rekvalifikačního kurzu, který se týkal vzdělávání v oblasti socioekonomických kompetencí. Kurz si zažila na vlastní kůži a později stejný program začala školit. Nebylo to ale automatické, ačkoli měla praxi v pedagogické činnosti z minulosti. Původně si myslela, že ve FDV chtějí, aby dělala lektorku. Dostalo se jí ale vysvětlení, že má být nejprve běžnou účastnicí kurzu. Přestože měla Vladimíra Machalová doma zázemí, nebyla pod tak obrovským tlakem, na nabídku nakonec přistoupila a to se jí vyplatilo. Získala hlavně motivaci, o kterou člověk na Ostravsku lehce přijde, protože volných pracovních míst je zde objektivně málo. Zvolený rekvalifikační kurz trval měsíc, a to od osmi hodin do čtyř odpoledne a byl prakticky zaměřen. „Užitečný byl zejména pro ty, kteří dříve neučili. Po čtyřech týdnech tito lidé šli do praxe a tam učili další lidi, což bylo úžasné,“ říká Machalová, které při závěrečných zkouškách nabídli práci. Ze stereotypu ji vytrhlo také to, že ji poslali učit do Plzně, což pro ni bylo nové prostředí. Byla tam bez rodiny a měla čas na vlastní restart. A Machalová se mohla soustředit na potřeby svých klientů. Přesně věděla, co právě v této chvíli potřebují. „Na klienty zabíralo to, že jsem jim odkryla, že jsem sama byla před krátkou dobou v jejich kůži,“ říká Machalová, která zažila, že lidé evidovaní na úřadu práce hlavně brzy přijdou o sebevědomí.

Na kurzu byl i muž, který kvůli neuváženému finančnímu chování skončil na ulici, později na ubytovně. S nikým nekomunikoval. Za tři týdny na kurzu se však změnil. Ukázalo se, že je to nesmírně vzdělaný muž. „Jednou o přestávce jsme se bavili a zazvonil mu telefon. Říkal: Promiň, já jsem na kurzu a večer také nemám čas, musím si chystat prezentace. Usmála jsem se na něj a on mi řekl: Víte, to je úžasný pocit, protože předtím jsem měl čas pořád a nikdo neměl čas na mě. Takže se už zas cítím jako člověk,“ vzpomíná Vladimíra Machalová. Její klient se vzchopil a brzy se vypravil na výběrové řízení. Prostě potřeboval „nakopnout“ a dostat se ze dna. „Kdybych to sama nezažila, tak bych takovou empatii pro něj neměla. Přidanou hodnotou takových kurzů je kromě vzdělávání, informací a kontaktů právě navrácení takové naděje, aby se mohli vrátit na trh práce,“ dodává Machalová.

Miroslav Procházka, ředitel FDV, vysvětluje, že připravují jak kurzy pro lidi ohrožené na trhu práce, tak i pro státní úředníky, kteří takovým lidem mají v praxi pomáhat.

KARIÉRA NA STARTU A STÁŽE VE FIRMÁCH

FDV pomáhá i lidem na startu kariéry. Podpořil v první etapě 939 stážistů, ve druhé 2922 mladých. Soukromé společnosti vybíraly ze 137 pracovních pozic v 33 oborech a na základě těchto kritérií nabízely stáže. Náklady činily kolem 300 milionů korun. FVD inicioval také stáže ve firmách (úspěšně jimi prošlo 5855 osob, na projekt byla alokována částka 800 milionů korun). Náročným cílem bylo i pomoci lidem, kteří pro dlouhodobou nezaměstnanost ztratili pracovní návyky. Pomoc byla nabídnuta 1902 osobám, počet těch úspěšných byl 450. Z těchto zkušeností vznikla nová metodika, kterou najdete na www.pracovninavyky.cz. V tomto programu šlo o individuální poradenství na míru a aktivizaci lidí ve vybraných lokalitách. Bylo jim propláceno jízdné, stravné a ubytování. Miroslav Procházka říká: „Experti v regionech posuzovali možnosti práce v různých oborech. Hledali místní aktéry, aby vytvořili dílnu, která něco vyrábí, nebo například vytvořili malé zemědělské hospodářství. Z terénu máme dobré ohlasy, ale je to náročná činnost a nezastírám, že ne úplně levná,“ dodává. Cena se pohybuje mezi 50 a 70 tisíci korun. Specifické programy pak mají také osoby se zdravotním postižením a významný v budoucnu bude program Cizinci. Jde o rozpracování a rozvoj poradenského programu, který poskytuje Úřad práce lidem ze zahraničí.

NA MIGRACI JE TŘEBA SE PŘIPRAVIT DOPŘEDU

V projektu Rozvoj poradenství poskytovaném ÚP pro cizince byly vytvořeny interaktivní mapy životních situací a slovník základních pojmů formou webové aplikace. Nově například vznikla pozice komunitního tlumočníka, který cizincům pomáhá při řešení životních situací v novém prostředí. „Cizinci se potřebují uplatnit na trhu práce, ale zároveň jsou před nimi bariéry, sociální, jazykové, kulturní a není pro ně jednoduché jednat s úřady práce,“ vysvětluje Miroslav Procházka. „Současná migrace je významný jev, se kterým se budeme muset vyrovnat,“ dodává. Kurz úspěšně absolvovalo 115 zaměstnanců Úřadu práce. Úředníci byli vyškoleni tak, aby věděli, co mohou ve složitých situacích poskytnout.

PODPORA OSOB, KTERÉ PEČUJÍ O SVÉ BLÍZKÉ

Co se týče systémových projektů pro státní správu, jedním z nich je analýza v oblasti podpory neformálních pečovatelů (NePe) nebo koordinace profesního vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách. Hlavním cílem bylo zpracovat komplexní analýzu o situaci takových lidí. Na jejím základě se připravují podklady pro změnu legislativy. Již vznikl návrh na ustavení koordinátora péče o osoby pečující v obcích s rozšířenou působností a obcích s pověřeným obecním úřadem. Byl také vytvořen vzdělávací modul a navržena publikace pro pracovníky veřejné správy a proběhlo pilotní školení v rámci tří krajů ČR. Výstupy projektu jsou k dispozici resortu MPSV.

KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY V BUDOUCNU

Jedním z projektů, po kterém je poptávka jak z veřejné správy, tak vzdělavatelů, je Překvap. Zaměřuje se na předvídání kvalifikačních potřeb v budoucnosti. Jde tedy o tvorbu informačních produktů pro vybrané skupiny uživatelů. Vybraní experti a pracovníci krajských úřadů práce poskytovali zkušenosti z terénu. Proběhla řada jednání s MPSV, ministerstvem školství, ČSÚ, kraji, Hospodářskou komorou atd. Projekt doplňuje dvě předchozí studie, které se týkaly predikce trhu práce podle skupin povolání a kvalifikací. K dispozicí je Národní soustava kvalifikaci a povolání.

Účinnou pomocí pro ty, kteří se věnují vzdělávání, koučování a doprovázení na trhu práce, je portál Koopolis (www.koopolis.cz). Zastřešil jej projekt Koordinace dalšího profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti a bylo na něj vyčleněno téměř 30 milionů korun. Je určen pro zástupce MPSV, Úřad práce ČR, veřejnou správu na národní a regionální úrovni, poskytovatele vzdělávání, neziskové organizace a zaměstnavatele.
FDV sbíral data, analyzoval je a vyhodnotil systém dalšího profesního vzdělávání v Česku. Svá zjištění porovnal s pěti zahraničními systémy. Mimo jiné šlo i to, aby se jasněji vymezily kompetence mezi MŠMT a MPSV.

Vzdělávacích organizací by se mělo dotknout jejich budoucí hodnocení a jeho propojení se systémem veřejných zakázek. Dobrá zpráva pak je, že se začíná myslet na systematickou podporu a rozvoj celoživotního vzdělávání, který v Česku zatím chybí.

Zdroj: Moderní řízení


 

TIP: Způsoby, jak řešit dlouhodobou nezaměstnanost, existují – inspiraci a pomoc můžete najít i na portálu www.vzdelavaniaprace.cz, který nabízí aktuální přehled kurzů, zkoušek a volných míst v návaznosti na státem uznávané profesní kvalifikace. Registrujte se zdarma a vydejte se s námi na cestu za lepší prací! 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *