Olomouc – Opravit protékající záchod, obložit koupelnu nebo třeba omítnout zeď? V budoucnu to možná budeme muset zvládnout sami, třeba podle video návodu na internetu. Už několik let platí, že najít šikovného řemeslníka je problém. Situace se nelepší ani přesto, že cena takového člověka na trhu práce je víc než dobrá. Současní řemeslníci totiž stárnou, odcházejí do důchodu a nástupníků je jako šafránu. „Pokud nebudeme mít studenty, pak do budoucna budeme mít problém všichni. Nebudeme si mít koho objednat, aby nám práci udělal,“ upozorňuje v rozhovoru pro regionální Deník Aleš Jurečka, ředitel Střední školy polytechnické v Olomouci.

* Žáci základních škol mají nejvyšší čas přemýšlet o tom, na jakou střední školu si podají přihlášku. Chystáte pro nadcházející školní rok nějaké novinky?

Budeme otevírat nový učební obor montér suchých staveb. Jinak žádné změny nechystáme. Obory, které vyučujeme, jsou na trhu práce brány jako nedostatkové a je o ně ze strany zaměstnavatelů velký zájem. Ovšem ze strany žáků a rodičů bohužel o poznání menší.

* Čím si to vysvětlujete?

Jednak je to tím, že je méně dětí, a je také velmi vysoká nabídka maturitních oborů ať už gymnaziálních, nebo odborných. Navíc žáci základních škol nejsou motivováni k tomu, aby měli výborné studijní výsledky, protože vědí, že se na maturitní obory dostanou i bez nich.

* Ale studovat řemeslo není nic, za co by se studenti museli stydět…

Naopak! V poslední době je to záležitost spíš prestižní. Řemeslníků je totiž čím dál tím méně. Ti starší odcházejí do důchodu a není za ně žádná náhrada. Přitom se tlak na počty řemeslníků na trhu práce neustále zvyšuje.

* Jaké jsou nejkrizovější obory, kde nejcitelněji nástupci chybí?

Jednoznačné je to u strojírenských oborů, tam chybí zámečníci, obráběči. To jsou vysoce nedostatkové obory. Dlouhodobě jsou špatně obsazené stavařské obory, jako je zedník, obkladač. Začíná být ale nedostatek také truhlářů a firmy, které vyrábí nábytek, už musí nabírat zaměstnance, kteří mají jiné vzdělání, a musí si je vychovávat. Žádné řemeslo se ale nedá dělat tak, že to je manuální činnost. Aby člověk mohl dělat řemeslo dobře, musí do toho zapojit ruce, mozek a srdce. Pak z toho vznikne naprosto perfektní řemeslník, kterého každý bude chtít a také ho zaplatí.

* Jsou řemesla, která jste jmenoval, i slušně zaplacená?

Když se podíváme na průměrnou mzdu, která je v České republice, tedy nějakých 25 tisíc hrubého, tak i v těchto řemeslech lze takovou mzdu dosáhnout. Je ale potřeba vědět, že obecně této mzdy dosáhne tak čtyřicet procent naší populace. Co se týká základního platu, ten bývá nižší, třeba okolo 15 až 16 tisíc hrubého. Jde však o práce, které s sebou nesou časovou náročnost, a pokud je člověk ochoten udělat nějaký ten přesčas, pak se přes dvacet tisíc i dostane. To pak záleží na konkrétní firmě. U řemesel je i výhodou to, že není problém získat živnostenský list. Řemeslo budoucnost stoprocentně má, každý řemeslníka potřebuje.

* Jací jsou absolventi těchto oborů, drží se toho, co vystudovali, nebo jdou jinam?

Na učební obory se dostávají žáci, kteří mají zájem o konkrétní obor, rodiče mají třeba firmu a dotyčný má vizi, že bude pokračovat, nebo přichází ti, kteří mají ke vzdělání absolutní odpor. Nemají studijní předpoklady a mají špatné zkušenosti ze základních škol, nejsou motivováni. Na nás je, abychom je nějak podchytili a něco je naučili, a to i manuální dovednosti, které se na základních školách už neučí. Ale za tři roky, to je krátká doba. Z toho pak jednoduše vychází to, že žáci, kteří chodí na učiliště, jsou velmi málo motivovaní a tím pádem záleží na tom, jestli se žák chytne, nebo ne. Jsou to jedinci, kteří jsou kvalitními řemeslníky. Souvisí to ale i s tím, že z velké části k nám přicházejí žáci z velmi špatného sociálního prostředí.

* V čem je podle vás zásadní problém?

Je to otázka většího rozhodnutí, nepouštět na studijní obory ty, kteří studijní předpoklady nemají. Protože přidanou hodnotu státu stejně nikdy nevrátí. Cesta určitě vede i přes základní školy. Jde o to, aby více propagovaly manuální dovednosti a řemesla, aby se tam vrátila výuka základů techniky nebo dílen. To dnes nebývá úplně zvykem. Spolupracujeme s mnoha základními školami v regionu, žáci k nám chodí, dělají tady nějaké výrobky. Ale bohužel nejsou to všechny základní školy. Problém ovšem také je ve velkém množství víceletých gymnázií a v neposlední řadě i v rodině.

* Budoucnost nebude jednoduchá, jak se připravujete?

Snažíme se najít co nejvíc partnerů mezi základními školami, aby si uvědomili, že i toto vzdělávání má smysl. Spolupracujeme s řadou firem, nabírají žáky a to je velmi dobré. Také úřad práce je naším partnerem, je to část propagace, která se nesmí podcenit. Ale pokud se něco nestane s množstvím maturitních míst na středních školách, jen samotná propagace nás moc nezachrání. Samozřejmě by se nemělo žákům říkat, kdo kam půjde, žáci se musí sami rozhodnout. Mám však za to, že jejich motivace ale musí začít už někde na ministerstvu školství. Jinak pokud nebudeme mít studenty, pak budeme mít velký problém my všichni. Nebudeme mít koho objednat, aby nám práci udělal.

zdroj: Olomoucký deník


 

TIP: Portál www.vzdelavaniaprace.cz v tuto chvíli nabízí přes 40 000 volných míst a 4000 vzdělávacích kurzů, které vám mohou otevřít cestu k lepší práci! Registrujte se zdarma!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *