Elektrikář, topenář, instalatér, automechanik a kuchař-číšník – to jsou pro žáky 7. až 9. tříd a jejich rodiče nejatraktivnější řemeslné obory. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků provedla agentura Ipsos.

Právě absolventi těchto oborů mají společně s dalšími profesemi navázanými na stavebnictví či související práce kolem bytů největší šanci, že v budoucnu najdou ve svém fochu odpovídající uplatnění.

Na opačné straně žebříčku se umístily ovocnářské a zelinářské obory, sklářství, rybářství, kamnářství či čalounictví a dekoratérství. Rodiče i žáci je považují za méně atraktivní, mimo jiné i kvůli nižší perspektivě uplatnění. Právě ta je přitom pro rodiče budoucích středoškoláků tím nejdůležitějším faktorem, kterým se při výběru školy řídí.

Comeback odborných škol O tom, že své potomky pošlou na nějaký řemeslný obor, uvažuje pětina rodičů. Čím dál tím více však rodiče chtějí, aby si jejich ratolesti udělaly maturitu a mohly případně pokračovat v dalším studiu.

Rostoucí podíl maturitních oborů ostatně potvrzují i ministerské statistiky – za posledních dvanáct let stoupl z necelých 63 procent na více než 68 procent. Z průzkumu navíc vyplývá, že rodiče jsou ve srovnání s dřívějškem mnohem vstřícnější ke středním odborným školám. Jako jednu z alternativ pro svého potomka je v průzkumu uvedlo 66 procent rodičů.

„Střední odborné školy budou zřejmě zažívat obrovský comeback. Pro pracovní trh je to zásadní sdělení, ale školství na to není připraveno,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání šlo v roce 2015 na odbornou školu s maturitou (bez lyceí) přes 36 procent všech prváků, na učiliště bez maturity 30 procent a na gymnázium 22,5 procenta. Navzdory steskům ředitelů učilišť a šéfů průmyslových firem se nicméně podíly výrazněji v čase nemění.

„Problém není v nižším zájmu o takové či jiné obory, ale v dlouhodobém poklesu počtu žáků, kteří přicházejí na střední školy. Ten je opravdu obrovský, ze 190 tisíc patnáctiletých v roce 1990 na 90 tisíc v současnosti,“ vysvětluje analytik Národního ústavu pro vzdělávání Jiří Vojtěch.

V aktuálním školním roce podle něj výrazně stoupl podíl nově přijatých učňů do strojírenských a elektrotechnických oborů a také do zemědělských. A to především na úkor oborů stavebních, dřevařských a gastronomických. „Tento vývoj, zejména výrazný nárůst přijatých do strojírenských oborů, trvá již šest let,“ doplňuje Vojtěch.

Velkou roli při rozhodování podle průzkumu hrají vzory z blízkého okolí – a prakticky všichni respondenti si myslí, že je daný řemeslník dobrým příkladem. Navíc mají za to, že se jim daří dobře. Vliv ale mohou mít i televizní pořady, například boom kuchařských soutěží.

Řemesla potřebujeme Stále více lidí ale vidí, že sehnat vůbec nějakého řemeslníka může být problém. To ukazují i statistiky, ti noví totiž v poslední době přibývají stále pomaleji.

Zatímco dříve vzniklo ročně v průměru 25 tisíc nových řemeslných živností, loni to bylo necelých 10 tisíc. Podle Havlíčka to je i kvůli tomu, že podpora řemesel v Česku dlouhodobě chybí.

Firmy se proto nyní snaží prosadit, aby se na školy povinně vrátily povinné dílny, kde mohou žáci rozvíjet svou technickou zručnost. Nyní jsou pouze volitelné, většina škol je zejména kvůli nedostatku financí zrušila. „Řemesla potřebujeme, techniky taky. Mým cílem je proto umožnit každému dítěti rozvíjet se v manuálních dovednostech a tvořivosti,“ říká ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Už nyní může její resort směrovat evropské peníze na rekonstrukce, vybavení a zařízení laboratoří a dílen. „Na povinných dílnách na základních školách se shodnou úplně všichni. Je to i velký zájem rodičů a dětí samotných. Pokud u nich chceme vzbudit zájem o profesní obory, pak to nesmí být tlakem, ale tím, že je to chytne,“ myslí si Havlíček. Zda se už nyní projevují v zájmu žáků a jejich rodičů výraznější aktivity pro podporu technického vzdělávání, které probíhaly loni v rámci Roku průmyslu, se teprve ukáže. Už nyní je ale zřejmé, že do výuky bude třeba ještě výrazněji zapojit podniky.

„Právě digitální propojování vyžaduje víc než dříve přesunout vzdělávání přímo do firem,“ říká Bernard Bauer z Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

zdroj: MF DNES


TIP: Portál www.vzdelavaniaprace.cz vám v tuto chvíli nabízí přes 40 000 volných míst a 4000 vzdělávacích kurzů. Zajímavou a perspektivní práci si můžete najít i mimo svůj stávající obor – stačí absolvovat zkoušku z profesní kvalifikace. Registrujte se zdarma a vydejte se s námi na cestu za lepší prací! 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *