Vzdělání se vyplatí. Nejsnáze totiž hledají práci absolventi vysokých škol. Podle posledních dat Národního ústavu pro vzdělávání se mezi nezaměstnanými ocitá pouze necelých šest procent čerstvých vysokoškoláků. Nezaměstnaných absolventů středních odborných škol je 9,6 procenta, učňů dokonce 13,7 procenta. Nejméně nezaměstnaných je podle statistik tradičně mezi gymnazisty – pouhých 3,8 procenta. „Výsledek ale přirozeně zkresluje fakt, že většina z nich pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, stejně jako část maturantů ze středních odborných škol. Mezi nezaměstnanými se proto přirozeně neocitají,“ vysvětluje Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz trhu práce Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).

Gymnazisté jsou flexibilní

Ani gymnazisté, kteří po maturitě v dalším studiu nepokračují, se ale neztratí. „Pokud do statistiky nezahrneme gymnazisty pokračující ve studiu, zjistíme, že vykazují stále o něco nižší nezaměstnanost než absolventi učilišť,“ dodává analytik Jiří Vojtěch. Díky všeobecnému přehledu a aspoň základní znalosti minimálně dvou světových jazyků jsou poměrně flexibilní a leckdy obsazují podobné pozice jako absolventi humanitních a ekonomických vysokoškolských oborů.

„Politici a kapitáni průmyslu s oblibou opakují, že potřebujeme co nejvíce absolventů s úzce specializovaným, nejlépe technickým vzděláním, především učňů a středoškoláků. Není to ale tak úplně pravda,“ říká k tomu datová analytička a šéfredaktorka portálu Datová žurnalistika Kateřina Mahdalová. Data podle ní jasně ukazují, že čím vyšší vzdělání, tím lepší šance na trhu práce. A čím všeobecnější vzdělání, tím větší možnosti přizpůsobit se měnícímu se světu a pracovním podmínkám. Úzce zaměření absolventi mohou v případě ztráty zaměstnání snadněji pohořet, nebudou-li schopní změnit obor.

Jiný region, jiná práce

Vpřípadě absolventů učilišť závisí možnosti uplatnění nejen na jednotlivých oborech, ale i na regionu, v kterém práci zrovna hledají. Obecně jsou hodně žádaní kuchaři, řidiči, svářeči, CNC operátoři, zámečníci, skladníci a montážní dělníci. „Stává se ale třeba, že v jednom kraji stovky svářečů nenajdou práci, v dalším ale stejný počet svářečů chybí,“ vysvětluje analytik portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský. Některé kraje už proto přistoupily k vyplácení kdysi obvyklých učňovských stipendií. „Například Liberecký kraj vyplácí stipendia pro třináct oborů. Podařilo se tak v tomto regionu zachránit třeba skláře. Začínají pomáhat i firmy, protože si uvědomují, že je potřeba si zaměstnance znovu vychovat,“ popisuje stav v severních Čechách Prokop Konopa, tiskový mluvčí portálu ChciPráci.cz

Stipendijní programy ale mají i jinde. Například ve Zlínském, Hradeckém nebo Středočeském kraji.

Z vysokoškolských profesí zaznamenávají analytici nejnižší míru nezaměstnanosti u absolventů se zdravotnickým vzděláním, ať už jde o lékaře, nebo zdravotní sestry, kterých je momentálně velký nedostatek. Podle údajů NÚV klesla míra nezaměstnanosti v oblasti zdravotnictví a farmakologie na 1,7 procenta.

Poptávka je také po učitelích. Do škol totiž nastupují silné populační ročníky. „Kvalifikovaní pedagogové chybí skoro ve všech regionech. Počet nabídek na učitelská místa meziročně vzrostl o 55 procent,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka portálu Profesia.cz.

Chybějí zejména učitelé jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie. Roste také poptávka po vyučujících na prvním stupni základní školy, což je dáno současným demografickým vývojem v české společnosti.

Zdroj: Lidové noviny

 

Zdroj dat: NÚV


TIP: Registrujte se zdarma na www.vzdelavaniaprace.cz a zjistěte jaké jsou možnosti rekvalifikace – třeba na kuchaře, nebo CNC operátora, kteří jsou na pracovním trhu stále žádaní. 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *