Kdyby všichni studenti, kteří vystudují na pedagogických fakultách, zůstali u učitelské profese, nemuseli by si ředitelé škol stěžovat, že stále častěji berou prakticky každého, kdo si o místo řekne. „Že nejsou učitelé matematiky a fyziky, není nová věc, v posledních dvou letech ale už těžko hledáme i učitelky pro první stupeň,“ potvrzuje Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad.

Proč to tak je, když pedagogické fakulty každý rok opustí přes dva tisíce čerstvých učitelů, další tisíce získají pedagogickou kvalifikaci při studiu odborných oborů a další absolventy s pedagogickým vzděláním dodají jiné vysoké školy?

Odpověď je nasnadě: 33 procent mladých lidí, kteří se hlásí na pedagogické fakulty, vůbec nechce učit. Dalších 26 procent se učením nechce živit, i když by je bavilo.
Ukázalo to dotazníkové šetření společnosti Scio, které se uskutečnilo v rámci Národních srovnávacích zkoušek. Těmi řada vysokých škol doplňuje nebo nahrazuje přijímací zkoušky. Šetření se účastnilo téměř šest tisíc mladých lidí. „Potvrdilo se, že přihlášku na pedagogickou fakultu často dávají jako pojistku,“ říká ředitel Scia Ondřej Šteffl.

Jako důvod, proč nechtějí učit, nejčastěji (a předvídatelně) uvádějí nízké platy – vadí 44 % uchazečům o studium na pedagogických fakultách. Hned v závěsu je náročnost práce (29 %) nebo přesvědčení, že podmínky ve školách jim nedají prostor k seberealizaci (23 %), což ukazuje, že nejen výše platů je problémem učitelské profese.

Podle statistik ministerstva školství nakonec na odpovídající místo v oboru nastoupí asi 60 procent absolventů pedagogických fakult, což je srovnatelné s jinými obory. Podle stejných statistik však mladých učitelů ubývá. Zatímco v roce 2012 bylo 19,1 procenta učitelů v regionálním školství ve věku od 25 do 35 let, v roce 2015 to bylo jen 17,1 procenta.

Důvodem může být i oživení pracovního trhu, který jim dává více příležitostí odejít ze školství. „K jejich silným stránkám – i když samozřejmě ne vždy – patří organizační schopnosti a schopnost vést tým, umějí dobře komunikovat a prezentovat a předávat dál informace. K tomu přidávají odbornou znalost, zejména mladší učitelé mohou mít i relativně dobré jazykové vybavení,“ vypočítává důvody, pro které mohou zaujmout při výběrovém řízení, ředitel personální agentury Good call Milan Novák, sám bývalý učitel.

Ze škol odcházejí často po třech až pěti letech praxe především kvůli nízkým platům. Ti, kdo mohou nabídnout odbornost v technických oborech a IT, si najdou práci velmi rychle. „Dalším oborem, kde dokážou dobře uplatnit své měkké i tvrdé dovednosti, pokud jsou k tomu motivovaní, je obchod. Vím o řadě bývalých učitelů, kteří uplatňují v pozicích obchodních zástupců nebo manažerů emoční inteligenci a komunikativní a prezentační dovednosti, které si osvojili při své práci ve škole,“ nabízí Novotný vysvětlení, kam ze škol mizí učitelé.

Zdroj: Mladá fronta DNES – 4. 5. 2016; Radka Hrdinová


TIP: Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz. Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spamu *