Učební obor hodinář, který se v České republice vyučuje pouze v Jihlavě, zažívá turbulentní časy. Mladí o něj nejeví příliš velký zájem. Naopak dospělí toužící po dálkovém studiu musí čekat i několik let, než na ně přijde řada.

JIHLAVA Jihlavští hodináři se budou opět stěhovat. Tříletý učební obor jemný mechanik­hodinář, který je v současné době jediným fungujícím učilištěm tohoto druhu v České republice a na Slovensku, bude od 1. září spadat pod Střední školu průmyslovou, technickou a automobilní. „Už letošní přijímací řízení a nábor byly v naší režii,“ uvedl ředitel školy Miroslav Vítů. připomíná tak trochu horký brambor přehazovaný z jedné dlaně do druhé. V roce 1997 se učiliště sloučilo s textilním učilištěm v Jihlavě, o osm let později následovalo zrušení jejich pracoviště v Polné, kde obor hodinář působil od roku 1955. Pak se studenti přestěhovali do Jihlavy pod Střední školu obchodu a služeb v ulici Karoliny Světlé, která se pak sloučením dalších několika škol změnila na OZS Jihlava, jež zahrnuje Obchodní akademii, Střední zdravotnickou školu a Střední odbornou školu služeb. Nyní, když v Jihlavě vznikla velká technická škola, se ředitelé obou školních zařízení dohodli na tom, že tento obor přejde k technickým oborům v rámci Střední školy průmyslové, technické a automobilní.

Obor je rodinným stříbrem „My jsme tento jejich nápad podpořili. Je to snazší z hlediska financování a lepší je to i ohledně praxe studentů, která se dá řešit společně s dalšími  technickými obory na této škole,“ uvedl vedoucí odboru školství Kraje Vysočina Kamil Ubr. Vysočiny udržet,“ říká Miroslav Vítů s tím, že v letošním přijímacím řízení se do prvního ročníku přihlásilo devět žáků, což je podle něj za posledních deset let nejúspěšnější nábor. Vloni jich bylo jen pět.

Přechod pod technické obory na průmyslové škole byl prý logickým vyústěním současné situace. „My jsme velká škola, která má 1 300studentů. Pokles žáků v jednom oboru nám nezpůsobí takové problémy jako u školy menší. Zvládneme i to, když nám jeden rok nastoupí pět studentů. Zároveň si myslíme, že obor hodinář má blíž k technickým oborům. Učí se základy strojařiny, čtení technických výkresů. Výuka se v odborných předmětech lépe kombinuje s technickými obory než s obory typu kuchař­číšník,“ vysvětluje ředitel Vítů.

Dnes podaná přihláška znamená přijetí za tři roky Zatímco o denní studium není mezi žáky základních škol tak velký zájem, o formu dálkového studia se studenti téměř perou. „Platí, že kdo si dnes podá přihlášku na dálkovou formu, řada na něj přijde až za tři roky. Naše kapacita dílny je omezená. Můžeme přijmout do ročníku jenom dvanáct až třináct lidí,“ vysvětluje učitel odborných předmětů Jaromír Ondráček s tím, že tuto formu studia si studenti hradí. Cena za celé dálkové studium se pohybuje kolem 30 tisíc korun.

Podle ředitele Miroslava Vítů o tuto formu projevují zájem i lidé s vysokoškolským vzděláním, dojíždějí až ze Slovenska. „Zpravidla jsou to fandové do hodinek nebo lidé, již zdědili sbírku hodin a chtějí o ni sami pečovat,“ přibližuje frekventanty dálkové formy studia. hodinek a vyzkouší si práci ve značkových hodinářstvích a servisech. „Snažíme se připravit je pro práci hodináře jak na malém městě, tak ve značkovém servisu. Učí se opravovat klasické velké mechanické hodinky Pro obor jako takový to bude další zásadní změna za posledních dvacet let. Neustálé stěhování „Myslíme, že naší škole bude tento obor slušet. Rozhodně se budeme snažit tohle rodinné stříbro Studenti se v rámci praxe podívají například do útrob orloje, prohlédnou si český závod na výrobu a budíky, elektronické hodiny a hodinky, aby byli připraveni na pestrou hodinářskou práci,“ poznamenal dlouholetý pedagog Jaromír Ondráček.

Profesní dráhu svých učňů jejich učitelé bedlivě sledují. „Zájem o naše žáky je. Když jsou šikovní, bez problému se v oboru uplatní. Z letošních devíti učňů, kteří budou absolvovat, již víme, že ten nejšikovnější půjde do prestižního servisu v Praze Na Příkopě,“ dodává Ondráček. Učební obor hodinář se na Vysočině vyučuje od roku 1954. V polovině 60. let měl až 82 absolventů. Zájem začal opadávat po nástupu elektronických hodinek. Jedním z nejznámějších učňů učiliště byl nejmenší český herec Jiří Krytinář.

Zdroj: Mladá fronta DNES, Ilona Zelníčková (30.5.2016)


TIP: Jestliže chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz. Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek.