Zdravotním sestrám už nestačí maturita, a kdo nemá maturitu, bude muset opustit práci pro stát. Se vzděláním se švindluje, ale o to větší je honba za lejstrem, které z nás dělá vzdělance.

Všechny samostatně pracující zdravotní sestry musí být bakalářkami nebo absolvovat vyšší odbornou školu. Všichni státní úředníci musí mít maturitu. Mnozí politici mají vysokoškolské vzdělání, někteří z nich dokonce proletěli školou tak rychle, že je škola nestačila do svých seznamů ani zaregistrovat. O podvodech v diplomových pracích škoda mluvit.
Jsme prostě národ vzdělanců. Kdo nemá maturitu a jezdí metrem, může si přečíst reklamu „Maturita za dva roky“. Kolik takové studium zřejmě na privátní škole stojí, už na reklamě nenajdeme.
Maturitu před válkou mělo asi 10 až 15 procent obyvatel, dnes je to 60 až 70 procent. V roce 2011 jsme zavedli státní maturity a sjednotili tak požadované znalosti absolventů gymnázií a učebních oborů.

Moudří lidé, kteří se o tuto unifikaci zasloužili, možná ani nevěděli, že před válkou a dlouho před ní jsme měli jenom u gymnázií dva druhy. Existovala gymnázia klasická a reálná. Vedle nich byly maturitou končící obchodní akademie, průmyslové školy a podobně. Absolventi těchto škol byli vychováváni buď k praktickému začlenění přímo do života, nebo k dalšímu studiu na vysokých školách. Jejich znalosti se v době maturity významně lišily. Naši předci věděli, že ti, kdo budou studovat na univerzitě filozofii, nepotřebují znalosti matematiky a deskriptivy budoucích inženýrů.
Kam jsme onu laťku znalostí dnešních maturantů posunuli, jistě laskavý čtenář posoudí sám. Opravdu si myslíme, že znalost cizího jazyka studenta, který ho jde studovat po maturitě na vysokou školu, a například automechanika s maturitou je stejná? Zpočátku jsme měli dva druhy maturit, to již není.

Honba za písmenky u jména

Ne jiná a stejně smutná je situace na vysokých školách, kterých máme 74! (číslo se stále mění, některé zejména privátní školy vznikají a jiné se ruší). Prakticky u nás není města, které by nemělo vysokou školu. Nikdo neví, kde se narodilo tolik vysokoškolských učitelů, a tak mnozí z nich i v důchodovém věku pendlují mezi několika školami, často privátními. Říká se jim létající profesoři.
V roce 2001 u nás absolvovalo vysokoškolské vzdělání 30 tisíc studentů, v roce 2015 již 82 tisíc. Zejména jako houby po dešti vrostl počet bakalářů ze 7 700 na 40 tisíc. Prostě všichni potřebujeme mít nějaké to písmenko před, či za jménem.
Na určitá místa je předepsaný určitý stupeň vzdělání, ať už maturitní, nebo vysokoškolské. To je jistě v pořádku. Méně již to, že často není podstatná jeho odbornost, a tak absolvent politologie může provozovat ekonomickou činnost a hasičem můžete být i s učebním oborem truhláře s maturitou. Bude takový hasič lépe hasit?
To, že sestry musí mít terciární vzdělání, se nyní vrací do parlamentu, který předtím schválil nereálné. Českých sester je 82 tisíc. Při současné unifikaci požadovaných znalostí u státních maturit nastupují do bakalářského studia zdravotních sester na vysokou školu dva druhy maturantů.
Jednak absolventi zdravotních škol, jednak absolventi gymnázií. Ti první mají za sebou kromě teorie i praktický výcvik v nemocnicích, ti druzí možná v době maturity neviděli ani svlečeného člověka.
Stejně tak se vrací do parlamentu rozhodnutí, aby státní zaměstnanci, kteří nebudou mít maturitu do 30. června 2017, museli opustit své místo. Podle médií by to mohly být až dva tisíce úředníků, které stát nebude schopen v krátké době nahradit. Je zvláštní, že tak závažnému rozhodnutí nepředcházela studie, kolik zaměstnanců a v jakých věkových kategoriích máme a jaké následky rozhodnutí přinese. Senát byl k těmto zaměstnancům empatický, a tak parlamentu vrací opět zřejmě nereálné rozhodnutí. Doporučuje termín posunout až do 31. prosince 2021. Jestli parlament tento zákon schválí, měli by zaměstnanci pět let na to, absolvovat středoškolské vzdělání, pokud tak už neučinili.

Co by tomu řekl Komenský…

Získat maturitu například v oboru ekonomika a podnikání podobně jako v jiných oborech je v naší zemi možné dvojím způsobem. Buď denním studiem, kde musí podle rámcového vzdělávacího programu student absolvovat minimálně 5 120 vyučovacích hodin, anebo dálkově za 940 vyučovacích hodin. Argumentace, že starší lidé se víc učí doma než mladí, není ničím podložena, naopak se ví, že starší člověk, který přijde domů po osmihodinové práci, je schopen menšího výkonu než mladý.
Když jsme se dívali na film Marečku, podejte mi pero!, smáli jsme se, ale věděli jsme, čemu se smějeme? Osobně mám obavy, aby mladí nezačali při znalosti výše uvedeného studovat dálkově, aby si víc užili života. Pamatuji si za socialismu studium medicíny při zaměstnání – trvalo pouze dva roky, pak ho zrušili a studenti museli nastoupit do denního studia.
Při rozhovoru s jednou z vedoucích pracovnic České asociace zdravotních sester jsem se ptal, proč usilovali o terciární studium každé samostatně pracující zdravotní sestry. Odpověď byla jednoduchá: Chtěli jsme mj. zvýšit jejich postavení v očích společnosti. Maturita nic moc neznamená.
Nevím, v jaké poloze pohřbívali Komenského a v jaké bychom ho teď našli…

Naši předci věděli, že ti, kdo budou studovat na univerzitě filozofii, nepotřebují znalosti matematiky a deskriptivy budoucích inženýrů.

Zdroj: Mladá fronta DNES Strana 11 Názory Pavel Pafko


TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz