Odborník na středoškolské vzdělávání Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání je přesvědčen, že v budoucnu bude zapotřebí po celé Evropě především technických pracovníků.

* Jaká je nabídka pro deváťáky? Kolik míst je k dispozici na různých typech škol?

Poměry se v zásadě nemění. Na gymnázia bude přijato asi 22 procent z populačního ročníku 15letých. Do maturitních tříd odborného vzdělání nastupuje kolem 40 procent a do učebních oborů 37 procent. Ale je třeba říct, že do těch 37 procent patří i maturitní obory, které zahrnují odborný výcvik. To jsou obory, které připravují vysoce kvalifikované pracovníky na dělnické, provozní a nižší vedoucí pozice ve výrobě. Těch je asi šest procent.

 

* Na které školy se hlásí nejvíc lidí?

V podstatě je největší zájem o gymnázia. První je gymnázium osmileté, potom šestileté, ovšem čtyřleté se nám dostalo asi až na desáté místo. V posledním roce porovnání poptávky a nabídky ukazuje, že se před čtyřletá gymnázia překvapivě dostal obor vojenské lyceum, dále například i veterinářství a nutriční asistent. Tyto obory však přijímají výrazně méně žáků, absolventi veterinářství mají i poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. V oboru informační technologie, což je nosný a perspektivní obor, byl loni zájem uspokojován díky značnému rozšíření nabídky tohoto oboru. Poměrně vysoký zájem byl v loňském roce také o obor bezpečnostněprávní činnost, který připravuje pro uplatnění v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.

* Proč jsou zrovna informační technologie v kurzu?

Mladí v tom vidí budoucnost a je jim to blízké. Mladou generaci to opravdu zajímá, téměř všichni se v tom pohybují a pro mnohé je to opravdu velice atraktivní. Proto byla i rozšířena nabídka míst v tomto oboru.

* Jsou gymnázia atraktivní také proto, že po nich má člověk stále ještě svobodu volby, co se životem?

Má i nemá. Gymnázia mají i své nevýhody. Bohužel téměř všechna česká gymnázia jsou orientována humanitně a absolventi se pak téměř výhradně hlásí na medicínu, práva a humanitní vědy, jako jsou sociologie, psychologie. Gymnázia jsou jednoznačnou přípravou na tyto obory. Tam člověk z odborné školy nemá téměř žádnou šanci a musel by být hodně dobrý, aby se uplatnil. Hodně lidí odsud také chodí na ekonomii, kde najdou vhodné uplatnění, protože gymnázia celkem dobře rozvíjejí jazyky, značná část odchází i na pedagogické fakulty. Pokud je žák taky trošku technicky orientovaný a na gymnáziu by ho obtěžovalo všeobecné vzdělání typu dějepis, přírodopis a chemie, tak na odborných školách má větší šanci vzdělávat se v předmětech, které ho zajímají a oslovují. Přitom mu nebrání nic, aby si pak vybral jakoukoli vysokou školu, takže má také možnost volby.

* Nabízejí školy obory, které jsou sice atraktivní, ale bez uplatnění?

Celkem tam nevidím zásadní problémy. Nezaměstnanost je celkově poměrně nízká, vyšší je u některých málo početných oborů. Z oborů frekventovanějších mají horší uplatnění absolventi oborů fotograf, malíř a lakýrník a maturitního oboru kosmetické služby.

* A jak je to se zájmem o učební obory?

Do první desítky dvacítky se těžko dostávají učební obory. Největší zájem je o obory kadeřník, aranžér, reprodukční grafik, rekondiční a sportovní masér a cukrář. To je pětice oborů, kam je přijímáno také hodně žáků. Ale děvčata z oboru kadeřník nacházejí dost těžko uplatnění, protože jich je hodně a míra nezaměstnanosti absolventů poměrně vysoká.

* Co jsou za obory aranžér a reprodukční grafik?

Aranžér je trochu umělecký obor, aranžéři upravují interiéry, dříve hodně dekorovali výklady. V učebním oboru reprodukční grafik se žáci naučí připravovat k tisku noviny, časopisy, plakáty či reklamy. Každý obor najdete na www.infoabsolvent.cz, kde je profil absolventa, uplatnění, školy, termíny dnů otevřených dveří, veškeré informace včetně míry nezaměstnanosti absolventů v letošním a předcházejícím roce u konkrétního oboru. To nikde jinde nenajdete.

* U jakých oborů je předpoklad, že budou na pracovním trhu v kurzu v budoucnu?

Vypracovali jsme studii, že do roku 2020 budou u nás nejvíce rostoucí skupiny povolání technici ve fyzikálních a průmyslových oborech a techničtí pracovníci obecně v oborech vědy a techniky. Třetí skupinu tvoří informatici, což je také technik. Technický pracovník přitom nemusí být vysokoškolák ani maturant. O ty bude zájem nejen u nás, ale i v celé Evropě. To je nedostatkové zboží. Je to náročné, ale je a bude o to zájem. Dále budou potřeba specialisté finanční, personální, v oblasti marketingu a řídící pracovníci. Ale na to školy nikoho nepřipraví, k tomu musí člověk dozrát.

* Snaží se školy připravovat mladé lidi na budoucí výzvy?

To je záležitost učitelů a ředitelů. Je potřeba mít kontakt s praxí, což se dnes velice zdůrazňuje zejména u učebních oborů. U nás nebude duální vzdělávání jako v Německu, ale propagují se tady jeho prvky. Princip je v tom, že učni by měli pracovat v provozech. Praktická část výuky probíhá ve fabrice a to podporujeme a už se to rozjíždí. Skutečně to povede k tomu, že žáci budou lépe připraveni pro potřeby praxe.

* Občas z některých krajů zaznívá, že se zvedá zájem o učiliště. Je to i díky této změně?

K laické veřejnosti asi toto ještě nedoléhá, i když chytré učiliště to při své propagaci používá. Fakt je, že když učiliště na základních školách seznamují žáky se svými obory, tak berou s sebou lidi ze spolupracujících továren nebo provozů. To už je dost časté a děti na to slyší, protože se vlastně dovědí, že je ti zaměstnavatelé potřebují a za jakých podmínek je zaměstnají.

* Jak poznat dobré učiliště?

Pokud chce žák z venkova třeba na strojařinu, tak asi nemá moc možností výběru. Nicméně se zase v okolí lépe ví, jak školy absolventy připravují. A reference jsou důležité. Dneska všechny školy dělají dny otevřených dveří a snaží se ukázat co nejvíc. Je dobré si vzít s sebou i někoho, kdo se v oboru trochu vyzná, aby viděl, zda není vybavení zastaralé. Pak je možné se ptát i zaměstnavatele, který třeba přijímá žáky z daného učiliště. Samozřejmě vybavení není všechno. Jsou tam také učitelé. O těch se zas musí něco dovědět od žáků školy apod. Čím více máte informací, tím je to lepší.

* Jak si vedou soukromé školy? Ty vysoké moc prestiž nemají, jak je to u středních?

V zásadě není rozdíl mezi soukromou a veřejnou školou. Je to hodně promíchané a záleží spíš na škole, učitelích a řediteli, jak jsou schopní. I u těch vysokých soukromých škol některé prestiž mají a některé ne. (Pokračování na str. 16) Nejvíc bude zapotřebí techniků

(Pokračování ze str. 15) U středních vysloveně problematické případy moc nejsou. To je celkem výjimečné a je to spíše u oborů, které jsou vysoce atraktivní, to znamená uměleckých. Viděl bych tam riziko, že velký zájem vždycky vede k tomu, že se tam může vyskytnout nabídka, která není kvalitní.

* Takže obavy, že soukromé školy musí vzít každého a úroveň je pak nízká, jsou liché?

Řekl bych, že ano. Absolventi často pokračují na vysoké školy a to by se brzo rozkřiklo, kdyby neměli dobrou úspěšnost. Potom je tu státní maturita a školy musí žáky na tu maturitu připravit. To si musí soukromé školy hlídat, protože na prestiži jsou závislé. U vysokých soukromek tato závislost až tak nefunguje.

* Na základních školách se postupně prosazují alternativní typy výuky. Dostávají se i do středních škol?

Prosadilo se waldorfské lyceum, které asi navazuje na waldorfské základní školy. Jinak si nemyslím, že by se to prosazovalo. Že se do výuky dostávají moderní prvky jako projektová výuka nebo interaktivní tabule, to je leckde, ale alternativní výuka moc ne. Spíše to spěje k trochu jiné koncepci výuky.

* Podepsaly se nějakým způsobem slabé ročníky na struktuře středoškolského vzdělávání?

Nepodepsaly. Struktura se drží už léta, a naopak propagace učňovského školství vedla k tomu, že jeho podíl neklesá a nenaplňují se ony perspektivy, že všichni půjdou na gymnázia a do učení nikdo. Problém s populačním ročníkem ale je. V roce 1990 bylo v populačním ročníku 190 tisíc lidí, teď je 90 tisíc, takže to je ohromný rozdíl. To má za důsledek, že celkově mají školy menší počty žáků a dostávají se tím do finančních problémů, protože jsou financovány na žáka. A to je důvod, proč se připravuje změna financování škol, aby se mohlo přispívat i na menší třídy, aby se daný obor mohl udržet.

* Jak se připravit na přijímací zkoušky?

No učit se! A to už od šesté sedmé třídy. Je fakt, že na ZŠ jsou rádi, že přijímací zkoušky budou takovým trochu strašákem, protože pak mají žáci nějaký cíl, ke kterému se sami dopracují, nebo je to donutí se víc věnovat učení. To je holý fakt. Pak je dobré si opět přes stránky www.infoabsolvent.cz zajít na stránky školy, kde máme informace o přijetí žáka, a to ze všech škol v celé ČR kromě dvou. Je jich tam asi 1400. I když přijímací zkoušky budou povinné do všech oborů s maturitou, představují 60 % hodnocení a škola si stanovuje další podmínky, a tak se třeba žák doví, při jakém známkovém průměru se na vybranou školu dostane.

* Jak by mělo vypadat odpovědné rozhodování?

Nemělo by se rozhodovat na poslední chvíli, ale už třeba v osmé třídě by měl žák uvažovat nad tím, co ho baví. Jsou lidi, kteří jsou jednoznačně orientovaní už třeba od školky, jdou si za tím a dělají to celý život. Některé lidi osloví třeba nějaký předmět nebo učitel na základní škole. To předurčuje asi třetinu uchazečů. Ti se pak už musí jen rozhodnout, jakou profesi by chtěli dělat. Pokud jsou o svém povolání přesvědčeni, tak si za tím jdou a nic je nezastaví. Když si jsou jisti méně, tak by měli zvážit uplatnitelnost v oboru. Jsou obory, kde uplatnitelnost není tak veliká, a pak se musí brát v potaz, jestli se tam žák chce prosadit, a musí pro to také hodně udělat. Další třetina vychází z toho, co jim poradí rodiče nebo někdo jiný. A pak je poslední třetina, které je celkem jedno, co budou dělat. Tam potom záleží na tom, aby je někdo oslovil, třeba zástupci střední školy nebo zaměstnavatelé.

Zdroj: 27. 10. 2016     Právo ~ Strana 15 ~ Studium


TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz