Kvalitních řemeslníků je čím dál méně. Pokud chcete třeba položit podlahu, smiřte se s tím, že to nebude dříve než za několik týdnů. A zdá se, že bude ještě hůř.

Hledáte dobrého kameníka, abyste si po svém zrekonstruovali terasu, nebo čalouníka, aby vám oživil starožitné křeslo? Připravte se na pekelně dlouhé čekání. Manuálně zručných odborníků je totiž stále méně a čekací doby se neúměrně protahují.

Jak vyplývá z ankety TÝDNE mezi řemeslnickými cechy, situace se rok od roku zhoršuje. Problémem je nedostatek mladých lidí, kteří by se do řemesla pustili. Nejšikovnější pracanti odcházejí do důchodu a nemá je kdo vystřídat. Učňovské obory zejí prázdnotou.

Čas má za půl roku

„Je mi líto, nejbližší termín na položení podlah mám nyní až v květnu,“ oznámí vám rezolutně například podlahář Josef Voborník – soukromník a zároveň první místopředseda Cechu podlahářů České republiky. Mezi domácími pokrývači podlah je velmi respektovaný odborník. Na svém webu Videopodlahy.cz ve výukových videích ukazuje, jak se zachází s ručním nářadím a jak správně připravit povrchy. Publikuje zde i případy, jak někteří jeho „kolegové“ práci pokazí. „Bohužel se více než kdy jindy setkáte s neprofesionály, kteří nemají potřebné znalosti ani zkušenosti,“ říká Voborník. Nejhorší zkušenosti má zatím s takzvanými hodinovými manželi, tedy lidmi, kteří velmi často nemají žádné vzdělání v oboru a domácími pracemi si jen přivydělávají. „Nezkoumají povrchy, špatně se připravují. Vykonávám i kontrolní činnost, a když vidím některé podlahy, je mi do pláče. Často je pod nimi plíseň. Takoví řemeslníci ohrožují zdraví svých klientů,“ říká Voborník. Na šikovného podlaháře si podle jeho slov počkáte i déle než několik měsíců. Zpravidla se to ale vyplatí.

Najít kameníka je zázrak

Ještě delší dobu si počkáte na kameníka. Ti totiž mají většinu zakázek venkovních, a tak pracují zejména v teplejším období, zpravidla od dubna do listopadu. Navíc je jich zoufale málo. „Není výjimka, že si počkáte i půl roku. Zakázek je hodně, zručných kameníků málo. Navíc se každý z nás specializuje na trochu jinou kameničinu, a jednoduché tak není ani najít toho správného z nás,“ říká Bohumil Pánek, předseda Svazu kameníků a kamenosochařů České republiky. Podle statistik ministerstva školství bude kameníků i nadále ubývat. Podle dostupných údajů dokončí učební obor ročně jen jednotlivci. „To mohu potvrdit z vlastních zkušeností. Syn jde v mých stopách a jednou z něho bude kameník. Já šel do učení v roce 1987, škola brala ze sta přihlášených deset nejlepších. I dnes by rádi desítku studentů, ale hlásí se jen pět chlapců,“ říká Pánek.

Podobné je to i u dalších profesí – instalatérů, elektrikářů nebo čalouníků. „Poptávka nekoresponduje s počty absolventů oborů. Zásadně klesá počet truhlářů a zedníků a některé další obory jsou na pokraji vymizení i přesto, že v budoucnu budou potřeba,“ varuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Špatná zpráva pro pivaře

Problém je, že se mladí lidé nehlásí na výuční obory, ačkoli platové ohodnocení řemeslníků bývá nad celostátním průměrem. Lze se o tom přesvědčit na serveru Vzdelavaniaprace.cz, kde je možné si vyhledat průměrné mzdy pro jednotlivá povolání. Čalouník si může ve firmě přijít na 26 tisíc korun hrubého, jako soukromník klidně i na dvakrát až třikrát tolik. Jen pro srovnání: začínající pedagožce s vysokoškolským vzděláním, která vychovává děti v mateřské škole, náleží základní hrubý měsíční plat 17 260 Kč. Nejohroženějším oborem je nyní podle průzkumu asociace živnostníků pokrývač, za posledních deset let lze vypozorovat úbytek 76 procent absolventů. Zatímco v roce 2005 vyšlo ze škol v celé České republice čtyřiasedmdesát vyučených, o deset let později už jen pětadvacet. Kritická situace je také u oboru kameník (úbytek 82 procent), čalouník (úbytek 80 procent), truhlář (úbytek 49 procent). Pro pivaře špatná zpráva: obor sladovník-pivovarník neměl v posledních dvou letech dokonce ani jediného absolventa. Mírně se naopak zlepšuje pozice kominictví, kde se zájem o obor začíná velmi pomalu zvyšovat.

Negativní trendy v učňovském školství měla zastavit akce Rok řemesel, kterou podporovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a resort školství. Organizátoři věřili, že by mladí lidé mohli slyšet na argument kombinace nedostatku řemeslníků a nadprůměrného výdělku. Uchazečů o výuční list je ale i po roce kampaně stále málo. V této souvislosti se velmi často hovoří o neochotě mladých pracovat rukama. Jenže podle průzkumů veřejného mínění osmáci a deváťáci v základních školách mají zájem tvořit a pracovat na něčem manuálně.

Vrátí se dílny?

Dokonce si uvědomují i řadu kladů takového rozhodnutí, což potvrdil nejnovější výzkum Národního ústavu pro vzdělávání. „Pro výběr technických oborů (strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, informatika) jsou žáci jak na úrovni učebních, tak maturitních oborů motivováni očekáváním snadného uplatnění na trhu práce a dobrého finančního ohodnocení – například v učebních strojírenských oborech to uvádí 86 procent žáků a ve stavebních 84 procent žáků posledních ročníků,“ řekla Helena Úlovcová, ředitelka ústavu.

Problémem ale je, že rodiče mají jinou představu. Vyžadují, aby jejich potomci dosáhli především maturitní zkoušky, ideálně pak pokračovali na vysoké škole.

Zvrátit negativní vnímání řemesel u rodičů se nyní pokusí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Bude mimo jiné tlačit na ministerstvo školství, aby opět zavedlo výuku v dílnách. Ta by měla být mnohem interaktivnější, a tím pro děti zábavnější.

„Hoblík, dláto a kladivo už současným dětem nestačí. Mladí lidé musejí vidět propojení s novými technologiemi, počítači, 3D tiskárnami nebo třeba drony. To ale zase samo o sobě nestačí, pokud děti nebudou schopny manuálně tvořit,“ říká šéf asociace Karel Havlíček.

Otázka také je, kdo by měl takový obor vyučovat. Většina učitelů je podle průzkumu asociace přesvědčena, že to mohou zvládnout sami. Pouze třicet procent pedagogů starších 40 let si myslí, že by měl tento předmět vyučovat odborník z praxe. Na druhé straně by více než polovina rodičů i mladých lidí upřednostnila experty z praxe, kteří by do škol docházeli.

Průzkum asociace oslovil také stovku řemeslníků-živnostníků. Téměř tři čtvrtiny z nich vyjádřily ochotu se jednou za čas na výuce „dílen“ nebo „pozemků“ podílet a ukázat dětem, jak jejich profese vypadá. Úspěšní řemeslníci by mohli pořádat i přednášky pro rodiče. Zde by představili své úspěchy a snažili by se přesvědčit je, že řemeslo má stále zlaté dno a že má smysl děti v této cestě podpořit.

Přijatí zájemci o studium na odborných učilištích

2006                  46 003

2007                42 619

2008               40 429

2009               40 429

2010              35 985

2011             34 926

2012             34 441

2013            33 129

2014            33 029

2015            32 010

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: Týden Strana 44    Ekonomika    Vladimír Barák 23.1.2017

TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz