Zájem o kdysi tradiční učební obory je dnes takřka nulový. Přitom poptávka po řeznících, plastikářích nebo skladnících je na západě Čech velká

PLZEŇ – Vyučený řezník se o svou budoucnost rozhodně obávat nemusí. Kromě tuzemských nabídek si může vybírat i z řady zahraničních. Obrovský zájem je o tuto profesi v Bavorsku, ale třeba i v Norsku, kde si může absolvent přijít až na čtyři tisíce eur měsíčně. Obor řezník-uzenář přitom patří stabilně mezi ty nejméně poptávané. Z devátých tříd vychází letos víc než čtyři tisíce žáků, přihlášky na střední školy podávali do začátku března.

„Letos máme 23 přihlášek na obor řezník-uzenář, počítáme s tím, že polovina by k nám mohla nastoupit,“ pochvaluje si letošní „silnější“ rok ředitel plzeňské Hotelové školy Miroslav Široký. Připomíná, že byly i roky, kdy nastoupili do tohoto oboru tři mladí. Loni už byla přeci jen situace o něco lepší, to se do prvního ročníku zapsalo asi sedm uchazečů.

Široký si všímá, že tento obor u mladých není příliš atraktivní. A to pravděpodobně i vinou jeho vysoké náročnosti. Nicméně postupně ubývá i zájemců o obor pekař. Loni jich z 19 přihlášených nastoupilo 12, letos očekává Široký obdobný počet. Oba obory se učí ještě v Klatovech, v sousedním Karlovarském kraji už vůbec.

Podle vedoucí odboru školství krajského úřadu Jaroslavy Havlíčkové by bylo třeba také více zájemců o obory krejčí, prodavač, ale především chemik-plastikář. Ten nově nabízí Střední škola živnostenská v Plané, zatím se jej ale nepodařilo otevřít. „Loni jsme měli tři zájemce, letos ani jednoho,“ povzdechl si ředitel školy Josef Mára.

Připomíná, že v plastikářském průmyslu jen v kraji pracuje na 4,5 tisíce zaměstnanců. „Zaměstnavatelé potřebují nové lidi,“ říká Mára a dodává, že firmy se snaží učně do „svých“ oborů nalákat všemi možnými prostředky. Například skladníci si mohou přivydělat na praxi v prvním ročníku dva tisíce korun, ve třetím ročníku i víc než třikrát tolik. „A plastikáři by mohli mít odměnu ještě vyšší,“ zamýšlí se Mára.

Zmíněných skladníků by se podle něj v září mohla nabrat na jeho škole jedna třída, což mu přijde s ohledem na poptávku z praxe nedostatečné. Ještě horší je však situace na dalších oborech. Na zedníka se nepřihlásil jediný uchazeč, na malíře osm.

Hlavním problémem je podle Máry příliš velké množství míst v maturitních oborech. Základní školy opustí lehce přes čtyři tisíce žáků, střední školy zřizované krajem mají na 6,5 tisíce míst, z toho přibližně polovinu v maturitních oborech.

Plzeňský kraj podporuje již několik let žáky skupin oborů Strojírenství, Elektrotechnika a Stavebnictví, od září nově přidá i skupinu oborů Zemědělství. Mladí učni obdrží na začátku studia kufříky s ručním nářadím, mohou také dostávat příspěvek na ubytování. „U vybraných oborů je o absolventy ze strany zaměstnavatelů největší zájem. Firem s tímto zaměřením je v kraji mnoho, absolventů je proto třeba poměrně velké množství,“ vysvětluje Jaroslava Havlíčková, proč podpora necílí i na další obory. Poptávka od zaměstnavatelů totiž není tak vysoká.

Mezi deváťáky vede z tříletých oborů obráběč kovů, strojní mechanik, zvýšil se také zájem o obor cukrář. „Z maturitních oborů je největší zájem o obory veřejná správa, pedagogické lyceum, elektromechanik,“ vyjmenovala Havlíčková.

Přijímací zkoušky čekají žáky devátých ročníků v polovině dubna. Zájemci o maturitní obory budou muset složit jednotnou zkoušku z českého jazyka a matematiky.

Zdroj: 20.3. 2017 Mladá fronta DNES Kraj Plzeňský (Barbora Němcová)

 

TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz