Nedostatek zaměstnanců představuje jednu z největších brzd české ekonomiky. Firmy stále hlasitěji upozorňují, že je třeba změnit systém vzdělávání.

Dvě stě tisíc neobsazených pracovních míst a zároveň téměř čtyři sta tisíc lidí bez práce ukazuje, že se v České republice míjí nabídka s poptávkou. Školy tak nevychovávají absolventy v oblastech, kde je firmy potřebují. Bez dostatku kvalifikovaných lidí se přitom Česká republika neobejde i s ohledem na rostoucí nároky spojené s předpokládaným nástupem digitalizace českého hospodářství.

Podle podniků je nutné větší zapojení studentů do praxe a zejména přiblížení učňovského školství systému duálního vzdělávání. Tedy úzkou spolupráci škol a podniků na výchově nových odborníků, především v technických oborech.

Konec nábytkářství?

Investovat deset miliard do rozvoje českého školství navrhla nedávno Česká manažerská asociace. Stát by podle ní mohl získat až 40 miliard korun, pokud by snížil stav státních úředníků o 70 tisíc. Za poslední dvě desetiletí se totiž stavy úředníků zvýšily o 30 procent. Naopak počty absolventů některých učňovských oborů klesly v posledních deseti letech v některých profesích o více než 80 procent. Mezi nejpostiženější patří například nábytkářství, kde za jedenáct let ubylo 68 procent absolventů truhlářských oborů, čalouníků je méně dokonce o 85 procent. „Nábytkářské výrobky byly vždy vizitkou našeho zpracovatelského průmyslu. Máme v oboru obrovskou tradici, navíc celá řada firem a řemeslníků podniká na venkově, a udržuje tak regionální produkty a zaměstnanost. Pokud bude trend absolventů učňovských oborů pokračovat tímto tempem, během jedné generace budou nábytkáři prakticky vymazáni z oborové mapy našeho průmyslu. Je třeba okamžitě začít pracovat na úrovních základních škol, zkvalitnit odbornost učňovského školství a motivovat firmy k zakládání vlastních učilišť,“ upozorňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. „Nábytkářský průmysl je sice považován v České republice za rodinné stříbro, ale pokud bude i nadále problém pro naše nábytkáře zajistit kvalitní a kvalifikované truhláře a čalouníky, bude toto stříbro značně omšelé. Jádro řemeslníků budou v tuzemsku tvořit ukrajinští, slovenští a vietnamští pracovníci,“ doplňuje Radek Brychta, prokurista Klastru českých nábytkářů.

 Na technice je přebráno

Podobně jako zájem o řemeslo není dostatečně vysoký ani zájem o technické obory, ať už na středních, nebo na vysokých školách. I když situace není tak tristní jako u učilišť, zájem firem školy pokrýt nestačí. Navíc si podniky stěžují na nedostatečnou kvalitu absolventů. Podle ředitelů škol je to však dáno již tím, jak vypadá výběr mezi žáky základních škol. „Většinou se jedná o žáky, kteří již prošli několikerým výběrem na jiných školách. Nejdříve na víceletých gymnáziích, potom v klasických čtyřletých gymnáziích a lyceích a teprve po tomto prosetí se objevují žáci na maturitních oborech technických škol a až poté na oborech učebních,“ konstatuje Ivo Teplý, ředitel Střední odborné školy Nové Město na Moravě. „Přitom právě v technických oborech bychom potřebovali žáky kreativní a přemýšlivé, neboť technika kráčí vpřed mílovými kroky a naši řemeslníci a technici ji jen těžko dohánějí. Naši učňové každoročně jezdí ve spolupráci s německou hospodářskou komorou na stáže do německých firem,“ dodává Ivo Teplý.

Školy se snaží vysílat studenty a učně do firem, aby získali co nejvíce potřebné praxe. „Naše škola se zaměřuje na úzkou spolupráci se zaměstnavateli z regionu. Nabízíme studentům možnost provozní praxe ve firmách pro další rozvoj jejich odborných znalostí a dovedností. Nejlepší z nich mají dokonce možnost využít stipendijní programy, které jim firmy ve spolupráci se školou nabízejí,“ konstatuje Luděk Benák, ředitel Vyšší odborné školy, Obchodní akademie a Středního odborného učiliště technického v Chotěboři.

Vyšší platy o desítky procent

Motivací pro školáky, proč si vybrat technický obor, by mohla být možnost lepšího uplatnění v praxi i vyšší nástupní mzda. Šance získat práci mají podle analýzy personální společnosti Grafton Recruitment absolventi technických škol sedmkrát vyšší než absolventi škol humanitních. Například v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích aktuálně Grafton Recruitment neregistruje pro absolventy s humanitním zaměřením žádnou pozici, naproti tomu pro absolventy technických oborů jich mají v databázi několik desítek. „I když existuje celá řada programů podporujících zaměstnanost absolventů, vidět je jasný trend – pokud neznají cizí jazyky, ani podpora jim nepomůže,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka firmy Grafton Recruitment. Nejžádanější profese jsou podle ní pozice jako konstruktér, vývojář, technolog, logistik, inženýr kvality, elektroinženýr a další technické profese.

Jen angličtina nestačí

Jazykové školy přitom potvrzují, že studenti si potřebu jazykových znalostí stále více uvědomují. Téměř 26 procent studentů vzdělávací společnosti Tutor se například neučí pouze jeden, ale dva cizí jazyky najednou. „Zvyšující se poptávka po studiu druhého cizího jazyka je jasným signálem toho, že samotná znalost angličtiny už nepostačuje a lidé chtějí být připravení na požadavky trhu práce,“ uvedla Bibiana Machátová, vedoucí manažerka oddělení metodiky vzdělávací společnosti Tutor. Za poslední tři roky zájem o toto studium roste. Letos je to o 15 procent více než loni. Velký boom zažívá po třech letech opět německý jazyk a poptávka se zvýšila také po ruském jazyce. Spolu s angličtinou se 35 procent studentů učí německy, 22 procent španělsky, 19 procent rusky a 12 procent francouzsky. Nejmenší zájem je o italštinu. Analýza firmy Grafton Recruitment ukazuje rozdíly také v platech. Zatímco u zkušených technických pracovníků se pohybují obvykle mezi 30 až 40 tisíci měsíčně, u humanitních oborů je to 25 až 32 tisíc měsíčně.

Učitelé na chvostu

Odborníci přitom upozorňují, že než se podaří změnit situaci v oblasti absolventů, musí se nejdříve zvýšit celková úroveň školství. I to musí umět přitáhnout kvalitní lidi. Zatím pro to podmínky příliš nemá. V polovině letošního června vydal Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu studii, ve které upozorňuje, že čeští učitelé jsou placení nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Podle dat této organizace mají příjmy na úrovni 56 procent průměru platu vysokoškolsky vzdělaných lidí, průměr OECD je nad osmdesáti procenty.

Platy nejsou to jediné, co vede učitele mimo učebny. „Za špatnou situací stojí i odklad řešení kariérního řádu ve školství,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Mladí učitelé tak hledají lepší perspektivu mimo obor. Z veřejně přístupných údajů vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina jich do pěti let ze školství odchází,“ dodává Zuzana Lincová. Na podobné výtky vláda v minulých dnech reagovala a od listopadu zvýšila platy učitelů o 15 procent, u ostatních státních zaměstnanců o deset procent.

 Technické učebny

Kromě dobrých učitelů školám často chybí dostatečně moderní a atraktivní zázemí pro výuku technických předmětů. To se snaží změnit společnost ČEZ pomocí projektu Oranžové učebny. „Podporujeme kvalitní vzdělávání zejména v oblasti přírodních věd a techniky. Žáci, které například fyzika v dětství odradila, si k ní pak těžko hledají vztah. Přitom se nabízejí možnosti, jak děti při výuce nadchnout. Mám radost, že to školám můžeme usnadnit,“ poznamenala k tomu ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková. Například karvinská Základní škola U Lesa letos v květnu otevřela učebnu fyziky a chemie vybavenou novým dataprojektorem, vizualizérem, digitálním mikroskopem, notebookem a televizí, ale také stavebnicemi a soupravami pro pokusy celkem za 200 tisíc korun. „Nové pomůcky zkvalitní a zpestří výuku a pomohou také učitelům,“ řekl ředitel školy Tomas Vlachopulos. Zvýšit zájem o technické obory se snaží také další významné firmy. Kopřivnická automobilka Tatra Trucks vyhlašuje od roku 2015 soutěž Navrhni svoji Tatru, v níž mohou účastníci navrhovat nákladní vozidla značky Tatra nebo jejich dílčí konstrukční celky. „Velmi nás potěšil zájem studentů a široké veřejnosti o automobilový průmysl a naši automobilku. Projekt Navrhni svoji Tatru dokazuje, že je zde mnoho technicky talentovaných lidí,“ podotýká Radomír Smolka, technický ředitel a místopředseda představenstva společnosti Tatra Trucks.

Na dva z pěti tabletů se jen práší

Modernizaci škol, především v oblasti digitálních technologií, se snaží podporovat i ministerstvo školství. Podle letošní zprávy České školní inspekce je na tuzemských školách 30 655 počítačů a 24 489 tabletů s připojením na internet. Horší zprávou je, že ve dvou pětinách škol se tato zakoupená technika nevyužívá. Z výzkumu společnosti EduLab, která organizuje projekt Škola dotykem, vyplývá, že 97 procent žáků prvního stupně hodiny v digitální třídě baví a celkově až 85 procent žáků chce ve výuce s tablety pokračovat. Naopak některé školy po počátečním nadšení od tabletů ustupují a vracejí se k učebnicím a sešitům. Důvod? Žáci namísto sledování učiva surfovali po internetu nebo hráli hry. Navíc snaha o zápis látky dopadá často špatně a studenti nemohou svoje poznámky najít.

I když firmy v současnosti volají hlavně po technických profesích do výroby, podle odborníků bude v budoucnu potřeba stále více expertů z oblasti IT. Digitální technologie totiž budou stále více ovlivňovat prakticky všechny obory. „Digitalizace byznysu zdaleka není spojená pouze s revolucí v oblasti průmyslu. Prakticky všechny firmy čekají velké změny, spojené jak s mimořádnými příležitostmi, tak nemalými riziky,“ upozorňuje Karel Havlíček. „Nová generace zákazníků během několika let zcela změní zažité výrobní, obchodní i komunikační procesy velkých i malých podniků. Včerejší úspěch je dobrým základem, nikoli ale předpokladem, že přežijeme i v dalších letech. Svůj přístup musí ale změnit i stát, vědecká a akademická sféra,“ uzavírá Karel Havlíček.

Dívky technika zajímá v 11 letech

Podle odborníků je nutné vzdělání zaměřit i na skupiny, jejichž potenciál není v technických oborech plně využitý. Jsou to například ženy nebo nezaměstnaní. Výzkum společnosti Microsoft ve dvanácti evropských zemích mezi ženami a děvčaty ve věku od 11 do 30 let například ukázal, že v jedenácti letech mají dívky o technické obory většinou zájem, ale kolem patnáctého roku věku tento zájem opadá. „Panují určité stereotypy o povaze práce v IT. Také si myslím, že chybějí vzory. Když se dětí zeptáte, jaké znají špičkové vědce, jmenují samé muže, možná několikrát zazní jen jméno Marie Curie, ale to je vše. Takže potřebujeme více vzorů,“ upozorňuje Biljana Weber, šéfka firmy Microsoft pro Česko a Slovensko. Podle ní je potřeba zdůraznit, že práce v IT neznamená pouze programování, firmy potřebují také obchodnice, konzultantky a marketérky.

Vzdělávání praxí

Především na nezaměstnané nebo maminky na rodičovské dovolené cílí projekt Vzdělávání praxí, kterým za poslední více než rok prošlo na tři sta uchazečů. Mohou ho přitom využívat i absolventi středních a vysokých škol. Cennou praxi získávají přímo ve firmách, které si vyberou, a pod vedením zkušeného mentora. „Tím nejdůležitějším benefitem pro účastníky je to, že více než polovině z nich je po absolvování vzdělávání praxí v dané firmě nabídnuta pracovní pozice a oni už znají tamní prostředí a vědí, do čeho jdou,“ říká gestor projektu Adam Kupera.

 Zdroj: Profit – Dalibor Dostál

TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz