Nedostatek zaměstnanců potvrzují tři čtvrtiny strojírenských firem. Není rozdíl mezi malými a velkými, není rozdíl v zaměření. Co je horší, zlepšení není na obzoru a dynamika problému se zvětšuje exponenciálně. Příčinu je třeba vidět v až nezdravé adoraci vysokoškolského vzdělání humanitního směru a zároveň v růstu výkonnosti českého průmyslu. S ním rostou i potřeby. A demografický vývoj také není nakloněn.

Volné pracovní pozice ve strojírenských firmách zůstávají podle poslední studie společnosti CEEC Research neobsazené v průměru déle než sto dnů. Velké firmy jsou při obsazování viditelně úspěšnější. Roli podle vyjádření šéfů firem nehrají ani tolik platy jako perspektiva.

Region, podnik, škola

Jedním z efektivních způsobů by mohla být trojstranná spolupráce mezi obcemi či regionem, firmami a školami. Se školami přímo spolupracuje nadpoloviční většina strojírenských firem, z těch velkých dokonce čtyři pětiny. Přesto to nestačí. Na vině může být rigidnost forem – nejužívanější formou spolupráce je samozřejmě praxe, nábor ve školách a exkurze na pracoviště. Jejich kvantitativní přínos je sice viditelný, kvalitativně však pokulhávají. Jiné formy spolupráce příliš využívány nejsou. Alarmující přitom je fakt, že přibližně třetina žáků učňovských škol vzdělání nedokončí. Chybí jim motivace. A podle pedagogů se stav zhoršuje. Odborníci na vzdělávání vidí kořeny těchto jevů ale mnohem dříve, někde kolem šesté sedmé třídy základní školy. A tam by měla směrovat edukační aktivita firem – děti v tomto věku by měly vědět, že kvalifikované řemeslo není podřadná práce bez perspektivy. V dnešním systému je učňovské školství až na výjimky společensky chápáno jako prohra. Bohužel nejen pro žáky, ale i pro učitele.

Experty z podniků do škol

Poněkud zarážející je, že stále není v českém školství podporován model, kdy se odbornými pedagogy ve školách stávají firemní specialisté. Za posledních deset let se přitom podle většiny manažerů strojírenských firem kvalita technického vzdělávání u nás zhoršila, podle třetiny dokonce dramaticky. A důležité je to ještě z jednoho úhlu pohledu. Jestliže totiž zhruba polovina strojírenských podniků plánuje v blízké době přejít na principy Průmyslu 4.0, je nejvyšší čas věnovat se dnes personálním nárokům, které zítra budou velmi aktuální. Automatizace a robotizace totiž zcela změní strukturu poptávky. A kdo by ji měl znát lépe než samy podniky? Povinná praxe a nábory jsou zcela neefektivní cestou, respektive mohou pomoci zaplnit mezeru, která je dnes, ale nevyřeší tu mnohem větší propast, kterou tuzemské podniky objeví za pár let.

Čekání nic nevyřeší

Bohužel se zdá, že tohle všechno každý ví, jen z oken Ministerstva školství zatím realita vypadá jinak. Těžko si totiž vysvětlit fakt, že v říjnu 2015 byl ukončen Projekt Pospolu, který měl zjistit prvky duálního vzdělávání, které je běžné v několika evropských zemích a v němž školy spolupracují právě s podniky, ale žádný model ani prvek duálního vzdělávání dosud zaveden nebyl, ba dokonce se o něm ani nemluví. Mistrovské zkoušky, které Hospodářská komora považuje za dlouhodobě chybějící instrument, který by české učňovské školství posunul k efektivnějšímu modelu, také nejsou prioritou ministerstva. Není ale na co čekat. Dnešní změny ve školství přinesou totiž výsledky nejdříve v horizontu pěti až deseti let.

 Zdroj: www.komora.cz – Petr Karban

TIP: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s vývojem na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz