Aby mohl být úraz zaměstnance považován za pracovní, musí být splněno několik podmínek. Především se úraz musí stát při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jaké mohou nastat situace a jak poznat, zda jde o pracovní úraz, vysvětluje Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.

1. Pracovní úraz mimo pracovní dobu

V jakých případech se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu a co se v takovém případě posuzuje?
Pokud se zaměstnanci přihodí úraz mimo pracovní dobu, je nutné mimo jiné posoudit, zda při vzniku úrazu zaměstnanec plnil pracovní úkoly, nebo prováděl úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, není to pracovní úraz. Nelze však ani říct, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, ale na pracovišti, bude to vždy pracovní úraz.

Můžete přiblížit na příkladu, kdy se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu?
Může jít například o situaci, kdy se zaměstnanci stane úraz při převlékání v šatně zaměstnavatele. V takovém případě je to pracovní úraz, i když se stal před pracovní dobou. V tomto případě totiž zaměstnanec vykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, připravuje se k výkonu práce, přičemž je to úkon nutný před počátkem práce.

A co když se úraz zaměstnanci stane v obědové či jiné přestávce?
Pokud se takovýto úraz stane na pracovišti zaměstnavatele, o pracovní úraz se jednat může, musí se však posoudit každý konkrétní případ. Pokud zaměstnanec v době přestávky na jídlo a oddech neopustí objekt zaměstnavatele, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů i úkony obvyklé v době přestávky, například tedy i cesta k místu, kde se zaměstnanec stravuje.

Samotné stravování však takovým úkonem není. Pokud se tedy například zaměstnanec opaří polévkou při obědvání, pracovní úraz to nebude, pokud by si však vymkl kotník na schodech při cestě do jídelny v objektu zaměstnavatele, bude možno vzniklý úraz považovat za pracovní.

Jak je to v případě, kdy zaměstnanec zůstane na pracovišti po pracovní době a zraní se?
Pokud se zaměstnanec v práci zdržuje neúčelně dlouho, nebo by se do práce po pracovní době vrátil zpět, například pro zapomenutou věc, o pracovní úraz by pravděpodobně nešlo.

Proč, můžete to vysvětlit?
Zaměstnanec v tomto případě neplní pracovní úkoly ani nevykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud si tedy zaměstnanec zapomene na pracovišti například peněženku a po skončení pracovní doby se pro ni vrátí, přičemž si způsobí úraz, nelze ho považovat za pracovní.

Co musí zaměstnavatel proplatit, když se mu stane pracovní úraz:

  • náhradu za ztrátu na výdělku
  • bolestné
  • odškodnění za ztížení společenského uplatnění
  • proplacení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
  • náhradu věcnou škodu

2. Pracovní úraz mimo pracoviště

Jestliže se zaměstnanec zraní mimo pracoviště, lze jednoznačně říci, že o pracovní úraz nejde?
O úrazu, který se stane mimo místo, které má zaměstnanec uvedeno jako místo výkonu práce, nelze automaticky říci, že se nejedná o úraz pracovní. Za pracovní úraz však například nelze považovat úraz, který se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání a zpět. U ostatních případů však bude nutné posuzovat každý případ jednotlivě a zkoumat, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly či vykonával úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Kdy jednoznačně nepůjde o pracovní úraz?
Jestliže se úraz zaměstnanci stane v polední přestávce, avšak mimo pracoviště, například při cestě do restaurace, o pracovní úraz se jednat nebude. Nejedná se totiž o úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, z této souvislosti je vyňato jak samotné stravování zaměstnance, tak i cesta k stravovacímu zařízení nacházejícím se mimo objekt zaměstnavatele a zpět.

V jakém případě může jít o pracovní úraz?
Mohou to být úrazy, které se stanou sice mimo pracoviště, ale při plnění pracovních úkolů, například při cestě na poštu s firemní korespondencí či při cestě na nákup kancelářských potřeb. Takovéto úrazy by se považovaly za úrazy pracovní, a to právě z důvodu, že zaměstnanec plní pracovní úkoly.

Co když zaměstnanec pracuje z domova, protože mu zaměstnavatel povolí homeoffice. Jak se posuzuje, když se zraní?
Pokud se úraz stane při práci z domova, nelze striktně říci, že se nejedná úraz pracovní. Znovu zde záleží na tom, jak se úraz stal. Pokud se zaměstnanec zraní při činnosti, která souvisí s výkonem jeho práce, o pracovní úraz se jednat bude. Pokud však zaměstnanec bude pracovat z domu, ale během práce si „odskočí umýt okna“ a při této činnosti spadne, pracovní úraz to nebude.

Jak se posuzuje, když se úraz stal během pracovní doby, kdy zaměstnanec odejde k lékaři?
Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele, vyšetření v souvislosti s noční prací a ošetření při první pomoci a zároveň cesta na taková vyšetření jsou považovány za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud se tedy zaměstnanci přihodí úraz při cestě na pracovně-lékařskou prohlídku, je to úraz pracovní. Za pracovní úrazy však nelze považovat ty, které se zaměstnanci stanou při vyšetření, jejichž potřeba je dána jen zdravotním stavem zaměstnance obecně, například návštěva zubaře.

3. Úraz na pracovní cestě a teambuildingu

Jak je to s úrazy, které se stanou na pracovní cestě?
Činnost, která je předmětem pracovní cesty, je označená za plnění pracovních úkolů. Průběh pracovní cesty je však rozdělen do více úseků, které nejsou pro účely rozlišení, zda se jedná o výkon práce či nikoliv, posuzovány totožně.

Například cesta z bydliště zaměstnance k dopravnímu prostředku, kterým má na pracovní cestu vyrazit, se za výkon práce nepovažuje, a proto pokud si zaměstnanec způsobí úraz cestou z domu na vlak, nebude se jednat o pracovní úraz. Pokud však již zaměstnanec cestuje určeným dopravním prostředkem do cíle pracovní cesty a způsobí si úraz, bude tento úraz úrazem pracovním.

Často je také diskutován problém, jak postupovat, když se úraz stane na tzv. teambuildingové akci.
Zde bude záležet na tom, zda byla taková akce organizovaná zaměstnavatelem nebo si teambuilding zařídili zaměstnanci samotní. Dále pak bude nutno zohlednit, zda byla účast zaměstnance na teambuildingu zcela dobrovolná nebo povinná. Obecně bude platit, že pokud teambuilding pořádá zaměstnavatel a účast zaměstnance na této akci nebude zcela dobrovolná, bude na vzniklý úraz nahlíženo jako na úraz pracovní.

Když se stane pracovní úraz, jaká pravidla je potřeba dodržet?
Důležité je, aby zaměstnanec úraz bezodkladně nahlásil vedoucímu pracovníkovi, například telefonicky. Vždy je také vhodné, pokud si zaměstnanec zajistí kontakty na svědky, kteří byli při vzniku úrazu přítomni.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/pracovni-uraz-odskodneni-narok-zamestnanec-zamestnavatel-advokat-1d4-/podnikani.aspx?c=A180627_144537_podnikani_sov&strana=3#space-a

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz