Stát začne ve větší míře promlouvat do přijímacích řízení středních škol. Ministr školství vychází vstříc krajům, které chtějí stanovit plošnou bodovou hranici v jednotných přijímacích zkouškách. Žák, který ji nepřekročí, nebude smět nastoupit na maturitní obor.

Čtrnácti a patnáctiletou mládež možná čeká další životní výzva. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které musí od loňského roku absolvovat každý žák toužící studovat na střední škole, totiž mají podle návrhu krajů nově obsahovat i státem stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici. To by znamenalo, že úspěch či neúspěch u jedné zkoušky ovlivní prakticky celý zbytek života mladého člověka. Kraje si od toho slibují zkvalitnění českého školství a úsporu. Pro ministerstvo školství jde podle všeho o prioritu: legislativní návrh zpracovává přednostně a na tripartitě ho chce představit již během několika týdnů.

Hejtmani: Stav je kritický

Změna je to zásadní. Žáci jednotné přijímačky už skládají, avšak podmínky přijetí stanovují ředitelé a ředitelky jednotlivých škol. Jenže právě to se hejtmanům nelíbí. „Absence jednotné minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení umožňuje přijímání žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, způsobuje migraci studentů mezi školami a v konečném důsledku se negativně podepisuje na úrovni vzdělávání,“ říká Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje a dodává, že kraje jako zřizovatelé středních škol odmítají nést další odpovědnost za kvalitu vzdělávání na středních školách, jestliže nemají pravomoci tuto kvalitu ovlivnit.

Nepodkročitelnou bodovou hranici chtěl zavést již Marcel Chládek, někdejší ministr školství za ČSSD. Záměr se mu ale nepodařilo dovést do zdárného konce. Současná hlava resortu Robert Plaga (ANO) šel opačným směrem, dokonce chvíli uvažoval o úplném zrušení jednotných přijímaček. Požadavek krajů ale nakonec akceptoval. „Toto téma jsme na žádost hejtmanů otevřeli a chceme s nimi nyní debatovat o dalších krocích. Vydefinujeme přesně, jaké kroky je třeba k zavedení bodové hranice učinit,“ zareagoval Plaga. Návrh předloží tripartitě na jejím zasedání již 19. listopadu. Ve vyjádření pro TÝDEN ale upozornil na to, že o potřebnosti existence nepodkročitelné hranice dosud není zcela přesvědčen.

„Je otázka, zda by její zavedení nebylo jen umělou překážkou přístupu ke vzdělání nikterak neřešící jednu z hlavních příčin problémů, které kraje zmiňují. Tou příčinou je nevhodnost struktury a přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů v některých krajích,“ řekl politik.

Neschopnost, tvrdí expert

Asociace krajů však věří, že nepodkročitelná hranice vznikne, a to nejlépe s platností již od dalšího školního roku. „Jsme rádi, že o změně diskutujeme. Volají po ní i zaměstnavatelé v regionech, kteří nejsou spokojeni s tím, že mezi absolventy škol například chybějí kvalifikovaní pracovníci technických profesí. Kraje jsou připraveny být ministerstvu maximálně nápomocny,“ podotýká Vildumetzová. Zastání mají hejtmani i u ředitelů a ředitelek škol. Ti tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají žádný smysl.

Proti je naopak spolek Pedagogická komora. „Je to zástěrka pro neschopnost hejtmanů optimalizovat síť škol a iniciovat jejich nabídku. Bodová hranice připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu,“ varuje Janek Wagner, viceprezident spolku.

Zdroj: 8. 10. 2018   Týden   Strana 28   Aktuálně   Vladimír Barák

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.