Na vzdělávání přispívají miliony korun ročně, ale nevidí výsledky. Čtyři velké nadace se proto rozhodly spojit síly a založit jednu velkou organizaci s názvem Eduzměna. Nadační fondy Avastu, České spořitelny, Karla Janečka a OSF teď společně plánují vybrat region, který problémy ve vzdělávání trápí nejvíce, zaměřit se na něj a pět let se mu věnovat.

„Postupně se rozevírají nůžky mezi regiony. Kvalita jednotlivých škol se liší, nedaří se všechny rozvíjet stejně. Rozhodli jsme se pro dlouhodobější zásah, abychom dokázali, že díky systematické podpoře se za pět let mohou zlepšit výsledky všech dětí na školách v regionu,“ hlásí ředitel Eduzměny Zdeněk Slejšek.
Jeho tým si už nechal zpracovat detailní analýzu problémů v českém vzdělávání. Ta kromě starších dat využila informace získané z rozhovorů s učiteli a dalšími experty na vzdělávání. Ukázala, že mezi hlavní problémy patří zhoršující se znalosti dětí na druhém stupni základních škol, velké rozdíly mezi výsledky škol různých typů a v jednotlivých regionech a také to, že děti chodí do školy nerady.

Fond má nyní vytipovaných deset regionů, vylosuje z nich jeden, který od roku 2021 začne podporovat. Region má patřit mezi průměrné, co se týče výsledků žáků i ekonomické situace jejich rodičů. Celý projekt vyjde zhruba na 200 milionů korun, většinu peněz poskytnou samy nadace.
Eduzměna vybere třicítku škol od mateřských po střední a poskytne jim podpůrný tým. Kromě odborníků v týmu bude platit také třeba kurzy pro učitele, na které by školy za normálních okolností neměly peníze.
Týmy budou tvořit lidé ze vzdělávacích organizací, jako je například Elixír do škol nebo EDUin, který Slejška pomáhal zakládat a do roku 2017 jej vedl.
Učitelům budou experti pomáhat s tím, jak komunikovat s rodiči žáků, jak si co nejlépe připravit vyučovací hodiny nebo jak je udělat zábavnější, aby děti chodily do školy raději než teď. „Chceme, aby učitelé dokázali lépe hodnotit svoji práci, aby se zlepšovali nebo aby se mohli navštěvovat v hodinách a poskytovat si navzájem ke své práci zpětnou vazbu,“ říká Slejška.

Během pětileté podpory vybraných škol chce nadace dosáhnout toho, aby výuka začala děti bavit a zlepšily se v matematice, přírodovědě i čtení, které jim nyní dělají často potíže. Škola by jim měla také pomoci v tom, jak si poradit v různých životních situacích a umět řešit různé problémy.
„Chceme najít taková opatření, aby rodiče nemuseli přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny budou velmi dobré. Předpokládáme, že nějaký recept bude existovat pro každou školu,“ míní Slejška. Ředitelům zase poradci pomohou s úřadováním, které jim nyní zabírá hodně času. Budou se také snažit nastartovat spolupráci mezi řediteli jednotlivých škol v regionu. Slejška upozorňuje, že ředitelé jsou často na svoji práci sami, podle něj by pomohlo, kdyby se mohli o práci navzájem radit.
Tvůrci projektu počítají i s informační kampaní pro rodiče. „Ukazuje se, že právě rodiče bývají často brzdou změn. Je potřeba, aby porozuměli tomu, proč se ve škole například nemá známkovat, ale slovně hodnotit a proč je potřeba zavádět nové metody výuky,“ vysvětluje ředitel Eduzměny.

PROBLÉMY ČESKÝCH ŠKOL – Analýza hlavních problémů českého školství zpracovaná pro novou nadaci Eduzměna ukazuje následující potíže. Klesá znalost matematiky a přírodovědy, podprůměrná je schopnost číst na konci základní školy. Jsou velké rozdíly v kvalitě různých typů škol i rozdíly mezi regiony, výsledky žáků silně závisí na rodinném původu. Dokládá to průzkum PISA, mezinárodní testování znalostí studentů připravované
Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Šikana je velmi častá. Ve výzkumu PISA zkušenost s ní uvedlo 25,4 procenta českých žáků, což patří mezi nejhorší země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde je průměr 18,7 procenta. Žáci jsou často neúspěšní u maturit. V Česku je zhruba pět procent těch, kterým se nepodaří maturitu složit ani na třetí pokus.
Škola žáky nenaučí rozumět informacím z médií a správně je vyhodnocovat. Neexistuje samostatný předmět, který by se mediální gramotnosti věnoval. Absolventi některých typů škol mají problém uplatnit se na trhu práce. Učení děti nebaví. Jen 68 procent žáků čtvrtých tříd chodí do školy rádo, mezinárodní průměr je přitom 86 procent. Čeští učitelé umí pracovat s motivovanými žáky, v práci s méně úspěšnými jsou motivováni méně a zodpovědnost vidí hlavně na straně rodiny. Skoro polovina učitelů má zájem o vzdělávání, které se týká chování žáků, pouze třicet procent učitelů takový kurz absolvovalo.

Zdroj:14. 05. 2019    Hospodářské noviny    Strana 3    Události   Michaela Endrštová, Markéta Hronová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.