Děčínský učitel Martin Lána se snaží prosadit moderní výuku informatiky. Říká, že stejně jako dřív lidé museli umět psát, dnes je nezbytností rozumět i ovládat digitální technologie. To zahrnuje třeba práci s daty nebo informačními systémy. Informatika a technologie dnes zasahují prakticky do všech předmětů. Třeba v zeměpise jsou to digitální mapy a GIS systémy, v matematice používají tabulkové kalkulátory nebo 3D simulátory, v biologii jsou digitální mikroskopy. Technologie tak nabízí mnohem širší spektrum poznání a jsou prakticky všude,“ říká učitel Martin Lána.

* Jak dnes vypadá výuka informatiky na základních školách?

Záleží na tom, co je to za základní školu. Většina základních škol v ČR má v současnosti hodinovou dotaci pouze 1 hodinu týdně na prvním stupni a 1 hodinu na druhém stupni. Tyto školy mají tedy hodinu informatiky například v páté a pak až deváté třídě, mezitím nic. RVP pro informatiku platí bez jakékoliv změny již 15 let. Za tu dobu se ale svět a především technologie velmi výrazně posunuli. Většina povolání se dnes již takřka neobejde bez některé formy digitální práce. Už jen to, že se většina dokumentů dnes píše na počítači, komunikuje se digitálně, zpracovávají se data, využívají různé informační systémy. Jsou školy, které si řekly: My si toho vývoje všímáme a je potřeba hodiny informatiky přidat a pozměnit jejich obsah. Čekali jsme, že v této věci něco udělá stát, ten na tom sice aktuálně pracuje a vypadá to, že ke změně skutečně dojde. Trvá to ale dlouho, aby to vstoupilo v život. Proto si myslím, že by učitelé neměli na nic čekat a dát informatice více prostoru a využívat účelně digitální technologie i v dalších předmětech.

* Co se děti v hodinách informatiky naučí?

Dnes velmi často jsou to uživatelské věci, jako naučit se obsluhovat třeba textový editor či vytvořit prezentaci. Ale toto už spadá i do ostatních předmětů. Informatika a technologie dnes zasahují prakticky do všech předmětů. Třeba v zeměpise jsou to digitální mapy a GIS systémy, v matematice používají tabulkové kalkulátory nebo 3D simulátory, v biologii jsou digitální mikroskopy. Technologie tak nabízí mnohem širší spektrum poznání a jsou prakticky všude. Díky tomu se o ně rozšířila výuka ostatních předmětů, každý obor totiž ovlivňují a často i mění. Každý učitel by se dnes měl proto podílet na rozšiřování digitální gramotnosti.

* Co konkrétně děti učí informatika?

Učí děti například pracovat s daty. Co to data jsou, jak se získají, jak se šíří nebo ukládají. Jak se dají s využitím digitálních technologií a informatických principů a myšlení využít. Poznají také princip a smysl fungování digitální společnosti. Když třeba používám sociální sítě, tak vytváříme data. Proč jsou sociální sítě zdarma? Vždyť za nimi stojí firmy, které podnikají pro zisk. Vydělávají na datech. A proč jsou pro ně data tak důležitá a co s nimi dělají? To by mne jako uživatele mělo zajímat a k tomu děti informatika vede. Učí je dívat se dovnitř, zkoumat a objevovat cesty, jak technologie mohou i ony vytvářet a zodpovědně využívat pro řešení různě složitých problémů.

* Změnila se výuka informatiky v posledních letech?

Hodně se proměnila, ale spíše v okolním světě než nás. Spousta lidí se bojí, když se řekne programování. Přitom nejde o samotné programování, kdy vytvoříme nějakou aplikaci, ale o způsob uvažování. Když vezmeme slovní úlohy z matematiky, tak ji musíme pro úspěšné vyřešení matematizovat. Informatika dělá něco podobného. Dívá se na problém, ten se snaží rozdělit na menší části, a ty pak řešit postupně v jednotlivých krocích. Řešení nikdy není v úvodu hned dané a pokaždé je potřeba nějaké vymyslet a odladit (odstranit z něj chyby). Dokonce mohu vymyslet více řešení vedoucích ke stejnému cíli. Pak hledám to, které je z nějakého důvodu např. nejoptimálnější. Je nejrychlejší, je nejlevnější. To je velmi užitečná věc do života, protože to člověka učí věci přesně popsat, přemýšlet, brát chybu jako výzvu pro další práci a řešit obdobně i ostatní problémy. Dokonce je pak možné nechat ty problémy řešit právě stroje (jiné lidi) a tak si pro příště ušetřit práci. Dnes nás obklopuje spousta různých systémů, přírodních, ale i stále častěji umělých a kombinovaných. To mohou být např. nejrůznější programy nebo systémově řízené procesy. Kdysi se říkalo, že auto nebude nikdy jezdit samo, že je to hrozně složité a komplexní. A jezdí. Kdo dnes učí systémově myslet? Tomu by se také měla věnovat informatika.

* A učí se tak? Nebo jsme pořád u formátování textu ve Wordu a barvení pozadí textu?

Troufám si říct, že jsou školy, které si ten vývoj uvědomily a učí podle toho. Znám spoustu skvělých učitelů, kteří se o to již snaží. Obávám se ale, že pokud bychom to vzali v globálu, tak to bohužel na školách je pořád stejné, jako před lety.

* To ale děti přeci nemůže bavit.

Já si myslím, že moc ne. Na tomto oboru je krásné právě to, že se na rozdíl od ostatních předmětů velmi dynamicky rozvíjí. Pokud těm rychlým změnám mám rozumět, musím mít vhled do digitálního prostoru a umět ho vytvářet a ovlivňovat. Každý do něj musí mít na nějaké úrovni vhled.

* Proč je pro nás důležité, aby se informatika učila moderním způsobem?

Protože technologie už pomáhají v oborech, kde by to mnoho lidí nečekalo. Třeba v zemědělství. V počátcích to byl traktor, který nahradil těžkou práci lidí. Dnes je to samozřejmě dál. Nyní se mají sklízet jahody a zemědělec nemá lidi na sklizeň. Skončí nebo bude hledat jinou alternativu? Řekne ok, může to sklízet stroj? Nebo
musím změnit styl zemědělství a budu to pěstovat ve skleníku? Nebo může mít sad, nad kterým vypustí drony. Ty třeba zmapují úrodu nebo mohou monitorovat závlahu a zdravotní stav stromů. Relativně rychle a efektivně získá data, se kterými může následně pracovat. To je myšlení a chování informatika.

* Kde ještě je možné podobné postupy využít?

Například v lékařství. Pokud bude vycházet lékař jen ze svých pacientů, může mít vzorek několik stovek nebo tisíců pacientů. Pokud ale bude vycházet z databáze všech pacientů v České republice, nebo dokonce v Evropě, bude mít mnohem relevantnější data a bude schopen neobvyklou situaci, se kterou by se třeba setkal jen výjimečně, mnohem efektivněji řešit. Lidi takto uvažující nebudeme potřebovat v budoucnu, my je potřebujeme už nyní. A pokud to nezvládneme, přijdou na naše místa jiní. Pokud chceme ve světě i nadále uspět, musíme být připraveni se průběžně a neustále měnit. To je i jedním z úkolů dnešních škol.

* Zvládají děti takový způsob výuky?

Výhodou je, že škola dnes není jediným místem, kde se to děti učí. Máme internet. To je jako dříve mít knihy, ze kterých se lidé učili. Dnes se díky internetu mohou učit od nejlepších lidí, využívat jejich postupy. Ale aby to dokázaly, je potřeba je podporovat a vést, ukazovat jim to i v jiných předmětech. Přizvat digitální technologie do výuky a vzdělávání. Informatika se pak bude soustředit právě na to, co je jejím skutečným obsahem. Děti jsou zvídavé a z osobních zkušeností ve škole i mimo ni vidíme, že to zvládají.

* Pomáhá informatika dětem propojovat informace z jednotlivých předmětů a následně dávat dohromady společné výstupy?

Myslím si, že pokud jsou učitelé všímaví, tak k tomu dnes děti vedou a ty to pak zvládají. Pokud ale vynechají digitální prostor, často se již s dětmi nemusí potkávat. Když si vezmeme např. dějepis, ve kterém se dozvídáme, že lidé řešili v minulosti situace nějakými postupy. Když si takových situací vezmu hodně, tak mohu díky technologiím vidět a nalézt určité vzory, tedy postupy, které se osvědčily, nebo taky ne. Pak se mohu díky dalším datům podívat, co se tam dělo. To se může hodit v digitální simulaci současného stavu a mohu na základě zkušeností odhadnout, jak se to může dále patrně vyvíjet.

* Vaše škola je hodně informatice nakloněná. Na chodbách jsou vidět učitelé chodící do hodin s notebookem v ruce, ve třídách máte interaktivní tabule. Je to tak, že na technologie kladete velký důraz?

Už kdysi jsme si řekli, že jsou důležité. Proto jsme jim dali prostor a vedeme děti k tomu, aby jim rozuměly a dokázaly je účelně využívat. Aby sledovaly, kam míří svět. Chceme také do toho co nejvíce zapojit kolegy z jiných oborů, aby co nejvíce využívali „digitálno“ a měli pro to podmínky. Ukazovat jim, že dostupné nástroje mohou pro ně být také užitečné. Samozřejmě to chce učitele, kteří se chtějí učit. To je základ. Pokud učitel chce dobře učit, tak by se měl sám neustále vzdělávat. Jinak nemůže učit děti, aby se učily.

* Je těžké o potřebě inovací ve výuce informatiky přesvědčit stát, nebo stále jede ve starých kolejích formátování textu?

Myslím, že stát už nejede ve formátování textu. Deklaruje, že revize informatiky je nutná a měla by se stát plnohodnotným předmětem. Např. právě probíhá velký projekt PRIM (imyleni.cz), který jako jednu ze svých aktivit např. pilotuje na školách učebnice vycházející již z nového pojetí výuky informatiky. Stát si uvědomuje, že pokud to budeme zanedbávat, nemáme před sebou zářnou budoucnost. Z mého pohledu je to pomalé a mělo se to stát dávno. Rozumím tomu, že se ten terén musí připravit. Můžeme ale děti naučit sledovat vývoj a přizpůsobovat se. Dřív byli lidé vychováváni na jedno, dvě zaměstnání za celý život. Dnes se počítá s tím, že vystřídají třeba deset povolání. A v každém se budou muset učit něco nového, aby to zvládli. Učí se také trpělivosti a hledání řešení. Protože když děláte program, tak jej neuděláte na první dobrou, ale musí se důkladně odladit (zbavit chyb). .

Martin LÁNA • Martin Lána (45) – učitel, zástupce ředitelky na ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně. Výrazně se angažuje v modernizaci a popularizaci výuky informatiky. • Je členem Jednoty školských informatiků, spolupracuje s Českou školní inspekcí, je členem ICT panelu Národního ústavu vzdělávání, kde pracuje na inovaci výuky informatiky. • Působí také v severočeské komunitě Informatikáři informatikářům.

Zdroj: 12. 06. 2019   Týdeník   Děčínsko   Strana 6   Rozhovor týdne   Alexandr Vanžura

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.