Žáci pražské základní školy a gymnázia se pro Lidové noviny pokusili odpovědět na otázku: Co mi škola dává a co mi bere? Přinášíme tři z jejich krátkých zamyšlení.

Učte nás to, co využijeme v praxi

Podle mě mi škola dává vědomosti, které jsou většinou v životě nepoužitelné. Ovšem, to chápu, protože základní škola je o všeobecném vzdělání. Mám ale pocit, že jsou tu daleko důležitější věci, které nás mají učit, jako je například finanční gramotnost, kterou budeme využívat celý život. Nejspíše je mi k ničemu, že to sem píšu, ale kdyby si toho všiml někdo, kdo má na školství vliv, tak pro vás mám vzkaz: prosím, učte nás něco, co vážně využijeme v praxi. Tento text píšu z pohledu čtrnáctiletého chlapce, který by byl raději do života skutečně připraven, než aby se řídil heslem „život tě všechno naučí“. Krom učiva mi škola dává… přemýšlím co. Po pár minutách jsem došel k názoru, že mi vlastně skoro nic jiného nedává. Všechno ostatní, co ve škole zažívám, mi dává kolektiv spolužáků a ne škola. To je asi vše, co bych k tomu řekl. Děkuji za pozornost.

Jakub, 8. A, ZŠ Kuncova, Praha 5

Chybí mi diskuse a souvislosti

Škola mi dává a bere hodně věcí zároveň. Jestli mě to v ní baví, závisí právě na tom, zda převažuje to, či ono.
Samozřejmě mě v ní baví chvíle s kamarády, kteří mě obklopují. Čas s nimi mě bohužel někdy obohacuje víc než vyučování samotné, což je trochu smutné. Zároveň mě ale baví takové vyučování, při němž se dozvídám věci přirozenou cestou a ne nesmyslným předčítáním textu, který následně stejně bezmyšlenkovitě opíšu do sešitu. Ačkoli přiznávám, že zorganizovat takové kvalitní vyučování je pro pedagoga asi složité, protože nemá na každou třídu a na každý předmět tolik času, kolik by asi potřeboval.
Vyřešit otázku školství nikdy nebylo ani nebude jednoduché, protože každé dítě je jiné, a tak se i jiným způsobem učí. Ale myslím, že budu mluvit za všechny studenty svého věku, když řeknu, že biflovat a drilovat nás je holý nesmysl. Vědomosti takto nabyté totiž pro nás moc nemají význam, nedokážeme si je dávat do souvislostí, a navíc je hned po zkoušce či testu zapomeneme, protože jsou znehodnoceny tím, že jim vlastně ani moc nerozumíme. Nevím, jestli se dá dosáhnout nějaké ideální výukové metody, ale určitě je možné ji minimálně zlepšit. Škola by nás měla navést na cestu k poznání, ne se snažit ho do nás nacpat, jak se to dnes ve většině škol děje. Hlavní věc, která mi ve vyučování chybí, je diskuse a propojování jednotlivých informací s jinými. Jako příklad mohu uvést jednu ze svých vlastních hodin, kdy učitelka přijde, pozdravíme se, nalistujeme kapitolu v učebnici, někdo ji nahlas přečte, opíšeme si rámeček se shrnutím učiva a je konec. Žádná diskuse ani zpestření témat, pouze učení. Tohle je zrovna ten typ podle mě špatně vedené a nudné hodiny.
Abych se tu ale ke školství nevyjadřovala pouze negativně, má samozřejmě i své světlé stránky. Existují i osvícení učitelé, kteří umí udělat hodiny zajímavé, zábavné a dokážou věci srozumitelně vysvětlit. Škola mi také dává sociální zkušenosti, jako například jak se chovat ve skupině, pracovat v týmu nebo řešit různé vztahové
situace s rozdílnými povahami (a opět se vracíme k tomu, že většinu z těchto věcí mě učí spolužáci). Jinak je pro mě škola velkým tajemstvím.

Natálie, 8. C, ZŠ Kuncova, Praha 5

Škola mi bere čas a obdarovává mě lidmi

Co mi škola bere? Začnu tím nejjednodušším, tím, co by bezpochyby zmínil každý: čas. Ty dny, které ve škole strávím, hodiny, kdy se na ni připravuju, a momenty, kdy na ni myslím, se opravdu nasčítají. Nakonec mi každý den škola zabere asi polovinu mého aktivního času. To je opravdu hodně, ale nevidím to jenom negativně. Znám mnohé, kteří tvrdí, že se to nevyplatí, a radši by byli celý den doma. To mě děsí. Kdybych nemusela chodit do školy, sama bych se musela zorganizovat a uspořádat si čas. Strávila bych mnohem víc času nad tím, co bych mohla dělat, než faktickým konáním. Čas je tím pádem věcí, kterou mi škola nejenom bere, ale i dává. Dává režim mému dni. Vím, kdy se co bude dít, a tíha rozhodování je mi zdvižena z ramen.
Dává mi taky řád. Je ale řád dobrá věc? Občas mi přijde, že je škola tak málo podobná realitě, že až ze školního systému uniknu, nebudu vědět, co dál a jak se svým životem vynakládat. Bojím se, že znalost vzorce 2-metylbut-2-enu mě nepřipraví na budoucnost.
Věcí, kterou mě škola nejvíc obdarovává, jsou lidé. Každý den se seznamuji s osobami, které bych přes rodiče nepoznala, ať už to jsou spolužáci, učitelé, nebo hospodářka. Všichni mají různé názory a různý pohled na svět a každý pochází z jiného prostředí. Interakce s učiteli mě učí často mnohem víc, než by mě kdy naučili ze svého předmětu. Celkově mi školství vyhovuje. Do školy chodím ráda a dává mi spoustu zkušeností. A i když to, co se tam učím, nemusí být vždy užitečné, věřím, že mi toho škola dává víc, než musím obětovat.

Johanka, tercie A, Gymnázium Nad Alejí, Praha 6

Zdroj: 04.06.2019 Lidové noviny Strana 15 Akademie

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.