Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968.

Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.

Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyl bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.

Zdroj: https://www.info.cz/magazin/petidenni-pracovni-tyden-byl-v-ceskoslovensku-zaveden-pred-pulstoletim-stal-se-impulzem-pro-chalupareni-36636.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší. Firmy se o ně přetahují a nabízejí zajímavé mzdy i benefity. A tak Češi mění práci jako diví.

Za první pololetí letošního roku změnilo práci 15 % Čechů. A další zhruba čtvrtina lidí si novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Vyplynulo to z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.

Míra fluktuace byla vyšší u mužů (17 %) než u žen (12 %). Nejvíce měnili práci ti nejmladší ve věku 18 až 24 let a pak lidé ve věku 25 až 34 let. S rostoucím věkem míra fluktuace zaměstnanců klesá. Ovšem v kategorii nejstarších pracovníků mezi roky 55 až 67 let opět stoupá.

„U této věkové kategorie však jde při změnách zaměstnavatele o jiné důvody než u mladších ročníků. Většinou o fyzickou námahu,“ komentuje Alžběta Honsová z Randstadu, a dodává: „I když je nezaměstnanost na rekordně nízkých hodnotách, stále platí, že generace 55+ nehledá práci zrovna snadno.“

A proč lidé mění zaměstnání? Jednatřicet procent chce získat lepší podmínky. Více než čtvrtina lidí je nespokojena se stávajícím zaměstnavatelem a osobní důvody uvedla pětina dotazovaných.

Aktivita na trhu práce ještě zesílí

Nejčastěji měnili práci lidé pracující v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. A pak v sektoru hotelnictví a stravování, který je již tradičně oborem s nejvyšší mírou fluktuace. Nyní, na začátku září, hledají podle údajů Randstadu novou práci nejčastěji lidé z automobilového průmyslu a letectví, z oboru velkoobchodní a maloobchodní distribuce, z oblasti výroby potravinářských výrobků a opět z oblasti hotelnictví a stravování.

„Po klidném prázdninovém období vidíme poslední dny zesílenou aktivitu uchazečů o práci. Intenzivněji pročítají pracovní nabídky a hlásí se na jednotlivé inzerované pozice. Dá se tedy předpokládat, že podzim bude ve znamení ještě významnějších posunů na trhu práce, než jak tomu bylo na jaře,“ doplňuje Alžběta Honsová.

Kde hledáme práci?

Nejčastěji Češi shánějí práci na pracovních portálech, loni je využilo podle statistiky 67 procent lidí, letos to prý bude obdobné. Výrazným způsobem posiluje osobní doporučení nebo reference a kariérní webové stránky samotných zaměstnavatelů. Jejich prostřednictvím si loni našlo práci 50 % kandidátů. I letos se podle nich hodlá orientovat 49 % lidí, kteří zvažují změnu zaměstnavatele.

„Roste význam budování značky zaměstnavatele. Uchazeči o práci mají často již předem představu, pro jakou firmu by rádi pracovali, a tím spíš se o kariérních možnostech informují přímo na webových stránkách dané společnosti nebo na jejích profilech na sociálních sítích. Pro zaměstnavatele je to příležitost, jak se prezentovat. Pokud navíc uchazeči na stránkách vidí pozitivní ohlasy zaměstnanců, existuje vyšší pravděpodobnost, že této firmě zašlou svůj životopis,“ říká Alžběta Honsová.

Hodně dnes dají lidé také na doporučení. To souvisí s dalším fenoménem, který aktuálně panuje na pracovním trhu, a tím jsou příspěvky zaměstnavatelů za doporučení nového kolegy. Jsou poměrně vysoké, běžně se pohybují na úrovni desítek tisíc korun. Nejvyšší příspěvky bývají v oboru IT, běžné jsou však i u dělnických profesí.

Personální agenturu při novém zaměstnání využije zhruba pětina lidí. „Je to typické pro profesionály, kteří si chtějí vybírat z předem prověřených nabídek a mít k dispozici i detailnější a konkrétní informace o atmosféře ve firmě, o složení týmu nebo o budoucím šéfovi. Nebo také pro absolventy, kteří tak mají šanci si svou volbu zaměstnavatele a šance na trhu probrat s někým nestranným,“ doplňuje Honsová.

Jak být dlouho na jednom místě?

Existuje ještě jeden zajímavý průzkum, a to Paylab Compensation Monitor (u nás Platy.cz). Ten zjišťoval, jak dlouho chtějí lidé pracovat u jednoho zaměstnavatele. Šlo o mezinárodní průzkum, který oslovil přes padesát tisíc respondentů i v České republice. Vyplynulo z něj, že největší část (39 %) chce u jedné firmy pracovat tři až pět let. Ve skupině mladších, 25 až 34letých lidí se k této délce práce pro jednoho zaměstnavatele přiklání až 48 % zaměstnanců.

O něco méně respondentů, 26 %, je nakloněných delšímu období 6 až 9 let. Tento názor vyjádřili spíše starší lidé, přičemž ve věkové skupině 45 až 55 let se k němu přiklonilo 35 % lidí. Je jasné, že mladší generace, tedy mileniálové a generace Z, která aktuálně vstupuje na trh, má tendenci častěji zvažovat kariérní výzvy a hledat uplatnění jinde.

Loajálních zaměstnanců, kteří aktuálně pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let, je na pracovním trhu menšina – jen 27,5 %. Největší skupinou jsou lidé, kteří vydrží v jednom zaměstnání méně než 2 roky.

Loajalita k zaměstnavateli podle průzkumu do velké míry souvisí s možností kariérního růstu. Ve skupině lidí, kteří pracují na manažerských pozicích v nižším, středním a top managementu, je podstatně větší podíl těch, kteří jsou u jednoho zaměstnavatele déle než 5 let. Souvisí to s tím, že lidé se na svou kariérní úroveň museli v rámci společnosti postupně propracovat.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zmena-zamestnani-pruzkum-randstad-ffl-/podnikani.aspx?c=A180911_213318_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Společnosti by měly využít technologický pokrok ve prospěch zaměstnanců a zkrátit pracovní dobu a snížit stres na pracovišti.

V pondělí to řekla generální tajemnice odborové organizace TUC, která sdružuje odbory v Anglii a Walesu už 150 let a má zhruba 5,6 milionu členů. „V 19. století odbory prosazovaly osmihodinovou pracovní dobu. Ve 20. století se podařilo získat právo na volné dva dny o víkendu a placenou dovolenou. Pojďme v tomto století ambice ještě zvednout. Věřím, že do konce 21. století můžeme dosáhnout čtyřdenního pracovního týdne společně se slušným platem pro každého. Je čas sdílet bohatství, které přináší nové technologie. A nedovolit těm na nejvyšších pozicích, aby si ho nechali pro sebe,“ řekla Frances O’Grady. Ze zprávy odborů vyplývá, že právě tři dny volna v týdnu by lidé uvítali nejvíce. „Místo toho hrozí, že nové technologie ještě zintenzivní pracovní život. Je to návrat do dřívějších dob a pomáhá to spoluvytvářet kulturu, ve které je od lidí vyžadováno, aby byli nepřetržitě k dispozici,“ myslí si odborová předačka. Odborová organizace tvrdí, že více než 1,4 milionu Britů pracuje 7 dní v týdnu, 3,3 milionu pak více než 45 hodin týdně. Právě dlouhá pracovní doba a stres způsobují podle odborů po finančním ohodnocení zaměstnancům největší obavy. Generální tajemnice britské odborové ústředny zároveň varovala, že velké firmy jako například Amazon se ke svým zaměstnancům údajně chovají jako k robotům. Čtyřdenní pracovní týden už vyzkoušela třeba jedna novozélandská firma. Dvouměsíční experiment prý přinesl lepší pracovní morálku, lepší výkonnost i snížení stresu.

Zdroj: https://wave.rozhlas.cz/ctyrdenni-pracovni-tyden-je-realnym-cilem-pro-toto-stoleti-tvrdi-britske-odbory-7610242

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Odborová konfederace doporučila odborovým vyjednavačům, aby začali se zaměstnavateli ve firmách jednat o růstu platů pro příští rok o sedm až devět procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.

Odbory chtějí zvýšit mzdy ve firmách o sedm až devět procent. Současně žádají zkrácení pracovní doby o dvě a půl hodiny týdně na 37,5 hodiny.

„Česká republika má jednu z nejdelších pracovních dob v Evropské unii. Máme přes 1700 hodin ročně, což je prostě nebývalé. Aktuální situací na trhu práce je tlak na její prodlužování, takže to je jeden z hlavních požadavků,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu Martin Fassman, hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požadavky zveřejnila na shromáždění v Praze, na které dorazilo 1300 odborářů a odborářek z celé republiky.

‚Železná opona‘

Podle šéfa Hospodářské komory České republiky Vladimíra Dlouhého zaměstnavatelé přidávají nyní sami a odboráři se vlamují do otevřených dveří.

„Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem. Podle Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česko přibližovalo vyspělým státům a prolomila se „mzdová železná opona“.

Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Podle prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by bylo dobré, aby růst mezd v příštím roce nepřesáhl šest procent. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce.

Zkrácení pracovní doby

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 000 členů. V soukromé sféře působí 16 svazů, ve veřejném sektoru 13. Před několika lety odborová konfederace zahájila svou kampaň Konec levné práce. Podle Středuly od té doby díky odborářskému tlaku v zemi mzdy a platy rostou výrazněji. Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137 347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní smlouvy.

Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. „Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy,“ řekla Sokolová.

Ohrožení zdraví

Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.

Pro zaměstnance veřejných služeb a správy žádala ČMKOS pro příští rok růst platových tarifů o deset procent. Nakonec se předáci s vládou dohodli na průměrném navýšení sumy na platy o osm procent, přidávání plošné nebude.

Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26 037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cmkos-rust-mezd-kratsi-pracovni-doba_1809111315_dbr

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Firmy letos razantně přidávaly zaměstnancům na jídlo. Hodnota nejfrekventovanější stravenky se tak skokově zvýšila z osmdesáti na sto korun. Stravenky dostávají jako bonus i brigádníci.

Když jde Barbora s Janou na oběd, cítí se vždycky tak trochu potupně. Při placení Jana vytáhne z peněženky stravenku za 90 korun, k tomu přidá pětikorunu dýško a odchází. To Barbora se zdrží déle. Na sedmdesátikorunovou stravenku vždy ještě kolem dvaceti korun připlácí.

„Když se mi nepovede najít drobné, tak raději zaplatím celou částku a stravenku si nechám třeba do obchodu. Myslím, že by zaměstnavatel měl brát v úvahu, v jaké hodnotě se prodávají obědy poblíž pracoviště,“ míní mladá žena, která pracuje v jihlavské obchodní firmě.

Přestože se najdou nespokojenci, firmy letos strávníkům hodně přilepšily. „Stokorunová stravenka má raketový nástup, ještě před třemi lety ji mělo pouhých osm procent zaměstnanců,“ říká Jiří Brych, který má ve společnosti Edenred stravenky na starosti. Dnes stokorunový poukaz na jídlo dostává 21 procent zaměstnanců. Firmy tak v průměru přidaly každému zaměstnanci 14,8 koruny.

„Rekordní je nejenom růst výše příspěvku na stravování, ale i počet zaměstnanců, kteří ho čerpají. Dříve se zvyšovaly příspěvky ročně jen v průměru kolem pěti korun,“ doplňuje Jiří Brych.

Benefit pro brigádníky

Zaměstnancům letos na oběd přidala i brněnská Masarykova univerzita. Na začátku prázdnin poskočila cena stravenek pro pracovníky školy z osmdesáti na sto korun.

„Vyšli jsme tak vstříc našim zaměstnancům. Jednak to bylo dojednáno v kolektivní smlouvě, jednak univerzita reflektuje rostoucí náklady na stravování,“ uvádí Tereza Fojtová, ředitelka pro komunikaci Masarykovy univerzity.

Stravenky jsou stejným benefitem jako pružná pracovní doba, příspěvek na penzijní pojištění nebo firemní školka. Zaměstnavatel podle zákoníku práce musí lidem vyhradit čas na stravování, ale nemá žádnou povinnost na něj přispívat. „Stravenky jako benefit dnes považují zaměstnanci za samozřejmost,“ míní Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Podle aktuálních dat portálu Profesia. cz má stravenky jako benefit 49 procent zaměstnanců v Česku. Nelehká situace na trhu práce navíc způsobila, že čím dál víc společností rozdává stravenky jako bonus k výplatě i brigádníkům. „K fixní mzdě dostáváme i stravenky plně placené firmou a příspěvek na dopravu,“ libuje si jedna z brigádnic brněnského call centra.

Stravenky jsou držák mezi benefity, přestože se už několikrát pod nimi zhoupla židle. S návrhem zrušit daňové zvýhodnění stravenek přišla mezi prvními část poslanců ODS za Topolánkovy vlády v roce 2008. Tehdy se proti postavili kromě poskytovatelů i restauratéři, kteří se obávali úbytku strávníků. Ušetřit stovky milionů korun na dotace stravenek chtěly i pozdější vlády včetně nynější. Proti byli vždy zaměstnavatelé i odbory.

Nejvýhodnější je za 118 korun

Jak si může firma stravenku zdanit? Zákon o dani z příjmu umožňuje zaměstnavatelům uhradit maximálně 55 procent z ceny stravenky. Tuto částku si může odečíst ze základu daně. Zbylých 45 procent buď platí zaměstnanec, nebo mu jej může platit i firma, ovšem nemůže si je už odečíst z daně. To je obecný vzorec, ale kolik je to konkrétně?

Na začátku letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšilo hodnotu stravného při pracovních cestách na 93 korun na den. Z této částky se počítá také daňově uznatelná výše příspěvku na stravování. Ta činí 70 procent z této částky, tedy až 65 korun.

Pokud tedy zaměstnavatel využívá maximální daňově uznatelný příspěvek a hradí 55 procent hodnoty stravenky, je pro letošek daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 118 korun.

Pro zajímavost, v minulém roce to bylo 109 a v předešlém 105 korun. „Zvýšení příspěvku na stravování je logický krok, firmy si nárůst mohou vložit do nákladů a snížit tak daňový základ, zaměstnanci zase neodvádějí ze stravenek sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jiří Brych.

Podle něj bude rok od roku hodnota stravenek i nadále růst. „V příštím roce se zastoupení stokorunových stravenek ještě výrazně zvýší, poté očekáváme nárůst zájmu o stravenky s hodnotami ještě vyššími,“ odhaduje Brych.

Přestože firmy dávají stále přednost papírovým poukázkám, prosazují se i stravenky elektronické, které mají podobu čipových karet. Právě na ně zaměstnavatelé podle průzkumu přihazují častěji a vyšší částky než na papírové stravenky.

Nejvíce chutná v poledne

I přestože se cena stravenek zvyšuje, stále Češi na polední jídlo ještě doplácejí. Podle lednových dat dalšího poskytovatele stravenek Sodexo Benefity jsou tradičně nejdražší obědy v hlavním městě a ve středních Čechách, kde strávník v průměru zaplatí 112 korun. Nad sto korun ještě platí lidé za oběd na jižní Moravě, v ostatních krajích se vejdou do stovky.

„Hosté nejčastěji platí stravenkami od 80 do 110 korun,“ říká Gabriela Josefovská z liberecké restaurace Ořechovka, kde polední polévka s hlavním jídlem přijde na 95 až 105 korun. Výjimkou v centru Liberce či v jiných krajských městech nejsou polední menu za 120 korun a výše. Přesto se o oběd nenechávají čeští strávníci připravit.

Pro více než polovinu respondentů průzkumu společnosti Rondo Data je nejdůležitějším jídlem dne právě oběd, kde v drtivé většině upřednostňují českou kuchyni před saláty, obloženými bagetami či rychlým občerstvením. Oběd si dopřávají tak často, jak to jen jde – šestkrát až sedmkrát v týdnu.

Na případné zvyšování nominální hodnoty stravenek si zaměstnanci mohou počkat třeba na konec letošního roku, kdy podle zkušeností poskytovatelů stravenek firmy své benefity nejčastěji upravují.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/stravenka-benefit-hodnota-stravenky-zamestnavatel-zamestnanec-prispevek-1tx-/podnikani.aspx?c=A180823_422438_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz