Jižní Korea pokračuje v boji proti takzvané kultuře přesčasů. V neděli začala platit novela zákoníku práce, která zaměstnavatelům hrozí vysokými pokutami i tresty odnětí svobody za překračování maximální povolené pracovní doby. Uvedl to server Nikkei Asian Review. Podle vlády mají opatření pomoci i se snížením nezaměstnanosti, jež mezi mladými Korejci přesahuje deset procent.

Novela snižuje maximální počet odpracovaných hodin z 68 na 52 hodin týdně. Jinými slovy zaměstnanci nesmí odpracovat více než 12 hodin přesčas týdně.

Za porušení hrozí zaměstnavatelům pokuta až 20 miliónů wonů (397 tisíc korun) a až dva roky odnětí svobody. V tuto chvíli se nová pravidla týkají firem s 300 a více zaměstnanci, v roce 2021 budou pravidla platit pro všechny zaměstnavatele.

Společnosti se s novými pravidly snaží vypořádat například tím, že zaměstnancům automaticky na dálku vypínají počítače. K podobnému opatření již na jaře sáhly vládní i městské úřady v hlavním městě Soulu.

Úřady však opatření zavedly v mírné formě a poté je postupně zpřísňovaly. Na konci března začaly s vypínáním počítačů každý pátek ve 20 hodin. Od dubna vypínaly druhý a čtvrtý pátek v měsíci počítač již v 19 hodin 30 minut. V květnu byla spuštěna poslední fáze, v níž se zaměstnancům budou každý pátek vypínají počítače již v 19 hodin.

Je pracovní večere nebo golf práce?

Novela i předchozí opatření úřadů představují konkrétní výstupy diskuse o kultuře přesčasů, jež se v zemi vede již delší dobu. Problém například je, že na pracovištích ve východoasijské zemi panuje dlouhodobě přísná hierarchie a úcta k autoritám.

Zaměstnanci tak považují za nezdvořilé odejít z práce dříve než jejich nadřízení manažeři. Ti přitom často mívají potíže s workoholismem.

Nová legislativa vyvolala diskuse i o tom, co vše se počítá do pracovní doby. Mnozí zaměstnavatelé si podle Nikkei nejsou jistí, zda se do pracovní doby započítávají i pracovní večeře nebo třeba golf s klientem. Zaměstnanci se zase obávají, že zkrácení přesčasů povede k tomu, že si budou brát více práce domů.

Supermarket zavře dříve, v sobotu nevychází noviny

Ministerstvo práce si od novely slibuje i zvýšení zaměstnanosti. Tvrdí, že již teď zkrácením vzniklo 10 tisíc nových pracovních míst a očekává, že dalších 20 tisíc vznikne záhy. Někteří zaměstnavatelé však místo toho sahají k omezení objemu práce.

Supermarkety Lotte Mart tak přijaly jen 200 nových zaměstnanců a otevírací dobu zkrátily o hodinu. Deník Soul Šinmun od července zrušil sobotní vydání s tím, že nebylo možné včas přijmout dostatek nových zaměstnanců.

Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/467385-soul-vytahl-do-boje-proti-prescasum-urednikum-vypne-kazdy-patek-pocitace.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Je doba zkracování. Odbory tlačí na zkrácení pracovní doby, zaměstnavatelé zase zkracují směny. A některé firmy nechávají pracovníky, aby si je sami plánovali a měli tak lepší výsledky.

Je šest ráno, už dávno jsou na nohou pekaři, průvodčí ve vlacích, zdravotní sestry nebo recepční, kteří si právě střídají službu. Podle Českého statistického úřadu pracuje ve směnném provozu téměř třetina všech zaměstnanců. Někdo si jej pochvaluje, jiný by raději chodil do práce každé ráno na osm hodin, ale leckde to zkrátka není možné.

Už třicet let dělá na směny padesátiletý Stanislav, který pracuje v jednom z brněnském kovoobráběcím závodu. „Dvacet let jsem chodil na nepřetržitý osmihodinový provoz, posledních deset let dělám na dvanáctihodinové směny,“ říká mohutný muž.

Tři měsíce dopředu ví, kdy bude pracovat a kdy spát. „Večer mám noční, pak mám v úterý a ve středu na ráno, pak jdu do práce až o víkendu – pátek, sobota a neděle, to mám zase noční,“ přibližuje svůj pracovní plán. Zvykl si stejně jako jeho kolegové, protože v oboru kratší směny nikdo kolem nenabízí.

Ale ví dobře také o nevýhodách takové práce. „Lidé kolem příliš nerespektují, že máte po noční a potřebujete se vyspat. Denní spánek tak není nijak kvalitní – trpíte různými spánkovými poruchami. Někdy se proberu a vůbec nevím, jaký je den, jestli je ráno, nebo večer. Mám nadváhu, protože nepravidelně jím,“ vypočítává neduhy, které mu práce na směny přináší. Výhodu vidí jednu. „V létě na nočních směnách není při práci takové parno.“

Podle obvyklých biorytmů jsme na vrcholu pracovních sil v dopoledních hodinách a pak zase později večer. Jen minimu lidí vyhovuje noční práce. Nejvíce ospalí se cítí lidé mezi druhou a šestou hodinou ráno, kvůli poklesu energie a pozornosti se také na nočních stává nejvíce chyb či úrazů.

Přirozenější je, pokud se směny střídají – ideálně za sebou dvě až tři ranní, stejný počet odpoledních a posléze nočních. Člověk se tak lépe připraví na náročnou noční práci. „Výrazně větší zájem je o dvousměnné provozy, kde lidé oceňují, že pokud jdou na ráno, mají odpoledne volné. Když jdou na odpolední, vyřídí si věci na úřadech,“ říká Martina Choulíková z jihočeské pobočky personální společnosti DP Work, která hledá na Písecku nástrojaře na dvě či tři směny.

Skloubit pracovní život s osobním je pro zaměstnance důležité

Před nedávnem do Česka vstoupila mezinárodní společnost Déhora se zajímavou zkušeností. Už deset let pomáhá evropským firmám se zaváděním takzvaného samoplánování vlastních směn. „Délka a rozložení pracovní doby má významný vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců, ovlivňuje tak výsledky společnosti i její postavení na trhu,“ říká ředitel českého zastoupení společnosti Nunzio Totaro.

Jak to vypadá v praxi? Zaměstnanci mohou svůj rozpis směn tvořit sami pomocí speciálního plánovacího programu, do kterého mají přístup přes webové rozhraní. Směny si volí podle předem stanovených pravidel, na která dohlíží samotný software a pověřená osoba. Samoplánování neznamená chaos, kdy si každý přijde do práce, jak chce.

„V případě nepřetržitých služeb to znamená, že jsou pevně stanoveny počátky a konce směn. Dále je důležité respektovat naplněnost směn, to znamená, že na pracovišti musí být vždy požadovaný počet zaměstnanců. Výhodou je, že se můžete rozhodovat, zda pracovat v pondělí, nebo v úterý, na jaké směny a kolik dní za sebou,“ přibližuje Roman Urban, který zavádí tento koncept na míru českým firmám.

Průzkumy personálních společností ukazují, že pro zaměstnance je stále důležitější co nejlépe skloubit pracovní život s osobním. Právě tento požadavek figuruje na předních příčkách benefitů, na které lidé slyší.

V době, kdy je v Česku bez práce sotva čtvrt milionu lidí, se přizpůsobují i zaměstnavatelé, pokud chtějí pracovníky získat a hlavně udržet. „Směny vadí asi polovině sester, záleží, jak staré děti mají a jaké mají zázemí, zda seženou hlídání a podobně. Ale i těm s malými dětmi se snažíme vyjít vstříc a nedáváme například tolik nočních nebo zkrátíme úvazky. Záleží na domluvě,“ říká Jana Nováková z Nemocnice Žatec, kde hledají sestry a laboranty na více oddělení.

V podnicích, kde není možné změnit nepřetržitý provoz, lákají směnné pracovníky také na vynikající finanční ohodnocení. Bohaté příplatky jsou za víkendy, svátky nebo noční směny.

„Kdo je zvyklý na směnný provoz od školy, tak mu velký problém nedělá. Je ovšem otázka, o jaké směny se jedná,“ míní Ivo Jelínek, který vyhledává operátory CNC pro strojírenskou firmu John Crane Sigma v Lutíně na Olomoucku.

Z různých studií vyplývá, že špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Lidé s narušeným biorytmem také častěji trpí úzkostmi a depresemi. Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny důvodem poruch trávení, obezity, cukrovky typu 2, vysokého krevního tlaku i cholesterolu. U všech zmíněných zdravotních potíží však hraje významnou roli také životní styl.

Nejpřirozenější pro lidské tělo je střídání směn ranní – odpolední – noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s takzvanou rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.

Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. „Délka směn by neměla překročit 9 hodin. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně,“ dodává Nunzio Totaro.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/finance-prace-zamestnani-smenny-provoz-planovani-prace-pjo-/podnikani.aspx?c=A180503_399149_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Pravidla čerpání dovolené jsou součástí zákoníku práce. Podle něho například to, kdy si zaměstnanec vezme dovolenou, závisí na vůli zaměstnavatele. Zároveň má ale zaměstnanec nárok alespoň na dva týdny dovolené vcelku.

Ve spolupráci s právníkem Vítem Havrdou  ze společnosti Kodap legal přinášíme souhrn rad, doporučení a tipů, na co mají zaměstnanci v souvislosti s čerpáním dovolené podle zákoníku práce nárok.

Kdo určuje nástup na dovolenou?

Podle zákoníku práce dovolenou určuje zaměstnanci zaměstnavatel. Pochopitelně můžete požádat o čerpání dovolené v určitém termínu, ovšem pak závisí na vůli zaměstnavatele, zda vám požadovanou dovolenou poskytne.

Musí být čerpány dva týdny dovolené vcelku?

Podle zákoníku práce musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání.

„Ačkoli zákoník práce preferuje čerpání dovolené pokud možno vcelku nebo alespoň v délce dvou týdnů vcelku, nic nebrání zaměstnanci čerpat dovolenou i v kratších časových úsecích, pokud se na tom dohodne se zaměstnavatelem, resp. zaměstnavateli nic nebrání určit zaměstnanci čerpání dovolené v kratších časových úsecích, pokud se na tom dohodne se zaměstnancem,“ doplnil Havrda.

Může být dovolená čerpána ve zkušební době?

Obecně platí, že nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dní. Pokud není tato podmínka splněna, může zaměstnanci vzniknout nárok na dovolenou za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

Zároveň má zaměstnavatel možnost určit čerpání dovolené zaměstnanci i v případě, že tento prozatím nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou za předpokladu, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.

Čerpání dovolené ve zkušební době za uvedených podmínek tak možné skutečně je.

Může zaměstnavatel dovolenou nařídit?

Zaměstnavatelé jsou ti, kteří plánují směny a potřebují mít v provozu vždy dostatek zaměstnanců. Z pohledu zákoníku práce jsou to tedy zaměstnavatelé, kteří určují zaměstnancům čerpání dovolené.

Při nařízení čerpání dovolené musí zaměstnavatelé dodržet dvě důležité podmínky:

  • Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak.
  • Pokud chce zaměstnavatel zaměstnanci rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden „úsek“ dovolené musí činit nejméně dva týdny v kuse, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedomluví jinak.

Co když zaměstnavatel schválenou dovolenou přeruší či zcela zruší?

Pokud například z vážných provozních důvodů zaměstnavatel přeruší zaměstnanci dovolenou nebo mu zruší již schválenou dovolenou ještě před odjezdem, má zaměstnanec nárok na to, aby mu zaměstnavatel proplatil všechny vzniklé náklady (letenky, storno zájezdu apod.).

Mohu získat příspěvek zaměstnavatele na dovolenou?

Někteří zaměstnavatelé ve státní i soukromé sféře poskytují svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Ovšem to, zda příspěvek na dovolenou poskytnou, je čistě na jejich rozhodnutí.

„Pravidla poskytování zaměstnaneckých benefitů mohou být stanovena ve vnitřním předpise zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě a tyto dokumenty musí být přístupné k nahlédnutí,“ uvedl Havrda.

Co s nevyčerpanou dovolenou po skončení pracovního poměru?

Nevyčerpané dny volna musí zaměstnavatel zaměstnanci v případě skončení pracovního poměru proplatit.

Zaměstnavatel nicméně může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené i ve výpovědní lhůtě. Musí mu to ovšem ohlásit nejméně 14 dnů před termínem, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Jak dlouho může trvat celozávodní dovolená?

Ze zákona může nařízená celozávodní dovolená trvat maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů nejdéle čtyři týdny, a to pouze v případě, že je to nezbytné s ohledem na provozní důvody zaměstnavatele.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/475607-jak-nenarazit-pri-cerpani-dovolene.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Zaměstnanci svým nicneděláním v práci trhli další rekord, na počítačích a mobilech promrhají 65 minut denně, o čtyři minuty více než rok předtím. Připraví tak zaměstnavatele o jeden měsíc práce, což ho přijde na 48 tisíc korun.

Vyplývá to z analýzy aplikace AuditPro společnosti truconneXion, která se již devátým rokem zaměřuje na administrativní profese, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Promrhaného pracovního času však může být mnohem více, jak zmiňují analytici, sledují totiž jen mimopracovní činnosti na firemních počítačích a mobilních telefonech.

„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 korun, což v celoročním úhrnu představuje 47 994 korun,“ shrnul Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Měsíc dovolené navíc

Závěry analýzy ukázaly, že každý rok si administrativní zaměstnanec udělá v průměru bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou.

Rok od roku tak zaměstnavatelé kvůli rostoucím mzdám, ale i větším závislostem na mobilních telefonech tratí o více než deset procent.

„Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line,“ doplnil Hnízdil.

Obsah komunikace je možné sledovat jen výjimečně

Monitorovat zaměstnance je možné i po startu legislativy na ochranu osobních dat, tzv. GDPR. Musí k tomu ale být oprávněný zájem.

„Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ upozornil Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají.

„Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ uvedl Hnízdil.

Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.

Těžko obhajitelné, jak experti upozorňují, by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů.

„Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ doplnil expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník Nigrini Kipiel.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/476199-zamestnanci-v-praci-proflakaji-cely-mesic-kazdy-stoji-firmu-48-tisic-rocne.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

V práci je důležité nejen plnit své úkoly, ale také umět odmítnout zadání, která nepatří do vaší kompetence nebo jsou zbytečná. Jak poznat správný okamžik, kdy říct nadřízeným nebo kolegům jasné „ne“, radí personalista Tomáš Surka ze společnosti Devire.

K výbavě každého pracovníka by měla patřit ochota a vstřícnost. Někdy nezbývá než dělat práci tak trochu navíc. Avšak má to své meze. Nenechejte se zatlačit do pozice, kdy budete dělat práci za jiné.

Snad každý narazil na zdatné manipulátory, kteří svou práci dovedou delegovat na jiné a sami si neoprávněně užívají volno navíc. Pokud vás kolega požádá o výpomoc výjimečně, je dobré mu vyhovět. Můžete pak očekávat, že když se sami ocitnete v časové nouzi, spolupracovník vám podobným způsobem vyjde vstříc. Jakmile však kolega opakovaně zneužívá vaši pomoc, je na místě jeho požadavek odmítnout. Totéž platí pro úkoly, které lze označit za zbytečné.

Často se stává, že nadřízení nebo kolegové zvou na pracovní jednání i ty, kteří se takové schůzky účastnit vůbec nemusí. Ztrácejí tím spoustou svého času. Podle různých průzkumů si pracovníci na zbytečné schůzky stěžují velmi často. Proto není na škodu, když zaměstnanec svou účast na jednání, které nesouvisí s jeho agendou, odmítne.

Šéfe, nestíhám

Svou nepřítomnost je však dopředu vhodné vedoucím i kolegům správně vysvětlit. Řekněte například, že pro všechny bude efektivnější, když se v tomto čase budete věnovat svým úkolům a že vaše účast na jednání by nebyla přínosná ani pro svolavatele schůzky, ani pro vás osobně.

Záporné stanovisko by mělo být reakcí také na úkoly, u kterých je stanovený termín pro splnění zcela nerealistický. Na to, že zadání splnit tak rychle není možné, je nutné upozornit co nejdříve po jeho představení.

Mnozí lidé dnes také od svého okolí očekávají, že bude díky mobilním telefonům k dispozici někdy i 24 hodin denně. Na e-maily mimo běžnou pracovní dobu určitě není nutné odpovídat ihned. Týká se to i telefonických hovorů.

A jasné ne má také zaznít tehdy, když dostanete za úkol vypracovat například nějaké hodnocení nebo zprávu, o jejíž zbytečnosti jste od začátku zcela přesvědčeni.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-vztahy-na-pracovisti-asertivita-jak-odmitnout-pracovni-ukol-1yb-/podnikani.aspx?c=A180517_401790_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz