Řetězec Starbucks, ale i další zaměstnavatelé v Kalifornii musí platit pracovníkům i přesčasy v řádu několika minut, které stráví například zamykáním provozovny nebo nastavováním alarmu. Rozhodl o tom tamní nejvyšší soud, když se zastal Douglase Troestera, který kvůli neproplaceným úkolům podobného typu podal na americkou síť kaváren před šesti lety žalobu.

Jak se uvádí na webu Public Broadcasting Service, okresní soud už dříve mužovu žalobu zamítl s tím, že čas, který stráví dalšími pracovními povinnostmi nad rámec oficiální pracovní doby jako vedoucí směny, je minimální a zanedbatelný. Nejvyšší soud ve svém verdiktu argumentuje tím, že denně jde sice o 10 minut, za 17 měsíců odpracovaných pro Starbucks je to ale v celkovém součtu 12 hodin a 50 minut. Převedeno na konkrétní částku by tak zaměstnanec mohl dostat v přepočtu necelých 2 240 korun. „To už je dost na zaplacení účtu za služby v domácnosti, týdenní nákup potravin nebo měsíční jízdenku na hromadnou dopravu,“ vypočítal soudce Goodwin Liu. Rozhodnutí se navíc dá vztáhnout i na úkoly, které plní zaměstnanci před oficiálním začátkem pracovní doby, a může se stát významným precedentem. „Zaměstnavatelé si dají pozor a důkladně se podívají na to, co musí pracovníci splnit před nebo po směně, a budou se snažit zjistit, jestli se tomu věnovaný čas dá nějak zachytit nebo přesně změřit,“ myslí si odborník na pracovní právo Dana A. Kravetz s tím, že rozsudek by mohl přinést kalifornským zaměstnavatelům velké problémy. Firma Starbucks potvrdila serveru Nation’s Restaurant News, že se chystá odvolat. „Jsme z rozhodnutí soudu zklamaní. Počkáme teď na další postup soudu nižší instance,“ napsal řetězec. Případ se teď vrací k okresnímu soudu.

Zdroj: https://wave.rozhlas.cz/zamestnancum-se-ma-proplatit-i-minimalni-prescas-zastal-se-kalifornsky-soud-7578842

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

V Česku je aktuálně více než 300 tisíc neobsazených pracovních míst, přitom ještě před dvěma lety šlo pouze o 130 tisíc míst. Vyplývá to z dat Úřadu práce. Firmy se napjatou situaci na pracovním trhu snaží řešit i zaměstnáváním lidí z ciziny. Už téměř dva roky jim v tom pomáhá vládní Režim Ukrajina. Příchod ukrajinských pracovníků do Česka prospívá nejen firmám, ale třeba i českým důchodcům, uvádí Hospodářská komora.

V současnosti pracuje v Česku prostřednictvím Režimu Ukrajina více než 13 tisíc pracovníků, shrnuje Hospodářská komora. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého je to přesto jen kapka v moři chybějících zaměstnanců.

„Režim Ukrajina je krátkodobé řešení problému nedostatku pracovní síly na našem trhu práce. Není to řešení dlouhodobé,“ podotýká pro Radiožurnál Dlouhý.

„Dlouhodobé řešení spočívá v plnění našich domácích úkolů. Souvisejí s reformou vzdělávacího systému, s reformou pracovního trhu a mnoha dalšími věcmi,“ doplňuje.

Kvůli překlenutí současného akutního nedostatku pracovníků chce ale komora jednat s vládou o tom, aby navýšila kvóty a aby Ukrajinců mohlo do Česka přijít víc.

Ukrajinci přispívají i na české důchodce

Ukrajinští pracovníci jsou přitom podle Dlouhého přínosem nejen pro firmy, ale i pro celou českou společnost. Aktuální analýza Hospodářské komory uvádí, že stát získá ročně na daních a odvodech, které jsou navázané na zaměstnávání pracovníků z Režimu Ukrajina, více než dvě miliardy korun.

Jen na důchodovém pojištění, ze kterého se hradí současné důchody, jde podle Dlouhého o zhruba miliardu korun.

„Můžeme říci, že každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento Režim Ukrajina, přispěje na českého důchodce 440 korunami za rok. To znamená, ono to začíná mít trošku i širší souvislosti. Oni přispívají do důchodového systému a zpátky si to bere z nich málokdo,“ popisuje Dlouhý.

Nízké mzdy pro Ukrajince?

Odbory ale mají na zaměstnávání Ukrajinců kritický pohled. Problémem jsou podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly příliš nízké mzdy.

„Není pravdou, že by ukrajinští zaměstnanci měli stejnou mzdu za stejnou práci, jak hovoří Hospodářská komora. Protože to dokazují také data Českého statistického úřadu, že ten rozdíl je opravdu v řádech několika tisíc korun,“ tvrdí Středula.

„Například nedávno jsem měl v rukou inzerát jedné velké IT společnosti, která nabízela práci správce počítačové sítě za 20 tisíc hrubého měsíčně v třísměnném provozu,“ poukazuje.

Takové inzeráty cílí podle něj nízkou mzdou právě na ukrajinské pracovníky, protože český zaměstnanec za tak málo peněz pracovat nebude.

Podnikatelka: Bez cizinců bychom odmítali zakázky

Do Režimu Ukrajina vstoupila jako vůbec první zaměstnavatel v Česku před dvěma lety firma Abydos z Chebska, která se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů. Podle jednatelky společnosti Olgy Kupec by bez lidí z ciziny musel podnik odmítat zakázky.

„Bez zahraničních pracovníků si skutečně nedokážu představit, jak bychom v dnešním světě mohli obstát. Zvláště když jde pořád průmysl nahoru a my nechceme odmítat zakázky. Ukrajinci, které máme, je jich dnes třináct, se velice dobře začlenili do kolektivu. Naučili se tu práci, kterou u nás dělají,“ přibližuje podnikatelka.

Příliš dlouhá cesta z Ukrajiny do Česka

Podle Hospodářské komory je ale problém v tom, že cesta pracovníka z Ukrajiny do českého podniku trvá příliš dlouho. A stejný pohled má i Robert Kuchar, generální ředitel firmy MD logistika. Ta má 190 kamionů, do kterých obtížně hledá řidiče.

„Režim Ukrajina jsme začali využívat v prosinci roku 2016. Naším největším problémem kromě toho, že nemáme řidiče, je i to, že pokud si ho najdeme na Ukrajině, tak strašně dlouho trvá, než přijde k nám. Průměrný čas od oslovení až po nástup je zhruba sedm měsíců,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

České firmy přitom mají nedostatek nejen řidičů nebo řemeslníků. Podle aktuální čtvrtletní analýzy personální agentury Adecco Group se pracovní trh potýká také s nedostatkem inženýrů a odborníků na informační a komunikační technologie.

Nouze o pracovníky je i mimo technické obory. Scházejí zdravotní sestry nebo lékaři a učitelé, uvádí pracovní agentura. Ta naopak upozorňuje na přebytek pracovníků v pohostinství a gastronomii, přebytek úředníků nebo projektových manažerů.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zamestnani-cizince-ukrajincu-prace_1807310715_ako

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Míra nezaměstnanosti v červnu stoupla na 2,4 procenta z květnových 2,3 procenta, informoval v úterý Český statistický úřad. Nezaměstnanost v Česku je stále nejnižší ze zemí EU i OECD.

Míra nezaměstnanosti mužů v červnu dosáhla 1,9 procenta, míra nezaměstnanosti žen 2,9 procenta. „Míra nezaměstnanosti mužů již několik měsíců neklesá, ve srovnání s předchozím rokem je o 0,5 procentního bodu nižší. Je otázkou, jestli bylo dosaženo dna, to ukážou až další měsíce,“ řekl Dalibor Holý z ČSÚ.

Míra nezaměstnanosti v Česku je nejnižší nejen v rámci EU, ale i v rámci OECD. O první místo v pomyslném žebříčku zemí OECD dle nejnižší míry nezaměstnanosti se ČR dělí s Japonskem, kde v červnu míra nezaměstnanosti vzrostla z květnové úrovně 2,2 rovněž na 2,4 procenta.

„Česká míra nezaměstnanosti se stále drží blízko svého rekordního minima za celou novodobou historii ČR od roku 1993. Hlavní zásluhu na tomto trendu má pochopitelně dlouholetý výrazný ekonomický růst, který aktuálně podporuje ještě i vznik sezónních prací ve službách, zemědělství, stavebnictví či lesnictví,” komentoval ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

S ohledem na fakt, že míra nezaměstnanosti mužů byla v červnu stejná jako v lednu, podle něj vyvstává otázka, zda už český trh práce není zcela nasycen a zda je další snižování míry nezaměstnanosti ještě možné. „Teoreticky není ovšem důvod, aby nezaměstnanost nemohla klesnout níže. V Austrálii v roce 1950 činila jen 0,4 procenta. V Německu klesla pod jedno procento na několik roků počátkem 60. let,” dodal ekonom.

Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/479280-nezamestnanost-v-cesku-mirne-stoupla-porad-je-nejnizsi-v-eu.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Zhruba čtyři z deseti firem mají pro své zaměstnance během horkých dnů klimatizované alespoň některé prostory. Vyplývá to z aktuálních odpovědí podniků, které byly součástí pravidelného průzkumu ČSOB Index očekávání firem. V průběhu června a července se ho zúčastnily čtyři stovky malých a středních firem.

Klimatizované prostory pro své zaměstnance má podle průzkumu čtvrtina firem, další firmy nabízejí takové prostory jen části zaměstnanců. Naopak více než 60 procent firem pro své zaměstnance klimatizaci nemá. Jak uvádí mluvčí ČSOB Patrik Madle, podniky své peníze raději investují jinam.

„Firmy jsou často v prostorách, kde by musely kvůli instalaci klimatizace provést nákladnou rekonstrukci. Navíc jsou s tím spojené vysoké provozní náklady,“ vysvětlil Madle pro Radiožurnál. „Je proto přirozené, že upřednostňují spíše investice do rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti. Což potvrzují i výsledky našeho kvartálního sledování nálady mezi těmito podniky.“

Lidé raději otevírají okna

I v budovách, které klimatizaci mají, si ale lidé často raději otevřou okno, popisuje Jana Kučerová ze společnosti EURAMCO, která spravuje kancelářské prostory nedaleko pražského Václavského náměstí.

„Z naší zkušenosti víme, že nájemci, kteří hledají nové kancelářské budovy, často poptávají možnost otevíratelných oken,“ říká Kučerová. „I když třeba naše budova má pasivní větrání, což znamená, že pro její funkčnost je lepší, když okna zůstanou zavřená. Ale nájemci přesto chtějí mít možnost si okna otevřít.“

Přitom moderní budovy jsou podle Kučerové projektované tak, aby se nájemce o vzduch a jeho kvalitu nemusel starat téměř vůbec. Může si ale samozřejmě upravovat jeho teplotu. Jenže právě teplota v kanceláři může být problémem a důvodem sporů, upozorňuje Petr Houska, projektový manažer společnosti Skanska Property Czech Republic.

„Všechny naše budovy, co stavíme, nemají otevíratelná okna. A je to naprosto zištný důvod: čím méně necháte uživatele ovládat celý ten systém, tím je to efektivnější,“ uvedl Houska. „Eliminují se tím ztráty tepla a potažmo zimy. Z praxe máme ověřeno, že čím víc dáte uživatelům na výběr, každý má svoje individuální preference, takže většinou se ani neshodnou.“

Chladící trámy

A dochází pak ke sporům, jestli bude v kanceláři 22 nebo třeba 24 stupňů. Pracovníkům také může být nepříjemný studený vzduch, který na ně kvůli klimatizaci fouká. Takový problém už ale v moderních budovách nenastává, dodává Houska. Podle něj jsou totiž trendem poslední dekády takzvané chladící trámy.

„Je to technologie, která je, řekněme, přívětivější k uživateli v kancelářích. Nefouká na vás  žádný studený vzduch jako u staromódní technologie takzvaných fan coilů. Technologie chladících trámů pracuje s principem, kdy chladný vzduch na vás pozvolna klesá jenom svojí vahou,“ vysvětluje Houska. „Studený vzduch má přirozeně tendenci klesat. A ten vzduch není třináctistupňový, ale třeba sedmnácti, osmnáctistupňový. Takže je to i pocitově příjemnější.“

Takový způsob chlazení pak nepřináší ani nepříjemný průvan, dodává Houska. Trendem podle něj je, aby budovy nabízely uživatelům příjemné prostředí, ale aby přitom jejich provoz nebyl příliš nákladný.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/klimatizace-na-pracovistich-vysoke-teploty_1807261430_jak

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Méně času = méně odvedené práce? Právě naopak. Lepší pracovní morálka, lepší výkonnost a jako bonus méně stresu, oznámila firma po dvouměsíčním experimentu, kdy její zaměstnanci pracovali čtyři dny v týdnu místo pěti. Slibných výsledků si už všimla i novozélandská vláda, napsal ve čtvrtek britský Guardian.

Je to „absolutní úspěch“, hodnotí teď společnost Perpetual Guardian svůj revoluční experiment. Firma, která podniká v oblasti svěřeneckých fondů a územního plánování, nechala svých 240 zaměstnanců celé dva měsíce, letos v březnu a dubnu, chodit do práce jen čtyři dny v týdnu. Ovšem platila jim za pět.

A zjevně neprohloupila. Výsledky testovacího provozu, který po celou dobu monitorovali akademici, mluví jasně: nastolit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem v těchto podmínkách zvládalo 78 % zaměstnanců. Tedy o 24 % víc než před začátkem experimentu. Měření ukázalo méně stresu (o 7 %) a naopak více motivace, vyšší chuť do práce i produktivitu.

Iniciativa zaměstnancům

Zcela jistě satisfakce pro člověka, který s nápadem přišel: zakladatele Perpetual Guardian Andrewa Barnese. Barnes chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou. Tím, že vyšel svým zaměstnancům vstříc a dal jim víc času na osobní záležitosti, zamýšlel dosáhnout toho, aby se v práci cítili lépe, a tudíž se do ní pouštěli s větší chutí a snáze se na ni soustředili.

Data sesbíraná odborníky z Aucklandské technologické univerzity svědčí o tom, že u zaměstnanců znatelně vzrostla spokojenost jak s osobním, tak pracovním životem. A také o tom, že podávali lepší pracovní výkony.

Pozoruhodné navíc je, že firma zaměstnancům umožnila, aby se na plánování experimentu sami podíleli. I to se na výsledcích odrazilo, zdůraznil vědecký tým, který je vyhodnocoval.

„Zaměstnanci navrhli řadu inovací a iniciativ, které jim měly umožnit produktivnější a účinnější práci – od automatizace manuálních procesů po omezení nebo úplné zrušení doby, kterou na internetu stráví nad nepracovními věcmi,“ cituje z jeho závěrů Guardian.

Ministr: Jsem nadšený

Andrew Barnes už ví, jak se získanými poznatky naloží dál: hodlá je předat správní radě a začít diskutovat o tom, jak tento nový model práce zabudovat do dlouhodobého chodu firmy. On sám ve čtyřdenní pracovní týden pevně věří a je přesvědčený, že může společnost změnit k lepšímu.

„Když můžou rodiče trávit víc času se svými dětmi, co je na tom zlého?“ ptá se. „Je pravděpodobné, že vám ubyde psychických problémů, pokud budete mít víc času na sebe samého a na své osobní zájmy? Nejspíš ano…“

Ještě před správní radou se ovšem s výsledky experimentu stihla seznámit vláda Nového Zélandu, konkrétně ministr pro pracovní vztahy Iain Lees-Galloway. „Velmi zajímavé,“ prohlásil podle Guardianu a dodal, že tento trend stojí za podporu.

„Jsem nadšený do spolupráce s jakoukoli firmou, která se svým zaměstnancům snaží přizpůsobit,“ uvedl. „A přijít se cestami, jak zlepšit výkonnost ruku v ruce s ochranou pracovních podmínek.“

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/pracovni-tyden-ctyri-dny-test-uspech-novy-zeland_1807210719_mls

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz