Hýčkání zaměstnanců vybranými pochoutkami ve firemní restauraci patří ke koloritu kalifornského Silicon Valley. Jenže zatímco ve Spojených státech tento benefit částečně ustupuje, přicházejí s ním některé české firmy. Patří mezi ně Avast, Livesport či zdejší pobočka Googlu.

Jídlo a pití po celý den v neomezeném množství v pražské restauraci Timeout hradí od letošního března svým zaměstnancům společnost Livesport, která přináší sportovní zpravodajství pro fanoušky a sázkaře ve třiceti jazycích. Většina pracovníků Livesport sem dochází denně, někdy i na snídaně či večeře.

Nabídka kvalitního jídla zdarma má podobně jako další benefity zvýšit atraktivitu zaměstnání pro stávající lidi i nové uchazeče, kteří se na trhu těžko shánějí. A podle firmy má „bezedný talíř“ úspěch. Většina se stala štamgasty, kteří si denně dopřávají české klasiky, středomořskou i asijskou kuchyni, burgery, domácí těstoviny i rybí speciality, od krevet po mečouna a kalamáry.

Původně si stravování v restauraci nové kancelářské budovy Aspira Business Centre v Nových Butovicích hradili ze stravenek, ty však firma brzy zrušila. Vyjde to dráž, ale společnost si změnu pochvaluje. Měsíční výdaje na jednoho pracovníka dosahují řádově nižších tisíců korun. „Po půl roce se ukazuje, že to byl dobrý nápad. Zaměstnanci restauraci využívají, jsou spokojení a přináší to řadu dalších výhod. Například ušetří čas, protože nemusí v okolí hledat, kam půjdou jíst,“ líčí ředitel Livesport Patrik Dzurenda.

Jídlo zdarma navíc mění chování lidí i firemní kulturu. „Snižuje se počet mailů a zvyšuje počet meetingů. Lidé víc věcí vyřeší osobně, dávají si například pracovní snídaně,“ dodává.

Díky kantýně si přivstanou

Kantýnu, v níž se mohou zaměstnanci po celý den zdarma libovolně občerstvit, otevřel už v roce 2016 tvůrce antivirů Avast. Letos k ní přidal také kantýnu v brněnské pobočce v industriálním komplexu Vlněna. Využívají ji rodiny zaměstnanců, vývojáři a další profese, mimo jiné pro pracovní schůzky.

Podle firmy patří benefit k těm nejoblíbenějším, a navíc představuje konkurenční výhodu. „Všimli jsme si, že mnoho lidí začalo chodit do práce již od osmé hodiny ráno, kdy se kantýna otevírá a je k dispozici snídaňový bar. Odpoledne, kdy už člověk začíná mít opět hlad, si zaměstnanci mohou ulovit nějakou tu bagetu nebo něco malého a o to vydrží v práci déle,“ popsala manažerka Dominika Kalašová. Jak nákladné to je, uvést nechtěla, ale prý se investice vyplácí.

Cateringové služby pro Avast zajišťuje společnost Perfect Canteen kuchaře Filipa Sajlera, který uvádí v České televizi kulinářský pořad Kluci v akci. Pro společnost Livesport vaří gastronomická skupina Zátiší Group v rámci svého konceptu Fresh & Tasty. Skupina mimo jiné provozuje luxusní pražské restaurace V Zátiší, Bellevue, Mlýnec a Žofín Garden.

V rámci cateringu a jídelen firma stravuje denně šest tisíc lidí. Jejich počet plánuje do roku 2025 navýšit na 20 tisíc. „Věříme, že jídlo není pouze zdrojem kalorií, ale dodává nám mentální energii. Kvalitní stravu vidíme proto jako investici do lidského talentu,“ prohlašuje šéfkuchař Fresh & Tasty Gianluca Giardi.

Koncept jídla zdarma po celý den zaujal i tuzemskou pobočku internetové firmy Google. Masově se však tento benefit zatím nerozšiřuje. Ojedinělý je koncept zejména v tom, že nabízí produkty s nádechem „vyšší“ gastronomie.

V klasických podnikových kantýnách se vám nejspíš nestane, aby vám oběd na talíř servíroval kuchař, který třikrát po sobě získal ocenění Bib Gourmand v prestižním Michelinově průvodci po evropských restauracích. To je případ restaurace Timeout, kterou pomáhá rozjíždět Marek Purkart, dříve šéfkuchař podniku Mlýnec u Karlova mostu.

Více na stravenkách

Poměrně běžný už je z benefitů naopak příspěvek na jídlo či stravování zdarma ve firemní kantýně. Oblíbený je především ve výrobních společnostech a logistických centrech.

„Tento benefit se objevuje stále častěji. Pro zaměstnance v administrativě a na odborných pozicích nehraje tato výhoda při výběru zaměstnavatele takovou roli,“ uvádí manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Z nejrůznějších benefitů, jimiž firmy dnes lákají nedostatkové zaměstnance, převažují taháky. Oblíbená je například flexibilní pracovní doba, možnost pracovat z domova, dovolená navíc. V závěsu jsou pak příspěvky na osobní rozvoj, jako je vzdělávání, nebo firemní školky a další způsoby, jak spojit rodinný život s tím pracovním. Ani benefity však nejsou všemocné. „Dlouhodobě platí, že uchazeči v Česku na prvním místě řeší výši mzdy a další finanční výhody,“ shrnuje marketingová manažerka personální agentury Grafton Jitka Součková.

Mezi časté motivační nástroje na přilákání nových lidí patří i jednorázové příspěvky za doporučení nového kolegy nebo náborové příspěvky. Některé firmy nabízejí nástupní bonus na dělnické pozice ve výši až 50 tisíc korun.

Pokud jde o jídlo, část firem také sází na tradiční stravenky. Ty však už zaměstnanci nevnímají jako benefit, ale mají je za něco automatického. „Přibylo společností, které hradí stravovací poukázky ze sta procent. Typickým příkladem jsou třeba farmaceutické koncerny. Více firem také zvyšuje hodnotu poskytovaných stravenek až k maximální částce 118 korun,“ uvedl obchodní ředitel personální agentury Axial. Důvodem je podle něj skutečnost, že se v posledních dvou letech zvýšila cena obědů.

Oblíbené firemní benefity:

  • pružná pracovní doba
  • dovolená nad rámec zákonných 20 dní
  • home office
  • příspěvky na bydlení
  • firemní školky
  • zajištění chůvy
  • sport, fitness, masáže, nutriční poradci
  • zvýhodněný leasing na soukromý automobil
  • bonus za doporučení nového kolegy až 15 tisíc korun
  • náborový příspěvek 10 až 50 tisíc korun
  • losování peněžitých výher až 100 tisíc korun

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/luxusni-jidlo-zdarma-pracovni-benefit-dh1-/ekonomika.aspx?c=A180829_423729_ekonomika_svob

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Míra nezaměstnanosti se v červenci meziročně snížila o téměř jeden procentní bod. Dosáhla tím historicky nejnižší hodnoty 2,3 procenta. Práci snadno nalézají i lidé v předdůchodovém věku. Z vyspělých zemí tak situaci v Česku může konkurovat pouze Japonsko.

Tuzemská nezaměstnanost se od března, kdy dosáhla současné rekordně nízké hodnoty, nehodlá odlepit ode dna. Předčí ji jen země typu Kataru, Kambodži, Nigeru, z evropských zemí pak pouze Bělorusko. „To však nejsou ekonomiky plně srovnatelné s hospodářstvím ČR,“ podotkl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Česká republika je mezi světovými vyspělými ekonomikami a rozvinutými demokraciemi zemí s vůbec nejnižší měrou nezaměstnanosti, v druhém Japonsku je o desetinu procentního bodu vyšší.

Dostatek nabídek i pro starší lidi

„Můžeme sledovat pozitivní situaci i u lidí starších 50 let, kde je míra zaměstnanosti obdobná jako celková míra zaměstnanosti v produktivním věku,“ všiml si Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ). Žen bez práce je 2,8 procenta, mezi ekonomicky aktivními muži nemá zaměstnání jen každý padesátý.

„Je otázka, zda míra nezaměstnanosti ještě vůbec může citelněji klesnout,“ podotkl Kovanda. Podle něj se dojde v zimní sezóně tradičně k jejímu nárůstu, letos však poměrně mírnému.


Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/je-jeste-kam-klesat-mira-nezamestnanosti-dosahla-dejinneho-dna-20180830.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Jsou všude kolem nás. A někdy jsme jimi i my sami (ač je dost těžké si to přiznat). Jak s nimi vyjít, radí stanfordský profesor Robert Sutton, který o tom napsal knihu The Asshole Survival Guide: How to Deal with People Who Treat You Like Dirt.

Nejprve si ale pojďme blbce definovat. Podle Suttona jsou to lidé, kteří nás ponižují, neváží si nás, utlačují nás a berou nám veškerou pozitivní energii. Existují dva druhy blbců. Permanentní, kteří se tak ke svému okolí chovají stále a jejichž chování pravděpodobně nezměníte, a dočasní, kteří se tak chovají spíše pod vlivem vnějších okolností.

Mimochodem, nejčastější důvod, proč je každý z nás občas blbec, je spánková deprivace nebo dočasná moc, kterou máme nad ostatními. Dávejte si proto na tyto situace pozor a zároveň buďte shovívaví k ostatním situačním blbcům ‒ každý na to máme občas nárok.

Co ale dělat, když se k nám někdo chová špatně pořád a bez výjimek? Záleží na tom, v jakém jste vůči blbci postavení a kolik času problému vlastně chcete věnovat. Předpokládejme, že nejste šéfové, a že tedy nemůžete blbce jen tak vyhodit. Co s tím?

Pokud se k vám chová špatně například kolega, se kterým jste na stejné pozici, nejefektivnější cestou je mu říct, že překročil hranici. I když se to pro vás zdá jako náročný úkol, co vlastně můžete ztratit? Třeba se dozvíte, že to tak ani nemyslel, a problém se vyřeší sám.

Pokud je ale váš blbec na vyšší pozici, a má tak nad vámi formální moc, to nejjednodušší, co můžete udělat, je, že s ním omezíte kontakt jen na nezbytné minimum (pokud ho samozřejmě nemůžete eliminovat úplně). A pokud se k vám dostane i přes to, zkuste ho pokud možno ignorovat.

Sutton uznává, že je těžké nebrat si věci osobně, ale dodává: „Myslete na to, až budete večer doma a váš blbec tam nebude. A že třeba za rok nebude blbec vůbec váš problém, ale že na rozdíl od vás on blbcem navždy zůstane.“

A hlavně myslete na to, že blbci možná občas vyhrávají v životě, ale selhávají jako lidské bytosti…

Zdroj: https://www.jakbytlepsi.cz/jak-vychazet-s-blbci/

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Lidé zaměstnaní v kancelářích se na svou práci dokážou plně soustředit v průměru jen hodinu a dvanáct minut denně. Stále totiž kontrolují příchozí e-maily, sledují novinky na sociálních sítích nebo píšou textové zprávy. Vyplývá to z průzkumu softwarové společnosti RescueTime.

Podle mezinárodního průzkumu softwarové a informační společnosti RescueTime, kterého se zúčastnilo přes 50 tisíc lidí, je hlavním důvodem nesoustředění takzvaný multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou.

Tedy například to, že při psaní pracovního e-mailu si rychle překlikneme na kontrolu Facebooku, podíváme se do kalendáře, vyřídíme jeden hovor a pak se vrátíme zpět k rozepsanému e-mailu. Jenže právě to brání zaměstnancům dosáhnout plného soustředění na jeden úkol.

Podle průzkumu totiž trvá zhruba devět minut, než se opět zkoncentrujeme na úkol po přerušení. A pokud nás něco na sociálních sítích nebo v e-mailu hodně zaujme či rozruší, vrátíme se k původnímu úkolu dokonce až za 23 minut. Mezi tím totiž ještě uděláme jednu až dvě jiné činnosti.

„Pokud řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Tím, že náš mozek musí zvládat koordinaci více věcí souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a kreativně. Zvládneme tak sice více úkolů najednou, nicméně daleko méně kvalitně,“ říká Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, podle níž čím více jsme obratnější v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů.

S tím souhlasí i kouč Vladimír Tuka: „Častá změna činnosti i snaha dělat více věcí najednou vede ke snížení výkonnosti, zvýšení chybovosti a růstu únavy. Při každé změně činnosti přepínáme pozornost z jedné věci na druhou, což vyžaduje dost energie. Mozek totiž musí porozumět, přiřadit již uložené informace o věci, ponořit se do tématu, zabránit rozptylování, reagovat a rozhodovat se. Dobře víme, jak bývá těžké se vrátit zpět tam, kde jsme před rozptýlením byli. Mnohem lepší je věnovat se ve vyčleněném časovém úseku jedné věci a dělat ji pořádně. I když asi všude povinností a práce přibývá a nevíme, kam dřív skočit, jistá míra soustředění na zadaný úkol se dá natrénovat,“ říká Vladimír Tuka, zakladatel centra koučinku NeuroLeadership.

Podle něj výsledky průzkumu potvrzují informace vědců, že na jednu věc jsme obvykle schopni se soustředit 20 až 30 minut, často dokonce méně, v závislosti na tom, jak nás předmět pozornosti baví. „Pak je vhodné pozornost zaměřit, byť jen krátce, na něco jiného. Pokud možno na něco, co mozek zpracovává jinak než to, čím se právě zabýváme. Například pokud připravujeme zprávu, koncepci, je užitečné vstát a projít se, zadívat na hezký obrázek. Mozek si tak může na chvíli odpočinout. Méně vhodné je pro odpočinek psaní SMS zpráv, nebo chatování na internetu,“ doplňuje Tuka.

Pomůže psycholog nebo školení zaměstnanců

E-mail a rychlé posílání zpráv přes různé aplikace mají za cíl zvýšit produktivitu práce tím, že zkracují celkovou dobu čekání na odpovědi. Jenže ve skutečnosti tyto aplikace často vedou k přetížení komunikace. Zaměstnanci totiž používají v průměru čtyři aplikace pro texty, telefonní hovory, webové schůzky, skupinové chaty či videokonference.

„Zaměstnavatelé proto musí pomoci svým zaměstnancům naučit se ovládat veškeré digitální požadavky ve smyslu stanovení priorit. Manažeři mohou pracovníkům pomoci stanovit, jak často kontrolovat zprávy, které příchozí zprávy vyžadují okamžitou odpověď a které mají nízkou prioritu. Pak získají soustředěnějšího pracovníka,“ vysvětluje Gabriela Kodenková.

Psycholožka Alexandra Hrouzková nabízí také řešení. „Pokud problém pociťuje zaměstnanec, který si uvědomuje, že kvůli nutkavému kontrolování textových zpráv a sociálních sítí dělá přesčasy a nosí si práci domů, doporučuji vyhledat psychologa či kouče, který mu pomůže najít způsob, jak zvládat svou práci efektivně v pracovní době a jak kvalitně odpočívat. Pokud problém pociťuje zaměstnavatel, může pomoci proškolení zaměstnanců v tématech pracovní pozornosti a výkonu a také přenastavení procesů v rámci organizace.“

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-podnikani-kontrola-e-mailu-digitalni-rozptyleni-socialni-site-1il-/podnikani.aspx?c=A180820_133155_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Přestože práce má podle psychologů v lidském životě mimořádně důležitý význam, nic se nemá přehánět. Ačkoli oficiálně platí to, že nemoc z povolání nemůže být psychického rázu, podle předního českého psychologa Radka Ptáčka může v některých případech práce vést až k závažným duševním problémům.

„Podle platné legislativy platí, že z práce duševní poruchu mít nemůžete. Ale výzkumy ukazují, že je tomu pravděpodobně jinak. Z práce můžeme být nejen psychicky unavení, ale v některých profesích, jako jsou lékaři či učitelé, nebo u lidí vykonávajících dlouhodobě nepřiměřenou práci, kde je těžko hledat nějaký smysl, mohou skutečně vzniknout i závažné duševní problémy,“ řekl Právu Ptáček, který se s kolegy podílel na největším českém výzkumu týkajícím se životního stylu.

Podle něj jsou medicína a učitelství typické profese, kde se snadno může skrze bující administrativní zátěž začít ztrácet smysl povolání. „Mohou pak vznikat depresivní nebo neurotické poruchy ovlivňující nejen život postiženého, ale i jeho fungování v zaměstnání,“ uvedl.

Ideální je, když nás naplňuje, co děláme

„Například takto postižení lékaři mohou být méně citliví k pacientům, předepisují více zbytečných vyšetření, a hlavně mají i větší počet pochybení,“ upozornil Ptáček.

Jásání chronických odmítačů práce ale podle výzkumů není rozhodně na místě.

„Práce a obecně aktivita mají v lidském životě mimořádně důležitý význam. Dávají nám totiž do života nějaký smysl a podle studií mohou rozhodovat o naší životní spokojenosti a ukotvenosti. Práce by nám ale měla dávat smysl a měla by být přiměřená. Dovede být totiž dobrý sluha, ale zlý pán. Když je jí moc nebo je beze smyslu, tak nás vyčerpává a může vést až k tomu, že lidem skutečně poškodí zdraví,“ vysvětlil Ptáček.

Ideální stav, kdy lidé chodí do práce, kterou vnímají jako smysluplnou, je u velké části pracujících bohužel pouze teorií. „Pokud mi nic jiného nezbývá než chodit do práce, která mě nenaplňuje, ale prostě jen potřebuji vydělávat, tak je důležité najít smysl někde jinde, například v rodině, koníčcích, náboženství,“ vypočetl Ptáček.

I pokud jsou lidé v práci spokojení, výzkumy ukazují na to, že je potřeba mít jasně narýsovanou hranici mezi prací a volným časem.

„Tato hranice je ještě důležitější než otázka, kolik času je vlastně vhodné v práci trávit. Musí být jasné, kdy mozek ví, že pracuje, a kdy může odpočívat. Dnešní doba tomu nenapomáhá, každý ať se zamyslí nad tím, jestli i odpoledne či večer kontroluje mobil, do kterého mu jdou neustále e-maily, takže mozek vlastně neustále monitoruje, jestli se něco neděje. A to je větší problém než délka pracovní doby,“ zdůraznil Ptáček.

Velký plat to nezachrání

Kdo by čekal, že velký plat bude v přímé úměře k životní spokojenosti, ten bude podle psychologa zklamán.

„Z řady výzkumů plyne, že finance mají vliv na spokojenost jen do určité míry. Důležité je, aby člověk měl z čeho zaplatit jídlo a bydlení a potom je už více méně jedno, jestli má 25 nebo 30 tisíc. Naopak, pokud je člověk profesně velmi úspěšný, v životě bývá méně spokojený. I proto riziko duševního onemocnění bývá vyšší například u manažerů,“ upozornil Ptáček.

Podle něho studie po celém světe potvrzují, že spokojenější jsou lidé, kteří si před sebe stále nestaví větší a těžší výzvy a cíle.

„Stále víc se ukazuje, že naše fyzické i psychické zdraví je ovlivněné životním stylem a prostředím, v němž žijeme. Začínáme chápat, že k problematice zdraví musíme přistupovat mnohem komplexněji a že například i medicína se musí posouvat od té léčebné, která řeší jen následky, k preventivní, jež bude řešit onemocnění ještě před tím, než vznikne. Tedy abychom zvládli prostřednictvím životního stylu korigovat třeba naše genetické předpoklady,“ vysvětlil Ptáček, kam míří vědecké výzkumy.

Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/481672-premira-prace-muze-vest-az-k-psychickemu-onemocneni.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz