Učitelé jsou nedostatkové zboží a navíc spousta z těch současných brzy odejde do penze. Ministerstvo školství proto chystá novelu zákona, která má lidem bez vysokoškolského pedagogického vzdělání umožnit dát se na učitelskou dráhu, a to i na druhém stupni ZŠ. Odborům se to však nelíbí, protože by kvalita výuky mohla jít dolů.
Po čtyřech letech od zpřísnění podmínek se tedy opět uvolňuje prostor lidem, kteří chtějí učit, ale nejsou to profesionální kantoři s pedagogickou, psychologickou a didaktickou průpravou.

„Neučitelé“ si mohou vzdělání doplnit

„Návrh umožňuje řediteli školy na dobu nejvýše tří let uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele jakéhokoli magisterského programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni ZŠ a ve SŠ a dále odborníkům z praxe, pokud odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,“ sdělila Právu mluvčí resortu Aneta Lednová.
Ředitelé by podle ní měli i prostředky na to, aby si tito „neučitelé“ mohli vzdělání během dvou let doplnit.

Plný úvazek

Lidé z praxe by navíc na středních školách mohli nově pracovat i na plný úvazek. Proti novele však brojí školské odbory, které si právě přísnější podmínky vynutily. „V současnosti mohou učit pouze na SŠ odborníci z praxe. Třeba ekonom může učit matematiku, a to za předpokladu, že si dodělá pedagogické minimum. Nedovedu si představit, že člověk ze zemědělské univerzity, specialista v oboru chovatel, by mohl jít učit na druhý stupeň češtinu,“ řekla Právu místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Mezi všeobecné předměty se kromě češtiny a matematiky řadí také třeba fyzika nebo dějepis.
„Jsem češtinářka, a kdybych chtěla učit dějepis na 2. stupni, tak se budu učit, co v tom dějepise říct. Ale nikdo už mě nenaučí, jak to učit. Tím chceme zvýšit kvalitu vzdělávání?“ zdůraznila. „Zásadně s návrhem nesouhlasíme. Společně s Asociací děkanů pedagogických fakult jsme dvě připomínková místa, která podala rozpor. Ministr řekl, že se o tom bude ještě jednat,“ řekl Právu šéf odborů František Dobšík.

Tisíce si dodělávaly učitelské vzdělání

Ministerstvo zatím ale nemá k ruce ani přesnou analýzu, kolik učitelů by v blízké době mohlo chybět. Dotazníkové šetření bylo zahájeno minulý týden a výsledky by mohly být hotové koncem února. Nicméně je nesporné, že český učitelský sbor patří k nejstarším ve vyspělém světě. To, jak učitelé školy opouštějí za lepším, už Právo rovněž popsalo. A z pedagogických fakult mladí učitelé do škol velmi často ani nenastupují, protože se svým vzděláním mají širokou škálu uplatnění za méně náročných podmínek.

Poměrně razantní zvyšování kantorských platů z posledních let se na zájmu o vstup na pedagogické fakulty nebo přímo do škol ještě projevit nemohlo. A neutěšené situaci nepomohlo ani zpřísnění podmínek z roku 2015, kvůli čemuž pověsily kantořinu na hřebík stovky, možná tisíce vyučujících.

Pedagogické vzdělání se stalo pro výuku podmínkou z popudu odborů. Podle zákona měli neučitelé deset let čas si pedagogické vzdělání dodělat.

Zdroj:16. 01. 2019   Právo   Strana   1   Titulní strana   Jiří Mach

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Američtí kouči zdravého životního stylu radí, jak překonat strach z veřejných vystoupení či z nepříjemného pohovoru v práci.

Sebevědomí je nedílnou součástí úspěchu. Ovlivňuje, jak se cítíme i jak nás vnímají ostatní. Nové neznámé situace mohou sebevědomí oslabit. Naštěstí existují způsoby, jak se na to připravit a nenechat se vyhodit ze sedla.

Obecně platí, že sebedůvěra pramení ze dvou zásadních věcí. První je důvěra sobě samému a druhou víra v sebe sama. Tedy „věřím sobě a věřím v sebe“. Podle koučů zdravého životního stylu z institutu Integrative Nutrition jsou tyto dvě vlastnosti nezbytné pro naši schopnost pomoci sobě a zároveň inspirovat ostatní, aby se stali nejlepší verzí sebe sama. Během života ale přicházejí situace, které nám tuto úlohu znesnadňují. Například, když se ocitneme pod tlakem.

Lze se uchýlit i ke kopnutí panáka. Povolen je však jen jeden malý na kuráž.

Ať už se jedná o přijetí nového klienta, prezentaci na workshopu nebo snahu o naklonění si potencionálního zaměstnavatele. Pod tlakem veřejnosti je sebevědomí jednotlivce mnohdy dušeno a někdy i částečně zadušeno. Níže nabízíme sedm tipů, jak si v takových případech dodat sebedůvěru. Kopnutí panáka mezi nimi není, i když se lze ostatně uchýlit i k tomu. Povolen je však jen jeden malý na kuráž. Jinak se raději spolehněte na následující „manuál“.

1. VIZUALIZACE

Před důležitou událostí si představte obrázek sebe sama tak, abyste na sebe byli hrdí, radí experti z Integrative Nutrition na svém webovém portálu. Představte si sebe sama, jak dosahujete stanovených cílů – zvládáte náročný rozhovor nebo dáváte levou zadní nové písně na vlastním koncertu. Takové formy vizualizace mohou rozvíjet pozitivní vnímání sebe sama, a tím i přirozenou cestou zvýšit sebevědomí.

2. OBLEČTE SE ZA…

Oblečte se. Zase ve vlastní vizualizaci. Třeba za práci, kterou chcete mít. Za práci, kterou chcete, ne za práci, kterou máte. Je to jako s klasickým oblečením – podle toho, jaké nosíte, na vás lidé nahlížejí. Podle oblečení lidé často hodnotí (to jsou prostě klasické stránky lidské povahy, se kterými nelze moc hýbat).

Moderní styl, který vám sedne jako druhá kůže, podpoří vaši osobnost.

Zvyšte svou sebedůvěru tím, že budete halit svůj mozek do sebejistoty a své tělo do kvalitního profesionálního oděvu. Pokud si nevíte rady, poraďte se s vizážistou. Moderní styl, který vám sedne jako druhá kůže, podpoří vaši osobnost.

3. ZATANČETE SI

Na každého to někdy padne. Ten pocit, že je toho už moc a že nemůžete dál. Praktikujete jógu? Postavte se na chvíli na hlavu a podívejte se na svět vzhůru nohama. Pomáhá to. Nebo si zapněte oblíbenou hudbu a vytančete to ze sebe. Uvolníte se, příjemně se vyčerpáte a dodáte si energii. S ní se vrátí i sebevědomí. Podle studií k vyšší vnitřní síle a sebevědomí pomáhá hudba s těžšími basy.

4. ZAUJMĚTE PÓZU

Jóga má polohy bojovníka. Jsou to jedny z mála asán, kde se nezavírají oči. Pohled naopak směřuje vpřed. Tam si představíte sebe sama, jak úspěšně řešíte problém, který vám aktuálně nedá spát. Budujete vnitřní sílu a zdravé sebevědomí.

Až budete příště s někým jednat, udržujte rovný postoj i oční kontakt.

Kdo nedělá jógu, může zaujmout postoj „zvědavého muže nebo ženy“. S touto myšlenkou původně přišla Amy Cuddyová, sociální psycholožka a profesorka na Harvard Business SchoolZaujměte širší stoj rozkročný, ruce dejte v bok, ramena dozadu. Než přistoupíte k rozhovoru či jakékoliv interakci, které se obáváte, zkuste tento postoj tak na dvě minuty. Až potom se do toho pusťte. Sebejistě budete nejen vypadat, ale i se tak cítit.

5. JAZYK TĚLA

Zřejmě už jste někdy četli nebo slyšeli o tom, že až 93 % komunikace je neverbální. Experti z Integrative Nutrition to potvrzují. Jazyk těla je podle nich nesmírně důležitý v tom, jak se prezentujete a jak vás ostatní vnímají. Až budete příště s někým jednat, udržujte rovný postoj i oční kontakt a při podávání ruky ji partnerovi přiměřeně stiskněte – nebuďte jako leklá ryba, ale ani jako diktátor.

6. VŽIJTE SE DO IDOLU

Na idoly už jsme velcí. Určitě ale existuje někdo, koho obdivujete. Kdo je vaším pomyslným vzorem. Jak by se asi zachoval on? Buďte také takoví. Je to ve vaší moci. Režii. Síle.

7. PRYČ S NEGATIVISMEM

Sami sobě jsme často největším kritikem. Jedná se ale o jediného kritika, kterého můžeme beztrestně a úplně umlčet. Zastavte proud myšlenek, které vám našeptávají, že nejste dost dobří, silní nebo chytří. Pouhé „vymazání“ slov ale nepůjde. Místo toho se zaměřte na to, abyste vyrostli z problémů. A když se negativní myšlenka objeví, nastavte jí jako protiklad myšlenku pozitivní. Třeba „Nezvládnu to za Dokážu to“.

A pokud nic nepomáhá? Je tu plno koučů a psychologů, kteří vám dokážou se sebevědomím pomoci. I tady ale musíte vybrat správně. Nejlépe na něčí doporučení. Třeba zrovna svého idolu.

Zdroj: flowee.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Absencí na středních školách je už tolik, že žáci často nezvládají učivo a nakonec předčasně odcházejí bez výučního listu či maturity. U dvouletých učebních oborů je to v průměru každý třetí.

„Nízká vnitřní motivace žáků ke vzdělávání a malý zájem o průběh a výsledky vzdělávání ze strany zákonných zástupců žáků zejména v učebních oborech souvisejí s vysokou mírou školní neúspěšnosti a odchody ze vzdělávání,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za uplynulý školní rok.
Podle ní vychází v průměru 137,1 zmeškané hodiny na žáka ve středním školství, z toho 58,9 je neomluvených. Příčin záškoláctví je vždy několik současně. Z 82 procent jde o „nepřizpůsobení se školnímu režimu“.
Vliv rodinného prostředí byl zaznamenán v polovině případů a ve 36 procentech neomluvených hodin měly vliv volnočasové aktivity. „Ke zlepšení nepomáhají ani opatření škol, tedy ani restrikce, ani motivace žáků formou stipendií, případně různých příspěvků vázaných na docházku,“ napsali inspektoři.

Předčasnými odchody ze středního vzdělávání se před dvěma lety zabývala studie Jany Trhlíkové z Národního ústavu pro vzdělávání, která obsahuje zatím nejdostupnější údaje.

Rodiče své děti často kryjí

Podle ní končil bez certifikátu v průměru každý osmý žák ze středního stupně škol a oborů.

Zatímco z gymnázií odešlo bez maturity asi pět procent studentů, na dvouletých oborech skončila bez výučního listu třetina. Bez středoškolského vzdělání přitom mají mladí lidé mizivé šance na uplatnění. A jen málokterý z těch, kteří odešli, se uchytí v jiném vzdělávacím zařízení.
S absentéry bojuje i Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Karlovy Vary-Dalovice.
„Když se podíváme do minulosti, tak stav se zhoršuje, ale v posledních letech se nám to podařilo udržet na únosné míře. I u těch tříletých oborů, které bývají problematičtější, je ta docházka solidní,“ řekl Právu zástupce ředitelky školy Vlastimír Sunek.
Podle něj si začali učitelé pečlivě hlídat docházku a náznaky záškoláctví ihned konzultují s rodiči. Nicméně najdou se i takoví, kteří své děti kryjí.

„Nemohou se o děti v klidu starat, a tak když nechtějí něco řešit, tak tu omluvenku prostě podepíšou,“ popsal.

Chybí motivace

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školách mapuje, zdůraznil, že podmínky ve školách se zásadně liší.

„Základní problém je demotivace. Ta se projevuje na průmyslovkách a odborných školách. Tam najdete školy, kde ty děti víc nejsou, než jsou,“ řekl Právu.

Není to žádná podřadná práce

Podle něj lze hledat kořeny ztráty motivace na druhém stupni ZŠ.  „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek.

„Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá. Takže tam chodí co nejméně,“ doplnil.
Feřtek vidí chybu i v systému financování škol. Pokud totiž škola dostává peníze podle počtu žáků, pak mohou neomluvené absence i tolerovat, aby nemusela výtečníka vyhodit.
Podle Feřtka by měl chystaný kariérní řád lákat nejlepší učitele právě do těchto škol.
„Učit na učilišti se bere jako podřadná práce, přitom je to tam desetkrát těžší. Na gymnáziu jsou děti schopny se naučit tabulky pozpátku, když jim to přikážete. Na učilišti po vás hodí houbou,“ uzavřel Feřtek.

Zdroj: novinky.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Kterou střední školu si vybrat ke studiu? Jak dobře zvládnout přijímací zkoušky a co to všechno obnáší? Kdy k prověrce znalostí vyrazit?

Tradiční dilema s novým rokem opět řeší další deváťáci. Pomoci jim v tom může mimořádná příloha MF DNES, kterou právě držíte v rukou.

„V prvním kole přijímacího řízení můžete podat dvě přihlášky, přičemž do formuláře nezapomeňte vyplnit obě volby. Pokud se hlásíte do maturitních oborů, pořadí oborů a škol má v přihlášce významnou roli. Určuje, kdy budete konat jednotnou přijímací zkoušku. Škola uvedená na prvním místě značí, že zkoušku budete konat v prvním termínu, druhá škola znamená druhý termín,“ uvedla Ivana Eliášková z Centra kariérového poradenství při Národním ústavu pro vzdělávání.

Řádně vyplněné přihlášky je nutno podat do zvolených středních škol nejpozději do 1. března. ́ Od 12. do 28. dubna mají přijímací zkoušky maturitní obory v gymnáziích, maturitní obory ve středních odborných školách a nástavbové obory. Mezi 22. a 30. dubnem pak nematuritní obory a zkrácená studia oborů s vyučením nebo maturitní zkouškou – pro uchazeče, kteří již nějakou střední školu absolvovali.
Kdo usiluje o přijetí do maturitního oboru, ten musí v prvním kole povinně vykonat písemnou zkoušku z českého jazyka a matematiky. „Jednotná zkouška se netýká pouze uměleckých oborů a zkráceného studia,“ upřesnila Eliášková. Testy jsou zpracovány centrálně a také se centrálně vyhodnocují. Ty z minulých let jsou dostupné na adrese www.cermat.cz; na nich si lze ověřit své znalosti.

Pokud ještě váháte, kam na střední školu, využijte portálu Národního ústavu pro vzdělávání www.infoabsolvent. cz. Široké informace, doporučení a mnoho zajímavostí v něm najdou mladí lidé, kteří končí základní školu, ale i středoškoláci, nebo dospělí, kteří mají chuť se vzdělávat. „Projděte si vzdělávací nabídku pro
první ročníky školního roku 2019/2020 – od gymnázií a konzervatoří až po praktické školy. O každém z oborů se dozvíte, co se naučíte a kde hledat po škole práci. Všude jsou přehledy škol, do kterých se můžete přihlásit. Všímejte si detailů přijímaček pro jednotlivé obory, například z čeho budete zkoušeni, kolik lidí se loni do oboru hlásilo a bylo přijato, jaká je výše školného,“ poradila Eliášková.

Úzká souvislost je mezi školní přípravou a trhem práce. „Seznamte se se současnými poznatky ze světa práce, například o zaměstnanosti i nezaměstnanosti v konkrétních oborech a celých odvětvích, o požadavcích zaměstnavatelů nebo s názory absolventů škol, třeba o tom, jak si vedou na pracovním trhu.“

Poradenský blok na webu je pak plný doporučení, jak postupovat při výběru školy, jak se učit nebo řešit různé potíže během studia.

„Dozvíte se všechno o přijímačkách, co dělat, když nevyjdou vaše plány, nebo když nastanou situace, se kterými si neumíte poradit. Například když nezvládáte učivo, ztratíte motivaci ke studiu nebo zájem o obor. Můžete využít elektronického formuláře a konzultovat svou situaci s Centrem kariérového poradenství v Národním ústavu pro vzdělávání,“ naznačila Eliášková.

Termíny přijímacích zkoušek na střední školy jsou 12. až 28. dubna a 22. – 30. dubna. Cenné rady jsou na webu www.infoabsolvent.cz.

Zdroj: 04. 01. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 51    Příloha – Střední školy

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

 

Univerzita Karlova se chlubí 317. místem v celosvětovém srovnání vysokých škol QS World University Rankings, které podle různých kritérií porovnalo celkem tisíc škol z celého světa. „Univerzita obhájila své umístění mezi nejlepšími světovými školami. Umístění těsně na počátku čtvrté stovky jí patří třetí rok po sobě,“ uvedla univerzita v tiskové zprávě. V ní už ale nezaznělo, že jde o nejhorší výsledek od roku 2012, kdy byla do výběru zahrnuta poprvé. Nejlepšího výsledku v žebříčku QS dosáhla nejstarší česká univerzita v roce 2014, kdy skončila na 233. místě z pěti set hodnocených univerzit.

Mezi elitní vzdělávací instituce se Univerzitě Karlově nepodařilo proniknout ani v dalších mezinárodních srovnáních. Mezi ně patří zejména žebříček Times Higher Education (THE), umístění českých vysokých škol v něm ukazuje graika na protější straně. Obecně uznávané je také srovnání ARWU, pořizované šanghajskou
univerzitou Jiao Tong, v němž se Univerzita Karlova dlouhodobě pohybuje ve třetí stovce, a žebříček CWTS, který sestavuje nizozemská Leidenská univerzita a v jehož posledním vydání se UK umístila na 744. místě z 937 univerzit.

Vedle celkových žebříčků se hodnotí také jednotlivé obory, v nichž se českým univerzitám daří lépe. Vysoká škola ekonomická v Praze, která v globálních srovnáních nefiguruje, se v hodnocení nejlepších evropských ekonomických škol britského deníku Financial Times posunula díky svému magisterskému manažerskému programu z 88. místa v roce 2016 na současnou 66. příčku. Na děleném 251. až 300. místě oborového žebříčku QS je také hodnocen program VŠE ekonomie a ekonometrie. V prvních stovkách se umístil například i obor strojírenství a technologie pražského ČVUT a brněnského VUT, přírodní vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci a preklinická a klinická medicína na Masarykově univerzitě.
Ve všeobecných žebříčcích se ale Masarykova univerzita, České vysoké učení technické a Univerzita Palackého, které patří mezi nejlépe hodnocené univerzity z Česka, pravidelně umísťují o několik set míst níže než Univerzita Karlova.

„Hlavním důvodem je problematický systém vnitřního a vnějšího řízení a financování našich vysokých škol. Od toho se odvíjí špatná struktura studia, obsah a také nedostatek financí tam, kde to funguje,“ říká ředitel think-tanku Idea Daniel Münich, který se kvalitou českého školství dlouhodobě zabývá. Peníze přibývají, ale pomalu České vysoké školy si často stěžují na podfinancovanost, což je jeden z důvodů, proč se jim v mezinárodních srovnáních nedaří proniknout mezi nejlepší světové univerzity.
Podle zatím nejnovějších dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydal český stát v roce 2015 na jednoho vysokoškolského studenta 10 891 dolarů. To je v přepočtu na paritu kupní síly dvaapůlkrát méně než Velká Británie, která má v první stovce žebříčku Times Higher Education 11 vysokých škol, a 2,8krát méně než Spojené státy, které v tomtéž srovnání zastupuje v první stovce 42 univerzit.

V roce 2015 dostaly veřejné vysoké školy od státu zhruba 19,2 miliardy, loni už 24,6 miliardy a letos by měly získat 26,6 miliardy korun. V roce 2020 by pak měly podle ministryně financí Aleny Schillerové obdržet navíc dalších 800 milionů a v roce 2021 1,8 miliardy korun.

Spolu s klesajícím počtem studentů (z 326 tisíc v roce 2015 na letošních 276 tisíc) to znamená, že výdaje na studenta stouply zhruba o třetinu a budou se nadále zvyšovat. „Pokud prostředky od státu porostou tímto tempem, podfinancovanost českých vysokých škol v porovnání s dalšími vyspělými zeměmi by se měla postupně odstranit,“ předpokládá rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ani přes zvýšený objem peněz však nelze čekat, že by se české vysoké školy dostaly v tomto ohledu na úroveň nejlepších nebo nejrychleji se zlepšujících světových univerzit. Rozpočet Univerzity Karlovy na letošní rok činí zhruba 10,7 miliardy korun, rozpočet Masarykovy univerzity je zhruba o čtyři miliardy nižší.

Oxfordská univerzita, která v nejnovějším vydání žebříčku Times Higher Education skončila na prvním místě, však letos hospodaří s rozpočtem přesahujícím v přepočtu 62 miliard korun. Oproti Karlově univerzitě má přitom poloviční počet studentů. Nejlepší americká univerzita – Stanfordova – měla v akademickém roce
2017/2018 k dispozici dokonce více než 142 miliard korun. Zhruba třicetimiliardový rozpočet má singapurská technická univerzita NTU, která se za 14 let posunula v žebříčku QS ze 401. na 96. místo. Univerzitě se podle slov jejího rektora, Švéda Bertila Anderssona, podařilo přitáhnout špičkové profesory, což vedlo ke zlepšení výuky, vyššímu počtu citací i vyšším příjmům ze spolupráce s průmyslem. Jak ale upozorňuje Daniel Münich, nedostatečné financování je jen část problému.

„Školy by si v principu mohly prosadit snížení počtu studentů, což ale moc usilovně nedělají. Vedle toho je běžné, že jedna součást vysoké školy má peněz, že neví, co s nimi, zatímco na stejné škole přežívá jiná součást, která dře bídu s nouzí,“ tvrdí. To potvrzuje i akademický hodnostář jedné z českých univerzit, který si nepřál být jmenován. „Univerzitám každý rok od státu přiteče zaručená suma peněz plus určité navýšení, takže nejsou motivovány ke zvyšování kvality, jen ke zvyšování lobbingu,“ říká.

Neefektivní hodnocení a řízení

Slabinou českého terciárního vzdělávání i vědy a výzkumu všeobecně je jeho hodnocení. Na něm se podepsal systém zvaný kafemlejnek, který zjednodušeně řečeno navázal část peněz pro univerzity na publikace a další výsledky výzkumu, bez ohledu na jejich kvalitu. To se však v posledních letech mění s nástupem nového systému hodnocení, takzvané Metodiky 2017+, která přímou vazbu mezi financemi a publikacemi rozvolnila.

Zlepšení neefektivního řízení škol je nicméně v nedohlednu. Na špičce všech zmíněných žebříčků se pravidelně umísťují manažersky řízené univerzity ze Spojených států jako například Harvard či Stanford. „Manažerský způsob řízení má významný vliv na schopnost vedení školy prosazovat změny, které nemusí být pro zaměstnance zrovna příjemné, ale vedou ke zvýšení výkonu organizace jako celku,“ říká prorektorka Univerzity Palackého Hana Marešová. Tomu je ale české prostředí v důsledku historického vývoje a tradic zdejších univerzit velmi vzdáleno.

„Vedení univerzit je voleno akademickým senátem, složeným ze zaměstnanců a studentů, který schvaluje i organizační strukturu školy a především rozpočet. Jak by v konkurenci obstála firma, kde by ředitele volil sbor zaměstnanců a zákazníků?“ ptá se zmíněný akademik.

České univerzity v žebříčku Times Higher Education (2019)
Univerzita Karlova 401–500
Masarykova univerzita 601–800
Univerzita Palackého v Olomouci 601–800
České vysoké učení technické 801–1000
Ostravská univerzita 801–1000
Vysoká škola chemicko-technologická 801–1000
Vysoké učení technické v Brně 801–1000
Česká zemědělská univerzita 801–1000
Vysoká škola ekonomická 1000+
Univerzita Pardubice 1000+
Technická univerzita Liberec 1000+
Západočeská univerzita v Plzni 1000+
VŠB – Technická univerzita Ostrava 1000+
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 1000+

Pozn.: Celkem bylo hodnoceno 1258 univerzit.
ZDROJ: TIMES HIGHER EDUCATION WORLD UNIVERSITY RANKINGS

Zdroj: 03. 01. 2019    Ekonom   Strana 30   Další témata   Jan Richter

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.