Mzdy v Česku rostou napříč odvětvími. Nejsvižnějšího nárůstu se za poslední rok dočkali státní zaměstnanci, kde v některých odvětvích průměrná mzda stoupla až o 13 procent. Soukromá sféra ve zvyšování mezd pokulhávala, uvedl v pondělí ve své analýze Český statistický úřad (ČSÚ).

V žádném odvětví nedošlo za poslední rok k poklesu průměrných mezd. Meziroční nominální nárůsty se pohybovaly od 3,5 procenta až po 13,1 procenta.

„Nárůst průměrných mezd je viditelný nejvíce v odvětvových sekcích, kde dominantně rozhodoval stát,“ uvedl Dalibor Holý z ČSÚ. Připomněl zvyšování platových tarifů ve státní sféře.

V odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti se průměrná mzda zvýšila nejvíce o 13,1 procenta a dosáhla 26 497 korun, ve vzdělávání o 12,6 procenta na 28 425 korun. Podobných nárůstů se dočkali také zaměstnanci ve veřejné správě a obraně – o 12,5 procenta na 33 857 korun. Ve zdravotní a sociální péči došlo k navýšení o 11,8 procenta na 31 747 korun.

„Tržní odvětví v tomto směru poněkud pokulhávala, v nich byl nejrychlejší mzdový růst u odvětví činnosti v oblasti nemovitostí o 8,9 procenta a v dopravě a skladování o 8,6 procenta,“ dodal Holý.

V maloobchodě a odvětví oprav motorových vozidel vzrostla průměrná mzda již podprůměrně o 8,4 procenta. V průmyslových odvětvích byl mzdový růst 7,5 procenta, v zemědělství, lesnictví a rybářství mírně těsně nad sedmi procenty.

Nedostatek lidí se snaží řešit inovacemi

Vůbec nejnižší nárůst byl v peněžnictví a pojišťovnictví – o 3,5 procenta za rok. V tomto oboru nicméně zaměstnanci s průměrnou mzdou 55 234 korun zůstávají z hlediska mzdové úrovně na druhém místě. Vůbec nejlépe jsou placení zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních činností s 56 822 korun. V oboru došlo k nárůstu ohodnocení o 6,5 procenta.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla o 8,6 procenta na 30 265, nejrychleji za 15 let. Statistici ale připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

„K přilákání nových zaměstnanců už často nestačí ani vyšší mzdy. To nutí firmy, aby zvyšovaly své investice do automatizace a digitalizace. To v konečném důsledku povede k postupnému zvyšování produktivity, která v současné době za růstem mezd zaostává,“ komentovala ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Dodala, že v podobné situaci, kdy nedostatek pracovní síly tlačí mzdy rychle směrem nahoru, se nachází celý středoevropský region.

Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/473952-platy-rostou-nejrychleji-statnim-zamestnancum-za-rok-o-vic-nez-deset-procent.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Dnešní pracoviště může zaměstnancům způsobovat značnou úroveň stresu. Americký ekonomický teoretik a autor knihy Zemřít kvůli výplatě Jeffrey Pfeffer v komentáři pro britskou stanici BBC tvrdí, že zaměstnavatelům taková praxe neprospívá. A varuje vlády, aby nezavíraly oči před nastávající zdravotní krizí.

V roce 2016 spáchal sebevraždu softwarový inženýr společnosti Uber, který vydělával statisíce dolarů. Jeho rodina tvrdí, že za to mohl stres na pracovišti.

Jednadvacetiletý stážista investiční banky Merrill Lynch se zase v Londýně zhroutil a zemřel poté, co pracoval 72 hodin v kuse. A když koncern ArcelorMittal po převzetí zavřel jednu z oceláren, 56letý zaměstnanec zemřel o tři týdny později na infarkt. Jeho rodina tvrdila, že důvodem smrti byl šok.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci oznámila, že přes polovinu z více než půl miliardy pracovních dnů, které jsou každoročně ztraceny kvůli absenci zaměstnance, souvisí se stresem.

Nemoci ze stresu

V roce 2015 ukázala analýza tří set studií, že škodlivé poměry na pracovišti mají stejný vliv na úmrtnost a stejnou pravděpodobnost, že povedou k diagnostikování nějaké nemoci, jako pasivní kouření. Na to, aby se lidé zbytečně nevystavovali tabákovému dýmu, se přitom už dlouho pečlivě dbá.

Škodlivé prostředí na pracovišti znamená mimo jiné dlouhou pracovní dobu, rozpory mezi prací a rodinným životem nebo ekonomickou nejistotu vyplývající z obav ze ztráty práce. Negativní vliv má i nepravidelná nebo nepředvídatelná pracovní doba.

Poměry na pracovišti mohou člověku způsobit nemoc nebo ho dokonce zabít, tvrdí Pfeffer. Vzhledem k celosvětově stoupajícím nákladům na zdravotnictví je to důležitý zdravotní problém.

Světové ekonomické fórum odhaduje, že tři čtvrtiny celosvětových výdajů na zdravotnictví představují náklady na chronické a nepřenosné nemoci. Příčinou chronických nemocí je stres a nezdravé chování jako kouření, pití alkoholu nebo přejídání. To je ale často právě důsledkem stresu.

Poměry na pracovišti jsou podle řady studií hlavní příčinou stresu a proto i jednou z důležitých příčin rostoucích nákladů na zdravotní péči.

Výstižně pojmenovaný Americký ústav stresu tvrdí, že stres na pracovišti americkou ekonomiku stojí každý rok 300 miliard dolarů. Někteří vědci odhadují, že jen ve Spojených státech způsobí škodlivá praxe managementu až 120 tisíc úmrtí ročně. To by znamenalo, že poměry na pracovišti jsou pátou nejčastější příčinou smrti, horší než selhání ledvin nebo Alzheimerova choroba.

Propouštění se nevyplatí

To, co škodí zaměstnancům, nicméně nepomáhá ani zaměstnavatelům. Dlouhá pracovní doba zpravidla snižuje hodinovou produktivitu práce. I když se to může zdát nečekané, propouštění výkon podniku obvykle nezlepší a často navíc přiměje k odchodu nejlepší zaměstnance.

Kvůli přímým nákladům v podobě odstupného i nepřímým důsledkům, jako je například ztráta zaměstnanců, kteří měli dobré vztahy se zákazníky, propouštění často neznamená ani úsporu finančních prostředků, konstatuje Pfeffer.

Jak dodává, různé výzkumy už po desetiletí ukazují, že pokud lidem dáte větší svobodu ohledně toho, jak a kdy můžou vykonávat své zaměstnání, zvýší to jejich motivaci a angažovanost.

Nikoho asi nepřekvapí, že stresovaní zaměstnanci častěji firmu opouští – a fluktuace je drahá. Bádání také potvrdilo to, co by mělo být očividné: že nemocní a stresovaní zaměstnanci nejsou v práci tak výkonní ani produktivní jako ti zdraví.

„Všechno naznačuje, že s prací je to čím dál tím horší,“ prohlašuje Jeffrey Pfeffer. Propouštění, dříve běžné jen v časech ekonomických těžkostí, je dnes běžné pořád. Když nadnárodní investiční firma 3G Capital provedla fúzi potravinářských gigantů Heinz a Kraft, výpověď dostalo 20 procent zaměstnanců, protože nový majitel konsolidoval výrobu a likvidoval překrývající se pracovní místa.

Část odpovědnosti ale leží také na zaměstnancích. Lidé by si měli zaměstnavatele vybírat nejen podle platu a možností kariérního růstu, ale i na základě toho, jestli bude práce prospívat jejich psychickému a fyzickému zdraví.

O poměry na pracovištích by se měly začít zajímat i vlády, znepokojené rostoucími náklady na zdravotnictví, protože stres způsobuje nemoci. Přitom to je podle autora zbytečné. „Nikdo by totiž neměl umírat kvůli výplatě,“ uzavírá Jeffrey Pfeffer svůj komentář pro BBC.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/stres-prace-pracovni-podminky-zdravi-umrti-nemoc_1805061055_dp

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Podíl mladých lidí ve věku do 24 let, kteří mají pracovní smlouvu na dobu určitou, se v Česku zvyšuje nejrychleji ze všech zemí Evropské unii. Uvádí to statistický úřad Eurostat. Loni měl takovou časově omezenou smlouvu téměř každý třetí mladý zaměstnanec, před deseti lety to byl zhruba každý šestý.

Častější smlouvy na dobu určitou u mladých lidí souvisí s nedostatkem lidí na pracovním trhu i s tím, že získávají více než v minulosti praxi ve firmách už při studiu. Tak zmíněná čísla vysvětluje Radiožurnálu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Práce.cz a Jobs.cz.

Firmy nabírají už při studiu

„Kvůli výraznému nedostatku lidí se firmy čím dál tím častěji otevírají i mladým, výrazně častěji než v předchozích letech nabízejí místa vhodná pro absolventy včetně praxí a stáží, které pro mladé byly před třemi pěti lety nedostupné. To se teď opravdu změnilo, firmy se snaží nabírat mladé už při studiu.“

Na druhou stranu chtějí mít firmy u nezkušených lidí určitou pojistku, takže jim nabízejí právě časově omezené smlouvy. A až když se mladý člověk osvědčí, dostane smlouvu na dobu neurčitou.

Postavení mladých lidí na pracovním trhu je ve srovnání se zahraničím velmi dobré. Když se podíváme na čísla, tak nejmenší šanci získat smlouvu už na dobu neurčitou mají mladí lidé ve Španělsku. Časově omezený kontrakt jich tam podle Eurostatu mají téměř tři čtvrtiny.

Španělsko také patří k zemím, kde je mezi mladými nejvíce nezaměstnaných – práci tam nemá téměř každý třetí. Ještě horší situace je podle Eurostatu v Řecku. Naopak Česko patří spolu s Německem a Nizozemskem k zemím, kde je nezaměstnanost mezi mladými nejnižší.

Samozřejmě v některých oborech, jako je třeba stavebnictví, jsou smlouvy na dobu určitou běžné i u starších lidí. Ale obecně se teď firmy podle analytika Dombrovského snaží nabízet spíše smlouvy na dobu neurčitou. Opět to souvisí s nedostatkem lidí na pracovním trhu. Pokud chce podnik přilákat nové zaměstnance, časově omezená smlouva mu případné uchazeče o místo může odradit.

Lidé nad 50 let jsou v nevýhodě

V jiné situaci než mladí zájemci o práci jsou lidé ve věku nad 50 let. To je podle Dombrovského skupina, které se ani při dnešní nízké nezaměstnanosti příliš dobře nedaří.

„Lidi nad padesát se nejčastěji potýkají s nezájmem ze strany zaměstnavatelů, a to i v té současné situaci, kdy lidi tak výrazně chybějí, zvláště pokud se snaží změnit zaměření nebo posunout do druhé kariéry. V tom jejich původním zaměření třeba už nejsou příležitosti, oni se snaží rekvalifikovat nebo posunout do jiného změření a tehdy opravdu narážejí na těžký nezájem a nedůvěru v to, že se mohou ještě něco naučit.“

Lidem ve skupině nad 50 let podle Dombrovského firmy nejméně často navyšují mzdy a tito lidé se také ve srovnání s jinými věkovými skupinami nejméně často dočkají povýšení.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zamestnanost-nezamestnanost-smlouva-na-dobu-urcitou_1805281048_haf

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Firmy dělají ze zaměstnanců náboráře, platí až padesát tisíc za hlavu. Stačí, aby se nový kolega ve společnosti udržel několik měsíců. Benefit nabízí i Česká pošta nebo České dráhy. Nejvyšší jsou příspěvky u IT specialistů, nejnižší na dělnických pozicích.

Firmy v době personální krize sahají k akčním způsobům, jak sehnat nové zaměstnance. Podle průzkumu pracovního portálu Profesia.cz se s odměnou za doporučení kolegy setkal každý devátý zaměstnanec v Česku a každý desátý na Slovensku. Nejčastější je odměna pět tisíc korun.

„Doporučující programy jsou rozšířenější v hlavních městech, kde působí více centrál firem se specializovanými požadavky na zaměstnance. Například v Bratislavě je tento benefit dostupný pro téměř čtrnáct procent a v Praze pro necelých třináct procent zaměstnanců,“ říká Markéta Ciňková, mediální zástupce Profesia.cz. Kromě notoricky nedostatkových IT profesí jsou takzvané referenční bonusy časté v průmyslové výrobě, dopravě a logistice.

„Nejde o nic nového, firmy to používají k náboru od nepaměti. Novinkou je především to, že v poslední době k tomu přistupují i podniky, které s tímto způsobem náborování dosud nepracovaly,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Loni se začaly objevovat referenční bonusy v řádu jednotek tisíc na dělnické pozice ve výrobě, více se platí za specialisty typu svářeč nebo obráběč kovů.

Bonusy nabízí i druhý největší zaměstnavatel po Policii ČR – státní podnik Česká pošta. „Programy odměn za přivedení nového pracovníka fungují v kritických lokalitách, tedy ve větších městech a tam, kde poště konkurují jiné firmy s vyšší mzdou,“ vysvětluje mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Firma hledá stovky pracovníků na přepážky a stovky doručovatelů. Odměnu stávající zaměstnanec dostane, pokud doporučený kolega vydrží na poště tři až pět měsíců v závislosti na pozici. Maximální bonus je patnáct tisíc korun.

Také další státní firma, České dráhy s 23 tisíci zaměstnanců, odměnu za doporučení využívá. „Máme program na udržení stávajících a získání nových zaměstnanců na vybrané pozice, například provozní zaměstnance v depech. Odměnu za přivedení pracovníka vyplácíme po půl roce práce u nás a jde řádově o tisíce korun,“ říká mluvčí drah Radek Joklík.

Odměna za doporučení se na trhu pohybuje od pěti do padesáti tisíc korun, podle pozice a firmy. „Na spodní hranici jsou dělnické pozice, naopak seniorní IT programátoři nebo síťoví architekti jsou na opačném konci,“ říká Ivo Pešek, konzultant společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz.

Zaměstnanci v náborech soutěží

Větší odměny se dělí. Část se například vyplatí hned při nástupu, další po uplynutí zkušební doby přivedeného zaměstnance nebo po půl roce.

LMC dokonce zaměstnavatelům nabízí speciální produkt na doporučování: webové stránky upravené na míru. Na nich zaměstnanci mohou několika kliknutími poslat inzerát na volnou pozici známému a zároveň si pohlídat odměnu.

„Za dva roky fungování projektu Jobote si web pořídilo přes 150 firem,“ říká Pešek s tím, že zájem v posledním roce výrazně vzrostl. Například KFC na svém doporučovacím webu nabízí odměnu deset tisíc korun za nalezení manažera pro pobočku v Českých Budějovicích, výrobce pneumatik Continental za specialistu plánování vyplatí dvacet tisíc a Sberbank za vztahového manažera pro střední Čechy patnáct tisíc.

Kvůli dramatické situaci na trhu práce přesto personalisté musí sahat k vylepšením. „Nejprve jsme odměnu pět tisíc korun vypláceli, když u nás kandidát zůstal půl roku, letos jsme dobu zkrátili na tři měsíce, abychom lidi k doporučování svých známých více motivovali,“ říká Zuzana Mattová, personální ředitelka Mafra pro ČR a SR (vydává mimo jiné MF DNES). S programem firma začala v polovině roku 2015. Od té doby zaměstnanci doporučili k přijetí 85 kandidátů, z toho 58 už má za sebou půlroční lhůtu.

Firmy k motivaci zaměstnanců používají také interní soutěže o ceny. Například se sbírají body za přímé doporučení, za sdílení volných pozic na sociálních sítích a podobně. „V jedné IT společnosti byl výhrou zájezd za sto tisíc korun,“ uvádí Pešek. „Mohou dostávat například několik dnů volna navíc nebo poukázky na různé typy zboží a služeb,“ dodává Ciňková.

Zatímco řadoví zaměstnanci na bonus za doporučení nárok mají, manažeři zpravidla ne. „Pokud doporučí člověka do vlastního týmu, nemá na odměnu nárok, je to součástí jeho práce,“ říká Linda Picková, manažerka z personální agentury Adecco.

Odměna za doporučení nového kolegy se na trhu pohybuje od pěti do padesáti tisíc korun, podle pozice a firmy.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/zamestnanost-prace-benefity-nabor-prispevek-fnj-/ekonomika.aspx?c=A180523_403042_ekonomika_fih

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Nedostatek pracovní síly související s rekordně nízkou nezaměstnaností v Česku způsobuje, že se firmy přetahují o zaměstnance různými způsoby. Populární je i příspěvek na dovolenou, který v některých případech představuje až 20 tisíc korun ročně. Zájem o dovolenou placenou z firemních peněz pozorují personální agentury i firmy zajišťující benefity.

„Příspěvek na dovolenou si jako jeden z mála benefitů pořád zachovává auru nadstandardu, a tím i svůj motivační charakter,“ říká Ivana Brancuzká, manažerka společnosti Contract Administration, která nabízí služby v oblasti zpracování mezd a personální administrativy.

V peněžní formě tento benefit podléhá stejnému zdanění jako standardní mzda. Proto firmy často volí nepeněžní formu v podobě poukázek nebo voucherů.

„Příspěvek v nepeněžní formě je daňově výhodnější. Ve výši do 20 tisíc korun ročně je totiž osvobozen od daně ze závislé činnosti na straně zaměstnance a tudíž nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění,“ vysvětluje Andrea Kleinová, daňová manažerka poradenské společnosti Crowe Horwath.

V tomto daňově výhodném režimu příspěvek zůstává, i pokud je poskytnut rodinným příslušníkům zaměstnanců. „Lze ho tudíž využít i na úhradu dětských táborů,“ dodává Kleinová.

Stovka měsíčně i desítky tisíc

„Příspěvek na dovolenou od zaměstnavatele je dnes relativně běžná věc,“ tvrdí Alžběta Honsová z personální agentury Randstad.

Firmy v České republice mají podle ní uzavřené různé smlouvy s cestovními kancelářemi, které pak poskytují zaměstnancům zvýhodněné ceny. „Pak jsou i společnosti, které mají svoje vlastní cestovky. Příspěvky se pohybují od stovky měsíčně až po zhruba 20 tisíc korun ročně,“ říká Honsová.

S touto formou benefitu má zkušenost i personální agentura Grafton Recruitment. Podle její marketingové manažerky Jitky Součkové to ale bývá spíš motivace pro dlouhodobé zaměstnance, než součást standardních benefitů. „Většinou jako odměna za 5, 10 nebo 15 let u firmy,“ vysvětluje Součková. Výše těchto příspěvků se podle ní pohybuje řádově v desítkách tisíc korun.

Zájem o proplácení dovolené roste

Zvyšující se zájem o dovolenou placenou zaměstnavatelem pozorují firmy zajišťující benefity, například společnost Up Česká republika (dříve Cheque Dejeuner).

„V posledních 2-3 letech vnímáme výrazně rostoucí zájem z řad našich klientů o využívání benefitů spojených s cestováním a dovolenou a možnost využít výhodu až 20 tisíc na každého zaměstnance za rok,“ potvrzuje Petr Pacas, obchodní ředitel Up Česká republika.

„Klientům a jejich zaměstnancům nabízíme buď některé typy dedikovaných papírových poukázek, nebo v ideálním případě moderní online systém Cafeterie, kde si v rámci benefitních bodů mohou zaměstnanci nakoupit služby například i v široké síti smluvních partnerů z řad hotelů, cestovních kanceláří a agentur či jiných zařízeních v oblasti cestovního ruchu,“ říká Pacas.

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/benefit-dovolena-zamestnavatele-nezamestnanost-trh-prace-pnw-/ekonomika.aspx?c=A180522_121143_ekonomika_mato

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz