Trh práce v krajích je odlišný. Brno dohání výplatami hlavní město. Libereckému vývojáři však končí výplata tam, kde v Praze začíná. Výdělky v hlavním městě patří stále k nejvyšším, ale neplatí to u všech profesí. Podívejte se, o jaká povolání je u nás největší poptávka.

V okolí Liberce nebo Ústí nad Labem jsou technické školy a učiliště jako kdekoli jinde v republice. Sídlí tam vysoká škola, strojní, dopravní, textilní či stavební průmyslovky, nábytkářská a elektrotechnická učiliště a navíc oproti zbytku země se tu vyučují i sklářské obory.

Přesto na severu Čech citelně chybějí lidé s technickým vzděláním. Firmy marně hledají nejen konstruktéry, elektroinženýry, kvalitáře a operátory výroby, ale i svářeče, elektrikáře či seřizovače, kteří si obvykle jako OSVČ vydělají více než v zaměstnaneckém poměru.

„Na odborné technické pozice sháníme lidi i více než půl roku,“ říká Daniela Chovancová z českolipské společnosti Festool, která vyrábí profesionální elektronářadí.

Technici, ať už s výučním listem, maturitním vysvědčením nebo vysokoškolským diplomem, totiž často odchází za prací do Prahy, na Moravu nebo za blízké hranice do Německa.

„Díky nově dokončené dálnici je běžné i každodenní dojíždění do Prahy, kde za stejnou práci dostanou zaměstnanci stále výrazně lepší mzdu,“ vysvětluje Michaela Drncová z ústecké pobočky personální společnosti Grafton Recruitment.

Ačkoli se v pracovní inzerci severomoravských firem objevují dlouhé seznamy benefitů – od delší dovolené přes příspěvky na penzijní spoření, dopravu či zdravotní péči až dárky k životním jubileím – nejvíce táhne výše výplaty.

„Ve srovnání s pražskými platy, kterým region v severních Čechách musí často konkurovat, jsou místní mzdy často i o desítky procent nižší. Nejvíce je to patrné v informačních technologiích, kde u některých pozic platí, že tam, kde severočeské mzdy končí, pražské začínají,“ říká Kateřina Podlahová z liberecké pobočky Grafton Recruitment.

Naopak v administrativě panuje přetlak kandidátů. „Nicméně žádné volné pozice v administrativě nemáme. Je to dáno průmyslovým zaměřením regionu, působí zde zejména výrobní firmy, převážně v oblasti automotive, nikoliv například centra služeb, kde by se kandidáti uplatnili,“ doplňuje Podlahová. Podle zdejšího úřadu práce je velká poptávka po kuchařích, skladnících či zednících.

V okolí Prahy chybí nejen dělníci

Zatímco odborníky se Praze daří nalákat, horší je to s dělnickými profesemi. Zčásti je to i tím, že platy na těchto pozicích už nejsou tak rozdílné mezi regiony a hlavním městem, aby se vyplatilo přespolním cestovat za prací.

„Zaměstnavatelé mají zájem o pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, v dopravě a skladování, ve výrobě. Dále mají zájem o uklízeče a pomocníky v domácnostech, hotelech, administrativních, průmyslových a jiných objektech,“ vyjmenovává Blanka Havlík z krajské pobočky úřadu práce v Praze.

Zaměstnavatelé tak často snižují své požadavky na zaměstnance. „V současnosti někteří zaměstnavatelé přistoupili k tomu, že na žádané profese, které se jim nedaří obsadit, nabírají maturanty i vysokoškoláky bez praxe, zaučují je a ve spolupráci s úřadem práce je rekvalifikují a vzdělávají na požadované pozice,“ vysvětluje Renata Malichová ze středočeského úřadu práce. Kvůli velkému počtu státních institucí chybí v Praze i jejím okolí celníci, policisté, lidé do armádních i vězeňských složek. „Nedaří se obsadit ani místa ve školství, chybí učitelé, vychovatelé, odborní pracovníci,“ dodává Malichová.

Jihočeský telefonista bere více než pražský

Historické hodnoty v počtu nabízených pracovních míst zaznamenávají úřady práce v Karlovarském kraji. Pro srovnání v červnu před dvěma lety nabízel tamní úřad práce téměř čtyři tisíce volných pracovních míst, loni už to bylo pět a půl tisíce, letos 8 239. Řada lidí z regionu dojíždí za prací do Německa. Není zde profese, která by nenašla uplatnění.

Poptávka je po fyzioterapeutech, policistech, šičkách, číšnících, strážnících i referentech. Podobné je to i v Plzeňském kraji. Čím níže na jih, tím jsou však zaměstnavatelé radostnější. Daleko častěji než na sever Čech se tam vracejí novopečení odborníci ze studií v Praze, Brně či Olomouci.

„Oproti jiným oblastem v republice se nám poměrně úspěšně daří lákat i pracovníky z jiných krajů, zejména z Prahy a Středočeského kraje, a to jak na nižší, tak vyšší pracovní pozice,“ míní Vladimír Šlajch z českobudějovické pobočky Grafton Recruitment.

Sice je jen málo pozic, ve kterých si v jižních Čechách vydělají lidé více než v Praze, ale alespoň jedna taková je. „Specialista telefonického prodeje může brát v základu až 28 tisíc korun, ale v Praze si přijde nejvýše na 27 tisíc,“ podotýká Šlajch.

Brno výplatami hlavní město dohání

Tam, kde se nedaří přilákat české pracovníky, rádi vezmou zavděk i cizinci. O to více to platí v německém či rakouském příhraničí. Už desátým rokem pracuje ve Vídni zdravotní sestra z Mikulova.

„Dojíždění je sice pekelné, hlavně na příjezdech do Vídně, ale pracovat v Rakousku se stále vyplácí. Za zkrácený úvazek mám více než sestra v nemocnici za celý úvazek i s příplatky,“ pochvaluje si čtyřicetiletá maminka dvou dcer.

Zdravotníci, ať už lékaři, sestry, či zubaři, chybějí nejvíce také ve Zlínském kraji.

Když Češi jezdí za vyššími výdělky do Rakouska, na jižní Moravu zase míří pracanti z Ukrajiny, Běloruska, Maďarska i Polska. Stejný trend hlásí také Vysočina. „Přesto v Brně a okolí chybějí tisíce pracovníků, a to jak na dělnické profese, tak i na odbornější posty v podnikových službách, kde je nutná znalost daného oboru i schopnost hovořit cizími jazyky,“ vysvětluje Kateřina Tkadlecová z brněnské pobočky Grafton Recruitment.

Přitom brněnské platy dotahují ty pražské v mnoha oborech, ať už jde o informační technologie, logistiku, zdravotnictví či obchod.

Z Ostravy utíkají do ještě větších měst

V Ostravě už hlásí stop stav. Zatímco jinde volných míst raketově přibývá, v Moravskoslezském kraji podle odborníků se už moc nových pozic neobjeví. Navíc je na severní Moravě stále patrnější ještě jeden nepříjemný trend.

„Absolventi škol zde po skončení studia zůstávají jen zřídka, za kariérou odchází nejčastěji do Brna či Prahy, kde si již během studia nachází práci. Do regionu nemají často zájem přijít ani lidé z jiných oblastí, a to ani v případě nadstandardních pracovních nabídek,“ říká manažer ostravské pobočky Grafton Recruitment Michal Gargoš. I tady řeší nedostatek lidí náborem cizinců. Na Ostravsku jde zejména o Poláky, kteří preferují denní dojíždění, na Olomoucku o Bulhary, Rumuny či Ukrajince.

Severomoravští zaměstnavatelé to přesto nevzdávají a své pracovníky si doslova hýčkají. „Nabízí psychologa, maséra či fitness trenéra. Svým lidem také vyplácí plnou mzdu i v prvních dnech pracovní neschopnosti, za pár minut přesčasu denně poskytují dny dovolené navíc,“ vypočítává Gargoš.

Na Královéhradecku si zaměstnance vozí do práce

Dokonce ani lidé či zaměstnavatelé z jednoho kraje však nemají stejný výběr. Příkladem je Pardubický kraj, kde jsou podmínky značně nevyrovnané. Zatímco v krajském městě a okolí je aktuálně až dvacet tisíc volných míst, v okrese Svitavy pouze něco přes dva tisíce.

„Pozice v hlavních odvětvích kraje – obchodu a službách, strojírenství a výrobě dopravních prostředků – se tvoří hlavně na Pardubicku, ale také například v okrese Ústí nad Orlicí. Jde především o místa v dělnických profesích, nezřídka na více směn,“ říká ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl.

I tady hledají celou plejádu profesí. Od normovačů a technologů přes lékaře a oční optiky až po seřizovače CNC a učitele jazyků. Mnohé jen těžko obsadí, neboť kraj má nejmenší nezaměstnanost v zemi – pouhých 1,8 procenta.

Podobně to vypadá i v sousedním Královéhradeckém kraji. „Roste průměrná mzda, což paradoxně vede k větší fluktuaci zaměstnanců. I na ní se podílí zaměstnavatelé organizováním a financováním přepravy,“ doplňuje ředitel krajské pobočky v Hradci Králové Martin Horák.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/mzdy-v-krajich-profese-rozdily-trh-prace-ffn-/podnikani.aspx?c=A180719_415362_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Aby mohl být úraz zaměstnance považován za pracovní, musí být splněno několik podmínek. Především se úraz musí stát při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jaké mohou nastat situace a jak poznat, zda jde o pracovní úraz, vysvětluje Petr Novák ze společnosti Vaše nároky.cz.

1. Pracovní úraz mimo pracovní dobu

V jakých případech se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu a co se v takovém případě posuzuje?
Pokud se zaměstnanci přihodí úraz mimo pracovní dobu, je nutné mimo jiné posoudit, zda při vzniku úrazu zaměstnanec plnil pracovní úkoly, nebo prováděl úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Nelze tedy jednoznačně uzavřít, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, není to pracovní úraz. Nelze však ani říct, že pokud se úraz stane mimo pracovní dobu, ale na pracovišti, bude to vždy pracovní úraz.

Můžete přiblížit na příkladu, kdy se může stát pracovní úraz mimo pracovní dobu?
Může jít například o situaci, kdy se zaměstnanci stane úraz při převlékání v šatně zaměstnavatele. V takovém případě je to pracovní úraz, i když se stal před pracovní dobou. V tomto případě totiž zaměstnanec vykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, připravuje se k výkonu práce, přičemž je to úkon nutný před počátkem práce.

A co když se úraz zaměstnanci stane v obědové či jiné přestávce?
Pokud se takovýto úraz stane na pracovišti zaměstnavatele, o pracovní úraz se jednat může, musí se však posoudit každý konkrétní případ. Pokud zaměstnanec v době přestávky na jídlo a oddech neopustí objekt zaměstnavatele, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů i úkony obvyklé v době přestávky, například tedy i cesta k místu, kde se zaměstnanec stravuje.

Samotné stravování však takovým úkonem není. Pokud se tedy například zaměstnanec opaří polévkou při obědvání, pracovní úraz to nebude, pokud by si však vymkl kotník na schodech při cestě do jídelny v objektu zaměstnavatele, bude možno vzniklý úraz považovat za pracovní.

Jak je to v případě, kdy zaměstnanec zůstane na pracovišti po pracovní době a zraní se?
Pokud se zaměstnanec v práci zdržuje neúčelně dlouho, nebo by se do práce po pracovní době vrátil zpět, například pro zapomenutou věc, o pracovní úraz by pravděpodobně nešlo.

Proč, můžete to vysvětlit?
Zaměstnanec v tomto případě neplní pracovní úkoly ani nevykonává úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud si tedy zaměstnanec zapomene na pracovišti například peněženku a po skončení pracovní doby se pro ni vrátí, přičemž si způsobí úraz, nelze ho považovat za pracovní.

Co musí zaměstnavatel proplatit, když se mu stane pracovní úraz:

  • náhradu za ztrátu na výdělku
  • bolestné
  • odškodnění za ztížení společenského uplatnění
  • proplacení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
  • náhradu věcnou škodu

2. Pracovní úraz mimo pracoviště

Jestliže se zaměstnanec zraní mimo pracoviště, lze jednoznačně říci, že o pracovní úraz nejde?
O úrazu, který se stane mimo místo, které má zaměstnanec uvedeno jako místo výkonu práce, nelze automaticky říci, že se nejedná o úraz pracovní. Za pracovní úraz však například nelze považovat úraz, který se zaměstnanci přihodí na cestě do zaměstnání a zpět. U ostatních případů však bude nutné posuzovat každý případ jednotlivě a zkoumat, zda zaměstnanec plnil pracovní úkoly či vykonával úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Kdy jednoznačně nepůjde o pracovní úraz?
Jestliže se úraz zaměstnanci stane v polední přestávce, avšak mimo pracoviště, například při cestě do restaurace, o pracovní úraz se jednat nebude. Nejedná se totiž o úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, z této souvislosti je vyňato jak samotné stravování zaměstnance, tak i cesta k stravovacímu zařízení nacházejícím se mimo objekt zaměstnavatele a zpět.

V jakém případě může jít o pracovní úraz?
Mohou to být úrazy, které se stanou sice mimo pracoviště, ale při plnění pracovních úkolů, například při cestě na poštu s firemní korespondencí či při cestě na nákup kancelářských potřeb. Takovéto úrazy by se považovaly za úrazy pracovní, a to právě z důvodu, že zaměstnanec plní pracovní úkoly.

Co když zaměstnanec pracuje z domova, protože mu zaměstnavatel povolí homeoffice. Jak se posuzuje, když se zraní?
Pokud se úraz stane při práci z domova, nelze striktně říci, že se nejedná úraz pracovní. Znovu zde záleží na tom, jak se úraz stal. Pokud se zaměstnanec zraní při činnosti, která souvisí s výkonem jeho práce, o pracovní úraz se jednat bude. Pokud však zaměstnanec bude pracovat z domu, ale během práce si „odskočí umýt okna“ a při této činnosti spadne, pracovní úraz to nebude.

Jak se posuzuje, když se úraz stal během pracovní doby, kdy zaměstnanec odejde k lékaři?
Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele, vyšetření v souvislosti s noční prací a ošetření při první pomoci a zároveň cesta na taková vyšetření jsou považovány za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud se tedy zaměstnanci přihodí úraz při cestě na pracovně-lékařskou prohlídku, je to úraz pracovní. Za pracovní úrazy však nelze považovat ty, které se zaměstnanci stanou při vyšetření, jejichž potřeba je dána jen zdravotním stavem zaměstnance obecně, například návštěva zubaře.

3. Úraz na pracovní cestě a teambuildingu

Jak je to s úrazy, které se stanou na pracovní cestě?
Činnost, která je předmětem pracovní cesty, je označená za plnění pracovních úkolů. Průběh pracovní cesty je však rozdělen do více úseků, které nejsou pro účely rozlišení, zda se jedná o výkon práce či nikoliv, posuzovány totožně.

Například cesta z bydliště zaměstnance k dopravnímu prostředku, kterým má na pracovní cestu vyrazit, se za výkon práce nepovažuje, a proto pokud si zaměstnanec způsobí úraz cestou z domu na vlak, nebude se jednat o pracovní úraz. Pokud však již zaměstnanec cestuje určeným dopravním prostředkem do cíle pracovní cesty a způsobí si úraz, bude tento úraz úrazem pracovním.

Často je také diskutován problém, jak postupovat, když se úraz stane na tzv. teambuildingové akci.
Zde bude záležet na tom, zda byla taková akce organizovaná zaměstnavatelem nebo si teambuilding zařídili zaměstnanci samotní. Dále pak bude nutno zohlednit, zda byla účast zaměstnance na teambuildingu zcela dobrovolná nebo povinná. Obecně bude platit, že pokud teambuilding pořádá zaměstnavatel a účast zaměstnance na této akci nebude zcela dobrovolná, bude na vzniklý úraz nahlíženo jako na úraz pracovní.

Když se stane pracovní úraz, jaká pravidla je potřeba dodržet?
Důležité je, aby zaměstnanec úraz bezodkladně nahlásil vedoucímu pracovníkovi, například telefonicky. Vždy je také vhodné, pokud si zaměstnanec zajistí kontakty na svědky, kteří byli při vzniku úrazu přítomni.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/pracovni-uraz-odskodneni-narok-zamestnanec-zamestnavatel-advokat-1d4-/podnikani.aspx?c=A180627_144537_podnikani_sov&strana=3#space-a

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Prázdninové měsíce jsou ideální příležitostí pro přivýdělek nejen pro studenty, ale i zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jaké je v takovém případě zdanění druhého příjmu a kdy není třeba hradit odvody na sociální a zdravotní pojištění, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pokud si chce někdo přivydělat, jakou pracovní smlouvu lze uzavřít?

Pro příležitostný výdělek se volí zpravidla práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Lze však pracovat i na zkrácený úvazek. Druhý příjem mohou mít i zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr. V praxi méně obvyklý je případ, kdy si na dohody přivydělávají živnostníci, přesto je i tato varianta možná. Na základě dohody o provedení práce je možné pracovat pro jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za rok, přičemž výše měsíční odměny není legislativně omezena.

Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění u dohod?

Z dohody o provedení práce se neplatí sociální a zdravotní pojištění, nepřekročí-li hrubá měsíční odměna 10 tisíc korun. U dohody o pracovní činnosti činí tento limit 2 499 korun. Jestliže je měsíční odměna vyšší, potom již sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel. Limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění při práci na dohody se posuzuje u každého zaměstnavatele individuálně. Lze tudíž pracovat pro více zaměstnavatelů současně a sociální a zdravotní pojištění přitom neplatit.

Pokud si přivydělám jako zaměstnanec, musím odvést více peněz na zdravotní pojištění?

Zdravotní pojišťovna musí v letošním roce za zaměstnance obdržet zdravotní pojištění alespoň ve výši 1 647 korun (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč). Jedná se o součet zdravotního pojištění placeného zaměstnancem (4,5 %) a zaměstnavatelem (9 %). Má-li zaměstnanec hrubou mzdu nebo odměnu nižší než 12 200 korun, provádí se dopočet do minima tak, aby zdravotní pojišťovna obdržela 1 647 korun, přičemž částku dopočtu platí zaměstnanec.

Zaměstnanci přivydělávající si během prázdnin však již v naprosté většině případů odvádí zdravotní pojištění v dostatečné výši ze svého hlavního zaměstnání, proto je jim z přivýdělku zdravotní pojištění sraženo ve skutečné výši a u odměny nebo hrubé mzdy nižší než 12 200 korun se již dopočet neprovádí. Mzdové účetní je ovšem potřeba doložit doklad od hlavního zaměstnavatele.

Jestliže budu mít během roku několik zaměstnavatelů, jak je to s uplatněním daňových slev?

V praxi je možné v některých měsících pracovat například i pro tři zaměstnavatele naráz. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob je však možné uplatňovat daňové slevy pouze jednou. Všichni zaměstnanci mají nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Pro uplatnění dalších daňových slev – například slevy na studenta či invaliditu – nebo daňového zvýhodnění na děti pak musí být splněny zákonné podmínky.

Pro uplatnění daňových slev je nutné u mzdové účetní podepsat růžový formulář (prohlášení k dani), který je možné mít podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanci přivydělávající si během letních měsíců mají obvykle prohlášení k dani podepsáno již u svého hlavního zaměstnavatele, u brigády jej tedy podepsat nemohou.

Pokud si přivydělám, na co si dát pozor u daňového přiznání?

Zaměstnanci, kteří si budou v letních měsících přivydělávat a mimo hrubou mzdu z hlavního zaměstnání budou pobírat kupříkladu i hrubou odměnu z dohody o provedení práce v částce 10 001 Kč a více, si musí sami podat daňové přiznání. V takovém případě nemohou požádat mzdovou účetní u hlavního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2018. Povinnost podat daňové přiznání platí totiž i pro lidi mající v některém měsíci dva příjmy, z nichž byla zaplacena zálohová daň z příjmu. A stačí přitom, když se tak stane pouze v jednom měsíci roku 2018.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/privydelek-dane-odvody-nekolik-zamestnavatelu-danove-priznani-psv-/podnikani.aspx?c=A180627_092743_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Jižní Korea pokračuje v boji proti takzvané kultuře přesčasů. V neděli začala platit novela zákoníku práce, která zaměstnavatelům hrozí vysokými pokutami i tresty odnětí svobody za překračování maximální povolené pracovní doby. Uvedl to server Nikkei Asian Review. Podle vlády mají opatření pomoci i se snížením nezaměstnanosti, jež mezi mladými Korejci přesahuje deset procent.

Novela snižuje maximální počet odpracovaných hodin z 68 na 52 hodin týdně. Jinými slovy zaměstnanci nesmí odpracovat více než 12 hodin přesčas týdně.

Za porušení hrozí zaměstnavatelům pokuta až 20 miliónů wonů (397 tisíc korun) a až dva roky odnětí svobody. V tuto chvíli se nová pravidla týkají firem s 300 a více zaměstnanci, v roce 2021 budou pravidla platit pro všechny zaměstnavatele.

Společnosti se s novými pravidly snaží vypořádat například tím, že zaměstnancům automaticky na dálku vypínají počítače. K podobnému opatření již na jaře sáhly vládní i městské úřady v hlavním městě Soulu.

Úřady však opatření zavedly v mírné formě a poté je postupně zpřísňovaly. Na konci března začaly s vypínáním počítačů každý pátek ve 20 hodin. Od dubna vypínaly druhý a čtvrtý pátek v měsíci počítač již v 19 hodin 30 minut. V květnu byla spuštěna poslední fáze, v níž se zaměstnancům budou každý pátek vypínají počítače již v 19 hodin.

Je pracovní večere nebo golf práce?

Novela i předchozí opatření úřadů představují konkrétní výstupy diskuse o kultuře přesčasů, jež se v zemi vede již delší dobu. Problém například je, že na pracovištích ve východoasijské zemi panuje dlouhodobě přísná hierarchie a úcta k autoritám.

Zaměstnanci tak považují za nezdvořilé odejít z práce dříve než jejich nadřízení manažeři. Ti přitom často mívají potíže s workoholismem.

Nová legislativa vyvolala diskuse i o tom, co vše se počítá do pracovní doby. Mnozí zaměstnavatelé si podle Nikkei nejsou jistí, zda se do pracovní doby započítávají i pracovní večeře nebo třeba golf s klientem. Zaměstnanci se zase obávají, že zkrácení přesčasů povede k tomu, že si budou brát více práce domů.

Supermarket zavře dříve, v sobotu nevychází noviny

Ministerstvo práce si od novely slibuje i zvýšení zaměstnanosti. Tvrdí, že již teď zkrácením vzniklo 10 tisíc nových pracovních míst a očekává, že dalších 20 tisíc vznikne záhy. Někteří zaměstnavatelé však místo toho sahají k omezení objemu práce.

Supermarkety Lotte Mart tak přijaly jen 200 nových zaměstnanců a otevírací dobu zkrátily o hodinu. Deník Soul Šinmun od července zrušil sobotní vydání s tím, že nebylo možné včas přijmout dostatek nových zaměstnanců.

Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/467385-soul-vytahl-do-boje-proti-prescasum-urednikum-vypne-kazdy-patek-pocitace.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Zaměstnanci svým nicneděláním v práci trhli další rekord, na počítačích a mobilech promrhají 65 minut denně, o čtyři minuty více než rok předtím. Připraví tak zaměstnavatele o jeden měsíc práce, což ho přijde na 48 tisíc korun.

Vyplývá to z analýzy aplikace AuditPro společnosti truconneXion, která se již devátým rokem zaměřuje na administrativní profese, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Promrhaného pracovního času však může být mnohem více, jak zmiňují analytici, sledují totiž jen mimopracovní činnosti na firemních počítačích a mobilních telefonech.

„Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 korun, což v celoročním úhrnu představuje 47 994 korun,“ shrnul Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Měsíc dovolené navíc

Závěry analýzy ukázaly, že každý rok si administrativní zaměstnanec udělá v průměru bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou.

Rok od roku tak zaměstnavatelé kvůli rostoucím mzdám, ale i větším závislostem na mobilních telefonech tratí o více než deset procent.

„Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line,“ doplnil Hnízdil.

Obsah komunikace je možné sledovat jen výjimečně

Monitorovat zaměstnance je možné i po startu legislativy na ochranu osobních dat, tzv. GDPR. Musí k tomu ale být oprávněný zájem.

„Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ upozornil Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají.

„Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ uvedl Hnízdil.

Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.

Těžko obhajitelné, jak experti upozorňují, by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů.

„Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ doplnil expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník Nigrini Kipiel.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/476199-zamestnanci-v-praci-proflakaji-cely-mesic-kazdy-stoji-firmu-48-tisic-rocne.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz