Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže

Listí to jistí, říkávalo se před zavedením jednotných státních maturit a vlastně i krátce po jejich startu v roce 2011, kdy testy ještě neobsahovaly tak zapeklitá zadání jako dnes. Udělat maturitu, když už se k ní člověk roky strávenými na střední škole dopracoval, se považovalo za samozřejmé. A když ne na jaře, tak na podzim určitě. „Hvězdy září v září,“ ujišťovalo se těch několik málo červnových propadlíků bezstarostně. Není divu. Víte snad o někom, kdo před rokem 2011 neudělal maturitu ani na druhý pokus? Pokud ano, je to výjimka. Váš neúspěšný známý bude nejspíš opravdový hlupák, nebo aspoň neurotik, který před maturitní komisí strachy omdlel a snaživí kantoři z něj nedostali ani slovo. Pryč jsou časy, kdy se u maturit na nějakou tu chybu z nervozity nehledělo a třídním loserům napovídal ten jindy nejpřísnější matikář. Dnes lehko propadne i šprt.

Straší už i angličtina

Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit.

Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat. Nejvíc vadila jeho poslechová část – nahrávce prý bylo obtížně rozumět, záznam řeči se zdál rychlý jako kulomet a přízvuk mluvčích evokoval široké spektrum národností. Rozlícení studenti podali podnět k prošetření ministerstvu školství s požadavkem nového termínu. O pár dní později se na MŠMT sešla speciální komise, která test, a především inkriminovanou nahrávku, posoudila ještě před tím, než studenti dostali výsledky svých testů. Verdikt nepotěšil: „Všechny úlohy v didaktickém testu z anglického jazyka v podzimním zkušebním období 2018 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z anglického jazyka platného od školního roku 2015/2016. Nahrávky také nevykazují žádné nedostatky,“ stojí v oficiálním vyjádření Cermatu a ministerstva. Žádný mimořádný náhradní termín se nekoná. Kdo neuspěl, může to zkusit znovu až na jaře. (Pokud ovšem za sebou nemá kromě řádného už druhý opravný pokus.)

Pro pořádek připomeňme, že podzimní termíny jsou vysokou propadovostí pověstné. Z větší části v září maturují ti, kteří na jaře neuspěli, případně je zářijový termín prvním možným pokusem pro studenty, které jejich učitelé v předzvěsti špatného výkonu napoprvé k maturitě raději nepustili. Ani poslední jarní termín ale nedopadl nijak slavně. Z matematiky propadlo 22 procent studentů (přičemž další čtvrtina si odnesla čtyřku), z didaktického testu z češtiny deset procent, z angličtiny šest procent. Tedy zase o něco víc propadlíků než v roce 2017. Tehdy ministr školství Robert Plaga poprvé řekl, že je ochotný o podobě státních maturit debatovat. A že se jejich koncepce, jak se čím dál zřetelněji ukazuje, tak trochu vymkla.

K čemu to všechno

Po zavedení jednotné státní maturity se zdálo, že její úspěšné složení bude jen nepodkročitelnou hranicí, stvrzující základní znalosti a dovednosti středoškoláka. Studenti si mohli volit mezi její lehčí a těžší variantou. Když ale rychle pochopili, že potvrzení o zvládnutí té těžší by si mohli tak maximálně zarámovat a pověsit nad postel v pokojíčku, protože dohoda s vysokými školami, které by ji dokázaly akceptovat jako vstupenku na akademickou půdu, se jaksi nezdařila, vybírali si v drtivé většině lehkou verzi. Těžší odpadla a lehká byla hlavně intelektuální veřejností vysmívána, na což Cermat zareagoval s pružností sobě vlastní. Testy ztížil natolik, že je na mnoha učilištích a jejich maturitních nástavbách nezvládá více než padesát procent žáků, do jejichž vzdělání stát investoval. „Neúnosné,“ shodli se víceméně všichni odborníci z oblasti školství. Když ministr Robert Plaga před prázdninami prohlásil, že maturity čeká revize, a vykopl tak záměrně celospolečenskou debatu o tom, jak by měly nově vypadat, objevilo se několik návrhů. Tak například zástupci Asociace ředitelů gymnázií by byli pro návrat ke dvěma úrovním – těžší a lehčí. Vyšší by nebyla jen potvrzením o absolvování úplného středoškolského vzdělání, ale plnila by i další účel – opravňovala by ke vstupu na vysokou školu. Tak, jak se na počátku desátých let předpokládalo. Kdo by ve studiu pokračovat nechtěl, ale maturitu potřebuje třeba proto, že chce pracovat jako mistr, tomu by stačila úroveň nižší a lehčí.

Proti povinné maturitě z matematiky, která by měla být podle původních plánů zavedena v roce 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na ostatních školách, ředitelé gymnázií, zdá se, nejsou. „Testovat by se ale měla spíš základní matematická a finanční gramotnost,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. V souznění s jejími výroky jsou, zdá se, i zástupci učilišť. Od nich ale vzešel ještě jeden návrh – zavést na učebních oborech místo lehčí varianty maturity takzvanou mistrovskou zkoušku.

Co vy na to, pane ministře?

Další podněty se týkají písemné slohové práce z mateřštiny. Její centrální hodnocení je komplikované a studenti se proti verdiktu hodnotitelů často odvolávají. Na rozdíl od zřetelně bodovatelných didaktických testů vyžaduje „měkčí“ přístup. Hranice mezi slohovými útvary jsou ale někdy tenké a podobné je to s posouzením vhodnosti výrazových prostředků. A právě tato dvě kritéria přitom mohou vést k výsledku „neprospěl“, i když má student sloh bez jediné pravopisné chyby, píše svižně a věty na sebe navazují. Stačí se při psaní úvahy trochu odvázat, vtipkovat nebo zároveň vylíčit nějaké ty krásy přírody. Ze slohového útvaru úvaha máte rázem slohový útvar fejeton, nebo nedej bože slohový útvar zvaný líčení. Všechno špatně, na podzim nebo na jaře si to můžete zkusit znovu. Češtináři ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury volají po tom, aby se opravy slohových prací vrátily do kompetence škol.

Robert Plaga o změnách v maturitě nyní jedná s odborníky a žádné oficiální vyjádření zatím nevydal, některé jeho postoje jsou ale z nedávných mediálních výstupů zřejmé. Maturita by podle něj mohla mít dvě úrovně, slohové práce by se daly vrátit do rukou školním hodnotitelům (kteří podle něj celkem správně tu a tam přimhouří oko) a nadšen je myšlenkou takzvaných adaptivních testů, které otestují minimum, ale ukážou i vysokou úroveň znalostí. Ani s chystanou povinnou maturitou z matematiky by to nemuselo být tak horké, jak se původně zdálo. I když ministr možná nepřistoupí k jejímu úplnému zrušení, uvědomuje si, že její plošné zavedení v současné podobě a náročnosti by bylo debaklem českého školství.

Cermat testy ztížil natolik, že je na mnoha školách nezvládá víc než polovina žáků, do jejichž vzdělání stát investoval.

Jak by mohla vypadat nová maturita

* Ministr školství Robert Plaga debatuje o podobě nové maturity s odborníky. Slíbil, že jasno bude mít během podzimu. Zatím se rýsují první změny. * Mluví se o dvouúrovňové maturitě. Lehčí verzi by měli lépe než dosud zvládat i studenti středních odborných škol a učilišť. Těžší verze by mohla nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. * Další variantou jsou takzvané adaptivní testy, pro něž se ministr v médiích několikrát vyslovil.

* Náročnost adaptivního testu se zvyšuje podle předcházejících odpovědí. Je tak možné otestovat minimální i maximální znalosti. * Z matematiky by nemělo propadat tolik studentů. Ministr dokonce řekl, že si umí představit i zrušení povinné maturity z matematiky, jejíž start je plánovaný v roce 2021. * I kdyby povinná matematika v plánu zůstala, bude cílem systém testování nastavit tak, aby uspělo více maturantů.

* Menší změny čekají už studenty maturující v tomto školním roce. Na didaktický test z češtiny budou mít o 10 minut víc času, na psaní slohu dokonce o 20 minut víc. Čas na výběr tématu a čas na psaní se sloučí. Kromě toho bude možné změnit téma v průběhu psaní. * Chybám v testových zadáních má zamezit větší počet odborníků. Dosud byli ve validačních komisích dva, nově budou tři. Cermat plánuje v průběhu zkoušek důsledněji vyhodnocovat všechny podněty o možných chybách.

Zdroj: 25.09. 2018   Lidové noviny   Strana 14   Akademie   Barbora Cihelková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968.

Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.

Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyl bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.

Zdroj: https://www.info.cz/magazin/petidenni-pracovni-tyden-byl-v-ceskoslovensku-zaveden-pred-pulstoletim-stal-se-impulzem-pro-chalupareni-36636.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší. Firmy se o ně přetahují a nabízejí zajímavé mzdy i benefity. A tak Češi mění práci jako diví.

Za první pololetí letošního roku změnilo práci 15 % Čechů. A další zhruba čtvrtina lidí si novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Vyplynulo to z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.

Míra fluktuace byla vyšší u mužů (17 %) než u žen (12 %). Nejvíce měnili práci ti nejmladší ve věku 18 až 24 let a pak lidé ve věku 25 až 34 let. S rostoucím věkem míra fluktuace zaměstnanců klesá. Ovšem v kategorii nejstarších pracovníků mezi roky 55 až 67 let opět stoupá.

„U této věkové kategorie však jde při změnách zaměstnavatele o jiné důvody než u mladších ročníků. Většinou o fyzickou námahu,“ komentuje Alžběta Honsová z Randstadu, a dodává: „I když je nezaměstnanost na rekordně nízkých hodnotách, stále platí, že generace 55+ nehledá práci zrovna snadno.“

A proč lidé mění zaměstnání? Jednatřicet procent chce získat lepší podmínky. Více než čtvrtina lidí je nespokojena se stávajícím zaměstnavatelem a osobní důvody uvedla pětina dotazovaných.

Aktivita na trhu práce ještě zesílí

Nejčastěji měnili práci lidé pracující v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství. A pak v sektoru hotelnictví a stravování, který je již tradičně oborem s nejvyšší mírou fluktuace. Nyní, na začátku září, hledají podle údajů Randstadu novou práci nejčastěji lidé z automobilového průmyslu a letectví, z oboru velkoobchodní a maloobchodní distribuce, z oblasti výroby potravinářských výrobků a opět z oblasti hotelnictví a stravování.

„Po klidném prázdninovém období vidíme poslední dny zesílenou aktivitu uchazečů o práci. Intenzivněji pročítají pracovní nabídky a hlásí se na jednotlivé inzerované pozice. Dá se tedy předpokládat, že podzim bude ve znamení ještě významnějších posunů na trhu práce, než jak tomu bylo na jaře,“ doplňuje Alžběta Honsová.

Kde hledáme práci?

Nejčastěji Češi shánějí práci na pracovních portálech, loni je využilo podle statistiky 67 procent lidí, letos to prý bude obdobné. Výrazným způsobem posiluje osobní doporučení nebo reference a kariérní webové stránky samotných zaměstnavatelů. Jejich prostřednictvím si loni našlo práci 50 % kandidátů. I letos se podle nich hodlá orientovat 49 % lidí, kteří zvažují změnu zaměstnavatele.

„Roste význam budování značky zaměstnavatele. Uchazeči o práci mají často již předem představu, pro jakou firmu by rádi pracovali, a tím spíš se o kariérních možnostech informují přímo na webových stránkách dané společnosti nebo na jejích profilech na sociálních sítích. Pro zaměstnavatele je to příležitost, jak se prezentovat. Pokud navíc uchazeči na stránkách vidí pozitivní ohlasy zaměstnanců, existuje vyšší pravděpodobnost, že této firmě zašlou svůj životopis,“ říká Alžběta Honsová.

Hodně dnes dají lidé také na doporučení. To souvisí s dalším fenoménem, který aktuálně panuje na pracovním trhu, a tím jsou příspěvky zaměstnavatelů za doporučení nového kolegy. Jsou poměrně vysoké, běžně se pohybují na úrovni desítek tisíc korun. Nejvyšší příspěvky bývají v oboru IT, běžné jsou však i u dělnických profesí.

Personální agenturu při novém zaměstnání využije zhruba pětina lidí. „Je to typické pro profesionály, kteří si chtějí vybírat z předem prověřených nabídek a mít k dispozici i detailnější a konkrétní informace o atmosféře ve firmě, o složení týmu nebo o budoucím šéfovi. Nebo také pro absolventy, kteří tak mají šanci si svou volbu zaměstnavatele a šance na trhu probrat s někým nestranným,“ doplňuje Honsová.

Jak být dlouho na jednom místě?

Existuje ještě jeden zajímavý průzkum, a to Paylab Compensation Monitor (u nás Platy.cz). Ten zjišťoval, jak dlouho chtějí lidé pracovat u jednoho zaměstnavatele. Šlo o mezinárodní průzkum, který oslovil přes padesát tisíc respondentů i v České republice. Vyplynulo z něj, že největší část (39 %) chce u jedné firmy pracovat tři až pět let. Ve skupině mladších, 25 až 34letých lidí se k této délce práce pro jednoho zaměstnavatele přiklání až 48 % zaměstnanců.

O něco méně respondentů, 26 %, je nakloněných delšímu období 6 až 9 let. Tento názor vyjádřili spíše starší lidé, přičemž ve věkové skupině 45 až 55 let se k němu přiklonilo 35 % lidí. Je jasné, že mladší generace, tedy mileniálové a generace Z, která aktuálně vstupuje na trh, má tendenci častěji zvažovat kariérní výzvy a hledat uplatnění jinde.

Loajálních zaměstnanců, kteří aktuálně pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let, je na pracovním trhu menšina – jen 27,5 %. Největší skupinou jsou lidé, kteří vydrží v jednom zaměstnání méně než 2 roky.

Loajalita k zaměstnavateli podle průzkumu do velké míry souvisí s možností kariérního růstu. Ve skupině lidí, kteří pracují na manažerských pozicích v nižším, středním a top managementu, je podstatně větší podíl těch, kteří jsou u jednoho zaměstnavatele déle než 5 let. Souvisí to s tím, že lidé se na svou kariérní úroveň museli v rámci společnosti postupně propracovat.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zmena-zamestnani-pruzkum-randstad-ffl-/podnikani.aspx?c=A180911_213318_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Společnosti by měly využít technologický pokrok ve prospěch zaměstnanců a zkrátit pracovní dobu a snížit stres na pracovišti.

V pondělí to řekla generální tajemnice odborové organizace TUC, která sdružuje odbory v Anglii a Walesu už 150 let a má zhruba 5,6 milionu členů. „V 19. století odbory prosazovaly osmihodinovou pracovní dobu. Ve 20. století se podařilo získat právo na volné dva dny o víkendu a placenou dovolenou. Pojďme v tomto století ambice ještě zvednout. Věřím, že do konce 21. století můžeme dosáhnout čtyřdenního pracovního týdne společně se slušným platem pro každého. Je čas sdílet bohatství, které přináší nové technologie. A nedovolit těm na nejvyšších pozicích, aby si ho nechali pro sebe,“ řekla Frances O’Grady. Ze zprávy odborů vyplývá, že právě tři dny volna v týdnu by lidé uvítali nejvíce. „Místo toho hrozí, že nové technologie ještě zintenzivní pracovní život. Je to návrat do dřívějších dob a pomáhá to spoluvytvářet kulturu, ve které je od lidí vyžadováno, aby byli nepřetržitě k dispozici,“ myslí si odborová předačka. Odborová organizace tvrdí, že více než 1,4 milionu Britů pracuje 7 dní v týdnu, 3,3 milionu pak více než 45 hodin týdně. Právě dlouhá pracovní doba a stres způsobují podle odborů po finančním ohodnocení zaměstnancům největší obavy. Generální tajemnice britské odborové ústředny zároveň varovala, že velké firmy jako například Amazon se ke svým zaměstnancům údajně chovají jako k robotům. Čtyřdenní pracovní týden už vyzkoušela třeba jedna novozélandská firma. Dvouměsíční experiment prý přinesl lepší pracovní morálku, lepší výkonnost i snížení stresu.

Zdroj: https://wave.rozhlas.cz/ctyrdenni-pracovni-tyden-je-realnym-cilem-pro-toto-stoleti-tvrdi-britske-odbory-7610242

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Odborová konfederace doporučila odborovým vyjednavačům, aby začali se zaměstnavateli ve firmách jednat o růstu platů pro příští rok o sedm až devět procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.

Odbory chtějí zvýšit mzdy ve firmách o sedm až devět procent. Současně žádají zkrácení pracovní doby o dvě a půl hodiny týdně na 37,5 hodiny.

„Česká republika má jednu z nejdelších pracovních dob v Evropské unii. Máme přes 1700 hodin ročně, což je prostě nebývalé. Aktuální situací na trhu práce je tlak na její prodlužování, takže to je jeden z hlavních požadavků,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu Martin Fassman, hlavní ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požadavky zveřejnila na shromáždění v Praze, na které dorazilo 1300 odborářů a odborářek z celé republiky.

‚Železná opona‘

Podle šéfa Hospodářské komory České republiky Vladimíra Dlouhého zaměstnavatelé přidávají nyní sami a odboráři se vlamují do otevřených dveří.

„Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem. Podle Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česko přibližovalo vyspělým státům a prolomila se „mzdová železná opona“.

Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Podle prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by bylo dobré, aby růst mezd v příštím roce nepřesáhl šest procent. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce.

Zkrácení pracovní doby

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 000 členů. V soukromé sféře působí 16 svazů, ve veřejném sektoru 13. Před několika lety odborová konfederace zahájila svou kampaň Konec levné práce. Podle Středuly od té doby díky odborářskému tlaku v zemi mzdy a platy rostou výrazněji. Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137 347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní smlouvy.

Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. „Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy,“ řekla Sokolová.

Ohrožení zdraví

Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.

Pro zaměstnance veřejných služeb a správy žádala ČMKOS pro příští rok růst platových tarifů o deset procent. Nakonec se předáci s vládou dohodli na průměrném navýšení sumy na platy o osm procent, přidávání plošné nebude.

Podle informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26 037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cmkos-rust-mezd-kratsi-pracovni-doba_1809111315_dbr

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz