V době minimální nezaměstnanosti lákají firmy nové kolegy na zajímavé benefity. Jedním z nich může být možnost spánku na pracovišti. Zvyšuje produktivitu a dělá lidi spokojenějšími. Jen se to nesmí přehnat s délkou odpočinku.

Během dnes si chodili zdřímnout slavní Albert Einstein, Nikola Tesla nebo Thomas Alva Edison. Siesta v práci totiž podle mnoha studií podporuje produktivitu a podněcuje tvůrčího ducha. Proto se už i u nás objevují firmy, které nabízejí svým zaměstnancům spánek jako benefit.

„Se spánkem v průběhu dne jsem se poprvé setkal při studiu na Yale University. Moji čínští spolupracovníci byli zvyklí intenzivně studovat, pracovat a sportovat sedm dní v týdnu takřka nepřetržitě od sedmi ráno do jedné hodiny ráno. Nechápal jsem, jak to jsou schopni zvládat. Také mi přišlo úsměvné, že každý den chodí po obědě na půl hodiny spát. Vysvětlovali mi, že spaní po obědě je v Číně běžné a že je to jeden z důvodů, proč pak mají tolik energie,“ vypráví Robert Němec, majitel reklamní agentury, který rozšířil nabídku zaměstnaneckých benefitů právě o možnost spánku v práci.

Když se vrátil do České republiky a začal podnikat, cítil, že mezi pátou a sedmou hodinou je často „mrtvý“ a nic neudělá. Ale když se v té době prospí, má pak od sedmi do půlnoci množství energie. „V našich pražských kancelářích byl vždy nějaký gauč a v brněnské se objevil jeden a pak druhý spací vak. A tak jsem se rozhodl občas se v kanceláři prospat,“ říká Němec.

Lepší pracovat na sto procent než na třicet

Nejprve se jen jeho fotky objevovaly v interním  magazínu firmy. Pak o tom začal s kolegy hovořit. „Vysvětloval jsem jim, jak je to zdravé a výhodné, a hlavně jim dával najevo, že je to v pořádku. Protože lidé se spát v kanceláři báli. Ale dnes je to v naší agentuře považováno za přirozenou možnost,“ dodává Robert Němec, podle něhož klasická pracovní doba od devíti do pěti hodin nerespektuje to, že každý má jinou chronobiologii, do které navíc zasahují externí vlivy.

„Místo toho, aby člověk třeba čtyři hodiny pracoval na 30 %, je lepší, když se půl hodiny prospí a pak může pracovat a soustředit se na 100 %. Vidím to na spolupracovnících, kteří jsou noční sovy, že mají chuť a jsou schopni velmi intelektuálně pracovat do deseti večer, ale odpoledne se musí prospat. Do budoucna plánujeme vyhrazenou místnost na spaní,“ dodává Němec.

Podle psychologa Dalibora Špoka přináší spánek v práci mnohočetný užitek. „Zvyšuje efektivitu, produktivitu a odpočatost zaměstnanců, snižuje jejich stres, a tím i riziko chyb, konfliktního chování a úrazů. Dokládá to spousta studií. A pak také zvyšuje dlouhodobou spokojenost zaměstnanců a tím snižuje náklady firmy na nemocnost a fluktuaci zaměstnanců, protože spokojený zaměstnanec samozřejmě v podniku déle vydrží,“ říká.

Takový benefit je pozitivní součástí firemní image, o kterou se teď uchazeči o zaměstnání hodně zajímají. Zvláště mladí lidé. Přitom jde o bonus, který zaměstnavatele skoro nic nestojí.

„Vyhradit jednu místnost s lehátky nebo dokonce jen karimatkami je z hlediska přínosů nesrovnatelně levnější než mnohé jiné běžné benefity, jejichž význam je pro dlouhodobou každodenní spokojenost nižší. Největší zkušenosti mají s tímto typem odpočinku během práce v Japonsku, ale myslím, že se postupně rozšiřuje i jinam. Doufejme, že podobný přístup k péči o zaměstnance bude expandovat i u nás,“ dodává Špok.

Ideální je půlhodina

Netradiční benefit chválí také Roman Urban z poradenské společnosti Déhora. „Firmy, které tento benefit svým zaměstnancům nabízejí, dělají určitě dobře. Nicméně, mělo by se jednat opravdu jen o dvaceti maximálně třicetiminutové zdřímnutí. Delší spánek už nemá osvěžující účinek, naopak nás ještě více utlumí,“ říká Roman Urban.

Aby se dosáhlo toho, že spánek nebude delší než půlhodinu, doporučují odborníci dát si před usnutím šálek kávy. Kofein stimuluje organismus, ale až po zhruba dvaceti minutách po konzumaci, tedy před koncem doby určené pro spánek. Po probuzení zesiluje u vzbuzeného zaměstnance pocit svěžesti.

A kdy je ideální jít spát? Záleží na tom, od kolika hodin pracujeme. Vstáváme-li v pět ráno, měli bychom si dát šlofíka kolem jedné hodiny. Pokud vstáváme například až v devět, neměli bychom si jít zdřímnout dříve než ve tři.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-benefity-spanek-v-praci-ffl-/podnikani.aspx?c=A180809_111415_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Je doba zkracování. Odbory tlačí na zkrácení pracovní doby, zaměstnavatelé zase zkracují směny. A některé firmy nechávají pracovníky, aby si je sami plánovali a měli tak lepší výsledky.

Je šest ráno, už dávno jsou na nohou pekaři, průvodčí ve vlacích, zdravotní sestry nebo recepční, kteří si právě střídají službu. Podle Českého statistického úřadu pracuje ve směnném provozu téměř třetina všech zaměstnanců. Někdo si jej pochvaluje, jiný by raději chodil do práce každé ráno na osm hodin, ale leckde to zkrátka není možné.

Už třicet let dělá na směny padesátiletý Stanislav, který pracuje v jednom z brněnském kovoobráběcím závodu. „Dvacet let jsem chodil na nepřetržitý osmihodinový provoz, posledních deset let dělám na dvanáctihodinové směny,“ říká mohutný muž.

Tři měsíce dopředu ví, kdy bude pracovat a kdy spát. „Večer mám noční, pak mám v úterý a ve středu na ráno, pak jdu do práce až o víkendu – pátek, sobota a neděle, to mám zase noční,“ přibližuje svůj pracovní plán. Zvykl si stejně jako jeho kolegové, protože v oboru kratší směny nikdo kolem nenabízí.

Ale ví dobře také o nevýhodách takové práce. „Lidé kolem příliš nerespektují, že máte po noční a potřebujete se vyspat. Denní spánek tak není nijak kvalitní – trpíte různými spánkovými poruchami. Někdy se proberu a vůbec nevím, jaký je den, jestli je ráno, nebo večer. Mám nadváhu, protože nepravidelně jím,“ vypočítává neduhy, které mu práce na směny přináší. Výhodu vidí jednu. „V létě na nočních směnách není při práci takové parno.“

Podle obvyklých biorytmů jsme na vrcholu pracovních sil v dopoledních hodinách a pak zase později večer. Jen minimu lidí vyhovuje noční práce. Nejvíce ospalí se cítí lidé mezi druhou a šestou hodinou ráno, kvůli poklesu energie a pozornosti se také na nočních stává nejvíce chyb či úrazů.

Přirozenější je, pokud se směny střídají – ideálně za sebou dvě až tři ranní, stejný počet odpoledních a posléze nočních. Člověk se tak lépe připraví na náročnou noční práci. „Výrazně větší zájem je o dvousměnné provozy, kde lidé oceňují, že pokud jdou na ráno, mají odpoledne volné. Když jdou na odpolední, vyřídí si věci na úřadech,“ říká Martina Choulíková z jihočeské pobočky personální společnosti DP Work, která hledá na Písecku nástrojaře na dvě či tři směny.

Skloubit pracovní život s osobním je pro zaměstnance důležité

Před nedávnem do Česka vstoupila mezinárodní společnost Déhora se zajímavou zkušeností. Už deset let pomáhá evropským firmám se zaváděním takzvaného samoplánování vlastních směn. „Délka a rozložení pracovní doby má významný vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců, ovlivňuje tak výsledky společnosti i její postavení na trhu,“ říká ředitel českého zastoupení společnosti Nunzio Totaro.

Jak to vypadá v praxi? Zaměstnanci mohou svůj rozpis směn tvořit sami pomocí speciálního plánovacího programu, do kterého mají přístup přes webové rozhraní. Směny si volí podle předem stanovených pravidel, na která dohlíží samotný software a pověřená osoba. Samoplánování neznamená chaos, kdy si každý přijde do práce, jak chce.

„V případě nepřetržitých služeb to znamená, že jsou pevně stanoveny počátky a konce směn. Dále je důležité respektovat naplněnost směn, to znamená, že na pracovišti musí být vždy požadovaný počet zaměstnanců. Výhodou je, že se můžete rozhodovat, zda pracovat v pondělí, nebo v úterý, na jaké směny a kolik dní za sebou,“ přibližuje Roman Urban, který zavádí tento koncept na míru českým firmám.

Průzkumy personálních společností ukazují, že pro zaměstnance je stále důležitější co nejlépe skloubit pracovní život s osobním. Právě tento požadavek figuruje na předních příčkách benefitů, na které lidé slyší.

V době, kdy je v Česku bez práce sotva čtvrt milionu lidí, se přizpůsobují i zaměstnavatelé, pokud chtějí pracovníky získat a hlavně udržet. „Směny vadí asi polovině sester, záleží, jak staré děti mají a jaké mají zázemí, zda seženou hlídání a podobně. Ale i těm s malými dětmi se snažíme vyjít vstříc a nedáváme například tolik nočních nebo zkrátíme úvazky. Záleží na domluvě,“ říká Jana Nováková z Nemocnice Žatec, kde hledají sestry a laboranty na více oddělení.

V podnicích, kde není možné změnit nepřetržitý provoz, lákají směnné pracovníky také na vynikající finanční ohodnocení. Bohaté příplatky jsou za víkendy, svátky nebo noční směny.

„Kdo je zvyklý na směnný provoz od školy, tak mu velký problém nedělá. Je ovšem otázka, o jaké směny se jedná,“ míní Ivo Jelínek, který vyhledává operátory CNC pro strojírenskou firmu John Crane Sigma v Lutíně na Olomoucku.

Z různých studií vyplývá, že špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Lidé s narušeným biorytmem také častěji trpí úzkostmi a depresemi. Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny důvodem poruch trávení, obezity, cukrovky typu 2, vysokého krevního tlaku i cholesterolu. U všech zmíněných zdravotních potíží však hraje významnou roli také životní styl.

Nejpřirozenější pro lidské tělo je střídání směn ranní – odpolední – noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s takzvanou rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn.

Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. „Délka směn by neměla překročit 9 hodin. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně,“ dodává Nunzio Totaro.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/finance-prace-zamestnani-smenny-provoz-planovani-prace-pjo-/podnikani.aspx?c=A180503_399149_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Pravidla čerpání dovolené jsou součástí zákoníku práce. Podle něho například to, kdy si zaměstnanec vezme dovolenou, závisí na vůli zaměstnavatele. Zároveň má ale zaměstnanec nárok alespoň na dva týdny dovolené vcelku.

Ve spolupráci s právníkem Vítem Havrdou  ze společnosti Kodap legal přinášíme souhrn rad, doporučení a tipů, na co mají zaměstnanci v souvislosti s čerpáním dovolené podle zákoníku práce nárok.

Kdo určuje nástup na dovolenou?

Podle zákoníku práce dovolenou určuje zaměstnanci zaměstnavatel. Pochopitelně můžete požádat o čerpání dovolené v určitém termínu, ovšem pak závisí na vůli zaměstnavatele, zda vám požadovanou dovolenou poskytne.

Musí být čerpány dva týdny dovolené vcelku?

Podle zákoníku práce musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání.

„Ačkoli zákoník práce preferuje čerpání dovolené pokud možno vcelku nebo alespoň v délce dvou týdnů vcelku, nic nebrání zaměstnanci čerpat dovolenou i v kratších časových úsecích, pokud se na tom dohodne se zaměstnavatelem, resp. zaměstnavateli nic nebrání určit zaměstnanci čerpání dovolené v kratších časových úsecích, pokud se na tom dohodne se zaměstnancem,“ doplnil Havrda.

Může být dovolená čerpána ve zkušební době?

Obecně platí, že nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká každému, kdo pro jednoho zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dní. Pokud není tato podmínka splněna, může zaměstnanci vzniknout nárok na dovolenou za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

Zároveň má zaměstnavatel možnost určit čerpání dovolené zaměstnanci i v případě, že tento prozatím nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou za předpokladu, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.

Čerpání dovolené ve zkušební době za uvedených podmínek tak možné skutečně je.

Může zaměstnavatel dovolenou nařídit?

Zaměstnavatelé jsou ti, kteří plánují směny a potřebují mít v provozu vždy dostatek zaměstnanců. Z pohledu zákoníku práce jsou to tedy zaměstnavatelé, kteří určují zaměstnancům čerpání dovolené.

Při nařízení čerpání dovolené musí zaměstnavatelé dodržet dvě důležité podmínky:

  • Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak.
  • Pokud chce zaměstnavatel zaměstnanci rozplánovat dovolenou na celý rok, tak alespoň jeden „úsek“ dovolené musí činit nejméně dva týdny v kuse, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedomluví jinak.

Co když zaměstnavatel schválenou dovolenou přeruší či zcela zruší?

Pokud například z vážných provozních důvodů zaměstnavatel přeruší zaměstnanci dovolenou nebo mu zruší již schválenou dovolenou ještě před odjezdem, má zaměstnanec nárok na to, aby mu zaměstnavatel proplatil všechny vzniklé náklady (letenky, storno zájezdu apod.).

Mohu získat příspěvek zaměstnavatele na dovolenou?

Někteří zaměstnavatelé ve státní i soukromé sféře poskytují svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Ovšem to, zda příspěvek na dovolenou poskytnou, je čistě na jejich rozhodnutí.

„Pravidla poskytování zaměstnaneckých benefitů mohou být stanovena ve vnitřním předpise zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě a tyto dokumenty musí být přístupné k nahlédnutí,“ uvedl Havrda.

Co s nevyčerpanou dovolenou po skončení pracovního poměru?

Nevyčerpané dny volna musí zaměstnavatel zaměstnanci v případě skončení pracovního poměru proplatit.

Zaměstnavatel nicméně může zaměstnanci nařídit čerpání dovolené i ve výpovědní lhůtě. Musí mu to ovšem ohlásit nejméně 14 dnů před termínem, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak.

Jak dlouho může trvat celozávodní dovolená?

Ze zákona může nařízená celozávodní dovolená trvat maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů nejdéle čtyři týdny, a to pouze v případě, že je to nezbytné s ohledem na provozní důvody zaměstnavatele.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/475607-jak-nenarazit-pri-cerpani-dovolene.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

V práci je důležité nejen plnit své úkoly, ale také umět odmítnout zadání, která nepatří do vaší kompetence nebo jsou zbytečná. Jak poznat správný okamžik, kdy říct nadřízeným nebo kolegům jasné „ne“, radí personalista Tomáš Surka ze společnosti Devire.

K výbavě každého pracovníka by měla patřit ochota a vstřícnost. Někdy nezbývá než dělat práci tak trochu navíc. Avšak má to své meze. Nenechejte se zatlačit do pozice, kdy budete dělat práci za jiné.

Snad každý narazil na zdatné manipulátory, kteří svou práci dovedou delegovat na jiné a sami si neoprávněně užívají volno navíc. Pokud vás kolega požádá o výpomoc výjimečně, je dobré mu vyhovět. Můžete pak očekávat, že když se sami ocitnete v časové nouzi, spolupracovník vám podobným způsobem vyjde vstříc. Jakmile však kolega opakovaně zneužívá vaši pomoc, je na místě jeho požadavek odmítnout. Totéž platí pro úkoly, které lze označit za zbytečné.

Často se stává, že nadřízení nebo kolegové zvou na pracovní jednání i ty, kteří se takové schůzky účastnit vůbec nemusí. Ztrácejí tím spoustou svého času. Podle různých průzkumů si pracovníci na zbytečné schůzky stěžují velmi často. Proto není na škodu, když zaměstnanec svou účast na jednání, které nesouvisí s jeho agendou, odmítne.

Šéfe, nestíhám

Svou nepřítomnost je však dopředu vhodné vedoucím i kolegům správně vysvětlit. Řekněte například, že pro všechny bude efektivnější, když se v tomto čase budete věnovat svým úkolům a že vaše účast na jednání by nebyla přínosná ani pro svolavatele schůzky, ani pro vás osobně.

Záporné stanovisko by mělo být reakcí také na úkoly, u kterých je stanovený termín pro splnění zcela nerealistický. Na to, že zadání splnit tak rychle není možné, je nutné upozornit co nejdříve po jeho představení.

Mnozí lidé dnes také od svého okolí očekávají, že bude díky mobilním telefonům k dispozici někdy i 24 hodin denně. Na e-maily mimo běžnou pracovní dobu určitě není nutné odpovídat ihned. Týká se to i telefonických hovorů.

A jasné ne má také zaznít tehdy, když dostanete za úkol vypracovat například nějaké hodnocení nebo zprávu, o jejíž zbytečnosti jste od začátku zcela přesvědčeni.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-vztahy-na-pracovisti-asertivita-jak-odmitnout-pracovni-ukol-1yb-/podnikani.aspx?c=A180517_401790_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Třetina zaměstnanců uvažuje o tom, že by změnila práci. Z toho 12 procent ji už dokonce aktivně hledá. Jde tak o půl milionu lidí, kteří se snaží zajistit si lepší pracovní podmínky. Co je důvodem jejich nespokojenosti, zjišťoval mimo jiné aktuální průzkum JobsIndex společnosti LMC.

Co je důvodem toho, že jedna třetina současných zaměstnanců uvažuje o změně práce a hledá zajímavé nabídky? Tak především přesvědčení, že jejich mzda neodpovídá pozici, je nižší než by si zasloužili. Pak také to, že pracuje více, než by měla, ale nikdo to neocení. Pro některé zaměstnance se práce stala rutinou, dalším vadí to, že je nadřízený nepochválí. „Co je trochu alarmující, že 18 procent zaměstnanců, se setkalo se šikanou ať už od nadřízeného, nebo od kolegů,“ říká analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Ke změně práce nejvíce motivuje vyšší mzda a firemní benefity v podobě větší flexibility, home office či samostatnosti. Žádaný je také lepší, slušnější přístup k lidem, lepší kolegové, lepší dopravní dostupnost, lepší pracovní prostředí a důležitý je také kariérní postup.

Važte si svých lidí

„Výše mzdy je stále nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje úvahy o změně práce. Ptali jsme se respondentů, jak velké zvýšení by je přimělo k odchodu ze současné práce. A většina odpověděla, že minimálně o 20 až 30 procent. Těm aktivně hledajícím by pak stačilo navýšení o 10 %,“ říká k tomu Tomáš Dombrovský.

Průzkum JobsIndex také zjišťoval, kolik lidí za poslední rok změnilo zaměstnání. Celkem 16 % respondentů změnilo práci jednou, 1 % vícekrát. Nejčastěji měnili práci lidé ve věku 18 až 34 let, nejméně lidé starší 55 let. Ty patří tradičně k nejloajálnějším zaměstnancům. Ti, co práci změnili, dali většinou výpověď, a to v 63 %. Dalších 13 % ukončilo dohodu se zaměstnavatelem, 14 % skončila smlouva a 9 % lidí výpověď dostalo.

Nového zaměstnavatele si vyhledali většinou sami nebo dostali tip od známého. Více než desetina lidí pak dostala přímou nabídku. Zcela minimální roli hraje úřad práce, přes který se umístilo jedno procento lidí a personální agentury, které pomohly 2 % uchazečů.

„Lidé, kteří mění zaměstnání, si veskrze polepšují, uvedlo to 71 % lidí. Přibližují se podmínkám, které si představují,“ říká Tomáš Dombrovský. Upozorňuje ovšem na jeden velký problém. Na náborové aktivity se zaměstnavatelé hodně zaměřují a snaží se v době minimální nezaměstnanosti nalákat nové kandidáty. Ovšem v mnoha případech zapomínají na své stávající pracovníky. Ti tak často nedosáhnou na podmínky, které získají nováčci. „Zaměstnavatelé tak do jisté míry dělají ze svých lidí kandidáty pro jiné firmy,“ dodává Dombrovský.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-spokojenost-v-praci-pruzkum-lmc-f7y-/podnikani.aspx?c=A180613_140839_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz