Dobrý absolvent ví, že je teprve na začátku

Ano, oběma se podařilo získat vysokoškolský diplom, ovšem to je teprve začátek. Jeden z nich okamžitě získá práci snů a může budovat kariéru. Druhý bude několik měsíců neúspěšně obcházet pohovory, skončí mimo svůj obor, nebo dokonce na úřadu práce. V čem se tito mladí lidé liší?

DOBRÝ vs. ŠPATNÝ ABSOLVENT

Pracuje při škole

Dobře ví, že student je tu v první řadě od toho, aby studoval, připravoval se na budoucí zaměstnání. A jsou obory, jako například medicína, při kterých se pracuje velmi těžko. Přesto však v průběhu studia vyšetřil chvíli na to, aby mohl pracovat, nejlépe v oboru či ve firmě, která v něm působí.

Státnice pro něj není konec, ale začátek

Samozřejmě chce úspěšně složit závěrečné zkoušky. Zároveň si však uvědomuje, že získáním diplomu pro něj vše teprve začíná. Dopředu tedy přemýšlí o tom, kam chce v životě směřovat, jakému konkrétnímu oboru se chce věnovat, do jakého typu organizace by rád nastoupil…

Nepohrdne stáží

Je mu jasné, že některé znalosti, potřebné v pracovním životě, mu škola nepředá. Pokud nemůže najít brigádu v oboru, který ho zajímá a jemuž by se chtěl věnovat, poohlédne se po stáži; ty dnes nabízí mnoho firem. Protože je to práce zdarma, je dobré si najít takovou, která mu skutečně něco dá a kde se něco naučí.

Vyzkouší si pobyt v cizině

Myslí na to, že zahraniční zkušenost je odrazovým můstkem ke skvělé kariéře. Díky ní se totiž zdokonalí v cizích jazycích a naučí se zodpovědnosti a samostatnosti, což se mu bude při výběrových řízeních opravdu hodit.

Má hotový životopis

Když opouští vysokou školu, má připravený bohatý životopis. Vede si ho od ukončení střední školy, pečlivě zapisuje jakoukoliv pracovní zkušenost, stejně jako kurzy, které v průběhu studia absolvoval. Na rozesílání CV si dává záležet, motivační dopis vždy uzpůsobí firmě, do níž právě píše.

Na pohovorech je „neprůstřelný“

Výběrová řízení bere stejně vážně jako zkoušky ve škole. Připravuje se na ně, zjistí si informace o společnosti, kam se hlásí, ujasní si, proč je na pozici ideálním uchazečem, shromáždí si reference o svých úspěších, napíše si seznam doplňujících otázek, z nichž ta na mzdu bude až úplně poslední. Na setkání s potenciálním zaměstnavatelem přijde včas, slušně oblečený a vybavený dvojitou dávkou pokory.

Chce se dál vzdělávat

Protože právě dokončil univerzitu, má pocit, že je ve své branži odborníkem. Uvědomuje si však, že je to dočasné, že na svém vzdělávání musí nadále pracovat. Proto při práci dochází na jazykové kurzy, jezdí po seminářích, konferencích, veletrzích, čte odbornou literaturu… Využije každé příležitosti dozvědět se něco nového a posunout se dál.

Soustředí se jen na svůj obor

Vybral si úzkou specializaci a svou volbou si není moc jist. Má strach, že po dokončení školy nenajde uplatnění. Přitom mnohdy je možné studovat souběžně ještě další obor, nebo alespoň navštěvovat přednášky či kurzy z jiné branže.

„Jen“ studuje

Soustředil se hlavně na studium, což je chvályhodné. V životopise pětadvacetiletého absolventa teď však chybí jakákoli pracovní zkušenost, takže každý personalista ho okamžitě vyřadí ze seznamu vhodných kandidátů. Začíná-li někdo s prací tak pozdě, může se velmi tvrdě střetnout s realitou všedního pracovního dne. Také může mít příliš vysoká očekávání, jež budou zklamána.

Pohovory dává „z voleje“

Na setkání s budoucími zaměstnavateli se nijak nepřipravuje, myslí si, že červený diplom mu jako vstupenka na dobře placené místo stačí. Z opakovaných neúspěchů viní personalisty, kteří v několikakolovém výběrovém řízení nedokázali odhalit jeho skrytý potenciál. Jeho životopis nemá náležitou úroveň, nikdy ho nedoprovodí motivačním dopisem a dress code jsou pro něj neznámá slova.

Nefandí cizím jazykům

Myslí si, že vystačí s lámanou angličtinou a jiným cizím řečem nevěnuje pozornost, přestože každá vysoká škola nabízí volitelné studium více než jednoho světového jazyka. Přitom zaměstnavatelé dnes berou aktivní znalost angličtiny jako samozřejmost, také druhý jazyk začíná být stále běžnější.

Musí mít dlouhé prázdniny

Plánuje „poslední“ prázdniny, které si chce užít. Jenže ona je to vlastně první dovolená, a bez zajištěné práce. Jakmile složí státnice, nebo jejich poslední část, končí mu status studenta. Stát za něj hradí zdravotní pojištění ještě v měsíci, který následuje. Takže pokud se nehodlá ihned zapojit do pracovního procesu, měl by se poté přihlásit na úřad práce, nebo si pojištění platit sám.

Nehledí na svou reputaci

Je aktivní na internetu: komentáře, blogy, profily a fotografie na sociálních sítích… A úplně neřeší, co všechno v nich o sobě prozrazuje. Takže co bylo na vysoké „cool“, může být při hledání prvního zaměstnání na škodu. Měl by proto zrevidovat svou internetovou stopu a vymazat vše, co by mohlo budoucího zaměstnavatele odradit.

Chce všechno hned

Když už nějakou práci získá, přece jen situace na trhu práce je nyní pro zaměstnavatele složitá, prosazuje se i přes svou nezkušenost. Poučuje kolegy, navrhuje ve firmě systémové změny, vyžaduje brzké povýšení nebo zvednutí mzdy. Takováto nadřazenost se šéfům nemusí líbit a absolvent může přijít o místo ještě ve zkušební době.

Michaela Kadlecová spolupracovnice MF DNES

Zdroj: 21. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 15    absolventi

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.