Lidé zaměstnaní v kancelářích se na svou práci dokážou plně soustředit v průměru jen hodinu a dvanáct minut denně. Stále totiž kontrolují příchozí e-maily, sledují novinky na sociálních sítích nebo píšou textové zprávy. Vyplývá to z průzkumu softwarové společnosti RescueTime.

Podle mezinárodního průzkumu softwarové a informační společnosti RescueTime, kterého se zúčastnilo přes 50 tisíc lidí, je hlavním důvodem nesoustředění takzvaný multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou.

Tedy například to, že při psaní pracovního e-mailu si rychle překlikneme na kontrolu Facebooku, podíváme se do kalendáře, vyřídíme jeden hovor a pak se vrátíme zpět k rozepsanému e-mailu. Jenže právě to brání zaměstnancům dosáhnout plného soustředění na jeden úkol.

Podle průzkumu totiž trvá zhruba devět minut, než se opět zkoncentrujeme na úkol po přerušení. A pokud nás něco na sociálních sítích nebo v e-mailu hodně zaujme či rozruší, vrátíme se k původnímu úkolu dokonce až za 23 minut. Mezi tím totiž ještě uděláme jednu až dvě jiné činnosti.

„Pokud řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Tím, že náš mozek musí zvládat koordinaci více věcí souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a kreativně. Zvládneme tak sice více úkolů najednou, nicméně daleko méně kvalitně,“ říká Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, podle níž čím více jsme obratnější v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů.

S tím souhlasí i kouč Vladimír Tuka: „Častá změna činnosti i snaha dělat více věcí najednou vede ke snížení výkonnosti, zvýšení chybovosti a růstu únavy. Při každé změně činnosti přepínáme pozornost z jedné věci na druhou, což vyžaduje dost energie. Mozek totiž musí porozumět, přiřadit již uložené informace o věci, ponořit se do tématu, zabránit rozptylování, reagovat a rozhodovat se. Dobře víme, jak bývá těžké se vrátit zpět tam, kde jsme před rozptýlením byli. Mnohem lepší je věnovat se ve vyčleněném časovém úseku jedné věci a dělat ji pořádně. I když asi všude povinností a práce přibývá a nevíme, kam dřív skočit, jistá míra soustředění na zadaný úkol se dá natrénovat,“ říká Vladimír Tuka, zakladatel centra koučinku NeuroLeadership.

Podle něj výsledky průzkumu potvrzují informace vědců, že na jednu věc jsme obvykle schopni se soustředit 20 až 30 minut, často dokonce méně, v závislosti na tom, jak nás předmět pozornosti baví. „Pak je vhodné pozornost zaměřit, byť jen krátce, na něco jiného. Pokud možno na něco, co mozek zpracovává jinak než to, čím se právě zabýváme. Například pokud připravujeme zprávu, koncepci, je užitečné vstát a projít se, zadívat na hezký obrázek. Mozek si tak může na chvíli odpočinout. Méně vhodné je pro odpočinek psaní SMS zpráv, nebo chatování na internetu,“ doplňuje Tuka.

Pomůže psycholog nebo školení zaměstnanců

E-mail a rychlé posílání zpráv přes různé aplikace mají za cíl zvýšit produktivitu práce tím, že zkracují celkovou dobu čekání na odpovědi. Jenže ve skutečnosti tyto aplikace často vedou k přetížení komunikace. Zaměstnanci totiž používají v průměru čtyři aplikace pro texty, telefonní hovory, webové schůzky, skupinové chaty či videokonference.

„Zaměstnavatelé proto musí pomoci svým zaměstnancům naučit se ovládat veškeré digitální požadavky ve smyslu stanovení priorit. Manažeři mohou pracovníkům pomoci stanovit, jak často kontrolovat zprávy, které příchozí zprávy vyžadují okamžitou odpověď a které mají nízkou prioritu. Pak získají soustředěnějšího pracovníka,“ vysvětluje Gabriela Kodenková.

Psycholožka Alexandra Hrouzková nabízí také řešení. „Pokud problém pociťuje zaměstnanec, který si uvědomuje, že kvůli nutkavému kontrolování textových zpráv a sociálních sítí dělá přesčasy a nosí si práci domů, doporučuji vyhledat psychologa či kouče, který mu pomůže najít způsob, jak zvládat svou práci efektivně v pracovní době a jak kvalitně odpočívat. Pokud problém pociťuje zaměstnavatel, může pomoci proškolení zaměstnanců v tématech pracovní pozornosti a výkonu a také přenastavení procesů v rámci organizace.“

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-podnikani-kontrola-e-mailu-digitalni-rozptyleni-socialni-site-1il-/podnikani.aspx?c=A180820_133155_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Přestože práce má podle psychologů v lidském životě mimořádně důležitý význam, nic se nemá přehánět. Ačkoli oficiálně platí to, že nemoc z povolání nemůže být psychického rázu, podle předního českého psychologa Radka Ptáčka může v některých případech práce vést až k závažným duševním problémům.

„Podle platné legislativy platí, že z práce duševní poruchu mít nemůžete. Ale výzkumy ukazují, že je tomu pravděpodobně jinak. Z práce můžeme být nejen psychicky unavení, ale v některých profesích, jako jsou lékaři či učitelé, nebo u lidí vykonávajících dlouhodobě nepřiměřenou práci, kde je těžko hledat nějaký smysl, mohou skutečně vzniknout i závažné duševní problémy,“ řekl Právu Ptáček, který se s kolegy podílel na největším českém výzkumu týkajícím se životního stylu.

Podle něj jsou medicína a učitelství typické profese, kde se snadno může skrze bující administrativní zátěž začít ztrácet smysl povolání. „Mohou pak vznikat depresivní nebo neurotické poruchy ovlivňující nejen život postiženého, ale i jeho fungování v zaměstnání,“ uvedl.

Ideální je, když nás naplňuje, co děláme

„Například takto postižení lékaři mohou být méně citliví k pacientům, předepisují více zbytečných vyšetření, a hlavně mají i větší počet pochybení,“ upozornil Ptáček.

Jásání chronických odmítačů práce ale podle výzkumů není rozhodně na místě.

„Práce a obecně aktivita mají v lidském životě mimořádně důležitý význam. Dávají nám totiž do života nějaký smysl a podle studií mohou rozhodovat o naší životní spokojenosti a ukotvenosti. Práce by nám ale měla dávat smysl a měla by být přiměřená. Dovede být totiž dobrý sluha, ale zlý pán. Když je jí moc nebo je beze smyslu, tak nás vyčerpává a může vést až k tomu, že lidem skutečně poškodí zdraví,“ vysvětlil Ptáček.

Ideální stav, kdy lidé chodí do práce, kterou vnímají jako smysluplnou, je u velké části pracujících bohužel pouze teorií. „Pokud mi nic jiného nezbývá než chodit do práce, která mě nenaplňuje, ale prostě jen potřebuji vydělávat, tak je důležité najít smysl někde jinde, například v rodině, koníčcích, náboženství,“ vypočetl Ptáček.

I pokud jsou lidé v práci spokojení, výzkumy ukazují na to, že je potřeba mít jasně narýsovanou hranici mezi prací a volným časem.

„Tato hranice je ještě důležitější než otázka, kolik času je vlastně vhodné v práci trávit. Musí být jasné, kdy mozek ví, že pracuje, a kdy může odpočívat. Dnešní doba tomu nenapomáhá, každý ať se zamyslí nad tím, jestli i odpoledne či večer kontroluje mobil, do kterého mu jdou neustále e-maily, takže mozek vlastně neustále monitoruje, jestli se něco neděje. A to je větší problém než délka pracovní doby,“ zdůraznil Ptáček.

Velký plat to nezachrání

Kdo by čekal, že velký plat bude v přímé úměře k životní spokojenosti, ten bude podle psychologa zklamán.

„Z řady výzkumů plyne, že finance mají vliv na spokojenost jen do určité míry. Důležité je, aby člověk měl z čeho zaplatit jídlo a bydlení a potom je už více méně jedno, jestli má 25 nebo 30 tisíc. Naopak, pokud je člověk profesně velmi úspěšný, v životě bývá méně spokojený. I proto riziko duševního onemocnění bývá vyšší například u manažerů,“ upozornil Ptáček.

Podle něho studie po celém světe potvrzují, že spokojenější jsou lidé, kteří si před sebe stále nestaví větší a těžší výzvy a cíle.

„Stále víc se ukazuje, že naše fyzické i psychické zdraví je ovlivněné životním stylem a prostředím, v němž žijeme. Začínáme chápat, že k problematice zdraví musíme přistupovat mnohem komplexněji a že například i medicína se musí posouvat od té léčebné, která řeší jen následky, k preventivní, jež bude řešit onemocnění ještě před tím, než vznikne. Tedy abychom zvládli prostřednictvím životního stylu korigovat třeba naše genetické předpoklady,“ vysvětlil Ptáček, kam míří vědecké výzkumy.

Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/481672-premira-prace-muze-vest-az-k-psychickemu-onemocneni.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Většina Čechů se domnívá, že si za svoji práci zaslouží lepší mzdu. V průzkumu provedeném v červnu společností CVVM nebylo se svým výdělkem spokojeno 59 procent dotázaných. Téměř pětina lidí si navíc myslí, že berou mnohem méně, než by bylo adekvátní.

„U všech typů zaměstnanců, od podnikatelů přes vedoucí pracovníky až po nekvalifikované dělníky, převažuje pocit, že nejsou adekvátně ohodnoceni,“ píše se ve zprávě CVVM.

Spokojeni hlavně podnikatelé a OSVČ

Svůj výdělek hodnotí jako dostatečný hlavně podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné, nejnižší je spokojenost u nekvalifikovaných dělníků.

Zajímavé je, že tři procenta vedoucích pracovníků dokonce uvedla, že berou více, než si zaslouží. Se svou mzdou je jinak spokojeno 38 procent lidí.

Podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří se v zaměstnání cítí být ohodnoceni mnohem méně, než by si zasloužili, proti loňskému roku poklesl.

Podle CVVM se tak zvrátil vzrůstající trend nespokojenosti s platovým ohodnocením. Nespokojenost setrvale rostla posledních pět let.

Průměrná mzda v České republice v letošním prvním čtvrtletí činila 30 265 korun.

Změnit práci chtěji hlavně mladí

O změně zaměstnání v současné době uvažuje každý šestý, více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních naopak hodlají v aktuálním zaměstnání zůstat. Odchod ze zaměstnání častěji zvažují lidé ve věku 20 až 29 let, dotázaní se základním vzděláním a lidé hodnotící svou domácí ekonomickou situaci jako špatnou.

Více než tři pětiny pracujících (61 procent) vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním, i když pouze 16 procent se cítí být velmi spokojeno. Nespokojených je dlouhodobě menšina, a to necelá desetina pracujících.

Vyšší úroveň spokojenosti zjistil výzkum u vedoucích a vyšších odborných pracovníků a u podnikatelů, kde jich je v práci rádo přes 80 procent. Podíl spokojených pracujících roste spolu se stupněm dosaženého vzdělání a s čistým osobním příjmem.

U kvalifikovaných dělníků je s prací spokojeno 45 procent, u nekvalifikovaných 40 procent. Nejvyšší počet těch, kteří jsou se svou prací velmi nespokojeni, je rovněž u nekvalifikovaných dělníků, a to pět procent.

Každý devátý se bojí o práci

Vztahy na pracovišti více než tři čtvrtiny pracujících hodnotí kladně. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní je vnímá necelá pětina ekonomicky aktivních.

Ztráty práce se v červnu obávalo 11 procent Čechů. Na druhou stranu více než čtvrtina ekonomicky aktivních obyvatel si je svou pracovní pozicí zcela jista.

Zdroj: https://www.novinky.cz/finance/481034-tri-z-peti-lidi-by-chteli-vyssi-mzdu.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Pětihodinovou pracovní dobu by v rámci svého zaměstnání ocenilo 45 procent Čechů. To ji pasuje mezi nejžádanější z netradičních benefitů, které fungují ve světě. Kratší pracovní doba by pro pětinu zaměstnanců znamenala méně stresu a přispěla by ke zvýšení pracovní pohody, vyplývá z průzkumu společnosti Up ČR mezi 525 zaměstnanci.

Po Francii či Německu dorazil tlak na kratší pracovní týden i do Česka. Odboráři chtějí prosadit zkrácení pracovního týdne o 2,5 hodiny. V některých zahraničních firmách jdou ale ještě dále a mluví o pětihodinové pracovní době.

Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, loni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny. Odbory požadují zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. Z nedávné studie Raiffeisenbank ale vyplynulo, že úřední snížení pracovní doby není nástrojem pro snížení nezaměstnanosti, naopak může přispět k poklesu ekonomiky.

Zájem o zkrácení pracovní doby je mezi zaměstnanci podobný napříč věkovými skupinami, ocenili by je muži i ženy. Z průzkumu dál vyplynulo, že 40 procent zaměstnanců by ocenilo jako pracovní benefit také neomezenou dovolenou.

Masér a jóga

Zkrácení pracovní doby na pět hodin loni zavedla například německá firma Rheingans Digital Enabler. Před dvěma lety k němu přistoupila americká společnost Tower Paddle Boards a zařadila se poté na seznam nejrychleji rostoucích firem ve Spojených státech. „Vedle zvýšení produktivity si firmy od podobných kroků slibují také snížení stresu zaměstnanců a zlepšení rovnováhy mezi profesním a osobním životem,“ uvedla ředitelka obchodu společnosti Up ČR Petra Gubíková.

Ačkoliv slaví pětihodinová pracovní doba v některých zahraničních firmách úspěchy, nelze ji uplatnit vždy a všude. Existují firmy a profese, u kterých by vyvolala spíše problémy. Odpůrci zkracování pracovní doby oponují například tím, že výrobní firmy budou muset přijmout další zaměstnance, aby plně pokryly výrobu.

Podle průzkumu ohledně dalších benefitů by například 22 procent zaměstnanců ocenilo maséra přímo na pracovišti a další by uvítali možnost využití psychologa nebo kurzy jógy. Další variantou jsou volnočasové poukázky či systémy tzv. cafeterií, které respektují individuální potřeby a zájmy zaměstnanců. V rámci nich preferují zaměstnanci ke zmírnění stresu nejvíce masáže a wellness.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/pracovni-doba-pet-hodin_1808191230_mos

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

V době minimální nezaměstnanosti lákají firmy nové kolegy na zajímavé benefity. Jedním z nich může být možnost spánku na pracovišti. Zvyšuje produktivitu a dělá lidi spokojenějšími. Jen se to nesmí přehnat s délkou odpočinku.

Během dnes si chodili zdřímnout slavní Albert Einstein, Nikola Tesla nebo Thomas Alva Edison. Siesta v práci totiž podle mnoha studií podporuje produktivitu a podněcuje tvůrčího ducha. Proto se už i u nás objevují firmy, které nabízejí svým zaměstnancům spánek jako benefit.

„Se spánkem v průběhu dne jsem se poprvé setkal při studiu na Yale University. Moji čínští spolupracovníci byli zvyklí intenzivně studovat, pracovat a sportovat sedm dní v týdnu takřka nepřetržitě od sedmi ráno do jedné hodiny ráno. Nechápal jsem, jak to jsou schopni zvládat. Také mi přišlo úsměvné, že každý den chodí po obědě na půl hodiny spát. Vysvětlovali mi, že spaní po obědě je v Číně běžné a že je to jeden z důvodů, proč pak mají tolik energie,“ vypráví Robert Němec, majitel reklamní agentury, který rozšířil nabídku zaměstnaneckých benefitů právě o možnost spánku v práci.

Když se vrátil do České republiky a začal podnikat, cítil, že mezi pátou a sedmou hodinou je často „mrtvý“ a nic neudělá. Ale když se v té době prospí, má pak od sedmi do půlnoci množství energie. „V našich pražských kancelářích byl vždy nějaký gauč a v brněnské se objevil jeden a pak druhý spací vak. A tak jsem se rozhodl občas se v kanceláři prospat,“ říká Němec.

Lepší pracovat na sto procent než na třicet

Nejprve se jen jeho fotky objevovaly v interním  magazínu firmy. Pak o tom začal s kolegy hovořit. „Vysvětloval jsem jim, jak je to zdravé a výhodné, a hlavně jim dával najevo, že je to v pořádku. Protože lidé se spát v kanceláři báli. Ale dnes je to v naší agentuře považováno za přirozenou možnost,“ dodává Robert Němec, podle něhož klasická pracovní doba od devíti do pěti hodin nerespektuje to, že každý má jinou chronobiologii, do které navíc zasahují externí vlivy.

„Místo toho, aby člověk třeba čtyři hodiny pracoval na 30 %, je lepší, když se půl hodiny prospí a pak může pracovat a soustředit se na 100 %. Vidím to na spolupracovnících, kteří jsou noční sovy, že mají chuť a jsou schopni velmi intelektuálně pracovat do deseti večer, ale odpoledne se musí prospat. Do budoucna plánujeme vyhrazenou místnost na spaní,“ dodává Němec.

Podle psychologa Dalibora Špoka přináší spánek v práci mnohočetný užitek. „Zvyšuje efektivitu, produktivitu a odpočatost zaměstnanců, snižuje jejich stres, a tím i riziko chyb, konfliktního chování a úrazů. Dokládá to spousta studií. A pak také zvyšuje dlouhodobou spokojenost zaměstnanců a tím snižuje náklady firmy na nemocnost a fluktuaci zaměstnanců, protože spokojený zaměstnanec samozřejmě v podniku déle vydrží,“ říká.

Takový benefit je pozitivní součástí firemní image, o kterou se teď uchazeči o zaměstnání hodně zajímají. Zvláště mladí lidé. Přitom jde o bonus, který zaměstnavatele skoro nic nestojí.

„Vyhradit jednu místnost s lehátky nebo dokonce jen karimatkami je z hlediska přínosů nesrovnatelně levnější než mnohé jiné běžné benefity, jejichž význam je pro dlouhodobou každodenní spokojenost nižší. Největší zkušenosti mají s tímto typem odpočinku během práce v Japonsku, ale myslím, že se postupně rozšiřuje i jinam. Doufejme, že podobný přístup k péči o zaměstnance bude expandovat i u nás,“ dodává Špok.

Ideální je půlhodina

Netradiční benefit chválí také Roman Urban z poradenské společnosti Déhora. „Firmy, které tento benefit svým zaměstnancům nabízejí, dělají určitě dobře. Nicméně, mělo by se jednat opravdu jen o dvaceti maximálně třicetiminutové zdřímnutí. Delší spánek už nemá osvěžující účinek, naopak nás ještě více utlumí,“ říká Roman Urban.

Aby se dosáhlo toho, že spánek nebude delší než půlhodinu, doporučují odborníci dát si před usnutím šálek kávy. Kofein stimuluje organismus, ale až po zhruba dvaceti minutách po konzumaci, tedy před koncem doby určené pro spánek. Po probuzení zesiluje u vzbuzeného zaměstnance pocit svěžesti.

A kdy je ideální jít spát? Záleží na tom, od kolika hodin pracujeme. Vstáváme-li v pět ráno, měli bychom si dát šlofíka kolem jedné hodiny. Pokud vstáváme například až v devět, neměli bychom si jít zdřímnout dříve než ve tři.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-benefity-spanek-v-praci-ffl-/podnikani.aspx?c=A180809_111415_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz