Firmy letos razantně přidávaly zaměstnancům na jídlo. Hodnota nejfrekventovanější stravenky se tak skokově zvýšila z osmdesáti na sto korun. Stravenky dostávají jako bonus i brigádníci.

Když jde Barbora s Janou na oběd, cítí se vždycky tak trochu potupně. Při placení Jana vytáhne z peněženky stravenku za 90 korun, k tomu přidá pětikorunu dýško a odchází. To Barbora se zdrží déle. Na sedmdesátikorunovou stravenku vždy ještě kolem dvaceti korun připlácí.

„Když se mi nepovede najít drobné, tak raději zaplatím celou částku a stravenku si nechám třeba do obchodu. Myslím, že by zaměstnavatel měl brát v úvahu, v jaké hodnotě se prodávají obědy poblíž pracoviště,“ míní mladá žena, která pracuje v jihlavské obchodní firmě.

Přestože se najdou nespokojenci, firmy letos strávníkům hodně přilepšily. „Stokorunová stravenka má raketový nástup, ještě před třemi lety ji mělo pouhých osm procent zaměstnanců,“ říká Jiří Brych, který má ve společnosti Edenred stravenky na starosti. Dnes stokorunový poukaz na jídlo dostává 21 procent zaměstnanců. Firmy tak v průměru přidaly každému zaměstnanci 14,8 koruny.

„Rekordní je nejenom růst výše příspěvku na stravování, ale i počet zaměstnanců, kteří ho čerpají. Dříve se zvyšovaly příspěvky ročně jen v průměru kolem pěti korun,“ doplňuje Jiří Brych.

Benefit pro brigádníky

Zaměstnancům letos na oběd přidala i brněnská Masarykova univerzita. Na začátku prázdnin poskočila cena stravenek pro pracovníky školy z osmdesáti na sto korun.

„Vyšli jsme tak vstříc našim zaměstnancům. Jednak to bylo dojednáno v kolektivní smlouvě, jednak univerzita reflektuje rostoucí náklady na stravování,“ uvádí Tereza Fojtová, ředitelka pro komunikaci Masarykovy univerzity.

Stravenky jsou stejným benefitem jako pružná pracovní doba, příspěvek na penzijní pojištění nebo firemní školka. Zaměstnavatel podle zákoníku práce musí lidem vyhradit čas na stravování, ale nemá žádnou povinnost na něj přispívat. „Stravenky jako benefit dnes považují zaměstnanci za samozřejmost,“ míní Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Podle aktuálních dat portálu Profesia. cz má stravenky jako benefit 49 procent zaměstnanců v Česku. Nelehká situace na trhu práce navíc způsobila, že čím dál víc společností rozdává stravenky jako bonus k výplatě i brigádníkům. „K fixní mzdě dostáváme i stravenky plně placené firmou a příspěvek na dopravu,“ libuje si jedna z brigádnic brněnského call centra.

Stravenky jsou držák mezi benefity, přestože se už několikrát pod nimi zhoupla židle. S návrhem zrušit daňové zvýhodnění stravenek přišla mezi prvními část poslanců ODS za Topolánkovy vlády v roce 2008. Tehdy se proti postavili kromě poskytovatelů i restauratéři, kteří se obávali úbytku strávníků. Ušetřit stovky milionů korun na dotace stravenek chtěly i pozdější vlády včetně nynější. Proti byli vždy zaměstnavatelé i odbory.

Nejvýhodnější je za 118 korun

Jak si může firma stravenku zdanit? Zákon o dani z příjmu umožňuje zaměstnavatelům uhradit maximálně 55 procent z ceny stravenky. Tuto částku si může odečíst ze základu daně. Zbylých 45 procent buď platí zaměstnanec, nebo mu jej může platit i firma, ovšem nemůže si je už odečíst z daně. To je obecný vzorec, ale kolik je to konkrétně?

Na začátku letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšilo hodnotu stravného při pracovních cestách na 93 korun na den. Z této částky se počítá také daňově uznatelná výše příspěvku na stravování. Ta činí 70 procent z této částky, tedy až 65 korun.

Pokud tedy zaměstnavatel využívá maximální daňově uznatelný příspěvek a hradí 55 procent hodnoty stravenky, je pro letošek daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 118 korun.

Pro zajímavost, v minulém roce to bylo 109 a v předešlém 105 korun. „Zvýšení příspěvku na stravování je logický krok, firmy si nárůst mohou vložit do nákladů a snížit tak daňový základ, zaměstnanci zase neodvádějí ze stravenek sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jiří Brych.

Podle něj bude rok od roku hodnota stravenek i nadále růst. „V příštím roce se zastoupení stokorunových stravenek ještě výrazně zvýší, poté očekáváme nárůst zájmu o stravenky s hodnotami ještě vyššími,“ odhaduje Brych.

Přestože firmy dávají stále přednost papírovým poukázkám, prosazují se i stravenky elektronické, které mají podobu čipových karet. Právě na ně zaměstnavatelé podle průzkumu přihazují častěji a vyšší částky než na papírové stravenky.

Nejvíce chutná v poledne

I přestože se cena stravenek zvyšuje, stále Češi na polední jídlo ještě doplácejí. Podle lednových dat dalšího poskytovatele stravenek Sodexo Benefity jsou tradičně nejdražší obědy v hlavním městě a ve středních Čechách, kde strávník v průměru zaplatí 112 korun. Nad sto korun ještě platí lidé za oběd na jižní Moravě, v ostatních krajích se vejdou do stovky.

„Hosté nejčastěji platí stravenkami od 80 do 110 korun,“ říká Gabriela Josefovská z liberecké restaurace Ořechovka, kde polední polévka s hlavním jídlem přijde na 95 až 105 korun. Výjimkou v centru Liberce či v jiných krajských městech nejsou polední menu za 120 korun a výše. Přesto se o oběd nenechávají čeští strávníci připravit.

Pro více než polovinu respondentů průzkumu společnosti Rondo Data je nejdůležitějším jídlem dne právě oběd, kde v drtivé většině upřednostňují českou kuchyni před saláty, obloženými bagetami či rychlým občerstvením. Oběd si dopřávají tak často, jak to jen jde – šestkrát až sedmkrát v týdnu.

Na případné zvyšování nominální hodnoty stravenek si zaměstnanci mohou počkat třeba na konec letošního roku, kdy podle zkušeností poskytovatelů stravenek firmy své benefity nejčastěji upravují.

Zdroj: https://finance.idnes.cz/stravenka-benefit-hodnota-stravenky-zamestnavatel-zamestnanec-prispevek-1tx-/podnikani.aspx?c=A180823_422438_podnikani_sov

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

 

Hýčkání zaměstnanců vybranými pochoutkami ve firemní restauraci patří ke koloritu kalifornského Silicon Valley. Jenže zatímco ve Spojených státech tento benefit částečně ustupuje, přicházejí s ním některé české firmy. Patří mezi ně Avast, Livesport či zdejší pobočka Googlu.

Jídlo a pití po celý den v neomezeném množství v pražské restauraci Timeout hradí od letošního března svým zaměstnancům společnost Livesport, která přináší sportovní zpravodajství pro fanoušky a sázkaře ve třiceti jazycích. Většina pracovníků Livesport sem dochází denně, někdy i na snídaně či večeře.

Nabídka kvalitního jídla zdarma má podobně jako další benefity zvýšit atraktivitu zaměstnání pro stávající lidi i nové uchazeče, kteří se na trhu těžko shánějí. A podle firmy má „bezedný talíř“ úspěch. Většina se stala štamgasty, kteří si denně dopřávají české klasiky, středomořskou i asijskou kuchyni, burgery, domácí těstoviny i rybí speciality, od krevet po mečouna a kalamáry.

Původně si stravování v restauraci nové kancelářské budovy Aspira Business Centre v Nových Butovicích hradili ze stravenek, ty však firma brzy zrušila. Vyjde to dráž, ale společnost si změnu pochvaluje. Měsíční výdaje na jednoho pracovníka dosahují řádově nižších tisíců korun. „Po půl roce se ukazuje, že to byl dobrý nápad. Zaměstnanci restauraci využívají, jsou spokojení a přináší to řadu dalších výhod. Například ušetří čas, protože nemusí v okolí hledat, kam půjdou jíst,“ líčí ředitel Livesport Patrik Dzurenda.

Jídlo zdarma navíc mění chování lidí i firemní kulturu. „Snižuje se počet mailů a zvyšuje počet meetingů. Lidé víc věcí vyřeší osobně, dávají si například pracovní snídaně,“ dodává.

Díky kantýně si přivstanou

Kantýnu, v níž se mohou zaměstnanci po celý den zdarma libovolně občerstvit, otevřel už v roce 2016 tvůrce antivirů Avast. Letos k ní přidal také kantýnu v brněnské pobočce v industriálním komplexu Vlněna. Využívají ji rodiny zaměstnanců, vývojáři a další profese, mimo jiné pro pracovní schůzky.

Podle firmy patří benefit k těm nejoblíbenějším, a navíc představuje konkurenční výhodu. „Všimli jsme si, že mnoho lidí začalo chodit do práce již od osmé hodiny ráno, kdy se kantýna otevírá a je k dispozici snídaňový bar. Odpoledne, kdy už člověk začíná mít opět hlad, si zaměstnanci mohou ulovit nějakou tu bagetu nebo něco malého a o to vydrží v práci déle,“ popsala manažerka Dominika Kalašová. Jak nákladné to je, uvést nechtěla, ale prý se investice vyplácí.

Cateringové služby pro Avast zajišťuje společnost Perfect Canteen kuchaře Filipa Sajlera, který uvádí v České televizi kulinářský pořad Kluci v akci. Pro společnost Livesport vaří gastronomická skupina Zátiší Group v rámci svého konceptu Fresh & Tasty. Skupina mimo jiné provozuje luxusní pražské restaurace V Zátiší, Bellevue, Mlýnec a Žofín Garden.

V rámci cateringu a jídelen firma stravuje denně šest tisíc lidí. Jejich počet plánuje do roku 2025 navýšit na 20 tisíc. „Věříme, že jídlo není pouze zdrojem kalorií, ale dodává nám mentální energii. Kvalitní stravu vidíme proto jako investici do lidského talentu,“ prohlašuje šéfkuchař Fresh & Tasty Gianluca Giardi.

Koncept jídla zdarma po celý den zaujal i tuzemskou pobočku internetové firmy Google. Masově se však tento benefit zatím nerozšiřuje. Ojedinělý je koncept zejména v tom, že nabízí produkty s nádechem „vyšší“ gastronomie.

V klasických podnikových kantýnách se vám nejspíš nestane, aby vám oběd na talíř servíroval kuchař, který třikrát po sobě získal ocenění Bib Gourmand v prestižním Michelinově průvodci po evropských restauracích. To je případ restaurace Timeout, kterou pomáhá rozjíždět Marek Purkart, dříve šéfkuchař podniku Mlýnec u Karlova mostu.

Více na stravenkách

Poměrně běžný už je z benefitů naopak příspěvek na jídlo či stravování zdarma ve firemní kantýně. Oblíbený je především ve výrobních společnostech a logistických centrech.

„Tento benefit se objevuje stále častěji. Pro zaměstnance v administrativě a na odborných pozicích nehraje tato výhoda při výběru zaměstnavatele takovou roli,“ uvádí manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Z nejrůznějších benefitů, jimiž firmy dnes lákají nedostatkové zaměstnance, převažují taháky. Oblíbená je například flexibilní pracovní doba, možnost pracovat z domova, dovolená navíc. V závěsu jsou pak příspěvky na osobní rozvoj, jako je vzdělávání, nebo firemní školky a další způsoby, jak spojit rodinný život s tím pracovním. Ani benefity však nejsou všemocné. „Dlouhodobě platí, že uchazeči v Česku na prvním místě řeší výši mzdy a další finanční výhody,“ shrnuje marketingová manažerka personální agentury Grafton Jitka Součková.

Mezi časté motivační nástroje na přilákání nových lidí patří i jednorázové příspěvky za doporučení nového kolegy nebo náborové příspěvky. Některé firmy nabízejí nástupní bonus na dělnické pozice ve výši až 50 tisíc korun.

Pokud jde o jídlo, část firem také sází na tradiční stravenky. Ty však už zaměstnanci nevnímají jako benefit, ale mají je za něco automatického. „Přibylo společností, které hradí stravovací poukázky ze sta procent. Typickým příkladem jsou třeba farmaceutické koncerny. Více firem také zvyšuje hodnotu poskytovaných stravenek až k maximální částce 118 korun,“ uvedl obchodní ředitel personální agentury Axial. Důvodem je podle něj skutečnost, že se v posledních dvou letech zvýšila cena obědů.

Oblíbené firemní benefity:

  • pružná pracovní doba
  • dovolená nad rámec zákonných 20 dní
  • home office
  • příspěvky na bydlení
  • firemní školky
  • zajištění chůvy
  • sport, fitness, masáže, nutriční poradci
  • zvýhodněný leasing na soukromý automobil
  • bonus za doporučení nového kolegy až 15 tisíc korun
  • náborový příspěvek 10 až 50 tisíc korun
  • losování peněžitých výher až 100 tisíc korun

Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/luxusni-jidlo-zdarma-pracovni-benefit-dh1-/ekonomika.aspx?c=A180829_423729_ekonomika_svob

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Míra nezaměstnanosti se v červenci meziročně snížila o téměř jeden procentní bod. Dosáhla tím historicky nejnižší hodnoty 2,3 procenta. Práci snadno nalézají i lidé v předdůchodovém věku. Z vyspělých zemí tak situaci v Česku může konkurovat pouze Japonsko.

Tuzemská nezaměstnanost se od března, kdy dosáhla současné rekordně nízké hodnoty, nehodlá odlepit ode dna. Předčí ji jen země typu Kataru, Kambodži, Nigeru, z evropských zemí pak pouze Bělorusko. „To však nejsou ekonomiky plně srovnatelné s hospodářstvím ČR,“ podotkl ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Česká republika je mezi světovými vyspělými ekonomikami a rozvinutými demokraciemi zemí s vůbec nejnižší měrou nezaměstnanosti, v druhém Japonsku je o desetinu procentního bodu vyšší.

Dostatek nabídek i pro starší lidi

„Můžeme sledovat pozitivní situaci i u lidí starších 50 let, kde je míra zaměstnanosti obdobná jako celková míra zaměstnanosti v produktivním věku,“ všiml si Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ). Žen bez práce je 2,8 procenta, mezi ekonomicky aktivními muži nemá zaměstnání jen každý padesátý.

„Je otázka, zda míra nezaměstnanosti ještě vůbec může citelněji klesnout,“ podotkl Kovanda. Podle něj se dojde v zimní sezóně tradičně k jejímu nárůstu, letos však poměrně mírnému.


Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/je-jeste-kam-klesat-mira-nezamestnanosti-dosahla-dejinneho-dna-20180830.html

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

 

Jsou všude kolem nás. A někdy jsme jimi i my sami (ač je dost těžké si to přiznat). Jak s nimi vyjít, radí stanfordský profesor Robert Sutton, který o tom napsal knihu The Asshole Survival Guide: How to Deal with People Who Treat You Like Dirt.

Nejprve si ale pojďme blbce definovat. Podle Suttona jsou to lidé, kteří nás ponižují, neváží si nás, utlačují nás a berou nám veškerou pozitivní energii. Existují dva druhy blbců. Permanentní, kteří se tak ke svému okolí chovají stále a jejichž chování pravděpodobně nezměníte, a dočasní, kteří se tak chovají spíše pod vlivem vnějších okolností.

Mimochodem, nejčastější důvod, proč je každý z nás občas blbec, je spánková deprivace nebo dočasná moc, kterou máme nad ostatními. Dávejte si proto na tyto situace pozor a zároveň buďte shovívaví k ostatním situačním blbcům ‒ každý na to máme občas nárok.

Co ale dělat, když se k nám někdo chová špatně pořád a bez výjimek? Záleží na tom, v jakém jste vůči blbci postavení a kolik času problému vlastně chcete věnovat. Předpokládejme, že nejste šéfové, a že tedy nemůžete blbce jen tak vyhodit. Co s tím?

Pokud se k vám chová špatně například kolega, se kterým jste na stejné pozici, nejefektivnější cestou je mu říct, že překročil hranici. I když se to pro vás zdá jako náročný úkol, co vlastně můžete ztratit? Třeba se dozvíte, že to tak ani nemyslel, a problém se vyřeší sám.

Pokud je ale váš blbec na vyšší pozici, a má tak nad vámi formální moc, to nejjednodušší, co můžete udělat, je, že s ním omezíte kontakt jen na nezbytné minimum (pokud ho samozřejmě nemůžete eliminovat úplně). A pokud se k vám dostane i přes to, zkuste ho pokud možno ignorovat.

Sutton uznává, že je těžké nebrat si věci osobně, ale dodává: „Myslete na to, až budete večer doma a váš blbec tam nebude. A že třeba za rok nebude blbec vůbec váš problém, ale že na rozdíl od vás on blbcem navždy zůstane.“

A hlavně myslete na to, že blbci možná občas vyhrávají v životě, ale selhávají jako lidské bytosti…

Zdroj: https://www.jakbytlepsi.cz/jak-vychazet-s-blbci/

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Lidé zaměstnaní v kancelářích se na svou práci dokážou plně soustředit v průměru jen hodinu a dvanáct minut denně. Stále totiž kontrolují příchozí e-maily, sledují novinky na sociálních sítích nebo píšou textové zprávy. Vyplývá to z průzkumu softwarové společnosti RescueTime.

Podle mezinárodního průzkumu softwarové a informační společnosti RescueTime, kterého se zúčastnilo přes 50 tisíc lidí, je hlavním důvodem nesoustředění takzvaný multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou.

Tedy například to, že při psaní pracovního e-mailu si rychle překlikneme na kontrolu Facebooku, podíváme se do kalendáře, vyřídíme jeden hovor a pak se vrátíme zpět k rozepsanému e-mailu. Jenže právě to brání zaměstnancům dosáhnout plného soustředění na jeden úkol.

Podle průzkumu totiž trvá zhruba devět minut, než se opět zkoncentrujeme na úkol po přerušení. A pokud nás něco na sociálních sítích nebo v e-mailu hodně zaujme či rozruší, vrátíme se k původnímu úkolu dokonce až za 23 minut. Mezi tím totiž ještě uděláme jednu až dvě jiné činnosti.

„Pokud řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Tím, že náš mozek musí zvládat koordinaci více věcí souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a kreativně. Zvládneme tak sice více úkolů najednou, nicméně daleko méně kvalitně,“ říká Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, podle níž čím více jsme obratnější v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů.

S tím souhlasí i kouč Vladimír Tuka: „Častá změna činnosti i snaha dělat více věcí najednou vede ke snížení výkonnosti, zvýšení chybovosti a růstu únavy. Při každé změně činnosti přepínáme pozornost z jedné věci na druhou, což vyžaduje dost energie. Mozek totiž musí porozumět, přiřadit již uložené informace o věci, ponořit se do tématu, zabránit rozptylování, reagovat a rozhodovat se. Dobře víme, jak bývá těžké se vrátit zpět tam, kde jsme před rozptýlením byli. Mnohem lepší je věnovat se ve vyčleněném časovém úseku jedné věci a dělat ji pořádně. I když asi všude povinností a práce přibývá a nevíme, kam dřív skočit, jistá míra soustředění na zadaný úkol se dá natrénovat,“ říká Vladimír Tuka, zakladatel centra koučinku NeuroLeadership.

Podle něj výsledky průzkumu potvrzují informace vědců, že na jednu věc jsme obvykle schopni se soustředit 20 až 30 minut, často dokonce méně, v závislosti na tom, jak nás předmět pozornosti baví. „Pak je vhodné pozornost zaměřit, byť jen krátce, na něco jiného. Pokud možno na něco, co mozek zpracovává jinak než to, čím se právě zabýváme. Například pokud připravujeme zprávu, koncepci, je užitečné vstát a projít se, zadívat na hezký obrázek. Mozek si tak může na chvíli odpočinout. Méně vhodné je pro odpočinek psaní SMS zpráv, nebo chatování na internetu,“ doplňuje Tuka.

Pomůže psycholog nebo školení zaměstnanců

E-mail a rychlé posílání zpráv přes různé aplikace mají za cíl zvýšit produktivitu práce tím, že zkracují celkovou dobu čekání na odpovědi. Jenže ve skutečnosti tyto aplikace často vedou k přetížení komunikace. Zaměstnanci totiž používají v průměru čtyři aplikace pro texty, telefonní hovory, webové schůzky, skupinové chaty či videokonference.

„Zaměstnavatelé proto musí pomoci svým zaměstnancům naučit se ovládat veškeré digitální požadavky ve smyslu stanovení priorit. Manažeři mohou pracovníkům pomoci stanovit, jak často kontrolovat zprávy, které příchozí zprávy vyžadují okamžitou odpověď a které mají nízkou prioritu. Pak získají soustředěnějšího pracovníka,“ vysvětluje Gabriela Kodenková.

Psycholožka Alexandra Hrouzková nabízí také řešení. „Pokud problém pociťuje zaměstnanec, který si uvědomuje, že kvůli nutkavému kontrolování textových zpráv a sociálních sítí dělá přesčasy a nosí si práci domů, doporučuji vyhledat psychologa či kouče, který mu pomůže najít způsob, jak zvládat svou práci efektivně v pracovní době a jak kvalitně odpočívat. Pokud problém pociťuje zaměstnavatel, může pomoci proškolení zaměstnanců v tématech pracovní pozornosti a výkonu a také přenastavení procesů v rámci organizace.“

Zdroj: https://finance.idnes.cz/prace-podnikani-kontrola-e-mailu-digitalni-rozptyleni-socialni-site-1il-/podnikani.aspx?c=A180820_133155_podnikani_kho

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz