Pokus se zkrácenou pracovní dobou začal před dvěma lety v sanatoriu Svartedalen. Na šest hodin zkrátil ústav denní pracovní dobu 68 sestrám, výši platů jim přitom ponechal.

Ukázalo se však, že město na dobu trvání projektu muselo najmout další lidi, aby se všechny pracovní úkony stíhaly. Sedmnáct nových zaměstnanců vyšlo radnici na 12 milionů švédských korun(asi 34 milionů českýchkorun), informovala agentura Bloomberg.

Třebaže studie ukázala, že se méně zatížení zaměstnanci cítí lépe, jsou méně nemocní a zlepšila se úroveň péče o pacienty, město zatím nehodlá zavést zkrácenou pracovní dobu plošně.

„Je to příliš drahé na to, abychom plošně zavedli kratší pracovní dobu v rozumném časovém horizontu,“ usoudil místní politik Daniel Bernmar, zodpovědný za péči o seniory v Göteborgu.

Naděje umírá poslední

Sám Bernmar ale myšlence stejně jako mnoho jiných Švédů dále věří. Má za to, že zkrácení pracovní doby může mít pro společnost dlouhodobé přínosy. Jeden z názorů říká, že to může prodloužit pracovní život lidí, kteří vykonávají náročné činnosti.

„Osobně v zavedení kratší pracovní doby vidím řešenína dlouhou dobu. Čím více bohatneme, tím více musíme těžit z výhod tohoto bohatství jinak, než jen skrze nová auta a vyšší spotřebu,“ dodal.

Ani na národní úrovni se Švédsko nechystá něco podobného zavést, ačkoliv podobné experimenty nejsou výjimkou ani v dalších městech. Skandinávský stát je vzorem odborářů a aktivistů po celém světě a výsledky podobných pokusů jsou netrpělivě očekávány.

Zdroj: www.idnes.cz