Umět vyjít s penězi se může zdát jednoduché, ale zas taková samozřejmost to není. Učit bychom to měli už ty nejmenší, aby si nemysleli, že jsou všechny věci n světě zadarmo.

Kup mi to! Proč mi to nekoupíš? A následuje urážlivá grimasa, zákeřnější děti zvolí rovnou vyděračský pláč. Ten funguje. Rodič je obměkčen a koupí, co ratolest žádá. Na chvíli je pokoj. Pokud se tyto scénky opakují, dítě si časem začne myslet, že dostane zadarmo vše, na co si vzpomene. Je dobré být zásadový a neustupovat. A ještě lepší je dítěti dát nějaké peníze a učit je s nimi hospodařit.

Gramotnost, která se ve škole neučí

Jak hospodařit s penězi se ještě na školách neučí, i když finanční gramotnost je pro dnešního člověka nesmírně důležitá. Svědčí o tom jedinci, kteří ji nezvládli a prohání je děsivá spirála půjček. Většinou si za to mohou sami – prostě si dovolili koupit věci, na které nemají, chtěli mít něco hned a bez ušetření. To vše a mnohem víc znamená, že by si člověk měl umět říct, co je důležité a co ne, co mít musím a co nepotřebuji. Tedy jistá disciplína, vůle a schopnost si určit priority. Odborníci říkají, že základy finanční gramotnosti by měli ovládat děti ještě před vstupem do základní školy. Možná namítnete, že takové děcko ještě neumí počítat. To je jistě pravda, většina počítat neumí, ale ráda si s mincemi hraje. A je pak jednoduché je naučit, že právě za tuto desetikorunu si může koupit něco sladkého.

Finanční pohádky

Žádné dítě nebude zvědavé na vaše znalosti ekonomické a bankovní. Jsou ale i jiné formy, jak mu přiblížit peníze a hospodaření s nimi. Můžete vyprávět, jak se peníze tisknou, co jsou na nich za symboly a lidé. Nebo můžete přiblížit, proč se neplatí jen penězi, ale třeba bankovním převodem, nebo kartou a vzít přitom taky provoz bankomatu. U toho je asi taky dobré vysvětlit, jak se na kartě naše peníze ocitnou, jak je tam banka “uloží“ a jak se stane, že vůbec nějaké peníze v bance máme. Pak jsme jen kousek od faktu, že musíme pracovat a vydělávat a za to nám zaměstnavatel, klient nebo obchodní partner zaplatí. Jinými slovy – abychom si za tyto peníze mohli něco koupit, musíme odvést nějakou činnost. Nic není zadarmo.

Pak už můžeme koupit pokladničku a ukládat dítěti drobné částky na nákup malých hraček nebo drobných sladkostí. Velmi rychle pochopí, že týdenní kapesné pojmou třeba dvě zmrzliny, nebo nejmenší plyšový méďa. Dítě rychle pochopí, že stačí jedna zmrzlina, aby v pokladničce ještě něco zbylo.

Pozor na podnikavce

U malých dětí bychom měli trochu jejich nákupy řídit, ale ty větší by si měly vše osahat a udělat i chybu. Vám je jasné, že nákup nějaké hlouposti je nesmysl, ale dítě tuhle zkušenost nemá. Je lepší, když si koupí hloupost za padesát korun, než když se o deset let později zadluží v řádu statisíců. Hloupý nákup si bude dobře pamatovat a příště si dá pozor. Špatně investované peníze samozřejmě nesmíte nahradit, pak by tato “finanční lekce“ ztratila smysl.

S věkem by mělo růst kapesné. Zkuste vyzvědět, kolik dostávají spolužáci ve třídě a zvolte zlatý průměr. A pokud je váš potomek podnikavý, zpozorněte, když mu kapesné nechybí. Může to být i proto, že si vydělává třeba ve škole samo – píše pro méně nadané za honorář slohovky nebo prodává na chodbě v bufetu nedostupné cukrovinky. Činnost spojenou s kriminalitou snad nevyvíjí, ale v případě nezájmu o vaše peníze buďte pozorní.

Hned to nepůjde

Asi nejdůležitější je děti naučit, že všechno nemohou mít hned. Sami byste neměli kupovat zbytečnosti a pokud zaslechnete reklamy, ve kterých se tvrdí, že něco dostanete bez čekání, měli byste je negovat. Zdůrazněte, že taky spoříte, třeba na nové auto, a kdybyste si ho koupili hned, nemohli byste mít jiné věci, které máte rádi. Při té příležitosti můžete probrat půjčování peněz. A když mu nabídnete, že mu půjčíte na autodráhu třeba tisíc korun, budete pak chtít vrátit třináct set. Dítě si uvědomí, že když bude něco mít hned, bude ho to stát víc.

O kapesném jsme se zmínili, ale dítě můžete odměňovat i za další mimořádné výkony a činnosti. Potomek by měl mít taky jasný cíl spoření.

Zdroj: 09. 05. 2019   Finance.cz    Strana 0

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Svět a společenství lidí v něm se neustále mění a tomu by měl odpovídat i moderní progresivní přístup ke vzdělávání. Proč? Aby se dnešní děti dokázaly přizpůsobit vyvíjejícím se podmínkám a byly připraveny na budoucí výzvy. I po třech desetiletích náš vzdělávací systém stále nese stopy minulého režimu. Moderní i alternativní formy vzdělávání nejsou dostupné na všech stupních. Na problémy vzdělávání neexistuje snadný recept, začněme tedy několika drobnostmi.

Ačkoliv rozpočet na vzdělávání a školské služby meziročně roste, finančně jsou na tom čeští pedagogové v rámci EU i zemí OECD téměř nejhůř. Také se říká, že vysokoškoláků máme až moc, ale v porovnání s EU jsme pod průměrem.
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě dosáhlo toho nejlepšího vzdělání. Zároveň slyšíme názor, že učitelé si vyšší platy nezaslouží, mají prázdniny a učí jen dopoledne. Tím se dostáváme k další „drobnosti“ – větší prestiži učitelského povolání. Je čas uznat, že na učitelích stojí společnost.
Každý jeden z nás, nehledě na životní dráhu, stupeň dosaženého vzdělání a profesi, přišel na svět bez jakýchkoliv znalostí. Prvními učiteli nám jsou rodiče, než nás předají do péče odborníků. Dobrý učitel by měl zvládat předmět natolik, že bude schopen předávat poznatky.
Musí být zapálený, musí umět motivovat a také být spravedlivý. Jestliže máme na učitele takto vysoké nároky a zároveň je nedokážeme slušně zaplatit, kde by se potom vzali?

Od roku 2015 platí zákon, který vyloučil ze škol vyučující bez pedagogického vzdělání. Přitom najít kvalitního pedagoga je v některých oborech prakticky nemožné. Vedle chybějících učitelů cizích jazyků se obtížně shánějí například fyzikáři. Poslední „drobnost“. Nedávná analýza STEM v rámci projektu Učitel naživo ukázala, že existují desítky tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří by rádi učili, ale zákon jim to nedovolí. Cestou je proto přivést tyto odborníky do škol s tím, že si kvalifikaci ve stanovené lhůtě doplní. Začínající učitelé by zároveň měli procházet adaptačním obdobím, kdy je povedou jejich zkušenější kolegové. Otevření profese nepedagogům by také mělo být provázeno celoživotním vzděláváním i sdílením dobré praxe mezi školami.

Získat peníze a respekt pro učitele a otevřít školy všem, kdo chtějí učit, ale nesplňují příliš tvrdou podmínku zákona, ještě nějaký čas zabere. Nezapomínejme ale, že děti jsou ve školách už nyní.

Adam Jaroš (Piráti), zastupitel MČ Praha 4

Zdroj: 04. 03. 2019    Tučňák    Strana 8    Názory zastupitelů

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.