OSTRAVA – „Začínáme. Máme domluvené instruktory i pracoviště, snažíme se, aby se žáci už od prvního ročníku podívali do reálného provozu,“ říká Tomáš Führer, ředitel Střední elektrotechnické školy Na Jízdárně v Ostravě. Jeho škola se spolu se dvěma dalšími v Moravskoslezském kraji od loňského září zapojila do projektu,
který testuje, jak by se daly na středních školách využít prvky takzvaného duálního vzdělávání.
Slovo duální v tomto pojmu označuje dvě instituce, které se podílejí na vzdělání středoškoláků – školu a firmu, která do značné míry přebírá odpovědnost za odbornou přípravu žáků.
V Německu nebo v Rakousku je tento duální systém základním principem, na kterém odborné vzdělání na středních školách stojí. „V těchto zemích praktické vyučování i vlastní závěrečnou učňovskou zkoušku garantují zaměstnavatelské svazy a cechy, škola poskytuje pouze teoretickou přípravu,“ říká tisková mluvčí
Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Součástí duálního systému je i to, že žáci školy mají zároveň uzavřenou pracovní smlouvu s konkrétní firmou, ve které se také připravují na své budoucí povolání.
Se zavedením úplného systému duálního vzdělávání, tak jak funguje v německy mluvících zemích, se u nás nepočítá. „Jsou to jen určité prvky. Naši žáci nemají podepsanou učňovskou smlouvu s firmou a ani se s tím nepočítá,“ říká Führer. Nezavazují se tak, že do firmy po ukončení školy nastoupí.

Co se ve firmě naučíš

Zapojení do projektu, ve kterém se testují možnosti duálního vzdělávání v českém školství, pro Tomáše Führera znamenalo, že bude muset přepsat školní vzdělávací program. To je dokument, který popisuje, jaké znalosti a dovednosti má žák na škole získat. Nově je v něm jasně definováno, co má žáka naučit škola a co firma, kam chodí na praxi.

„Škola a firma se dohodnou například na tom, že instalace operačního systému nebo diagnostika motoru automobilu, které jsou součástí výuky v daném oboru, se odehrají ve firmě,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která by principy duálního vzdělávání do českého školství ráda
prosadila v co největší možné míře. Na ostravské průmyslovce se to bude zatím týkat oboru elektrikář. „Ve druhém ročníku to bude například navíjení motorů. My na to ve škole specializovanou dílnu nemáme, navíjení se naučí u našeho partnera,“ říká ředitel školy.

Oceňuje také, že smlouvy jsou uzavírány na delší dobu. „Zafixovali jsme si pracoviště na tři roky dopředu,“ říká Führer.

Motivací je nedostatek lidí

Potřebná legislativa platí od roku 2015. Firma například dává možnost uplatnit v souvislosti s duálním vzděláváním daňové odpočty. „Bylo také popsáno, jakou má mít kvalifikaci instruktor praktické výuky u zaměstnavatele, a ministerstvo vydalo doporučení pro školy, které se zaměřuje na uzavírání smluv mezi školami
a firmami,“ říká Miloš Rathauský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Firmy i školy se teprve budou muset naučit, jak ji systematicky využít. Prvním krokem je zájem firem. „Firmy k němu musí dozrát. To se obvykle stane ve chvíli, kdy narazí na prázdný rezervoár a nemají kde brát nové zaměstnance, pak se pro ně vzdělávání stane prioritou,“ komentuje současnou situaci Rathauský.

Praxe – V zahraničí část praktické výuky poskytují samotné firmy. Ty české by podobný model také chtěly.

Zdroj: 25. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 4    Z domova    Radka Hrdinová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Největší světové firmy v současné době řídí z 95 procent muži. Dvě třetiny výkonných ředitelů mají magisterské a vyšší vzdělání a téměř polovina má zkušenosti z oblasti financí či provozu. Vyplývá to ze studie globální konzultační společnosti Heidrick & Struggles, která na studii začala pracovat v roce 2011. Studie pokrývá 12 zemí západní Evropy a Spojené státy.

Obrázek typického ředitele se však stát od státu podstatně liší. Například v USA se 84 procent všech šéfů do vedoucí pozice dostalo postupem ve své firmě, zatímco ve 12 evropských státech je průměr 64 procent.

Podíl výkonných ředitelů s magisterským vzděláním sahá od 74 procent v Portugalsku po 13 procent v Itálii. Do věku 50 let bylo do pozice výkonného ředitele jmenováno v průměru 44 procent osob, škála však začíná na 64 procentech v Norsku a končí na 22 procentech v USA.

Z průzkumu, který zahrnuje šéfy 674 podniků, také vyplynulo, že průměrný věk výkonného ředitele ve všech 13 zemích činí 56 let, přičemž jmenováni do funkce byli v průměru ve věku 50 let. Podíl žen v této pozici sahá od osmi procent v Británii k nule v Dánsku a v Itálii.

Až 46 procent výkonných ředitelů má zkušenosti z pozice buď finančního, nebo provozního ředitele. Téměř polovina šéfů pracovala v nejméně dvou zemích, nicméně v USA má zkušenosti ze zahraničí jen každý čtvrtý výkonný ředitel.

Ze 13 hodnocených zemí je v deseti valná většina šéfů občanem státu, kde firma sídlí. Jedinou zemí, kde je to naopak, je Švýcarsko – tam firmy řídí z 52 procent cizinci.

Zdroj: byznys.ihned.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Nároky na znalosti jazyků u absolventů středních škol rostou. Angličtina se pro zaměstnavatele v Moravskoslezském kraji stala samozřejmostí a poptávka se zvyšuje i po němčině, francouzštině či španělštině.

Střední školymusejí reagovat, studenti nově vyjíždějí na jazykové kurzy či mají více jazykových hodin s rodilými mluvčími.

„Angličtina je základ, ze strany firemse však stále více setkáváme také s poptávkou po němčině. Studenty kvůli zlepšení angličtiny dlouhodobě posíláme do zahraničí přes Erasmus, teď už jezdí i do Rakouska a Německa,“ říká ředitel Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku Martin Tobiáš.

Příští týden tamní studenty čeká další zkušenost, intenzivní jazykový kurz v Německu. „Jde o třicet hodin výuky za týden a k tomu odpolední doprovodný program,“ přiblížil ředitel Tobiáš.

Studenti z Frýdku-Místku vycestují do Düsseldorfu. Další středoškoláci zamíří či již mají za sebou pobyty v Kolíně nad Rýnem, Štrasburku, ve francouzském regionu Grand Est, a ve španělské Lope de Vega School ve městě Benidorm.

Milion korun na intenzivní výuku druhého jazyka v rozpočtu v letošním školním roce pro vybrané školy uvolnil kraj.

„Naprostá většina žáků ve školách studuje jako první cizí jazyk angličtinu. V našem kraji ale působí mnoho zahraničních firem, které by uvítaly absolventy s kvalitní znalostí dalších světových jazyků,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje pro školství Stanislav Folwarczny.

To potvrzují i samotné školy. „Hodně spolupracujeme s firmami Siemens a Continental tady ve Frenštátě pod Radhoštěm. Oba podniky požadují němčinu,“ potvrdila důraz na znalosti i jiných jazyků, než je angličtina, ředitelka frenštátského Gymnázia a Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky Milena Vaverková.

Studenti, průřezově vybraní ze všech ročníků frenštátské střední školy, v Německu už byli. „Takto intenzivní výuka je úplně něco jiného než dvě nebo tři hodiny týdně, které běžně mívají. Posun je znatelný,“ hodnotí ředitelka.

Angličtinu volí většina maturantů

Kromě druhých jazyků však v kraji letos odstartovaly i projekty na zkvalitnění výuky angličtiny. Obecně sice krajští studenti v jazykových znalostech mírně překračují republikový průměr, při rozklíčování typů škol se však ukazují podstatné rozdíly.

„Výsledky jsou různé v jednotlivých skupinách školních oborů,“ konstatoval náměstek Folwarczny.

Kraj vychází z porovnání na základě výsledků maturit, jiné srovnání jazykových znalostí studentů s republikovou konkurencí nemá. V drtivé většině jde o porovnání znalostí angličtiny, jako maturitní jazyk ji každoročně volí přes devadesát procent maturantů.

Na základě těchto výsledků například na zdravotnických školách odstartoval pilotní projekt na zlepšení angličtiny. Studentům v kraji přibyla jedna hodina angličtiny týdně a vyšší ročníky učí lektoři vybraných jazykových škol.

Na výuku angličtiny se tlačí i v dalších školách. Třicítka kantorů krajských středních škol v létě zamířila do Anglie, učitelé se také obecně více vzdělávají v odborné angličtině. „Následně se pro žáky uskuteční volnočasové kroužky,“ vysvětlil náměstek.

V pěti odborných školáchse letos spustil program Yes, I do, se kterým se absolventi mohou pokusit například o zisk mezinárodních certifikátů. Na 48 středních a vyšších odborných školách začíná i projekt, který podporuje výuku cizího jazyka rodilými mluvčími. „Lepší znalost cizí řeči zvyšuje uplatnitelnost na trhu práce,“ vysvětlil tlak kraje na výuku jazyků Folwarczny.

Zdroj: ostrava.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Navrhované zvyšování minimální mzdy neodráží podle většiny podnikatelů, 52 procent, současnou ekonomickou realitu. Na 42 procent malých a středních firem je opačného názoru, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu, který ČSOB mezi 400 malými a středními podniky. Minimální mzdu pobírá v Česku asi 150 000 lidí.

Rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku padne v listopadu. Hnutí ANO minulý týden na koaliční schůzce setrvalo u svého návrhu zvednout částku o tisícikorunu, sociální demokraté navrhují zvýšení o 1 200 Kč. O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Nyní činí minimální mzda 12 200 korun.

Názory manažerů na vhodnost zvyšování minimální mzdy v ČR jsou velmi nesourodé, řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

Pravděpodobně podle něj hraje roli i fakt, že intenzita zaměstnávání pracovníků za minimální mzdu se mezi respondenty může lišit. Firma, která minimální mzdu nikomu neplatí, bude na plán jejího zvyšování pohlížet benevolentněji než společnost, kde zaměstnanci placení minimální mzdou reprezentují významnou skupinu.

„Mnoho společností se při sebemenším negativním vývoji hospodaření dostane do situace, kdy bude muset začít okamžitě mzdové náklady redukovat. V případě recese pak o to rychleji poroste míra nezaměstnanosti,“ uvedl předseda představenstva STS Olbramovice Michal Bakajsa.

„Na jednu stranu chápu, že se musí zvedat úroveň života zaměstnanců. Na druhou stranu to pro firmy je docela velká zátěž a my osobně raději investujeme do automatizace, abychom nemuseli přijímat nové zaměstnance,“ dodal jednatel Serafin Byliny Petr Gasparik.

Čeká se na recesi

Firmy si budou podle obchodního ředitele společnosti Výprachtický Michala Výprachtického dobře rozmýšlet, zda na pomocné práce vezmou dalšího zaměstnance. Tím pak zůstanou ti nejméně kvalifikovaní na úřadech práce.

„Je pravdou, že v době akutního nedostatku pracovní síly musí spousta firem brát kohokoli i za vyšší cenu, než by odpovídalo standardnímu tržnímu prostředí. Po ochlazení ekonomiky budou ti s nejnižší kvalifikací první, kdo můžou očekávat výpověď, jelikož jejich platové ohodnocení nebude odpovídat jejich výkonu,“ podotkl.

Ideální poměr minimální mzdy k průměrné mzdě je podle manažerů 40 procent. Zůstává pod vládním záměrem (50 procent) rozdíl však není propastný. „Domnívám se, že pro většinu zdravých českých firem není otázka, zda nejhůře placeným zaměstnancům přidat 1 000 či 1 500 Kč, existenční,“ podotkl Kupka.

Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst minimální mzdy o 1 500 korun. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Zdroj: ekonomika.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Už jen necelý rok dělí studenty oboru zpracování plastů ve strojírenství ze Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci od maturity. Vůbec první absolventi žádaného oboru, který lze v České republice studovat jen na této škole, se ale do praxe nehrnou a ve firmách jich přivítají asi jen třetinu. Nedostatek pracovní síly v technických oborech trápí Olomoucký kraj dlouhodobě. Hejtmanství se proto dohodlo se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, že firmám z oboru pomůže získat kvalifikované pracovníky. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi krajem a firmami podepsalo hejtmanství 27. září. Strany ho označují za dobrý začátek. „Nedávno jsme navázali partnerství s firmami, které se zabývají optikou, a věřím, že stejně efektivní bude i náš jednotný postup při spolupráci v oblasti automotive,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk. Firmy podnikající v autoprůmyslu patří v regionu mezi významné zaměstnavatele, jen těžko ale hledají kvalifikované lidi. Nechybějí jim přitom jen dělnické profese, ale i středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní odborníci. „Podpora technického vzdělávání je pro nás naprosto klíčová. Zkušené pracovníky hledají podniky v regionu jen s obtížemi,“ řekl prezident Svazu automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.

Absolventi se do praxe nehrnou

Kvůli nízkému zájmu si proto firmy čím dál častěji své budoucí zaměstnance vybírají a hlídají už na středních školách. „Přesvědčit dítě, aby nešlo na vysokou školu, ale do praxe, kde mu dají dvacet pět tisíc nástupní plat, je dost těžké. Vysoká škola absolventy přijme ještě v září a ti tak vidí hlavně prodloužení studentského bezstarostného života. I proto firmám radím, ať dělají inzerci v březnu. To už studenti pochopí, že škola pro ně není a ptají se nás, kde jsou volná místa,“ popsala zkušenosti ředitelka Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci Martina Zahnášová.

Nabídka na trhu práce je přitom velká. „I kdyby do firem nastoupili všichni naši aktuální maturanti, stále by to nestačilo. Okolo Prostějova, Přerova, Olomouce, všude se otevírají nové haly a firmy hledají desítky nových zaměstnanců,“ přiblížila. Připomněla také, že bez krajské podpory by se technické vzdělání v regionu rozvíjelo jen obtížně. „Od února stavíme přístavbu naší školy za padesát milionů korun. Nově bude mít k dispozici i vstřikovací lis na plasty, což nemá žádná jiná škola. Obor zpracování plastů ve strojírenství je ojedinělý. Plastaři v automobilovém průmyslu nejsou a dlouhodobě na trhu práce chybí,“ dodala Zahnášová.

Chybějící technická výchova

Není to ale jediný problém. Odborníci totiž také upozorňují na nedostatek technické výchovy. Podle prorektorky z Univerzity Palackého Hany Marešové žáci na některých základních školách stále nemají možnost seznámit se s praktickou, respektive řemeslnou činností. „Přestože má jemná motorika vliv například i na rozvoj logického myšlení, není na některých školách systematicky rozvíjena, protože povinné dílny byly na úrovni základních škol v devadesátých letech zrušeny,“ připomněla prorektorka Univerzity Palackého Hana Marešová. Zdůraznila i to, že navíc není ani velký zájem o studium technických a přírodovědných učitelských oborů. „Už nyní například víme, že až odejde generace stávajících učitelů fyziky, nebude je mít kdo nahradit. Naším cílem je na tyto a podobné situace upozorňovat, motivovat školy ke změnám a nabízet i možnosti řešení,“ dodala Marešová.

Technické obory na Univerzitě Palackého

Olomoucký kraj podporuje technické obory už několik let a úzce spolupracuje s mnoha. Například prostřednictvím stipendií, letos na ně dává několik milionů korun. „Rozvoj technického vzdělávání je pro kraj strategickou prioritou. Právě tato oblast je totiž životně důležitá nejen pro automobilový průmysl, ale také pro všechny další oblasti, jako je strojírenství nebo stavebnictví,“ dodal náměstek hejtmana pro oblast školství Ladislav Hynek.

Podotkl, že řešením by mohl být vznik technické fakulty na Univerzitě Palackého v Olomouci nebo pobočka některé z obdobně zaměřených vysokých škol z jiného kraje. Univerzita Palackého Hanáckým novinám potvrdila, že vznik nových studijních oborů připravuje. „Pracujeme na souboru opatření, která by měla posílit IT sektor, umělou inteligenci, robotiku a design na UP ve spolupráci s dalšími subjekty. Jsou zaměřená na vznik nových studijních oborů a jejich propojení s praxí, nikoliv na vznik fakulty,“ upřesnila mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Gabriela Sýkorová.

Zdroj: 23.10. 2018   Hanácké noviny  Strana 1   Titulní strana   Petra Pášová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.