Vlivní poslanci jsou proti zákonu, který ji zavádí. Bojí se velkého počtu propadlých

PRAHA – Když poslanci před třemi lety hlasovali o tom, zda má být maturita z matematiky povinná, ve Sněmovně se o tom diskutovalo měsíce. Zákon nakonec prošel. Jen taktak. V roce 2021 tak má mít povinná matematika premiéru na lyceích a gymnáziích, o rok později pak na středních odborných školách.
Jenže povinná maturita z matematiky není „strašákem“ jen ve školních, ale i v poslaneckých lavicích. Významná část vlivných politiků ve Sněmovně by povinnou maturitu z matematiky nejraději odložila. Školství na ni podle jejich názoru není připraveno.

Jsou mezi nimi i „těžké váhy“ jako exministr školství a předseda ODS Petr Fiala nebo nový šéf KDU-ČSL Marek Výborný. „Já jsem dlouhodobě pro mnohem pozdější termín zavedení takovéto maturity. Vždy jsem říkal i v těch debatách, že nejde řešit problémy ve školství tak, že se zpřísní nebo zavede nějaká závěrečná zkouška. Nejprve se musí upravit samo vzdělávání. A jestliže jsou školy, které mají opakovaně obrovský neúspěch studentů u maturity z matematiky i ve chvíli, kdy matematika je volitelná, tak je to vážný signál,“ řekl MF DNES Fiala.

Podle exministryně Kateřiny Valachové z ČSSD, která povinnou matematiku prosadila, ministerstvo nestíhá zavádět opatření, která měla její start předcházet. Úvahy o odkladu za rok 2022 však považuje za předčasné. „Nedovedu si představit, že se to nestihne,“ říká.
Samozřejmě, že i opačný názor má vlivné zastánce. Předseda školského výboru ve Sněmovně Václav Klaus mladší je pevně pro co nejrychlejší zavedení zkoušky.

Jeden termín pro všechny je fér

Samo ministerstvo školství chce prozatím „kosmetickou úpravu“ a povinnou maturitu z matematiky pro gymnázia a lycea odsunout z roku 2021 na rok 2022, tak aby startovala pro všechny stejně. „Zdá se mi to fér,“ říká ministr školství Robert Plaga (ANO). „Nedochází k žádné ideové změně. Pořád se počítá s maturitou ze tří
předmětů, to znamená i s povinnou maturitou z matematiky. Pokud projde náš návrh, nastane to pro všechny v jeden termín,“ dodává ministr školství.

Návrh na změnu zákona je nyní v připomínkovém řízení a podporují jej i ti poslanci, podle kterých všichni maturanti zkoušku z matematiky skládat mají. Jenže značná část politiků by raději viděla podstatně delší odklad. MF DNES oslovila 30 poslanců ze dvou set – školské experty politických stran zastoupených ve Sněmovně prakticky všechny. Čtrnáct bylo pro odklad, jedenáct pro co nejrychlejší spuštění povinné maturity z matematiky, zbytek neměl jasný názor.

Oba tábory jsou zhruba stejně velké, ale odklad ještě za rok 2022 podporuje hlavně opozice. Že je za současné situace zavedení povinné maturity z matematiky chybou, si myslí třeba Piráti včetně jejich předsedy Bartoše. Nejradikálněji pro byli v odpovědích na anketní otázku naopak oslovení komunisté.

Jak velkým strašákem je v současnosti maturitní test z matematiky, dobře ukazují statistiky. Státní maturitu v současnosti tvoří zkouška ze dvou předmětů – povinně všichni maturují z českého jazyka, druhý předmět si volí. Vybírají si právě mezi matematikou a cizím jazykem.

Zájem o počítání klesá

Zájem maturovat z matematiky každým rokem klesá. Při premiéře státní maturity v roce 2012 si ji vybralo 43,9 procenta studentů. Letos bude z matematiky maturovat jen 21,4 procent přihlášených. Počet těch, kdo u maturitního testu z matematiky napoprvé propadnou, se opakovaně pohybuje okolo 20 procent (především na odborných školách a učilištích).

U maturity z angličtiny, kterou si volí naprostá většina těch, kdo skládají zkoušku z cizího jazyka, vloni na jaře neuspělo 6,2 procenta dětí.
O tom, že po zavedení maturitní zkoušky ze tří předmětů propadlíků přibude, nikdo nepochybuje. Více jich neuspěje nejen v testu z matematiky, ale i ve zkoušce z cizích jazyků.
Kolika mladých lidí by se to týkalo, je obtížné odhadnout. „Svého času i Jiří Zíka (vloni odvolaný ředitel CERMAT – instituce, která maturity připravuje, pozn. red.) tvrdil, že to v prvním kole může být až polovina a na některých školách prakticky všichni maturující, především u nástaveb. Pokud se nebude nějak hýbat s hodnocením, myslím si, že by se počet neúspěšných u maturity měl pohybovat mezi 30 a 40 procenty,“ varuje expert Tomáš Feřtek z centra EDUin, které se věnuje problematice vzdělávání.

Ministr školství Robert Plaga tento týden v rozhovoru pro MF DNES připustil, že by se do roku 2022 také mohla změnit podoba testů z matematiky. Po současné ředitelce CERMAT Michaele Kleňhové chce, aby připravila testy, které budou více stavět na aplikované matematice.

21,4% maturantů letos dalo matematice přednost před cizím jazykem.
43,9% maturantů si matiku vybralo v roce 2012, kdy se státní maturity konaly poprvé.

Zdroj: 13. 04. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 1    Titulní strana    Radka Hrdinová, Jakub Pokorný

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ano, oběma se podařilo získat vysokoškolský diplom, ovšem to je teprve začátek. Jeden z nich okamžitě získá práci snů a může budovat kariéru. Druhý bude několik měsíců neúspěšně obcházet pohovory, skončí mimo svůj obor, nebo dokonce na úřadu práce. V čem se tito mladí lidé liší?

DOBRÝ vs. ŠPATNÝ ABSOLVENT

Pracuje při škole

Dobře ví, že student je tu v první řadě od toho, aby studoval, připravoval se na budoucí zaměstnání. A jsou obory, jako například medicína, při kterých se pracuje velmi těžko. Přesto však v průběhu studia vyšetřil chvíli na to, aby mohl pracovat, nejlépe v oboru či ve firmě, která v něm působí.

Státnice pro něj není konec, ale začátek

Samozřejmě chce úspěšně složit závěrečné zkoušky. Zároveň si však uvědomuje, že získáním diplomu pro něj vše teprve začíná. Dopředu tedy přemýšlí o tom, kam chce v životě směřovat, jakému konkrétnímu oboru se chce věnovat, do jakého typu organizace by rád nastoupil…

Nepohrdne stáží

Je mu jasné, že některé znalosti, potřebné v pracovním životě, mu škola nepředá. Pokud nemůže najít brigádu v oboru, který ho zajímá a jemuž by se chtěl věnovat, poohlédne se po stáži; ty dnes nabízí mnoho firem. Protože je to práce zdarma, je dobré si najít takovou, která mu skutečně něco dá a kde se něco naučí.

Vyzkouší si pobyt v cizině

Myslí na to, že zahraniční zkušenost je odrazovým můstkem ke skvělé kariéře. Díky ní se totiž zdokonalí v cizích jazycích a naučí se zodpovědnosti a samostatnosti, což se mu bude při výběrových řízeních opravdu hodit.

Má hotový životopis

Když opouští vysokou školu, má připravený bohatý životopis. Vede si ho od ukončení střední školy, pečlivě zapisuje jakoukoliv pracovní zkušenost, stejně jako kurzy, které v průběhu studia absolvoval. Na rozesílání CV si dává záležet, motivační dopis vždy uzpůsobí firmě, do níž právě píše.

Na pohovorech je „neprůstřelný“

Výběrová řízení bere stejně vážně jako zkoušky ve škole. Připravuje se na ně, zjistí si informace o společnosti, kam se hlásí, ujasní si, proč je na pozici ideálním uchazečem, shromáždí si reference o svých úspěších, napíše si seznam doplňujících otázek, z nichž ta na mzdu bude až úplně poslední. Na setkání s potenciálním zaměstnavatelem přijde včas, slušně oblečený a vybavený dvojitou dávkou pokory.

Chce se dál vzdělávat

Protože právě dokončil univerzitu, má pocit, že je ve své branži odborníkem. Uvědomuje si však, že je to dočasné, že na svém vzdělávání musí nadále pracovat. Proto při práci dochází na jazykové kurzy, jezdí po seminářích, konferencích, veletrzích, čte odbornou literaturu… Využije každé příležitosti dozvědět se něco nového a posunout se dál.

Soustředí se jen na svůj obor

Vybral si úzkou specializaci a svou volbou si není moc jist. Má strach, že po dokončení školy nenajde uplatnění. Přitom mnohdy je možné studovat souběžně ještě další obor, nebo alespoň navštěvovat přednášky či kurzy z jiné branže.

„Jen“ studuje

Soustředil se hlavně na studium, což je chvályhodné. V životopise pětadvacetiletého absolventa teď však chybí jakákoli pracovní zkušenost, takže každý personalista ho okamžitě vyřadí ze seznamu vhodných kandidátů. Začíná-li někdo s prací tak pozdě, může se velmi tvrdě střetnout s realitou všedního pracovního dne. Také může mít příliš vysoká očekávání, jež budou zklamána.

Pohovory dává „z voleje“

Na setkání s budoucími zaměstnavateli se nijak nepřipravuje, myslí si, že červený diplom mu jako vstupenka na dobře placené místo stačí. Z opakovaných neúspěchů viní personalisty, kteří v několikakolovém výběrovém řízení nedokázali odhalit jeho skrytý potenciál. Jeho životopis nemá náležitou úroveň, nikdy ho nedoprovodí motivačním dopisem a dress code jsou pro něj neznámá slova.

Nefandí cizím jazykům

Myslí si, že vystačí s lámanou angličtinou a jiným cizím řečem nevěnuje pozornost, přestože každá vysoká škola nabízí volitelné studium více než jednoho světového jazyka. Přitom zaměstnavatelé dnes berou aktivní znalost angličtiny jako samozřejmost, také druhý jazyk začíná být stále běžnější.

Musí mít dlouhé prázdniny

Plánuje „poslední“ prázdniny, které si chce užít. Jenže ona je to vlastně první dovolená, a bez zajištěné práce. Jakmile složí státnice, nebo jejich poslední část, končí mu status studenta. Stát za něj hradí zdravotní pojištění ještě v měsíci, který následuje. Takže pokud se nehodlá ihned zapojit do pracovního procesu, měl by se poté přihlásit na úřad práce, nebo si pojištění platit sám.

Nehledí na svou reputaci

Je aktivní na internetu: komentáře, blogy, profily a fotografie na sociálních sítích… A úplně neřeší, co všechno v nich o sobě prozrazuje. Takže co bylo na vysoké „cool“, může být při hledání prvního zaměstnání na škodu. Měl by proto zrevidovat svou internetovou stopu a vymazat vše, co by mohlo budoucího zaměstnavatele odradit.

Chce všechno hned

Když už nějakou práci získá, přece jen situace na trhu práce je nyní pro zaměstnavatele složitá, prosazuje se i přes svou nezkušenost. Poučuje kolegy, navrhuje ve firmě systémové změny, vyžaduje brzké povýšení nebo zvednutí mzdy. Takováto nadřazenost se šéfům nemusí líbit a absolvent může přijít o místo ještě ve zkušební době.

Michaela Kadlecová spolupracovnice MF DNES

Zdroj: 21. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 15    absolventi

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Nároky na znalosti jazyků u absolventů středních škol rostou. Angličtina se pro zaměstnavatele v Moravskoslezském kraji stala samozřejmostí a poptávka se zvyšuje i po němčině, francouzštině či španělštině.

Střední školymusejí reagovat, studenti nově vyjíždějí na jazykové kurzy či mají více jazykových hodin s rodilými mluvčími.

„Angličtina je základ, ze strany firemse však stále více setkáváme také s poptávkou po němčině. Studenty kvůli zlepšení angličtiny dlouhodobě posíláme do zahraničí přes Erasmus, teď už jezdí i do Rakouska a Německa,“ říká ředitel Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku Martin Tobiáš.

Příští týden tamní studenty čeká další zkušenost, intenzivní jazykový kurz v Německu. „Jde o třicet hodin výuky za týden a k tomu odpolední doprovodný program,“ přiblížil ředitel Tobiáš.

Studenti z Frýdku-Místku vycestují do Düsseldorfu. Další středoškoláci zamíří či již mají za sebou pobyty v Kolíně nad Rýnem, Štrasburku, ve francouzském regionu Grand Est, a ve španělské Lope de Vega School ve městě Benidorm.

Milion korun na intenzivní výuku druhého jazyka v rozpočtu v letošním školním roce pro vybrané školy uvolnil kraj.

„Naprostá většina žáků ve školách studuje jako první cizí jazyk angličtinu. V našem kraji ale působí mnoho zahraničních firem, které by uvítaly absolventy s kvalitní znalostí dalších světových jazyků,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje pro školství Stanislav Folwarczny.

To potvrzují i samotné školy. „Hodně spolupracujeme s firmami Siemens a Continental tady ve Frenštátě pod Radhoštěm. Oba podniky požadují němčinu,“ potvrdila důraz na znalosti i jiných jazyků, než je angličtina, ředitelka frenštátského Gymnázia a Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky Milena Vaverková.

Studenti, průřezově vybraní ze všech ročníků frenštátské střední školy, v Německu už byli. „Takto intenzivní výuka je úplně něco jiného než dvě nebo tři hodiny týdně, které běžně mívají. Posun je znatelný,“ hodnotí ředitelka.

Angličtinu volí většina maturantů

Kromě druhých jazyků však v kraji letos odstartovaly i projekty na zkvalitnění výuky angličtiny. Obecně sice krajští studenti v jazykových znalostech mírně překračují republikový průměr, při rozklíčování typů škol se však ukazují podstatné rozdíly.

„Výsledky jsou různé v jednotlivých skupinách školních oborů,“ konstatoval náměstek Folwarczny.

Kraj vychází z porovnání na základě výsledků maturit, jiné srovnání jazykových znalostí studentů s republikovou konkurencí nemá. V drtivé většině jde o porovnání znalostí angličtiny, jako maturitní jazyk ji každoročně volí přes devadesát procent maturantů.

Na základě těchto výsledků například na zdravotnických školách odstartoval pilotní projekt na zlepšení angličtiny. Studentům v kraji přibyla jedna hodina angličtiny týdně a vyšší ročníky učí lektoři vybraných jazykových škol.

Na výuku angličtiny se tlačí i v dalších školách. Třicítka kantorů krajských středních škol v létě zamířila do Anglie, učitelé se také obecně více vzdělávají v odborné angličtině. „Následně se pro žáky uskuteční volnočasové kroužky,“ vysvětlil náměstek.

V pěti odborných školáchse letos spustil program Yes, I do, se kterým se absolventi mohou pokusit například o zisk mezinárodních certifikátů. Na 48 středních a vyšších odborných školách začíná i projekt, který podporuje výuku cizího jazyka rodilými mluvčími. „Lepší znalost cizí řeči zvyšuje uplatnitelnost na trhu práce,“ vysvětlil tlak kraje na výuku jazyků Folwarczny.

Zdroj: ostrava.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.