Nároky na znalosti jazyků u absolventů středních škol rostou. Angličtina se pro zaměstnavatele v Moravskoslezském kraji stala samozřejmostí a poptávka se zvyšuje i po němčině, francouzštině či španělštině.

Střední školymusejí reagovat, studenti nově vyjíždějí na jazykové kurzy či mají více jazykových hodin s rodilými mluvčími.

„Angličtina je základ, ze strany firemse však stále více setkáváme také s poptávkou po němčině. Studenty kvůli zlepšení angličtiny dlouhodobě posíláme do zahraničí přes Erasmus, teď už jezdí i do Rakouska a Německa,“ říká ředitel Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy ve Frýdku-Místku Martin Tobiáš.

Příští týden tamní studenty čeká další zkušenost, intenzivní jazykový kurz v Německu. „Jde o třicet hodin výuky za týden a k tomu odpolední doprovodný program,“ přiblížil ředitel Tobiáš.

Studenti z Frýdku-Místku vycestují do Düsseldorfu. Další středoškoláci zamíří či již mají za sebou pobyty v Kolíně nad Rýnem, Štrasburku, ve francouzském regionu Grand Est, a ve španělské Lope de Vega School ve městě Benidorm.

Milion korun na intenzivní výuku druhého jazyka v rozpočtu v letošním školním roce pro vybrané školy uvolnil kraj.

„Naprostá většina žáků ve školách studuje jako první cizí jazyk angličtinu. V našem kraji ale působí mnoho zahraničních firem, které by uvítaly absolventy s kvalitní znalostí dalších světových jazyků,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje pro školství Stanislav Folwarczny.

To potvrzují i samotné školy. „Hodně spolupracujeme s firmami Siemens a Continental tady ve Frenštátě pod Radhoštěm. Oba podniky požadují němčinu,“ potvrdila důraz na znalosti i jiných jazyků, než je angličtina, ředitelka frenštátského Gymnázia a Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky Milena Vaverková.

Studenti, průřezově vybraní ze všech ročníků frenštátské střední školy, v Německu už byli. „Takto intenzivní výuka je úplně něco jiného než dvě nebo tři hodiny týdně, které běžně mívají. Posun je znatelný,“ hodnotí ředitelka.

Angličtinu volí většina maturantů

Kromě druhých jazyků však v kraji letos odstartovaly i projekty na zkvalitnění výuky angličtiny. Obecně sice krajští studenti v jazykových znalostech mírně překračují republikový průměr, při rozklíčování typů škol se však ukazují podstatné rozdíly.

„Výsledky jsou různé v jednotlivých skupinách školních oborů,“ konstatoval náměstek Folwarczny.

Kraj vychází z porovnání na základě výsledků maturit, jiné srovnání jazykových znalostí studentů s republikovou konkurencí nemá. V drtivé většině jde o porovnání znalostí angličtiny, jako maturitní jazyk ji každoročně volí přes devadesát procent maturantů.

Na základě těchto výsledků například na zdravotnických školách odstartoval pilotní projekt na zlepšení angličtiny. Studentům v kraji přibyla jedna hodina angličtiny týdně a vyšší ročníky učí lektoři vybraných jazykových škol.

Na výuku angličtiny se tlačí i v dalších školách. Třicítka kantorů krajských středních škol v létě zamířila do Anglie, učitelé se také obecně více vzdělávají v odborné angličtině. „Následně se pro žáky uskuteční volnočasové kroužky,“ vysvětlil náměstek.

V pěti odborných školáchse letos spustil program Yes, I do, se kterým se absolventi mohou pokusit například o zisk mezinárodních certifikátů. Na 48 středních a vyšších odborných školách začíná i projekt, který podporuje výuku cizího jazyka rodilými mluvčími. „Lepší znalost cizí řeči zvyšuje uplatnitelnost na trhu práce,“ vysvětlil tlak kraje na výuku jazyků Folwarczny.

Zdroj: ostrava.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže

Listí to jistí, říkávalo se před zavedením jednotných státních maturit a vlastně i krátce po jejich startu v roce 2011, kdy testy ještě neobsahovaly tak zapeklitá zadání jako dnes. Udělat maturitu, když už se k ní člověk roky strávenými na střední škole dopracoval, se považovalo za samozřejmé. A když ne na jaře, tak na podzim určitě. „Hvězdy září v září,“ ujišťovalo se těch několik málo červnových propadlíků bezstarostně. Není divu. Víte snad o někom, kdo před rokem 2011 neudělal maturitu ani na druhý pokus? Pokud ano, je to výjimka. Váš neúspěšný známý bude nejspíš opravdový hlupák, nebo aspoň neurotik, který před maturitní komisí strachy omdlel a snaživí kantoři z něj nedostali ani slovo. Pryč jsou časy, kdy se u maturit na nějakou tu chybu z nervozity nehledělo a třídním loserům napovídal ten jindy nejpřísnější matikář. Dnes lehko propadne i šprt.

Straší už i angličtina

Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit.

Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat. Nejvíc vadila jeho poslechová část – nahrávce prý bylo obtížně rozumět, záznam řeči se zdál rychlý jako kulomet a přízvuk mluvčích evokoval široké spektrum národností. Rozlícení studenti podali podnět k prošetření ministerstvu školství s požadavkem nového termínu. O pár dní později se na MŠMT sešla speciální komise, která test, a především inkriminovanou nahrávku, posoudila ještě před tím, než studenti dostali výsledky svých testů. Verdikt nepotěšil: „Všechny úlohy v didaktickém testu z anglického jazyka v podzimním zkušebním období 2018 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z anglického jazyka platného od školního roku 2015/2016. Nahrávky také nevykazují žádné nedostatky,“ stojí v oficiálním vyjádření Cermatu a ministerstva. Žádný mimořádný náhradní termín se nekoná. Kdo neuspěl, může to zkusit znovu až na jaře. (Pokud ovšem za sebou nemá kromě řádného už druhý opravný pokus.)

Pro pořádek připomeňme, že podzimní termíny jsou vysokou propadovostí pověstné. Z větší části v září maturují ti, kteří na jaře neuspěli, případně je zářijový termín prvním možným pokusem pro studenty, které jejich učitelé v předzvěsti špatného výkonu napoprvé k maturitě raději nepustili. Ani poslední jarní termín ale nedopadl nijak slavně. Z matematiky propadlo 22 procent studentů (přičemž další čtvrtina si odnesla čtyřku), z didaktického testu z češtiny deset procent, z angličtiny šest procent. Tedy zase o něco víc propadlíků než v roce 2017. Tehdy ministr školství Robert Plaga poprvé řekl, že je ochotný o podobě státních maturit debatovat. A že se jejich koncepce, jak se čím dál zřetelněji ukazuje, tak trochu vymkla.

K čemu to všechno

Po zavedení jednotné státní maturity se zdálo, že její úspěšné složení bude jen nepodkročitelnou hranicí, stvrzující základní znalosti a dovednosti středoškoláka. Studenti si mohli volit mezi její lehčí a těžší variantou. Když ale rychle pochopili, že potvrzení o zvládnutí té těžší by si mohli tak maximálně zarámovat a pověsit nad postel v pokojíčku, protože dohoda s vysokými školami, které by ji dokázaly akceptovat jako vstupenku na akademickou půdu, se jaksi nezdařila, vybírali si v drtivé většině lehkou verzi. Těžší odpadla a lehká byla hlavně intelektuální veřejností vysmívána, na což Cermat zareagoval s pružností sobě vlastní. Testy ztížil natolik, že je na mnoha učilištích a jejich maturitních nástavbách nezvládá více než padesát procent žáků, do jejichž vzdělání stát investoval. „Neúnosné,“ shodli se víceméně všichni odborníci z oblasti školství. Když ministr Robert Plaga před prázdninami prohlásil, že maturity čeká revize, a vykopl tak záměrně celospolečenskou debatu o tom, jak by měly nově vypadat, objevilo se několik návrhů. Tak například zástupci Asociace ředitelů gymnázií by byli pro návrat ke dvěma úrovním – těžší a lehčí. Vyšší by nebyla jen potvrzením o absolvování úplného středoškolského vzdělání, ale plnila by i další účel – opravňovala by ke vstupu na vysokou školu. Tak, jak se na počátku desátých let předpokládalo. Kdo by ve studiu pokračovat nechtěl, ale maturitu potřebuje třeba proto, že chce pracovat jako mistr, tomu by stačila úroveň nižší a lehčí.

Proti povinné maturitě z matematiky, která by měla být podle původních plánů zavedena v roce 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na ostatních školách, ředitelé gymnázií, zdá se, nejsou. „Testovat by se ale měla spíš základní matematická a finanční gramotnost,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. V souznění s jejími výroky jsou, zdá se, i zástupci učilišť. Od nich ale vzešel ještě jeden návrh – zavést na učebních oborech místo lehčí varianty maturity takzvanou mistrovskou zkoušku.

Co vy na to, pane ministře?

Další podněty se týkají písemné slohové práce z mateřštiny. Její centrální hodnocení je komplikované a studenti se proti verdiktu hodnotitelů často odvolávají. Na rozdíl od zřetelně bodovatelných didaktických testů vyžaduje „měkčí“ přístup. Hranice mezi slohovými útvary jsou ale někdy tenké a podobné je to s posouzením vhodnosti výrazových prostředků. A právě tato dvě kritéria přitom mohou vést k výsledku „neprospěl“, i když má student sloh bez jediné pravopisné chyby, píše svižně a věty na sebe navazují. Stačí se při psaní úvahy trochu odvázat, vtipkovat nebo zároveň vylíčit nějaké ty krásy přírody. Ze slohového útvaru úvaha máte rázem slohový útvar fejeton, nebo nedej bože slohový útvar zvaný líčení. Všechno špatně, na podzim nebo na jaře si to můžete zkusit znovu. Češtináři ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury volají po tom, aby se opravy slohových prací vrátily do kompetence škol.

Robert Plaga o změnách v maturitě nyní jedná s odborníky a žádné oficiální vyjádření zatím nevydal, některé jeho postoje jsou ale z nedávných mediálních výstupů zřejmé. Maturita by podle něj mohla mít dvě úrovně, slohové práce by se daly vrátit do rukou školním hodnotitelům (kteří podle něj celkem správně tu a tam přimhouří oko) a nadšen je myšlenkou takzvaných adaptivních testů, které otestují minimum, ale ukážou i vysokou úroveň znalostí. Ani s chystanou povinnou maturitou z matematiky by to nemuselo být tak horké, jak se původně zdálo. I když ministr možná nepřistoupí k jejímu úplnému zrušení, uvědomuje si, že její plošné zavedení v současné podobě a náročnosti by bylo debaklem českého školství.

Cermat testy ztížil natolik, že je na mnoha školách nezvládá víc než polovina žáků, do jejichž vzdělání stát investoval.

Jak by mohla vypadat nová maturita

* Ministr školství Robert Plaga debatuje o podobě nové maturity s odborníky. Slíbil, že jasno bude mít během podzimu. Zatím se rýsují první změny. * Mluví se o dvouúrovňové maturitě. Lehčí verzi by měli lépe než dosud zvládat i studenti středních odborných škol a učilišť. Těžší verze by mohla nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. * Další variantou jsou takzvané adaptivní testy, pro něž se ministr v médiích několikrát vyslovil.

* Náročnost adaptivního testu se zvyšuje podle předcházejících odpovědí. Je tak možné otestovat minimální i maximální znalosti. * Z matematiky by nemělo propadat tolik studentů. Ministr dokonce řekl, že si umí představit i zrušení povinné maturity z matematiky, jejíž start je plánovaný v roce 2021. * I kdyby povinná matematika v plánu zůstala, bude cílem systém testování nastavit tak, aby uspělo více maturantů.

* Menší změny čekají už studenty maturující v tomto školním roce. Na didaktický test z češtiny budou mít o 10 minut víc času, na psaní slohu dokonce o 20 minut víc. Čas na výběr tématu a čas na psaní se sloučí. Kromě toho bude možné změnit téma v průběhu psaní. * Chybám v testových zadáních má zamezit větší počet odborníků. Dosud byli ve validačních komisích dva, nově budou tři. Cermat plánuje v průběhu zkoušek důsledněji vyhodnocovat všechny podněty o možných chybách.

Zdroj: 25.09. 2018   Lidové noviny   Strana 14   Akademie   Barbora Cihelková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Podle aktuálních statistických údajů nemůže v České republice najít uplatnění v oboru více než 30 % absolventů středního odborného vzdělání. Většina absolventů pak musí hledat uplatnění v jiném oboru, mnohdy jim ale chybí celostátně platný certifikát stvrzující požadované znalosti a dovednosti. S možností řešení přichází Národní ústav pro vzdělávání. Prostřednictvím projektu Národní soustava kvalifikací pomáhá zájemcům získat potřebné celostátně uznávané osvědčení o kvalifikaci. Celý příspěvek

Druhé kolo opravných maturitních zkoušek se blíží. V letošním roce z celkového počtu 73 440 studentů u státní maturitní zkoušky neuspěl téměř každý pátý student. První kolo se nepodařilo 19 816 studentům. Úsilí o získání platného maturitního vysvědčení se ne každému podaří. Neúspěšní maturanti si mohou s využitím Národní soustavy kvalifikací zajistit celostátně uznávané osvědčení o své odborné způsobilosti, které může radikálně zlepšit jejich postavení na trhu práce. Celý příspěvek