Víte, že jako držitel osvědčení o získání profesní kvalifikace můžete zažádat o vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky na střední škole?

Občané České republiky, kteří jsou držiteli osvědčení o získání profesních kvalifikací, mohou požádat jakoukoliv střední školu o vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria na konzervatoři (dále jen „závěrečná zkouška“).

Na základě písemné žádosti zaslané příslušné škole / řediteli školy (a doložení všech osvědčení o získání příslušných profesních kvalifikací skládající úplnou profesní kvalifikaci) pak ředitel školy umožní konání závěrečné zkoušky v jím určeném termínu. 

Závěrečné zkoušky uchazeč koná ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem. 

Po úspěšném vykonání zkoušky uchazeč obdrží standardní doklad o závěrečné zkoušce jako jakýkoliv jiný žák školy.

Zajímavost: Portál www.vzdelavaniaprace.cz vám umožňuje vyhledat si vzdělávací kurz, zkoušku u autorizované osoby i volná pracovní místa.

Více informací:

Prázdniny už sice začaly a děti už pustily školu z hlavy, politici to ale zatím udělat nemohou. Příští týden má vláda dostat na stůl poslanecký návrh na změnu školského zákona z dílny Pirátské strany. Pod dokument, který si bere za cíl radikálně změnit maturitní zkoušky, se podepsali také experti na problematiku školství z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V první řadě chtějí dosáhnout toho, aby studenti, kteří před pár dny dokončili druhý ročník středních škol, za dva roky nemuseli povinně skládat státní maturitu ze tří předmětů – včetně obávané matematiky, jak s tím v tuto chvíli školský zákon počítá. „Jedná se o reakci na současný stav. Letos si matematiku vybralo v jarním termínu 14 700 maturantů, neuspělo jich 3 290. Od roku 2022 má být povinná prakticky pro všechny obory maturita z matematiky i cizího jazyka. Dá se předpokládat, že kolem 20 tisíc žáků skončí neúspěšně, a tomu bychom chtěli předejít,“ říká pirátský poslanec Lukáš Bartoň. Letos na jaře se k maturitě přihlásilo necelých 70 tisíc žáků středních škol.

Maturita jen pro vysokou

Pirátům ale nejde jen o povinnou matematiku, která slibuje ještě rozšířit již nyní úctyhodné řady maturitních propadlíků. V tuto chvíli mají totiž maturanti tři pokusy, pokud se jim zkoušku ani na potřetí nepodaří složit, mohou studium celé zopakovat, nebo vstoupit na pracovní trh s tím, že si mohou do životopisu napsat pouze ukončené základní vzdělání. Jen pro představu – v loni na jaře v některé části maturitní zkoušky neuspělo 28,8 procenta žáků. Zatímco na gymnáziích je neúspěšných minimum, na maturitních učňovských oborech je to každý druhý.
„Chceme, aby tito žáci, kteří dokončili školu, měli ukončené středoškolské vzdělání. Na tom, že pro vstup na vysokou školu je třeba mít maturitu, se nic nemění,“ říká pirátská poslankyně Olga Richterová s tím, že problém s matematikou zavedením povinné zkoušky řešit jednoduše nelze.

Plaga: Neřiďme se jen čísly

„Návrh Pirátů vnímám jako další příspěvek k debatě o podobě a obsahu povinné maturitní zkoušky z matematiky, kterou jsme na ministerstvu už otevřeli. Nechci ale, abychom se rozhodovali jen podle čísel úspěšnosti této zkoušky,“ říká ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministr nevylučuje ani to, že by do budoucna mohlo ukončování studia na střední škole vypadat úplně jinak než nyní. Jak? To by podle něj mělo vyplynout z debaty, která se ve školství nyní vede.
Ministerstvo počítá, že svou představu úpravy maturit předloží vládě, to Plaga sliboval už na jaře. Jenže podle informací z úřadu přišla celá řada připomínek a to vše přibrzdilo. „Novela je připravena, předpokládáme, že bude předložena v následujících týdnech,“ slibovala už na začátku června mluvčí úřadu Aneta Lednová. Na rozdíl od pirátského návrhu ale ještě na vládu oficiálně nedoputovala.

Návrat hodnocení do škol

Pirát Lukáš Bartoň před časem připustil, že je k přípravě vlastní novely přimělo právě dlouhé čekání na to, až diskusi kolem maturit otevře samo ministerstvo. Na řadě změn se s Plagou shodne. Tak například si oba přejí, aby se hodnocení maturitních písemných prací a ústních zkoušek opět vrátilo do kompetence škol. Tím by se státní maturita v praxi omezila pouze na testy.

Scénáře, o kterých bude jednat Sněmovna

  • Jak je to v zákoně dnes: Státní maturitu ze tří předmětů (včetně matematiky) mají skládat studenti gymnázií a lyceí od roku 2021, ostatní obory s několika výjimkami od roku 2022.
  • Ministerský návrh: Povinná matematika má být pro všechny od roku 2022. Státní maturita se má omezit na testy, písemná a ústní část zkoušky se má vrátit na školy.
  • Poslanecká novela: Povinnou zkoušku ze tří předmětů odmítá. Maturita by se omezila na testy, jak to chce i ministerstvo. Ukončené středoškolské vzdělání by měli všichni, kdo úspěšně dokončili školu, i když státní maturitu neudělali, nemohli by se ale hlásit na vysokou.

Radka Hrdinová, reportérka MF DNES

Zdroj: 02. 07. 2019   Mladá fronta DNES   Strana 3   Z domova

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

1. místopředsedkyně studentské unie Elznicová také tvrdí, že není v pořádku, když celé středoškolské studium podléhá maturitě

Čeští studenti začínají diskutovat s řediteli, zřizovateli škol, ministrem školství. Své chtějí říct k tomu, co se budou učit a kdo jim bude vědomosti předávat. „Studentských samospráv by mělo být více na odborných školách, ale i učilištích,“ říká Veronika Elznicová, osmnáctiletá studentka osmiletého gymnázia a 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.

* LN Jak hodnotíte školní rok, který právě skončil?

Problémy, které má české školství řadu let, se jen stupňují. A my, studenti, se s tím musíme potýkat každý den.

* LN Které konkrétně myslíte?

Studenti se cítí být demotivovaní. Potvrdilo to i nedávné šetření nadačního fondu EDUzměna. Přes 30 procent studentů nechodí do školy rádo. Nevidí smysl v tom, co se ve výuce dozvědí, a necítí se ve škole dobře, jednoduše je to tam nebaví.

* LN Vy se také přemlouváte, abyste do školy ráno vstala?

Nemám zkrátka pocit, že dostávám dostatečný prostor na věci, které bych se chtěla naučit. Proto se je někdy raději učím sama.

* LN Studujete osmileté gymnázium. Vybrala jste si dobrý typ školy vzhledem k tomu, co říkáte?

Vybrala. Školy ale obecně nemají dostatečný prostor pro volitelnost. Je sice možné zapsat se do seminářů či povinně volitelných předmětů, ale těch je málo a dostupné jsou až ve vyšších ročnících.

* LN Poslední dobou se také čím dál více skloňuje, že je nemalý podíl učitelů před vyhořením. Narážíte na takové kantory?

Rozhodně. Je to zásadní problém. Studenty nebaví to, co se učí v hodinách, protože je vede kantor, kterému jeho práce už nedává smysl. A zároveň neexistuje žádná iniciativa, jež by se takové praxi snažila zabránit. Všímáme si také, že populace učitelů stárne. Vždyť průměrný věk učitelů je kolem 46 let. Poměrná velká část těch, kdo jdou studovat pedagogickou fakultu, po absolvování učit nezačne a další část po prvních letech v profesi zase končí a přesouvá se do profese jiné.

* LN Když se učitelům přidají peníze, vyřeší to jejich vyhořelost?

Není to jediná věc, která přístup učitelů změní. Společnost si na základě tohoto nezačne hned více myslet, že být učitelem je záslužná profese. Toto povolání nezačne mít takovou prestiž, jakou má v zahraničí. Vyšší plat je ale samozřejmě dobrý základ pro změnu. Především je potřeba, aby měli učitelé podporu od vedení školy, zřizovatele a svých kolegů, ať už mluvíme o podpoře čistě psychické, nebo takové, která bude pomáhat učitelům v prohlubování jejich dovedností.

* LN Hnutí Starostové navrhuje, aby učitelé po deseti letech praxe měli nárok na roční studijní volno. To by podle vás mohlo pomoci?

Myslím si, že nemalý podíl lidí si vybere tuto profesi s představou, že bude mít v létě dva měsíce prázdnin. I když během prázdnin učitelé nějaké volno mají, během školního roku zase nemají prakticky čas na nic jiného. To znamená, že by jim toto roční volno od každodenního zápřahu jistě pomohlo nadechnout se.

* LN Podle některých odborníků nezažívají čeští žáci ve škole úspěch. Souhlasíte s tím?

Během hodin se jede hodně na výkon. A spíš dostávají tresty než odměny. Přímo to souvisí se způsobem známkování. Když například student udělá domácí úkol, je to samozřejmost. Když neudělá, dostane pětku. A fakt, že nás systém známkování je velmi strohý, je demotivující.

* LN Upřednostnila byste slovní hodnocení? Ve školském prostředí nepanuje shoda, zda si s ním vzdělávací instituce umí poradit…

Školy na slovní hodnocení podle nás nejsou v tuto chvíli připraveny. Většina učitelů neví, jak ho objektivně napsat tak, aby k něčemu bylo studentovi, ale i dalším vyučujícím. Navíc učí v několika třídách, nemají kapacity na to vytvářet tolik slovních hodnocení. Užitečnější by bylo, kdyby hned v hodinách probíhala okamžitá zpětná vazba učitelů směrem ke studentům.

* LN O studentech je v posledních týdnech slyšet hlavně v souvislosti s klimatickými stávkami. Podle některých kritiků se ale chtějí jen „ulejt“ ze školy a o ochranu planety jim nejde. Jak hodnotíte tuto aktivitu?

Není tak časté, aby se takové množství studentů spojilo pro jednu věc. Iniciativu v této podobě podporujeme. Není jenom o stávkování. Studenti zároveň přemýšlejí, co by se skutečně dalo změnit. Díky stávkám se začala ekologie a ochrana klimatu řešit více i při výuce. Mají tedy dopad. A to nemluvě o studentech, kteří za organizací Fridays for Future přímo stojí. Prací v takové organizaci se naučí pravděpodobně o dost více dovedností, než by se naučili během vyučování.

* LN Berou učitelé Českou středoškolskou unii, ve které jste nově místopředsedkyní, vážně?

Část učitelů ano, s těmi pak také často spolupracujeme – je to například Učitelská platforma, se kterou sdílíme naše hodnoty.

* LN Slyšeli jste někdy z úst učitelů větu: Vy se máte učit, ne nám mluvit do práce?

Slýcháme to dost často. Snažíme se jim vysvětlit, o co nám jde. Dost často si berou věci, na které upozorňujeme, osobně. Ale i to je známka toho, že někdo naše slova vnímá.

* LN Nedávno měla Česká středoškolská unie celorepublikový sněm. Shodli jste se během něj, že chcete rozšiřovat řady a být více slyšet. Jak to uděláte?

Náš poslední sněm se zabýval revizemi rámcových vzdělávacích programů, na které se chceme určitě zaměřit. Vidíme šanci trochu ovlivnit, co se v hodinách učí. Pak by se konečně mohl změnit přístup studentů k vzdělávání. Bavilo by je se učit. Chceme ale také, aby na škole dobře fungovaly studentské samosprávy, zejména na středních odborných školách a učilištích. Těch je stále velmi málo. Aktuálně se ale velmi zabýváme tím, čeho se studenti bojí nejvíce – zavedení povinné maturity z matematiky.

* LN Máte skutečně z matematiky až takový strach?

Já z ní ještě maturovat nebudu. Chápu ovšem studenty, proč se tohoto kroku tolik obávají. Když vidíme, kolik těch, kdo si maturitu z matematiky vybrali dobrovolně, při zkoušce propadlo. Jsou studenti, kteří se v tomto předmětu ukazují jako méně nadaní, jiní více. Neříkáme, že matematika není důležitá. Vzhledem k tomu, jak se v současnosti vyučuje, je pro méně nadané studenty maturita z matematiky velmi stresující. Nemluvím ani o chybě v maturitním zadání, která se letos objevila. Chyba je ale leckdy i v tom, jak jsou otázky formulovány.

* LN Hodiny matematiky nepřijdou studentům dost kvalitní?

Nemáme tolik učitelů, kteří nám matematiku vysvětlí tak, abychom ji skutečně pochopili.

* LN Chodí to v hodinách tak, že se učitelé věnují těm studentům, kteří chtějí z tohoto předmětu maturovat, a vám „ujíždí vlak“?

To není problém jenom hodin matematiky. Celé středoškolské studium se nese v duchu maturity. Celé čtyři roky se připravujeme hlavně na tuto zkoušku. Otázku po otázce. Místo toho, abychom si skutečně osvojili ten daný obor a věnovali se něčemu, co v praxi a v životě využijeme.

* LN Pokud by skutečně byla maturita z matematiky povinná, odkdy nejdříve by to bylo rozumné?

Kdyby se podařilo od příštího roku radikálně změnit výuku matematiky, mohli by prváci teoreticky za čtyři roky z matematiky maturovat. Dokud se nezmění způsob a obsah vyučování v tomto předmětu, nemůže se zavést ani povinná zkouška.

* LN Vadí vám celkově státní maturita?

Jak už jsem říkala, není v pořádku, že státní maturitě podléhá celé studium. Na druhou stranu je potřeba regulovat, aby každá škola hodnotila studenty během maturity spravedlivě. Také si ale myslíme, že nemá státní maturita vypovídající hodnotu, jakou by si možná stát přál. Stejné testy píší studenti odborných škol a gymnazisté, kteří se zaměřují během studia hlavně na teorii.

* LN Vy jste humanitně zaměřená. Z kterých předmětů se chystáte za rok maturovat?

Maturovat chci z cizích jazyků a základů společenských věd. I v těchto předmětech narážíme na různou kvalitu učitelů. Některé to vyloženě nebaví a učí pořád to samé dokola. A hlavně teorii. Jiní látku přizpůsobují tomu, jak se vyvíjí společenská témata. Podrobněji se věnují tématům, která studenty v dané třídě více zajímají. Mluvíme často o tom, že by se základy společenských věd měly učit více. Teď nemají dostatečnou hodinovou dotaci.

* LN V poslední době se řešila výuka moderních dějin. Ani čtvrťáci v těchto kapitolách často neexcelují…

Od studentů zaznívá velká nespokojenost, že se ve škole nedozvídají nic o moderních dějinách. Problém je ale v tom, že se do moderních dějin učitelům moc nechce. Obávají se, že je budou podávat zaujatě. Proto se podrobněji věnují pravěku, starověku. To se nedotknou ničeho a nikoho, kdo by je napadl pro neobjektivitu.

* LN Jaká byla vaše motivace zapojit se do této studentské aktivity?

Byla jsem členkou naší školní samosprávy. A díky tomu jsem si všimla, že je okolo mě dost lidí, kteří mají problém, ale nevědí, jak si s ním poradit a na koho se obrátit.

* LN Za nás se říkalo školní parlament. Je to špatný název?

Na každé škole je to jinak. Někde mají studentské parlamenty, jiné školní parlamenty, sněmy. Záleží třeba, jak jsou do nich voleni zástupci, ale ve výsledku mají podobnou úlohu.

* LN Jak se skutečně projevuje činnost školních parlamentů?

Na některých školách jsou samosprávy dost aktivní. Nejen že pořádají zajímavé akce pro své spolužáky, ale zapojují se do změn ve výuce, komunikují dokonce i se zřizovateli. Stále to ale není na úrovni, na které bychom si přáli. Vázne komunikace jak s učiteli, tak se studenty, kteří tomu stále nedůvěřují. Nejaktivnější samosprávy jsou stále na gymnáziích. Začínají se probouzet i na středních odborných školách, ale na učilištích téměř vůbec nejsou. Pokud ano, nařídil ji založit většinou ředitel. Ten samosprávu svolá jednou za čtyři měsíce, řekne učňům, co je nového a zas se rozejdou. Naším cílem je teď právě takový model změnit a vybídnout studenty, aby se nebáli ve svých školách hlasitěji ozvat.

Veronika Elznicová
– Narodila se 14. září 2000.
– Studuje sedmým rokem na víceletém Dvořákově gymnáziu a Střední odborné škole ekonomické v Kralupech nad Vltavou.
– V květnu letošního roku se stala první místopředsedkyní České středoškolské unie.

Zdroj: 29. 06. 2019    Lidové noviny    Strana 9    Rozhovor   Michaela Těšínská

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Na konci dubna vláda schválila Národní program reforem, který má zajistit prosperitu země na další léta. Ve skutečnosti v dokumentu stát poprvé naplno přiznal, že v oblasti vzdělávání má problém, se kterým si zatím vůbec neví rady. V české společnosti, jež vždy měla v Evropě jednu z nejlepších dostudovaností škol, radikálně vzrůstá předčasné ukončování studia. Závazným cílem státu je držet podíl osob ve věku 18 až 24 let, které dosáhly základního vzdělání, ale pak vypadly ze školského systému, pod pěti a půl procenty. To se celkem bez problémů dařilo do roku 2014, od té doby ale křivka prudce roste.
„V roce 2015 hodnota přesáhla šest procent a v roce 2017 dosáhla hodnoty 6,7 procenta,“ přiznává studie.

Předčasně ukončené vzdělávání má negativní ekonomický i sociální vliv na jedince i společnost

Předčasné ukončování vzdělávání vyjádřené právě podílem „základoškoláků“, kteří si dál už nezvýší vzdělání, má v Česku tak úplně opačný trend, než je tomu v drtivé většině ostatních zemí EU. V těch dochází k poklesu či stagnaci míry odchodů ze vzdělávání, v Česku v posledních letech k jejímu setrvalému nárůstu. „Tento trend, který s sebou nese jednoznačně negativní ekonomický dopad pro všechny strany, je navíc silně regionálně specifický: Ústecký a Karlovarský kraj dosahují podílu 14,5 procenta, zatímco například Vysočina a Jihomoravský kraj mají míru předčasných odchodů nižší než tři procenta,“ varuje reformní plán.

Nedosažení cíle ve vzdělávání není jen špatné pro jednotlivce, ale tratí na tom celá společnost. Sociálně i ekonomicky. Hůře vzdělaný člověk má nižší mzdu, odvede méně na daních a pojištění, snáze spadne do dlouhodobé nezaměstnanosti a ze sociální sítě může více vyčerpat na dávkách.
Vypadávání ze vzdělávacího procesu dokonce proniklo ve velkém už do základoškolského vzdělávání. Významným fenoménem je ukončování povinné školní docházky dříve než v 9. ročníku základní školy. Podíl žáků, kteří v základní škole nedošli ani do osmého ročníku, natož devátého, na počtu všech žáků, kteří předčasně ukončili školní docházku, za poslední čtyři školní roky vzrostl. Ze 17,2 procenta (658 žáků) v roce 2014 jsme se dostali na 19,4 procenta (780 žáků) v roce 2017.

Neúspěch na základce má přitom velký vliv na ambice žáků v dalším vzdělávání. V Česku je navíc rozšířená nechuť ke škole ve srovnání s vyspělými zeměmi. Podle OECD třetina žáků do škol chodí nerada, polovina rodičů není spokojena s jejich stavem. Lepší vzdělávání než rodiče nakonec získá jen kolem 20 procent dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v OECD.

Strach z maturity

Systémově velkou změnou v poslední době bylo zavedení státní maturity. Ta byla a je politiky velebena jako nástroj standardizace ve velmi rozrůzněném českém vzdělávání. Na druhou stranu má i své náklady a nikdo příliš nemyslí na to, co s vyhozenými studenty, kteří obdrželi za erární prostředky znalosti, ale závěrečnou zkoušku nakonec nezvládli. Kolem čtyř procent středoškoláků neuspělo v minulých letech ani u třetího pokusu státní maturity. Od roku 2011, kdy začaly fungovat, do loňska se podíl neúspěšných každý rok mírně zvyšoval. Celkem tak z maturitních oborů odešlo za osm let bez řádně ukončeného vzdělání téměř 24 tisíc lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. To je ročně asi tři tisíce studentů bez dokončeného vzdělání.

Debata o maturitách, jejich zpřísnění, případně zavedení povinné maturity z matematiky, je v Česku už roky v plném proudu. Nyní se ale přidává další prvek, který může studium studentům notně znechutit. Kraje, tedy zřizovatelé středních škol, mají rozhodovat o tom, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do
nich přijmou. Doteď o tom rozhodovali výhradně ředitelé škol. Předpokládaný počet přijatých uchazečů by tak školám musely schvalovat kraje. Ministr školství Robert Plaga se tomu bránil, ale nakonec podlehl.

Lze předpokládat, že kraje budou logicky prosazovat obory, u nichž se nedostává absolventů. Jinými slovy ty, které se mezi studenty těší nejmenší popularitě, což se může projevit v podobě dalšího růstu předčasně ukončovaného studia.

Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce

Uniklé miliardy Vládní Agentura pro sociální začleňování minulý rok vypracovala studii Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce, kde se pokusila dopočítat náklady na exodus studentů ze vzdělávacího systému. A to přes projektované celoživotní příjmy a případné dodatečné náklady sociálního systému.

„V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 zhruba o 13 milionů korun ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů,“ počítá autor studie Roman Matoušek.

Takové rozdíly lze dopočítat i přesto, že poctivý student ve škole stráví delší čas a začne si i později vydělávat. Ale pak má výrazně vyšší příjem a menší pravděpodobnost nezaměstnanosti. Bez překvapení je nejhorší situace ve vyloučených lokalitách. „Ze vzdělávání tam předčasně odcházejí zhruba dvě třetiny žáků. Systémová opatření na zabránění předčasným odchodům by při počtu 1500 žáků z lokalit v jednom populačním ročník znamenala pro veřejné rozpočty možné zlepšení bilance do roku 2067 v rozmezí 1,78 miliardy v nízké variantě – snížení předčasných odchodů o 10 procent – až po 16,5 miliardy ve vysoké variantě, která počítá se srovnáním dosaženého vzdělání žáků z lokalit s aktuálním celostátním průměrem,“ projektuje Matoušek.

Celkově by tak větší tlak na dokončování sekundárního vzdělávání mohl státu přinést během několika let desítky až stovky miliard. Tendence je však podle statistik nyní přesně opačná. Místo maturity alespoň výuční list Soudě dle nového plánu reforem si ale politici problém nedostudovaných už uvědomují. Zatímco až dosud především oslavovali každou další tisícovku studentů, která neprošla u státní maturity, nyní už také řeší, zda je opravdu efektivní investovat nejprve do vzdělávání žáka a nakonec ho bez kvalifikace nechat padnout do nezaměstnanosti a drahé sociální sítě.

Reforma vzdělávacích programů

Jedním z řešení by mělo být podle navržených reforem zavedení kombinovaných vzdělávacích programů: „Kromě maturity by umožňovaly studentům získat rovněž i výuční list, což by znamenalo získání kvalifikace i v případě neúspěchu u maturitní zkoušky.“ Nově by tak na vybraných středních školách měl student ve třetím
ročníku získat výuční list, ve čtvrtém se pokusit o maturitu. I když ji nesloží, bude mít alespoň výuční razítko o kvalifikaci, kterou během několika let za státní peníze získal.

*Nedostudovat je pro všechny drahé Ffinanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání

ZDROJ: EUROSTAT, LABOUR FORCE SURVEY

ZDROJ: SLDB 2011 Lepší vzdělání než rodiče získá kolem 20 procent dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v OECD.

Zdroj: 23. 05. 2019  Ekonom  Strana 30  Další témata – Vzdělávání   David Klimeš

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

V současné době se státní maturity v podstatě točí kolem Centra pro zjišťování výsledků (Cermat), které připravuje a hodnotí testy. Avšak za pár let to možná bude jinak. Ministr školství Robert Plaga (ANO) usiluje o to, aby slohy znovu hodnotily školy – tak jako do roku 2017. Plánovaná změna státních maturit vyvolala spor mezi češtináři. Učitelé jsou vesměs ze stálých změn a chaosu ve školství rozladěni.

Pokud ministr změny prosadí, žáci už by si u maturitní zkoušky z češtiny nevybírali z několika stejných témat, která vymýšlí stát. Zadání by připravovaly a hodnotily samy školy. Cermatu by v rámci maturit zbylo pouze hodnocení didaktických testů.

Učitelé češtiny však nejsou v názoru na chystanou změnu, která má nastat na jaře 2021, jednotní.
Například Společnost učitelů českého jazyka ji vítá. „Studenti v pracích Cermatu nacvičují umělé útvary týkající se neexistujících událostí, učí se trefovat do formy a obsah přitom ztrácí na důležitosti,“ sdělila mluvčí společnosti Veronika Valíková.

Oproti tomu Asociace češtinářů se domnívá, že školní hodnocení může vést k protekci. „V letech, kdy byly slohy opravovány na školách, bylo běžné, že i na místech, kde velká část maturantů nezvládla didaktický test, v písemné části uspěli,“ uvedli češtináři na debatě, kterou pořádala vzdělávací organizace EDUin.
„Může se stát, že učitel bude chtít, aby žák, kterého zná několik let, prospěl, a změkčí hodnocení. A to se mi nelíbí,“ podotkl ředitel Pražského humanitního gymnázia a zároveň češtinář Rostislav Konopa.
Podle ministerstva školství se ale převedením slohových prací na školy posílí vztah mezi žákem a učitelem. „Docílit se má toho, že učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení,“ píše se v návrhu ministerstva. „V případě slohových prací celý proces státní maturity prodlužoval období nejistoty. Navíc si
nemyslím, že bychom centrálním hodnocením dosáhli objektivnějších výsledků,“ uvedl ministr Plaga.

Za dva roky povinná maturita z matematiky?

Novela školského zákona, kterou Plaga připravil, počítá i se zavedením povinné maturity z matematiky ve školním roce 2021/2022. Letos středoškoláci skládají státní maturitu povinně z českého jazyka a k němu si volí mezi matematikou a cizím jazykem. Za tři roky už budou povinně maturovat ze všech tří těchto předmětů.
Z matematiky přitom loni propadlo 22,3 procenta žáků.
To, že z ní žáci budou muset maturovat povinně, by se mohlo odrazit na celkovém počtu neúspěšných maturantů, který už nyní meziročně roste. Loni na jaře jich neuspělo 25,3 procenta. To je o necelý procentní bod více než předchozí rok.
Neúspěšnost roste od roku 2011, kdy byly spuštěny státní maturity (výjimkou byl rok 2013).

Při zavedení tří povinných zkoušek se podle ředitelky Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Michaely Kleňhové dá logicky předpokládat, že podíl neúspěšných u maturity vzroste: „Nemusí to ale nutně být pouze kvůli matematice, svoji roli bude hrát i cizí jazyk,“ míní.
„Strašák studijní neúspěšnosti u maturit tady samozřejmě je, ale matematika je důležitá, a pokud bude dobře nastavená, tak může studenty i bavit a mohou se na maturitu lépe připravovat,“ říká Plaga. Ministerský návrh nyní čeká na vypořádání připomínek, podle Plagy by to mělo být do tří týdnů. Potom bude návrh ministra
schvalovat vláda a poslanci.

Nespokojení učitelé zvažují vyhlášení stávky

Podle Pedagogické komory neustálé změny, neřešené problémy a chaos v českém školství přiměly učitele nejdříve k akci Den učitelů v černé a poté k vyhlášení kampaně Školy zůstávají v černé, která probíhala v průběhu celého dubna. Jelikož akce neprobudily představitele státu k řešení nejpalčivějších problémů, zvažuje komora na květen vyhlášení stávkové pohotovosti.
Profesní hnutí v dubnu napsalo také otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který podepsaly bezmála čtyři tisíce pedagogů.

Zdroj: 06. 05. 2019    E15    Strana 17    Speciál    Alena Adámková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Vlivní poslanci jsou proti zákonu, který ji zavádí. Bojí se velkého počtu propadlých

PRAHA – Když poslanci před třemi lety hlasovali o tom, zda má být maturita z matematiky povinná, ve Sněmovně se o tom diskutovalo měsíce. Zákon nakonec prošel. Jen taktak. V roce 2021 tak má mít povinná matematika premiéru na lyceích a gymnáziích, o rok později pak na středních odborných školách.
Jenže povinná maturita z matematiky není „strašákem“ jen ve školních, ale i v poslaneckých lavicích. Významná část vlivných politiků ve Sněmovně by povinnou maturitu z matematiky nejraději odložila. Školství na ni podle jejich názoru není připraveno.

Jsou mezi nimi i „těžké váhy“ jako exministr školství a předseda ODS Petr Fiala nebo nový šéf KDU-ČSL Marek Výborný. „Já jsem dlouhodobě pro mnohem pozdější termín zavedení takovéto maturity. Vždy jsem říkal i v těch debatách, že nejde řešit problémy ve školství tak, že se zpřísní nebo zavede nějaká závěrečná zkouška. Nejprve se musí upravit samo vzdělávání. A jestliže jsou školy, které mají opakovaně obrovský neúspěch studentů u maturity z matematiky i ve chvíli, kdy matematika je volitelná, tak je to vážný signál,“ řekl MF DNES Fiala.

Podle exministryně Kateřiny Valachové z ČSSD, která povinnou matematiku prosadila, ministerstvo nestíhá zavádět opatření, která měla její start předcházet. Úvahy o odkladu za rok 2022 však považuje za předčasné. „Nedovedu si představit, že se to nestihne,“ říká.
Samozřejmě, že i opačný názor má vlivné zastánce. Předseda školského výboru ve Sněmovně Václav Klaus mladší je pevně pro co nejrychlejší zavedení zkoušky.

Jeden termín pro všechny je fér

Samo ministerstvo školství chce prozatím „kosmetickou úpravu“ a povinnou maturitu z matematiky pro gymnázia a lycea odsunout z roku 2021 na rok 2022, tak aby startovala pro všechny stejně. „Zdá se mi to fér,“ říká ministr školství Robert Plaga (ANO). „Nedochází k žádné ideové změně. Pořád se počítá s maturitou ze tří
předmětů, to znamená i s povinnou maturitou z matematiky. Pokud projde náš návrh, nastane to pro všechny v jeden termín,“ dodává ministr školství.

Návrh na změnu zákona je nyní v připomínkovém řízení a podporují jej i ti poslanci, podle kterých všichni maturanti zkoušku z matematiky skládat mají. Jenže značná část politiků by raději viděla podstatně delší odklad. MF DNES oslovila 30 poslanců ze dvou set – školské experty politických stran zastoupených ve Sněmovně prakticky všechny. Čtrnáct bylo pro odklad, jedenáct pro co nejrychlejší spuštění povinné maturity z matematiky, zbytek neměl jasný názor.

Oba tábory jsou zhruba stejně velké, ale odklad ještě za rok 2022 podporuje hlavně opozice. Že je za současné situace zavedení povinné maturity z matematiky chybou, si myslí třeba Piráti včetně jejich předsedy Bartoše. Nejradikálněji pro byli v odpovědích na anketní otázku naopak oslovení komunisté.

Jak velkým strašákem je v současnosti maturitní test z matematiky, dobře ukazují statistiky. Státní maturitu v současnosti tvoří zkouška ze dvou předmětů – povinně všichni maturují z českého jazyka, druhý předmět si volí. Vybírají si právě mezi matematikou a cizím jazykem.

Zájem o počítání klesá

Zájem maturovat z matematiky každým rokem klesá. Při premiéře státní maturity v roce 2012 si ji vybralo 43,9 procenta studentů. Letos bude z matematiky maturovat jen 21,4 procent přihlášených. Počet těch, kdo u maturitního testu z matematiky napoprvé propadnou, se opakovaně pohybuje okolo 20 procent (především na odborných školách a učilištích).

U maturity z angličtiny, kterou si volí naprostá většina těch, kdo skládají zkoušku z cizího jazyka, vloni na jaře neuspělo 6,2 procenta dětí.
O tom, že po zavedení maturitní zkoušky ze tří předmětů propadlíků přibude, nikdo nepochybuje. Více jich neuspěje nejen v testu z matematiky, ale i ve zkoušce z cizích jazyků.
Kolika mladých lidí by se to týkalo, je obtížné odhadnout. „Svého času i Jiří Zíka (vloni odvolaný ředitel CERMAT – instituce, která maturity připravuje, pozn. red.) tvrdil, že to v prvním kole může být až polovina a na některých školách prakticky všichni maturující, především u nástaveb. Pokud se nebude nějak hýbat s hodnocením, myslím si, že by se počet neúspěšných u maturity měl pohybovat mezi 30 a 40 procenty,“ varuje expert Tomáš Feřtek z centra EDUin, které se věnuje problematice vzdělávání.

Ministr školství Robert Plaga tento týden v rozhovoru pro MF DNES připustil, že by se do roku 2022 také mohla změnit podoba testů z matematiky. Po současné ředitelce CERMAT Michaele Kleňhové chce, aby připravila testy, které budou více stavět na aplikované matematice.

21,4% maturantů letos dalo matematice přednost před cizím jazykem.
43,9% maturantů si matiku vybralo v roce 2012, kdy se státní maturity konaly poprvé.

Zdroj: 13. 04. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 1    Titulní strana    Radka Hrdinová, Jakub Pokorný

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Poměrně dost novinek v oblasti vzdělávání přináší i letošní rok. Například učitelům od nového roku vzrostly tarifní platy, opět přicházejí změny v systému státních maturit, znovu se jedná o změnách v principech inkluze a podobně.

Státní maturita by se měla omezit pouze na didaktické testy. Počítá s tím návrh ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který úřad v současné době poslal do připomínkového mezirezortního řízení. Nyní práce centrálně opravují hodnotitelé organizace CERMAT. „Uvažuje se o tom, že společná část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury i z cizího jazyka bude obsahovat pouze didaktický test. Zodpovědnost za ústní zkoušku a písemnou práci by měla být převedena do kompetence jednotlivých škol a realizována v rámci profilové části maturitní zkoušky,“ upřesnila tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že k úpravě by mělo dojít od školního roku 2021/2022.

V materiálu ministerstva se zároveň uvádí, že v roce 2021 budou pro všechny obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou bez rozdílu povinné pouze dvě zkoušky (český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika). Ministr školství Robert Plaga (ANO) tak naplňuje svůj plán sjednotit termín účinnosti tří povinných maturitních zkoušek (český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika) pro všechny středoškolské obory (s výjimkou uměleckých, zdravotních a sociálních) na školní rok 2021/2022, reálně tedy na duben 2022. Podle stávající podoby platné maturitní legislativy je totiž určeno, že tři povinné zkoušky ve společné části budou mít od
roku 2020/2021 žáci gymnázií a lyceí.
K Plagovu návrhu se musejí dotčené instituce vyjádřit do konce března.

Cut-off score nebude ani obědy zdarma

Ostrá diskuze z počátku roku, o stanovení minima bodů pro přijetí na maturitní obory středních škol, které se snaží prosadit Asociace krajů ČR, byla ukončena. Ministr školství Robert Plaga tuto věc dlouhodobě odmítal a na svém posledním jednání ji odmítli také zástupci krajů s tím, že se budou společně s ministerstvem snažit nalézt jiné a vhodnější řešení. „Stojím si za názorem, že cut-off score není správný nástroj. Mám pro to řadu důvodů podložených fakty.

Správnou cestou je odhadnout studijní předpoklady každého žáka už v průběhu základní školní docházky. Jestli to bude pravidelné plošné testování v 5. a 9. ročnících, nebo průběžné testování, to musí být součástí další debaty. Důležitým prvkem je kariérní poradenství na každé škole, které pomůže rodičům vybrat pro dítě ten správný směr. Musíme jít cestou zjišťování potenciálu každého žáka,“ řekl ministr Plaga.

Plošně zavedeny nebudou ani školní obědy zdarma, které chtěli sociální demokraté i premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda později rozhodla, že obědy zdarma budou i nadále pouze pro děti z chudých rodin. ČSSD a hnutí ANO se dohodly, že pro rok 2020 ztrojnásobí částku v dotačním programu ministerstva školství na obědy
zdarma pro děti z chudých rodin až na 100 milionů korun. Na bezplatné školní stravování by tak nově mělo dosáhnout až 25 tisíc potřebných dětí namísto současných osm tisíc.

Inkluze bude zmírněna

Od března měla začít platit novela vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách, ve které ministerstvo navrhlo mimo jiné snížení povoleného počtu asistentů ve třídě ze tří na jednoho.

„Záměrem je také důraz na kvalitu poskytovaného vzdělávání – finanční podpora by měla cílit na působení speciálního pedagoga, který je odborníkem v oblasti speciálně pedagogického působení při vzdělávání žáka. Chceme vytvořit podmínky ke skutečnému zapojení žáka do skupiny, třídy při zajištění odborného speciálně pedagogického vedení,“ sdělila nám mluvčí MŠMT Lednová.

V průběhu letoška by měla z vyhlášky také zmizet formulace, že se všechny děti mají přednostně vzdělávat v běžných školách – usnadňuje se tak možnost volby rodičů mezi „normální“ a speciální školou. Zároveň je v plánu umožnit, aby se ve speciálních školách vzdělávaly děti s více hendikepy. V menších obcích by pak pro taková zařízení bylo jednodušší vzhledem k počtu žáků existovat. Pomocí 160 milionů korun se bude řešit přeplněnost školských poradenských zařízení. Ta právě žákům připisují podpůrná opatření. Od spuštění inkluze se jim ale nedařilo složitou administrativu stíhat. Budou proto navýšeny kapacity.

Vyhlášku ale kritizují některá ministerstva a neziskové organizace, podle kterých znamená odklon od principů inkluze a část vyhlášky i odporuje mezinárodním úmluvám. Ministerstvo školství proto zatím přípravu novely vyhlášky nedokončilo a o možných změnách ještě jedná. Po vypořádání připomínek bude vyhláška projednávána ještě v Legislativní radě vlády.

Novela zákona o pedagogických pracovnících

Má pomoci především ředitelům a má kromě jiného umožnit, aby všeobecně vzdělávací předměty (typicky např. matematiku, fyziku, dějepis, český jazyk…) na 2. stupni ZŠ a na SŠ mohli vyučovat i absolventi jakéhokoli magisterského studijního programu a aby neučitelé – tedy odborníci z praxe – mohli rovnou nastoupit na plný úvazek, a to v případě, že jejich praxe v oboru – alespoň pětiletá – odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Tito učitelé – a to platí pro obě skupiny – budou mít tři roky na to, aby získali takzvanou učitelskou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky).

Přípravné třídy

Poslaneckou novelou školského zákona (zákon č. 46/2019 Sb.) je umožněno od září 2019 zařadit do přípravné třídy děti s odkladem povinné školní docházky a také nově (resp. jde o návrat k původnímu stavu) děti pětileté.

Podpora společensky potřebných oborů

Budou navýšeny výdaje na řešení společenských priorit, konkrétně na navýšení počtu studentů lékařských fakult a navýšení výdajů na zlepšení podmínek akademických pracovníků na pedagogických fakultách. Rozpočet na lékařské fakulty bude od roku 2019 každoročně po dobu jedenácti let navyšován o 500 až 700 milionů korun.
Celkově se jedná o částku 6,8 miliardy korun. Od akademického roku 2019/2020 se také předpokládá nárůst počtu přijímaných studentů do studijního programu všeobecné lékařství, a to až o 15 procent.

Příprava na reformu financování

Od roku 2020 začne platit reforma financování regionálního školství, která byla odložena o rok. Důležitou změnou bude především to, že od roku 2020 budou školy dostávat peníze dle odučených hodin, nikoli podle počtu žáků.

„Jedním z opatření, kterými se MŠMT připravuje na hladký náběh reformy, je rozvojový program na vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech učitelů. Program funguje od ledna 2019, na tyto účely je vyčleněno 1,053 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odměňování pedagogů mateřských, základních a středních škol,
konzervatoří a družin.
Cílem je, aby pedagogové na stejných typech škol dostávali srovnatelné motivační složky platu ve všech krajích. V rámci příprav na zavedení reformy také ministerstvo školství vyčlení pro tento rok 1,8 miliardy korun pro mateřské školy. Tyto finance budou určeny zejména na zaplacení překryvů učitelek při výuce a také na nezbytné rozšíření délky provozu,“ uvedla Lednová. ?

Hrátky se zkouškou dospělosti – Systém státních maturit zažívá další změny. Například státní část maturit by se mohla omezit jen na didaktické testy. Speciální pedagog Ministerstvo navrhlo snížení povoleného počtu asistentů ve třídě ze tří na jednoho. Chce tak lepší finanční podporou klást důraz na kvalitu speciálního pedagoga.

Zdroj: 07. 03. 2019    E15     Strana 17     Speciál     Alena Adámková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

PRAHA – Rok 2019 bude pro tuzemské školství zásadní. Alespoň tedy podle plánu, který včera představil ministr
Robert Plaga (ANO). Ten se zároveň vyjádřil k celoplošným bezplatným obědům do škol, které podporuje premiér
Andrej Babiš a ČSSD. „Nezpochybňuji, že to je bohulibý účel, ale myslím si, že to řešení by mělo být jiné než
celoplošné,“ řekl.

Největší problém, se kterým se vzdělávací instituce potýkají, je nedostatek učitelů. Situace došla až tak
daleko, že jich chybí tisíce. Ředitelé posily shánějí všemožně. Ministr chce proto zejména pro druhý stupeň
základních škol a školy střední změnit zákon o pedagogických pracovnících. „Musíme do škol dostat lidi z
praxe,“ řekl Plaga. Kdo by tedy chtěl učit, nemusel by mít nutně pedagogické vzdělání. Ve svém oboru by se
prokázal vysokou školou a doplňující pedagogické vzdělání by si posléze dodělal.

Do dvou let odchod

Že by se situace zlepšila díky novým posilám z pedagogických fakult, totiž nehrozí. „Pouze jeden ze dvou
absolventů nastupuje do praxe,“ řekl ministr Plaga. Nemalý podíl těch, kteří začnou učit, navíc do dvou let odchází
pracovat do jiného oboru.

To dlouhodobě skloňuje i odborná společnost EDUin. „Navíc české sborovny stále stárnou. Během deseti
patnácti let odejde do důchodu silná ‚kohorta‘ pedagogů, kteří dnes výuku táhnou,“ řekl v rozhovoru pro LN
Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Pedagogické fakulty nyní nejsou podle Hřebeckého ani Plagy pro mladé lidi lákavé a to se musí změnit.
„Učitelství nesmí být poslední volba, ale některá z těch prvních,“ sdělil ministr. V roce 2019 proto dostanou
pedagogické fakulty 200 milionů korun, aby zatraktivnily svou tvář. Nalákat chce lidi do školství i zvýšením platů
učitelů. Celkem, včetně netarifní části platu, půjde o 15 procent.

Velký přetřes čekají také státní maturity. Ministr Plaga chce, aby měly jen část didaktickou. Maturanti by
tedy nepsali slohovou práci z českého jazyka a nebyla by ani ústní část. „V dubnu bych chtěl mít hotový konkrétní
návrh školského zákona,“ představil Plaga. Změna by se týkala těch, kteří teprve nastoupí do prvního ročníku
střední školy.

Obědy plošně zdarma? Ne

S návrhem na obědy zdarma pro všechny žáky, který se v posledních dnech velmi skloňuje, ministr nepočítá. S
návrhem přišli sociální demokraté a jejich záměr podporuje premiér Andrej Babiš.

Podle Plagy jde o dobrý úmysl podpořit děti z chudých rodin, ale mělo by se k němu najít jiné řešení.
Uvítal by proto spíše cílenou podporu pro ty, kteří obědy zdarma opravdu potřebují. Připomněl, že ministerstvo
školství má dotační program, jímž podporuje neziskové organizace zajišťující placení školních obědů žákům
základních škol z chudých rodin.

Změnit hodlá ministr i vyhlášku, podle které se vybírají ředitelé škol do funkce. Česká školní inspekce by
měla mít větší možnost zasahovat do složení komise, jež ředitele vybírá. „Stává se, že zřizovatel školy nakonec
nezvolí do funkce vítěze, ale vybere svého favorita.“ Pokud by se za nových podmínek vítěz zřizovateli nelíbil,
musel by vyhlásit nový konkurz.

Zdroj: 14. 12. 2018   Lidové noviny   Strana 2    Domov   Michaela Těšínská

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Maturanti se od od jara dočkají více času na zvládnutí didaktického testu z češtiny a matematiky i na napsání písemné práce z češtiny. Vyplývá to z technické novely, kterou připravilo ministerstvo školství a která nabude účinnosti 1. listopadu. Novela kromě toho stanoví také nová pravidla zkoušek pro handicapované maturanty. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již dříve avizoval, že kromě toho bude jednat i o možnosti větších změn ve státních maturitách.

Takzvaná technická novela maturit prodlouží čas pro psaní didaktického testu z češtiny z hodiny na 75 minut. U písemné práce z češtiny spojí novela dosavadních 90 minut vymezených pro psaní s 20 minutami, ve kterých si dosud studenti vybírali ze šesti zadání. Téma si maturanti během psaní budou moct nově i měnit.

Upraví se také doba vymezená pro napsání testu z matematiky. Zatímco dosud na něj středoškoláci měli 105 minut času, nyní to bude 120 minut. Maturanti, kteří strávili alespoň čtyři roky v rozmezí osmi let před zkouškou v zahraničí, si navíc budou moct požádat o prodloužení času o dalších 10 minut a o dovolení používat při testu překladový slovník.

Novela přinese i některé změny v organizaci maturit, a to hlavně v jejich podzimních termínech. Nově bude muset Cermat zveřejnit výsledky hodnocení písemky z češtiny a cizího jazyka u podzimních zkoušek do 10 dnů, zatímco dosud to musel udělat nejpozději tři dny po ohodnocení všech písemných prací žáků z jedné třídy. Prodlouží se zkouškové období, ve kterém se na podzim bude moct konat ústní část státních maturit. Dosud trvalo od 11. září do 20. září, nově bude začínat 1. září.

Kritika maturit od učitelů i odborníků

Mírně se také upraví podmínky pro handicapované studenty. Stejně jako státní maturita by se jejich znevýhodnění do budoucna měla přizpůsobit i profilová část maturity ve škole.

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr Plaga proto letos na jaře oznámil, že kromě těchto drobných úprav vypracuje obsáhlejší návrh změn ve zkouškách. Jejich jedna úroveň podle něj nemůže vyhovovat všem.

Státní maturita se nyní skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Plaga již dříve řekl, že by byl pro zúžení jen na didaktické testy. Uvedl, že by se písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně. Zkouška by podle něj mohla mít podobu takzvaného adaptivního testu, ze kterého by středoškoláci dostávali bodové ohodnocení. Někteří odborníci se domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.

Zdroj: denik.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Stát začne ve větší míře promlouvat do přijímacích řízení středních škol. Ministr školství vychází vstříc krajům, které chtějí stanovit plošnou bodovou hranici v jednotných přijímacích zkouškách. Žák, který ji nepřekročí, nebude smět nastoupit na maturitní obor.

Čtrnácti a patnáctiletou mládež možná čeká další životní výzva. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které musí od loňského roku absolvovat každý žák toužící studovat na střední škole, totiž mají podle návrhu krajů nově obsahovat i státem stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici. To by znamenalo, že úspěch či neúspěch u jedné zkoušky ovlivní prakticky celý zbytek života mladého člověka. Kraje si od toho slibují zkvalitnění českého školství a úsporu. Pro ministerstvo školství jde podle všeho o prioritu: legislativní návrh zpracovává přednostně a na tripartitě ho chce představit již během několika týdnů.

Hejtmani: Stav je kritický

Změna je to zásadní. Žáci jednotné přijímačky už skládají, avšak podmínky přijetí stanovují ředitelé a ředitelky jednotlivých škol. Jenže právě to se hejtmanům nelíbí. „Absence jednotné minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení umožňuje přijímání žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, způsobuje migraci studentů mezi školami a v konečném důsledku se negativně podepisuje na úrovni vzdělávání,“ říká Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje a dodává, že kraje jako zřizovatelé středních škol odmítají nést další odpovědnost za kvalitu vzdělávání na středních školách, jestliže nemají pravomoci tuto kvalitu ovlivnit.

Nepodkročitelnou bodovou hranici chtěl zavést již Marcel Chládek, někdejší ministr školství za ČSSD. Záměr se mu ale nepodařilo dovést do zdárného konce. Současná hlava resortu Robert Plaga (ANO) šel opačným směrem, dokonce chvíli uvažoval o úplném zrušení jednotných přijímaček. Požadavek krajů ale nakonec akceptoval. „Toto téma jsme na žádost hejtmanů otevřeli a chceme s nimi nyní debatovat o dalších krocích. Vydefinujeme přesně, jaké kroky je třeba k zavedení bodové hranice učinit,“ zareagoval Plaga. Návrh předloží tripartitě na jejím zasedání již 19. listopadu. Ve vyjádření pro TÝDEN ale upozornil na to, že o potřebnosti existence nepodkročitelné hranice dosud není zcela přesvědčen.

„Je otázka, zda by její zavedení nebylo jen umělou překážkou přístupu ke vzdělání nikterak neřešící jednu z hlavních příčin problémů, které kraje zmiňují. Tou příčinou je nevhodnost struktury a přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů v některých krajích,“ řekl politik.

Neschopnost, tvrdí expert

Asociace krajů však věří, že nepodkročitelná hranice vznikne, a to nejlépe s platností již od dalšího školního roku. „Jsme rádi, že o změně diskutujeme. Volají po ní i zaměstnavatelé v regionech, kteří nejsou spokojeni s tím, že mezi absolventy škol například chybějí kvalifikovaní pracovníci technických profesí. Kraje jsou připraveny být ministerstvu maximálně nápomocny,“ podotýká Vildumetzová. Zastání mají hejtmani i u ředitelů a ředitelek škol. Ti tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají žádný smysl.

Proti je naopak spolek Pedagogická komora. „Je to zástěrka pro neschopnost hejtmanů optimalizovat síť škol a iniciovat jejich nabídku. Bodová hranice připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu,“ varuje Janek Wagner, viceprezident spolku.

Zdroj: 8. 10. 2018   Týden   Strana 28   Aktuálně   Vladimír Barák

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže

Listí to jistí, říkávalo se před zavedením jednotných státních maturit a vlastně i krátce po jejich startu v roce 2011, kdy testy ještě neobsahovaly tak zapeklitá zadání jako dnes. Udělat maturitu, když už se k ní člověk roky strávenými na střední škole dopracoval, se považovalo za samozřejmé. A když ne na jaře, tak na podzim určitě. „Hvězdy září v září,“ ujišťovalo se těch několik málo červnových propadlíků bezstarostně. Není divu. Víte snad o někom, kdo před rokem 2011 neudělal maturitu ani na druhý pokus? Pokud ano, je to výjimka. Váš neúspěšný známý bude nejspíš opravdový hlupák, nebo aspoň neurotik, který před maturitní komisí strachy omdlel a snaživí kantoři z něj nedostali ani slovo. Pryč jsou časy, kdy se u maturit na nějakou tu chybu z nervozity nehledělo a třídním loserům napovídal ten jindy nejpřísnější matikář. Dnes lehko propadne i šprt.

Straší už i angličtina

Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit.

Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat. Nejvíc vadila jeho poslechová část – nahrávce prý bylo obtížně rozumět, záznam řeči se zdál rychlý jako kulomet a přízvuk mluvčích evokoval široké spektrum národností. Rozlícení studenti podali podnět k prošetření ministerstvu školství s požadavkem nového termínu. O pár dní později se na MŠMT sešla speciální komise, která test, a především inkriminovanou nahrávku, posoudila ještě před tím, než studenti dostali výsledky svých testů. Verdikt nepotěšil: „Všechny úlohy v didaktickém testu z anglického jazyka v podzimním zkušebním období 2018 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z anglického jazyka platného od školního roku 2015/2016. Nahrávky také nevykazují žádné nedostatky,“ stojí v oficiálním vyjádření Cermatu a ministerstva. Žádný mimořádný náhradní termín se nekoná. Kdo neuspěl, může to zkusit znovu až na jaře. (Pokud ovšem za sebou nemá kromě řádného už druhý opravný pokus.)

Pro pořádek připomeňme, že podzimní termíny jsou vysokou propadovostí pověstné. Z větší části v září maturují ti, kteří na jaře neuspěli, případně je zářijový termín prvním možným pokusem pro studenty, které jejich učitelé v předzvěsti špatného výkonu napoprvé k maturitě raději nepustili. Ani poslední jarní termín ale nedopadl nijak slavně. Z matematiky propadlo 22 procent studentů (přičemž další čtvrtina si odnesla čtyřku), z didaktického testu z češtiny deset procent, z angličtiny šest procent. Tedy zase o něco víc propadlíků než v roce 2017. Tehdy ministr školství Robert Plaga poprvé řekl, že je ochotný o podobě státních maturit debatovat. A že se jejich koncepce, jak se čím dál zřetelněji ukazuje, tak trochu vymkla.

K čemu to všechno

Po zavedení jednotné státní maturity se zdálo, že její úspěšné složení bude jen nepodkročitelnou hranicí, stvrzující základní znalosti a dovednosti středoškoláka. Studenti si mohli volit mezi její lehčí a těžší variantou. Když ale rychle pochopili, že potvrzení o zvládnutí té těžší by si mohli tak maximálně zarámovat a pověsit nad postel v pokojíčku, protože dohoda s vysokými školami, které by ji dokázaly akceptovat jako vstupenku na akademickou půdu, se jaksi nezdařila, vybírali si v drtivé většině lehkou verzi. Těžší odpadla a lehká byla hlavně intelektuální veřejností vysmívána, na což Cermat zareagoval s pružností sobě vlastní. Testy ztížil natolik, že je na mnoha učilištích a jejich maturitních nástavbách nezvládá více než padesát procent žáků, do jejichž vzdělání stát investoval. „Neúnosné,“ shodli se víceméně všichni odborníci z oblasti školství. Když ministr Robert Plaga před prázdninami prohlásil, že maturity čeká revize, a vykopl tak záměrně celospolečenskou debatu o tom, jak by měly nově vypadat, objevilo se několik návrhů. Tak například zástupci Asociace ředitelů gymnázií by byli pro návrat ke dvěma úrovním – těžší a lehčí. Vyšší by nebyla jen potvrzením o absolvování úplného středoškolského vzdělání, ale plnila by i další účel – opravňovala by ke vstupu na vysokou školu. Tak, jak se na počátku desátých let předpokládalo. Kdo by ve studiu pokračovat nechtěl, ale maturitu potřebuje třeba proto, že chce pracovat jako mistr, tomu by stačila úroveň nižší a lehčí.

Proti povinné maturitě z matematiky, která by měla být podle původních plánů zavedena v roce 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na ostatních školách, ředitelé gymnázií, zdá se, nejsou. „Testovat by se ale měla spíš základní matematická a finanční gramotnost,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. V souznění s jejími výroky jsou, zdá se, i zástupci učilišť. Od nich ale vzešel ještě jeden návrh – zavést na učebních oborech místo lehčí varianty maturity takzvanou mistrovskou zkoušku.

Co vy na to, pane ministře?

Další podněty se týkají písemné slohové práce z mateřštiny. Její centrální hodnocení je komplikované a studenti se proti verdiktu hodnotitelů často odvolávají. Na rozdíl od zřetelně bodovatelných didaktických testů vyžaduje „měkčí“ přístup. Hranice mezi slohovými útvary jsou ale někdy tenké a podobné je to s posouzením vhodnosti výrazových prostředků. A právě tato dvě kritéria přitom mohou vést k výsledku „neprospěl“, i když má student sloh bez jediné pravopisné chyby, píše svižně a věty na sebe navazují. Stačí se při psaní úvahy trochu odvázat, vtipkovat nebo zároveň vylíčit nějaké ty krásy přírody. Ze slohového útvaru úvaha máte rázem slohový útvar fejeton, nebo nedej bože slohový útvar zvaný líčení. Všechno špatně, na podzim nebo na jaře si to můžete zkusit znovu. Češtináři ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury volají po tom, aby se opravy slohových prací vrátily do kompetence škol.

Robert Plaga o změnách v maturitě nyní jedná s odborníky a žádné oficiální vyjádření zatím nevydal, některé jeho postoje jsou ale z nedávných mediálních výstupů zřejmé. Maturita by podle něj mohla mít dvě úrovně, slohové práce by se daly vrátit do rukou školním hodnotitelům (kteří podle něj celkem správně tu a tam přimhouří oko) a nadšen je myšlenkou takzvaných adaptivních testů, které otestují minimum, ale ukážou i vysokou úroveň znalostí. Ani s chystanou povinnou maturitou z matematiky by to nemuselo být tak horké, jak se původně zdálo. I když ministr možná nepřistoupí k jejímu úplnému zrušení, uvědomuje si, že její plošné zavedení v současné podobě a náročnosti by bylo debaklem českého školství.

Cermat testy ztížil natolik, že je na mnoha školách nezvládá víc než polovina žáků, do jejichž vzdělání stát investoval.

Jak by mohla vypadat nová maturita

* Ministr školství Robert Plaga debatuje o podobě nové maturity s odborníky. Slíbil, že jasno bude mít během podzimu. Zatím se rýsují první změny. * Mluví se o dvouúrovňové maturitě. Lehčí verzi by měli lépe než dosud zvládat i studenti středních odborných škol a učilišť. Těžší verze by mohla nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. * Další variantou jsou takzvané adaptivní testy, pro něž se ministr v médiích několikrát vyslovil.

* Náročnost adaptivního testu se zvyšuje podle předcházejících odpovědí. Je tak možné otestovat minimální i maximální znalosti. * Z matematiky by nemělo propadat tolik studentů. Ministr dokonce řekl, že si umí představit i zrušení povinné maturity z matematiky, jejíž start je plánovaný v roce 2021. * I kdyby povinná matematika v plánu zůstala, bude cílem systém testování nastavit tak, aby uspělo více maturantů.

* Menší změny čekají už studenty maturující v tomto školním roce. Na didaktický test z češtiny budou mít o 10 minut víc času, na psaní slohu dokonce o 20 minut víc. Čas na výběr tématu a čas na psaní se sloučí. Kromě toho bude možné změnit téma v průběhu psaní. * Chybám v testových zadáních má zamezit větší počet odborníků. Dosud byli ve validačních komisích dva, nově budou tři. Cermat plánuje v průběhu zkoušek důsledněji vyhodnocovat všechny podněty o možných chybách.

Zdroj: 25.09. 2018   Lidové noviny   Strana 14   Akademie   Barbora Cihelková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Konec roku je strašákem pro řadu městských policistů. Podle novely zákona z roku 2009 musí mít strážník městské policie maturitu. Policisté bez tohoto vzdělání tak měli zhruba sedm let na to, aby si vzdělání doplnili. Někteří do školních lavic usedli, jiní ne. Řada z nich si ale těžkou hlavu z novely nedělá. Práce u městské policie jim totiž zůstane. „Těch, kteří si měli doplnit vzdělání, bylo přes šest desítek. Z třinácti strážníků, kteří si své vzdělání nedoplnili, najdou někteří uplatnění na jiné civilní pozici. Pět naše řady opustí,“ spočítala Jana Pužmanová, mluvčí plzeňské městské policie.

Continue reading

Větší zájem o řemesla a technické vzdělání by mělo přinést nahrazení maturity mistrovskou zkouškou. Absolventi některých technických oborů jsou podle statistik na trhu práce na roztrhání, je mezi nimi nejméně nezaměstnaných. Odborníci se nicméně stavějí proti jednostrannému zaměření školství na technické obory.

Continue reading