Jak v hledání zaměstnanců pomáhá firmám středočeský úřad práce? Jeho role se mění. Více se soustředí na přímou spolupráci se zaměstnavateli.

Středočeské firmy a rovněž data úřadu práce potvrzují, že situace na trhu práce v kraji zůstává napjatá. Reagují na to nejen firmy, ale i úřad práce. A úspěšně. „Jen loni jsme ve středních Čechách umístili 36 387 uchazečů do nového zaměstnání,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitelka Úřadu práce pro Středočeský kraj Renata Malichová.

* V kraji meziměsíčně v únoru přibylo 3 885 volných pracovních míst na celkem 53 741. Je podle vás reálné vůbec
tato místa někdy obsadit?

Musím doplnit, že v 75 procentech z tohoto počtu volných míst, tedy zhruba u 40 tisíc, byl od zaměstnavatelů dán souhlas s nabízením těchto pozic cizincům. Zaměstnavatelé na ně tedy mohli přijímat také pracovníky ze zahraničí. Další zkreslující věcí je fakt, že u některých pozic zjišťujeme duplicity, kdy stejná volná pracovní místa nabízejí kromě zaměstnavatelů také zprostředkující agentury práce. Kromě toho některá nahlášená volná pracovní místa jsou s nástupem do práce například až za tři měsíce. Je také třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence úřadu práce nejsou jediným zdrojem pracovní síly.

* Statistika tedy zkresluje, přesto daří se vám hledat vhodné zaměstnance na poptávané pozice?

V rámci zprostředkovatelských služeb, které velmi individuálně přizpůsobujeme, se daří úspěšně umisťovat uchazeče z evidence na trh práce. Jen v loňském roce úřad práce umístil na pracovním trhu v celé České republice více než 325 tisíc lidí, ve Středočeském kraji to bylo 36 387 uchazečů, přičemž je to region se
třetím nejvyšším počtem úspěšně umístěných po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zprostředkovat práci nezaměstnaným se daří též díky klíčové aktivitě úřadu práce, kterou je monitoring pracovního trhu. Jeho cílem je mimo jiné získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, abychom na jejich základě mohli zprostředkovat zaměstnavateli přesně takové zaměstnance, jaké potřebuje.

* Vaši úředníci jsou takříkajíc přímo u toho, když uchazeč o práci najde nové místo. Změnil se podle jejich zkušeností v posledních letech vzájemný přístup uchazečů i zaměstnavatelů?

O tom, kterého zaměstnavatele si uchazeč nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů, jako jsou výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura nebo ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu také řada zaměstnavatelů zareagovala na nedostatek lidí a přikročila k úpravě požadavků na zaměstnance, tak aby odpovídaly současnému trhu práce. Například už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, vysokou úroveň vzdělání či konkrétní kvalifikaci a praxi v daném oboru. Důležitý je především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je pak sami zaškolují a s nováčky pracují mnohem intenzivněji než dříve.

 * I přes velké množství volných míst zůstává řada nezaměstnaných v evidenci a mnohdy jsou vidět, jak beznadějně „přešlapují“ u vývěsní desky a nemohou si z inzerátů vybrat. Není podle vás problém i v samotné nabídce pozic?

Samotná nabídka pozic a její struktura problémem není. Tím je mnohdy nevhodná volba vzdělání a následné profesní dráhy uchazečů bez ohledu na vývoj trhu práce. Úřad práce proto nabízí pomocnou ruku prostřednictvím informačních a poradenských středisek pro volbu a změnu povolání (IPS), která fungují na
kontaktních pracovištích už od roku 1994. Nejinak je tomu i ve Středočeském kraji. Specialisté IPS jsou připraveni budoucím středoškolákům pomoci s výběrem vhodného studijního oboru a s orientací ve vzdělávací nabídce škol. IPS jsou určena také rodičům, výchovným poradcům na školách, pedagogům a široké veřejnosti. Zamířit do nich mohou například i rodiče po rodičovské dovolené, lidé se zdravotním postižením nebo třeba zájemci starší 50 let. Zkrátka všichni, kteří mají zájem o změnu profese nebo se zajímají o možnosti dalšího vzdělávání.

* Jak to v praxi funguje?

Pracovníci IPS zajišťují skupinová a individuální poradenství, v jejichž rámci se věnují žákům základních a studentům středních škol stejně jako těm, kteří už dostudovali, ale chtějí si zvýšit nebo změnit kvalifikaci. Zájemci se mimo jiné dozvědí, jak správně vyhledávat pracovní pozice, jak napsat životopis, motivační dopis či se připravit na přijímací pohovor. Pokud se člověk obrátí na zaměstnance IPS, dozví se nejen to, o čem konkrétní povolání je, co musí splňovat pro jeho výkon, jaké požadavky mají zaměstnavatelé v konkrétním oboru, ale také to, kde je možné takový obor vystudovat a jaké má reálné šance, že po absolvování studia najde práci.

* Jaké profese středočeské firmy hledají nejčastěji?

Mezi nejžádanější a nejhledanější profese neustále patří pracovníci strojírenských oborů, jako jsou soustružníci, obráběči, kovodělníci a technici, dále pak svářeči, elektrikáři, řidiči nákladních a speciálních automobilů, strážní. Následují skladníci a pracovníci logistiky, překladišť a velkých skladových center. Další vyhledávanou profesní skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví, učitelé, policisté a další státní zaměstnanci.

* Pracujete při obsazování těchto pozic nějak i přímo se zaměstnavateli?

Klademe velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Například zajišťujeme výběrová řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání na základě konkrétních požadavků firem. Osvědčují se rovněž setkávání v rámci regionálních
partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. A za zmínku stojí také osobní návštěvy u zaměstnavatelů. Díky exkurzím, jež absolvují zaměstnanci úřadu práce, kteří stojí takzvaně v první linii, tedy v přímém kontaktu s klientem, můžeme následně mnohem lépe spojit nabízenou pracovní pozici a konkrétního uchazeče o zaměstnání z naší evidence. Výsledkem je pak mnohem vyšší procento úspěšnosti.

* V evidenci přesto zůstávají někteří uchazeči dlouhou dobu. Říká se, že jsou tzv. nezaměstnatelní. Jaké skupiny lidí to jsou? A je naděje, že také oni najdou práci?

Výrazně se začal projevovat trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat například kvůli nízké úrovni vzdělání, neaktuální kvalifikaci, nedostatku praxe, exekucím, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Naším úkolem je pomocí nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství odstranit bariéry a obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z naší evidence. Díky individuální práci s klienty se nám nyní daří umisťovat i dříve hůře uplatnitelné uchazeče.

* Mění se přístup firem k zaměstnávání čerstvých absolventů škol, případně lidí starších 50 let?

Mění se, a to značně. Zaměstnavatelé přistoupili k tomu, že na požadované pozice nabírají i absolventy bez praxe, které následně zaučují. Ve spolupráci s úřadem práce absolvují rekvalifikace i zaměstnanci nad 50 let, kterých si zaměstnavatelé cení zejména pro jejich pracovní a životní zkušenosti. Nejenom tyto znevýhodněné skupiny uchazečů podporujeme prostřednictvím přesně cílených projektů.

* Pracovní trh se za poslední roky zásadně změnil. Jak se změnila práce vašich úředníků?

Statistická data ukazují, že naše práce je pro společnost a český pracovní trh neustále velmi potřebná a vyhledávaná jak občany, tak zaměstnavateli. Nic na tom nemění ani nízká nezaměstnanost. Pracovní toky uchazečů jsou ve všech letech ve Středočeském kraji velké nad 100 tisíc osob a je vidět, že krajská pobočka v
Příbrami služby pro uchazeče a zaměstnavatele ještě zintenzivnila. Je to zejména další prohloubení aktivní komunikace kontaktních pracovišť se zaměstnavateli.

* Využívají středočeské firmy nějaké podpůrné programy, například dotace na dojíždění zaměstnanců, podpora rekvalifikací?

Středočeské firmy využívají podpůrné programy hojně a s velkou úspěšností. Zmíněné příspěvky na mobilitu jsou určeny uchazečům o zaměstnání. Pokud se podíváme například na zaměstnanecké rekvalifikace za rok 2018, tak ty byly realizovány v objemu za 1,35 milionu korun. Jen loni zaměstnavatelé ve Středočeském kraji v projektu Podpora vzdělávání zaměstnanců získali příspěvky ve výši 42 milionů korun na vzdělávání zaměstnanců. Celkem úřad práce v tomto regionu loni podpořil zaměstnanost částkou přesahující 838 milionů. Také tyto aktivity přispívají k nízké nezaměstnanosti Středočeského kraje.

* Máte informaci o nějakém připravovaném hromadném propouštění ve Středočeském kraji?

Počet přijatých oznámení o záměru hromadného propuštění ve Středočeském kraji v souladu s příslušným paragrafem zákoníku práce letos zatím nahlásily tři podnikatelské subjekty. Tento krok by se mohl v nadcházejících měsících dotknout 430 jejich zaměstnanců. S ohledem na pozitivní situaci na trhu práce a stálý zájem o nové zaměstnance, ale existuje velká pravděpodobnost, že propuštění zaměstnanci najdou práci během krátké doby.

Zdroj:   28.03.2019    Mladá fronta DNES    Strana 68    Příloha – Zaměstnavatelé    Pavel Svačina

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

OSTRAVA – „Začínáme. Máme domluvené instruktory i pracoviště, snažíme se, aby se žáci už od prvního ročníku podívali do reálného provozu,“ říká Tomáš Führer, ředitel Střední elektrotechnické školy Na Jízdárně v Ostravě. Jeho škola se spolu se dvěma dalšími v Moravskoslezském kraji od loňského září zapojila do projektu,
který testuje, jak by se daly na středních školách využít prvky takzvaného duálního vzdělávání.
Slovo duální v tomto pojmu označuje dvě instituce, které se podílejí na vzdělání středoškoláků – školu a firmu, která do značné míry přebírá odpovědnost za odbornou přípravu žáků.
V Německu nebo v Rakousku je tento duální systém základním principem, na kterém odborné vzdělání na středních školách stojí. „V těchto zemích praktické vyučování i vlastní závěrečnou učňovskou zkoušku garantují zaměstnavatelské svazy a cechy, škola poskytuje pouze teoretickou přípravu,“ říká tisková mluvčí
Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Součástí duálního systému je i to, že žáci školy mají zároveň uzavřenou pracovní smlouvu s konkrétní firmou, ve které se také připravují na své budoucí povolání.
Se zavedením úplného systému duálního vzdělávání, tak jak funguje v německy mluvících zemích, se u nás nepočítá. „Jsou to jen určité prvky. Naši žáci nemají podepsanou učňovskou smlouvu s firmou a ani se s tím nepočítá,“ říká Führer. Nezavazují se tak, že do firmy po ukončení školy nastoupí.

Co se ve firmě naučíš

Zapojení do projektu, ve kterém se testují možnosti duálního vzdělávání v českém školství, pro Tomáše Führera znamenalo, že bude muset přepsat školní vzdělávací program. To je dokument, který popisuje, jaké znalosti a dovednosti má žák na škole získat. Nově je v něm jasně definováno, co má žáka naučit škola a co firma, kam chodí na praxi.

„Škola a firma se dohodnou například na tom, že instalace operačního systému nebo diagnostika motoru automobilu, které jsou součástí výuky v daném oboru, se odehrají ve firmě,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která by principy duálního vzdělávání do českého školství ráda
prosadila v co největší možné míře. Na ostravské průmyslovce se to bude zatím týkat oboru elektrikář. „Ve druhém ročníku to bude například navíjení motorů. My na to ve škole specializovanou dílnu nemáme, navíjení se naučí u našeho partnera,“ říká ředitel školy.

Oceňuje také, že smlouvy jsou uzavírány na delší dobu. „Zafixovali jsme si pracoviště na tři roky dopředu,“ říká Führer.

Motivací je nedostatek lidí

Potřebná legislativa platí od roku 2015. Firma například dává možnost uplatnit v souvislosti s duálním vzděláváním daňové odpočty. „Bylo také popsáno, jakou má mít kvalifikaci instruktor praktické výuky u zaměstnavatele, a ministerstvo vydalo doporučení pro školy, které se zaměřuje na uzavírání smluv mezi školami
a firmami,“ říká Miloš Rathauský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Firmy i školy se teprve budou muset naučit, jak ji systematicky využít. Prvním krokem je zájem firem. „Firmy k němu musí dozrát. To se obvykle stane ve chvíli, kdy narazí na prázdný rezervoár a nemají kde brát nové zaměstnance, pak se pro ně vzdělávání stane prioritou,“ komentuje současnou situaci Rathauský.

Praxe – V zahraničí část praktické výuky poskytují samotné firmy. Ty české by podobný model také chtěly.

Zdroj: 25. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 4    Z domova    Radka Hrdinová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Absencí na středních školách je už tolik, že žáci často nezvládají učivo a nakonec předčasně odcházejí bez výučního listu či maturity. U dvouletých učebních oborů je to v průměru každý třetí.

„Nízká vnitřní motivace žáků ke vzdělávání a malý zájem o průběh a výsledky vzdělávání ze strany zákonných zástupců žáků zejména v učebních oborech souvisejí s vysokou mírou školní neúspěšnosti a odchody ze vzdělávání,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za uplynulý školní rok.
Podle ní vychází v průměru 137,1 zmeškané hodiny na žáka ve středním školství, z toho 58,9 je neomluvených. Příčin záškoláctví je vždy několik současně. Z 82 procent jde o „nepřizpůsobení se školnímu režimu“.
Vliv rodinného prostředí byl zaznamenán v polovině případů a ve 36 procentech neomluvených hodin měly vliv volnočasové aktivity. „Ke zlepšení nepomáhají ani opatření škol, tedy ani restrikce, ani motivace žáků formou stipendií, případně různých příspěvků vázaných na docházku,“ napsali inspektoři.

Předčasnými odchody ze středního vzdělávání se před dvěma lety zabývala studie Jany Trhlíkové z Národního ústavu pro vzdělávání, která obsahuje zatím nejdostupnější údaje.

Rodiče své děti často kryjí

Podle ní končil bez certifikátu v průměru každý osmý žák ze středního stupně škol a oborů.

Zatímco z gymnázií odešlo bez maturity asi pět procent studentů, na dvouletých oborech skončila bez výučního listu třetina. Bez středoškolského vzdělání přitom mají mladí lidé mizivé šance na uplatnění. A jen málokterý z těch, kteří odešli, se uchytí v jiném vzdělávacím zařízení.
S absentéry bojuje i Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Karlovy Vary-Dalovice.
„Když se podíváme do minulosti, tak stav se zhoršuje, ale v posledních letech se nám to podařilo udržet na únosné míře. I u těch tříletých oborů, které bývají problematičtější, je ta docházka solidní,“ řekl Právu zástupce ředitelky školy Vlastimír Sunek.
Podle něj si začali učitelé pečlivě hlídat docházku a náznaky záškoláctví ihned konzultují s rodiči. Nicméně najdou se i takoví, kteří své děti kryjí.

„Nemohou se o děti v klidu starat, a tak když nechtějí něco řešit, tak tu omluvenku prostě podepíšou,“ popsal.

Chybí motivace

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školách mapuje, zdůraznil, že podmínky ve školách se zásadně liší.

„Základní problém je demotivace. Ta se projevuje na průmyslovkách a odborných školách. Tam najdete školy, kde ty děti víc nejsou, než jsou,“ řekl Právu.

Není to žádná podřadná práce

Podle něj lze hledat kořeny ztráty motivace na druhém stupni ZŠ.  „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek.

„Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá. Takže tam chodí co nejméně,“ doplnil.
Feřtek vidí chybu i v systému financování škol. Pokud totiž škola dostává peníze podle počtu žáků, pak mohou neomluvené absence i tolerovat, aby nemusela výtečníka vyhodit.
Podle Feřtka by měl chystaný kariérní řád lákat nejlepší učitele právě do těchto škol.
„Učit na učilišti se bere jako podřadná práce, přitom je to tam desetkrát těžší. Na gymnáziu jsou děti schopny se naučit tabulky pozpátku, když jim to přikážete. Na učilišti po vás hodí houbou,“ uzavřel Feřtek.

Zdroj: novinky.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.