Zájem o vysokoškoláky na trhu práce vzrůstá. Ukázal to průzkum Masarykovy univerzity, který si škola pravidelně zpracovává.

Potíže s hledáním zaměstnání nemají ani absolventi dalších vysokých škol, například brněnského Vysokého učení technického nebo Mendelovy univerzity.
Nedostatek kvalitních odborníků je bolavou patou české ekonomiky. Její růst loni zpomalil z předloňských 4,5 na tři procenta hrubého domácího produktu. Česká ekonomika rostla v rámci střední Evropy nejpomaleji. Podle odborníků je jedním z hlavních důvodů to, že firmy dlouhodobě nemohou sehnat kvalifikované zaměstnance.

Velká poptávka po ajťácích

Z průzkumu Masarykovy univerzity mimo jiné vyplývá, že loni mělo již 64 procent jejich studentů v době státnic zajištěno zaměstnání.

To v roce 2012 měla těsně před ukončením studia tyto záležitosti pořešeny jen polovina posluchačů. Nejde jen o to, že firmy hledají mladé a perspektivní zaměstnance se vzděláním. Výsledkem příznivého vývoje je také to, že přibývá mladých lidí, kteří pracují při studiu. Více než osmi z desíti absolventů univerzity se daří najít uplatnění ve vystudovaném oboru.

Hrubá nástupní mzda čerstvých absolventů magisterského studia meziročně stoupla o patnáct procent na 32 400 korun. Na nejvyšší nástupní plat dosáhnou informatici (přibližně 46 300 korun), nejméně mají nastupující učitelé (přibližně 26 800 korun).

O obrovské poptávce po informaticích vědí na Vysokém učení technickém. Někteří posluchači po ukončení bakalářského studia ani nepokračují v navazujícím studiu, protože odcházejí za velmi slušnými výdělky do zaměstnání.

Do tří měsíců po ukončení studia si najde práci přes 90 procent jejich absolventů a do půl roku ji mají v podstatě všichni. Velká poptávka je nejen po informaticích, ale i po strojařích, elektrotechnicích nebo chemicích. Z Mendelovy univerzity, kde značnou část absolventů tvoří odborníci pro zemědělství a lesní hospodaření, našlo hned po studiu zaměstnání 97 procent všech absolventů.

Kampaň proti neúspěšnosti

V řeči čísel to znamená, že z celkového počtu 2768 absolventů bylo loni v září v evidenci úřadu práce pouze 84 čerstvých absolventů školy, což je výrazně méně než v předchozích letech. Počet čerstvých absolventů v evidenci úřadu práce tak za poslední tři roky klesl o více než dvě třetiny.

V žádném případě to ale neznamená, že vystudovat vysokou školu v Česku lze vždy naprosto hladce. Naopak. Zhruba čtyřicet procent těch, kteří jsou přijati do prvních ročníků, vysokou nedostudují. Vysoký odpad je například na brněnské technice, kde v prvním ročníku bakalářského studia v průměru skončí téměř 38 procent studentů. V minulosti byla tato neúspěšnost ještě vyšší. Škola se snaží situaci zlepšit i svojí novou kampaní. Vtipným videem středoškoláky upozorňuje, že se jim sice všichni pokusí na vysoké vyjít vstříc, bez nasazení, tedy poctivého učení a také zodpovědného přístupu k plnění svých povinností, však nemusí uspět.

Zdroj:  21. 02. 2019    Právo    Strana 11    Jižní Morava – Vysočina    Vladimír Klepáč

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Navrhované zvyšování minimální mzdy neodráží podle většiny podnikatelů, 52 procent, současnou ekonomickou realitu. Na 42 procent malých a středních firem je opačného názoru, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu, který ČSOB mezi 400 malými a středními podniky. Minimální mzdu pobírá v Česku asi 150 000 lidí.

Rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku padne v listopadu. Hnutí ANO minulý týden na koaliční schůzce setrvalo u svého návrhu zvednout částku o tisícikorunu, sociální demokraté navrhují zvýšení o 1 200 Kč. O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Nyní činí minimální mzda 12 200 korun.

Názory manažerů na vhodnost zvyšování minimální mzdy v ČR jsou velmi nesourodé, řekl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.

Pravděpodobně podle něj hraje roli i fakt, že intenzita zaměstnávání pracovníků za minimální mzdu se mezi respondenty může lišit. Firma, která minimální mzdu nikomu neplatí, bude na plán jejího zvyšování pohlížet benevolentněji než společnost, kde zaměstnanci placení minimální mzdou reprezentují významnou skupinu.

„Mnoho společností se při sebemenším negativním vývoji hospodaření dostane do situace, kdy bude muset začít okamžitě mzdové náklady redukovat. V případě recese pak o to rychleji poroste míra nezaměstnanosti,“ uvedl předseda představenstva STS Olbramovice Michal Bakajsa.

„Na jednu stranu chápu, že se musí zvedat úroveň života zaměstnanců. Na druhou stranu to pro firmy je docela velká zátěž a my osobně raději investujeme do automatizace, abychom nemuseli přijímat nové zaměstnance,“ dodal jednatel Serafin Byliny Petr Gasparik.

Čeká se na recesi

Firmy si budou podle obchodního ředitele společnosti Výprachtický Michala Výprachtického dobře rozmýšlet, zda na pomocné práce vezmou dalšího zaměstnance. Tím pak zůstanou ti nejméně kvalifikovaní na úřadech práce.

„Je pravdou, že v době akutního nedostatku pracovní síly musí spousta firem brát kohokoli i za vyšší cenu, než by odpovídalo standardnímu tržnímu prostředí. Po ochlazení ekonomiky budou ti s nejnižší kvalifikací první, kdo můžou očekávat výpověď, jelikož jejich platové ohodnocení nebude odpovídat jejich výkonu,“ podotkl.

Ideální poměr minimální mzdy k průměrné mzdě je podle manažerů 40 procent. Zůstává pod vládním záměrem (50 procent) rozdíl však není propastný. „Domnívám se, že pro většinu zdravých českých firem není otázka, zda nejhůře placeným zaměstnancům přidat 1 000 či 1 500 Kč, existenční,“ podotkl Kupka.

Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst minimální mzdy o 1 500 korun. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Zdroj: ekonomika.idnes.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Projekt Národní soustava kvalifikací nabízí možnost získat kvalifikaci, aniž by se občané museli vrátit do školních lavic nebo absolvovat specializovaný kurz. Stačí vykonat zkoušku a získat kvalifikační osvědčení. To je uznáváno jako veřejná listina a má stejnou váhu jako například vysvědčení, výuční list, či občanský průkaz. Jak vyplývá ze studie „Systémový rozvoj dalšího vzdělávání“, téměř polovina dotázaných (46 %) si myslí, že jim získané kvalifikační osvědčení může přinést šanci na zvýšení mzdy. Postup v zaměstnání na lepší pozici si od potvrzené kvalifikace slibuje 42 % oslovených. Celý příspěvek