Jak v hledání zaměstnanců pomáhá firmám středočeský úřad práce? Jeho role se mění. Více se soustředí na přímou spolupráci se zaměstnavateli.

Středočeské firmy a rovněž data úřadu práce potvrzují, že situace na trhu práce v kraji zůstává napjatá. Reagují na to nejen firmy, ale i úřad práce. A úspěšně. „Jen loni jsme ve středních Čechách umístili 36 387 uchazečů do nového zaměstnání,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitelka Úřadu práce pro Středočeský kraj Renata Malichová.

* V kraji meziměsíčně v únoru přibylo 3 885 volných pracovních míst na celkem 53 741. Je podle vás reálné vůbec
tato místa někdy obsadit?

Musím doplnit, že v 75 procentech z tohoto počtu volných míst, tedy zhruba u 40 tisíc, byl od zaměstnavatelů dán souhlas s nabízením těchto pozic cizincům. Zaměstnavatelé na ně tedy mohli přijímat také pracovníky ze zahraničí. Další zkreslující věcí je fakt, že u některých pozic zjišťujeme duplicity, kdy stejná volná pracovní místa nabízejí kromě zaměstnavatelů také zprostředkující agentury práce. Kromě toho některá nahlášená volná pracovní místa jsou s nástupem do práce například až za tři měsíce. Je také třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence úřadu práce nejsou jediným zdrojem pracovní síly.

* Statistika tedy zkresluje, přesto daří se vám hledat vhodné zaměstnance na poptávané pozice?

V rámci zprostředkovatelských služeb, které velmi individuálně přizpůsobujeme, se daří úspěšně umisťovat uchazeče z evidence na trh práce. Jen v loňském roce úřad práce umístil na pracovním trhu v celé České republice více než 325 tisíc lidí, ve Středočeském kraji to bylo 36 387 uchazečů, přičemž je to region se
třetím nejvyšším počtem úspěšně umístěných po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zprostředkovat práci nezaměstnaným se daří též díky klíčové aktivitě úřadu práce, kterou je monitoring pracovního trhu. Jeho cílem je mimo jiné získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, abychom na jejich základě mohli zprostředkovat zaměstnavateli přesně takové zaměstnance, jaké potřebuje.

* Vaši úředníci jsou takříkajíc přímo u toho, když uchazeč o práci najde nové místo. Změnil se podle jejich zkušeností v posledních letech vzájemný přístup uchazečů i zaměstnavatelů?

O tom, kterého zaměstnavatele si uchazeč nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů, jako jsou výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura nebo ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu také řada zaměstnavatelů zareagovala na nedostatek lidí a přikročila k úpravě požadavků na zaměstnance, tak aby odpovídaly současnému trhu práce. Například už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, vysokou úroveň vzdělání či konkrétní kvalifikaci a praxi v daném oboru. Důležitý je především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je pak sami zaškolují a s nováčky pracují mnohem intenzivněji než dříve.

 * I přes velké množství volných míst zůstává řada nezaměstnaných v evidenci a mnohdy jsou vidět, jak beznadějně „přešlapují“ u vývěsní desky a nemohou si z inzerátů vybrat. Není podle vás problém i v samotné nabídce pozic?

Samotná nabídka pozic a její struktura problémem není. Tím je mnohdy nevhodná volba vzdělání a následné profesní dráhy uchazečů bez ohledu na vývoj trhu práce. Úřad práce proto nabízí pomocnou ruku prostřednictvím informačních a poradenských středisek pro volbu a změnu povolání (IPS), která fungují na
kontaktních pracovištích už od roku 1994. Nejinak je tomu i ve Středočeském kraji. Specialisté IPS jsou připraveni budoucím středoškolákům pomoci s výběrem vhodného studijního oboru a s orientací ve vzdělávací nabídce škol. IPS jsou určena také rodičům, výchovným poradcům na školách, pedagogům a široké veřejnosti. Zamířit do nich mohou například i rodiče po rodičovské dovolené, lidé se zdravotním postižením nebo třeba zájemci starší 50 let. Zkrátka všichni, kteří mají zájem o změnu profese nebo se zajímají o možnosti dalšího vzdělávání.

* Jak to v praxi funguje?

Pracovníci IPS zajišťují skupinová a individuální poradenství, v jejichž rámci se věnují žákům základních a studentům středních škol stejně jako těm, kteří už dostudovali, ale chtějí si zvýšit nebo změnit kvalifikaci. Zájemci se mimo jiné dozvědí, jak správně vyhledávat pracovní pozice, jak napsat životopis, motivační dopis či se připravit na přijímací pohovor. Pokud se člověk obrátí na zaměstnance IPS, dozví se nejen to, o čem konkrétní povolání je, co musí splňovat pro jeho výkon, jaké požadavky mají zaměstnavatelé v konkrétním oboru, ale také to, kde je možné takový obor vystudovat a jaké má reálné šance, že po absolvování studia najde práci.

* Jaké profese středočeské firmy hledají nejčastěji?

Mezi nejžádanější a nejhledanější profese neustále patří pracovníci strojírenských oborů, jako jsou soustružníci, obráběči, kovodělníci a technici, dále pak svářeči, elektrikáři, řidiči nákladních a speciálních automobilů, strážní. Následují skladníci a pracovníci logistiky, překladišť a velkých skladových center. Další vyhledávanou profesní skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví, učitelé, policisté a další státní zaměstnanci.

* Pracujete při obsazování těchto pozic nějak i přímo se zaměstnavateli?

Klademe velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Například zajišťujeme výběrová řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání na základě konkrétních požadavků firem. Osvědčují se rovněž setkávání v rámci regionálních
partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. A za zmínku stojí také osobní návštěvy u zaměstnavatelů. Díky exkurzím, jež absolvují zaměstnanci úřadu práce, kteří stojí takzvaně v první linii, tedy v přímém kontaktu s klientem, můžeme následně mnohem lépe spojit nabízenou pracovní pozici a konkrétního uchazeče o zaměstnání z naší evidence. Výsledkem je pak mnohem vyšší procento úspěšnosti.

* V evidenci přesto zůstávají někteří uchazeči dlouhou dobu. Říká se, že jsou tzv. nezaměstnatelní. Jaké skupiny lidí to jsou? A je naděje, že také oni najdou práci?

Výrazně se začal projevovat trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat například kvůli nízké úrovni vzdělání, neaktuální kvalifikaci, nedostatku praxe, exekucím, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Naším úkolem je pomocí nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství odstranit bariéry a obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z naší evidence. Díky individuální práci s klienty se nám nyní daří umisťovat i dříve hůře uplatnitelné uchazeče.

* Mění se přístup firem k zaměstnávání čerstvých absolventů škol, případně lidí starších 50 let?

Mění se, a to značně. Zaměstnavatelé přistoupili k tomu, že na požadované pozice nabírají i absolventy bez praxe, které následně zaučují. Ve spolupráci s úřadem práce absolvují rekvalifikace i zaměstnanci nad 50 let, kterých si zaměstnavatelé cení zejména pro jejich pracovní a životní zkušenosti. Nejenom tyto znevýhodněné skupiny uchazečů podporujeme prostřednictvím přesně cílených projektů.

* Pracovní trh se za poslední roky zásadně změnil. Jak se změnila práce vašich úředníků?

Statistická data ukazují, že naše práce je pro společnost a český pracovní trh neustále velmi potřebná a vyhledávaná jak občany, tak zaměstnavateli. Nic na tom nemění ani nízká nezaměstnanost. Pracovní toky uchazečů jsou ve všech letech ve Středočeském kraji velké nad 100 tisíc osob a je vidět, že krajská pobočka v
Příbrami služby pro uchazeče a zaměstnavatele ještě zintenzivnila. Je to zejména další prohloubení aktivní komunikace kontaktních pracovišť se zaměstnavateli.

* Využívají středočeské firmy nějaké podpůrné programy, například dotace na dojíždění zaměstnanců, podpora rekvalifikací?

Středočeské firmy využívají podpůrné programy hojně a s velkou úspěšností. Zmíněné příspěvky na mobilitu jsou určeny uchazečům o zaměstnání. Pokud se podíváme například na zaměstnanecké rekvalifikace za rok 2018, tak ty byly realizovány v objemu za 1,35 milionu korun. Jen loni zaměstnavatelé ve Středočeském kraji v projektu Podpora vzdělávání zaměstnanců získali příspěvky ve výši 42 milionů korun na vzdělávání zaměstnanců. Celkem úřad práce v tomto regionu loni podpořil zaměstnanost částkou přesahující 838 milionů. Také tyto aktivity přispívají k nízké nezaměstnanosti Středočeského kraje.

* Máte informaci o nějakém připravovaném hromadném propouštění ve Středočeském kraji?

Počet přijatých oznámení o záměru hromadného propuštění ve Středočeském kraji v souladu s příslušným paragrafem zákoníku práce letos zatím nahlásily tři podnikatelské subjekty. Tento krok by se mohl v nadcházejících měsících dotknout 430 jejich zaměstnanců. S ohledem na pozitivní situaci na trhu práce a stálý zájem o nové zaměstnance, ale existuje velká pravděpodobnost, že propuštění zaměstnanci najdou práci během krátké doby.

Zdroj:   28.03.2019    Mladá fronta DNES    Strana 68    Příloha – Zaměstnavatelé    Pavel Svačina

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Česko má nejnižší nezaměstnanost ve své novodobé historii a také v rámci Evropské unie žádná jiná země nemá tak málo lidí bez práce. Pro firmy působící v tuzemsku to znamená, že musí o své pracovníky „bojovat“. Jak úspěšně nacházet nové zaměstnance v době nízké nezaměstnanosti?

„Personalisté to dnes nemají lehké, čelí nejen nedostatku ale také velké fluktuaci pracovníků. Proto je nutné při hledání nových zaměstnanců pracovat se všemi možnými nástroji, které máme k dispozici,“ říká Tomáš Surka, managing partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Zde je 10 tipů pro nábor zaměstnanců v době nízké nezaměstnanosti:

1) Důležitý je už první krok, kterým je jasné zadání pro hledání nového člověka. Personalista potřebuje zcela přesně vědět, koho hledá, co má žádaný člověk přesně umět.

2) Firma musí být směrem k uchazečům co nejvíce transparentní, jinak přijde o její důvěru. Týká se to například následného kontaktu po výběrovém řízení, kdy je nutné mluvit i s neúspěšnými kandidáty. Každý nábor je zároveň vizitkou pro firmu, která jej provádí. Je proto vhodné dbát na firemní pověst, personalisté působí v roli ambasadorů firemní kultury.

3) S tím souvisí i výběr zkušené personální agentury, která bude firmu reprezentovat navenek. Klíčová je komunikace s najatou agenturou a dostatek času na pravidelnou zpětnou vazbu.

4) Personalista by se měl také soustředit na kandidátovy zkušenosti z předchozích míst. Bez nich správně neodhadne, zda se hodí na otevřenou pozici.

5) Nevyhnutelné je využití informačních systémů pro řízení náboru a jejich následné využití. S pomocí dat je možné efektivně spravovat údaje o pozicích, uchazečích i o proběhlých pohovorech. Na druhou stranu nelze zapomínat ani na osobní schůzku s uchazečem, takový kontakt je nenahraditelný. Individuální přístup a zaměření na silné stránky kandidátů pomůže odhalit talent vhodný i pro jiné pozice.

6) Personální oddělení by mělo umět probudit aktivitu zaměstnanců při hledání nových kolegů. Spokojený pracovník dovede přilákat do firmy nové lidi z okruhu svých přátel, známých či rodiny.

7) Je důležité nezapomínat na práci s talenty neboli na tak zvaný talent pooling. Umožňuje udržovat si povědomí o zajímavých talentovaných lidech z dřívějších pohovorů i jiných setkání. Ve správnou chvíli je pak možné je oslovit.

8) Hledání pracovníků na sociálních sítích neznamená jen využití sítě LinkedIn. Zajímavé informace lze získat také z Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

9) Personalisté by se měli zaměřit i na opomíjené skupiny na trhu práce a skládat týmy ze všech věkových skupin. Týká se to například lidí, kterým je okolo šedesáti let. Do firem mohou přinést zkušenosti a jiný úhel pohledu.

10) Podpora vzdělávání pracovníků a příprava na nástupnictví je také podstatná. Když se blíží odchod do důchodu, je zapotřebí včas připravit vhodného nástupce.

Zdroj: moneymag.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Českou republiku dlouhodobě trápí nedostatek řemeslníků, podle odhadu Hospodářské komory ČR jich na trhu práce chybí až 300 tisíc. Počet uchazečů o studium učebních oborů navíc dlouhodobě klesá. Přitom manuálně zruční odborníci nemají problém najít velmi slušně placené zaměstnání.
Celý příspěvek

Míra nezaměstnanosti v eurozóně dosahovala v únoru 9,5 procenta. V celé EU činila nezaměstnanost osm procent. Vyplynulo to z údajů, které v pondělí zveřejnil statistický úřad EU Eurostat. Česko i nadále zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.

Celý příspěvek