Umět vyjít s penězi se může zdát jednoduché, ale zas taková samozřejmost to není. Učit bychom to měli už ty nejmenší, aby si nemysleli, že jsou všechny věci n světě zadarmo.

Kup mi to! Proč mi to nekoupíš? A následuje urážlivá grimasa, zákeřnější děti zvolí rovnou vyděračský pláč. Ten funguje. Rodič je obměkčen a koupí, co ratolest žádá. Na chvíli je pokoj. Pokud se tyto scénky opakují, dítě si časem začne myslet, že dostane zadarmo vše, na co si vzpomene. Je dobré být zásadový a neustupovat. A ještě lepší je dítěti dát nějaké peníze a učit je s nimi hospodařit.

Gramotnost, která se ve škole neučí

Jak hospodařit s penězi se ještě na školách neučí, i když finanční gramotnost je pro dnešního člověka nesmírně důležitá. Svědčí o tom jedinci, kteří ji nezvládli a prohání je děsivá spirála půjček. Většinou si za to mohou sami – prostě si dovolili koupit věci, na které nemají, chtěli mít něco hned a bez ušetření. To vše a mnohem víc znamená, že by si člověk měl umět říct, co je důležité a co ne, co mít musím a co nepotřebuji. Tedy jistá disciplína, vůle a schopnost si určit priority. Odborníci říkají, že základy finanční gramotnosti by měli ovládat děti ještě před vstupem do základní školy. Možná namítnete, že takové děcko ještě neumí počítat. To je jistě pravda, většina počítat neumí, ale ráda si s mincemi hraje. A je pak jednoduché je naučit, že právě za tuto desetikorunu si může koupit něco sladkého.

Finanční pohádky

Žádné dítě nebude zvědavé na vaše znalosti ekonomické a bankovní. Jsou ale i jiné formy, jak mu přiblížit peníze a hospodaření s nimi. Můžete vyprávět, jak se peníze tisknou, co jsou na nich za symboly a lidé. Nebo můžete přiblížit, proč se neplatí jen penězi, ale třeba bankovním převodem, nebo kartou a vzít přitom taky provoz bankomatu. U toho je asi taky dobré vysvětlit, jak se na kartě naše peníze ocitnou, jak je tam banka “uloží“ a jak se stane, že vůbec nějaké peníze v bance máme. Pak jsme jen kousek od faktu, že musíme pracovat a vydělávat a za to nám zaměstnavatel, klient nebo obchodní partner zaplatí. Jinými slovy – abychom si za tyto peníze mohli něco koupit, musíme odvést nějakou činnost. Nic není zadarmo.

Pak už můžeme koupit pokladničku a ukládat dítěti drobné částky na nákup malých hraček nebo drobných sladkostí. Velmi rychle pochopí, že týdenní kapesné pojmou třeba dvě zmrzliny, nebo nejmenší plyšový méďa. Dítě rychle pochopí, že stačí jedna zmrzlina, aby v pokladničce ještě něco zbylo.

Pozor na podnikavce

U malých dětí bychom měli trochu jejich nákupy řídit, ale ty větší by si měly vše osahat a udělat i chybu. Vám je jasné, že nákup nějaké hlouposti je nesmysl, ale dítě tuhle zkušenost nemá. Je lepší, když si koupí hloupost za padesát korun, než když se o deset let později zadluží v řádu statisíců. Hloupý nákup si bude dobře pamatovat a příště si dá pozor. Špatně investované peníze samozřejmě nesmíte nahradit, pak by tato “finanční lekce“ ztratila smysl.

S věkem by mělo růst kapesné. Zkuste vyzvědět, kolik dostávají spolužáci ve třídě a zvolte zlatý průměr. A pokud je váš potomek podnikavý, zpozorněte, když mu kapesné nechybí. Může to být i proto, že si vydělává třeba ve škole samo – píše pro méně nadané za honorář slohovky nebo prodává na chodbě v bufetu nedostupné cukrovinky. Činnost spojenou s kriminalitou snad nevyvíjí, ale v případě nezájmu o vaše peníze buďte pozorní.

Hned to nepůjde

Asi nejdůležitější je děti naučit, že všechno nemohou mít hned. Sami byste neměli kupovat zbytečnosti a pokud zaslechnete reklamy, ve kterých se tvrdí, že něco dostanete bez čekání, měli byste je negovat. Zdůrazněte, že taky spoříte, třeba na nové auto, a kdybyste si ho koupili hned, nemohli byste mít jiné věci, které máte rádi. Při té příležitosti můžete probrat půjčování peněz. A když mu nabídnete, že mu půjčíte na autodráhu třeba tisíc korun, budete pak chtít vrátit třináct set. Dítě si uvědomí, že když bude něco mít hned, bude ho to stát víc.

O kapesném jsme se zmínili, ale dítě můžete odměňovat i za další mimořádné výkony a činnosti. Potomek by měl mít taky jasný cíl spoření.

Zdroj: 09. 05. 2019   Finance.cz    Strana 0

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ředitel Střední průmyslové školy stavební a Střední odborné školy stavební a technické Ústí nad Labem Vítězslav Štefl potvrzuje, že šikovný řemeslník je dnes na roztrhání. Absolvent průmyslovky má na své výplatní pásce víc peněz než začínající učitel.

* Rozvoj českého průmyslu je závislý na kvalitě tuzemského školství. Dokážou školy vyprodukovat schopnou a kvalifikovanou pracovní sílu?

Určitě. O absolventy řady našich stavebních a technických oborů je ze strany zaměstnavatelů vzrůstající zájem a ten by nebyl takový, kdyby se ve firmách pořádně neuchytili. I v závěrečných ročnících jsou umisťováni žáci u vybraných firem, což je výhodné pro všechny strany, protože žáci ke svým školním získaným vědomostem a dovednostem přidají firemní praxi, a to i za odměnu. Firma si tak v podstatě vychovává nové zaměstnance, škole to uvolní tlak na zbývající žáky v oboru, a navíc se rozšíří její jméno v tom dobrém slova smyslu. Školy jsou si vědomy svého společenského závazku vůči potřebám trhu práce a po stránce pedagogicko-odborné k tomu tak i přistupují.

* Jsou dnes pedagogové schopní připravit mladé lidi tak, aby se dokázali přizpůsobovat měnícím se potřebám firem a obecně trhu práce?

Ano. Vysoce si vážím pedagogů, kteří jdou s dobou, umějí reagovat na technologický pokrok a přivádějí ho, obrazně řečeno, před tabuli. I díky nejmodernějšímu vybavení mají dnes školy učitele, kteří se do toho problému úplně „položili“. Z obecného hlediska vidím problém v tom, že řada škol ale nemá dostatek prostředků na kvalitní a nejmodernější vybavení. Počínaje obnovou a nákupem odpovídající IT techniky přes drahé každoroční obnovování licencí až po nákup a instalaci strojních zařízení včetně.

* Často zmiňujete odměňování učitelů na učňovských školách. Je šance na zlepšení?

Rád bych viděl světlo na konci tunelu. Ale nevidím ho. A to se netýká jen učňovského školství, ale školství obecně. Pedagogové jsou vysokoškolsky erudovaní nositelé vzdělanosti tohoto národa – a odpovědným se pořád nějak nechce věřit, že posláním, jak se o učitelském povolání mluví, složenky nezaplatíš… A řeči o tom, že je třeba v tomto segmentu selektovat – tady už není selektovat co. Je to primární záležitost, jak zachránit české školství. Další opatření mohou přijít až poté. Nestavme dům od střechy.

* České školství kdysi udávalo tón ve světě, dnes je to horší. Souhlasíte?

České školství si drží svou kvalitu jen a jen díky kvalitním učitelům. Ne díky systému. Devadesátá léta zasadila našemu školství zásadní rány, z nichž se některé zacelují horko těžko teprve až dnes. A některé jsou rozšklebené pořád. A občas se do nich i přilije horký olej… Ovšem, jsem v tomto ohledu velký optimista, protože vím, že velká řada lidí z celého spektra vzdělávacího systému, od učitelů přes osvícené odbory školství a dalších institucí se snaží i v tomto systému prosadit nápady, které by tuto situaci pomáhaly řešit. A já jim držím palce.

* Vaše škola spolupracuje s desítkami firem, takže absolventi mají pestrou nabídku, kde se mohou uplatnit. Je to jedna z cest, jak připravit kvalifikované síly?

V každém případě ano. Naše škola spolupracuje zhruba se stovkou nejrůznějších firem a každá se zapojuje do života školy a žáka dle svých možností. Od přímé podpory žáka, od stipendií po jistotu zaměstnání, přes poskytnutí nejmodernějších strojů do dílen až po umisťování žáků na pracoviště v rámci odborného výcviku.
Zde také musím uvést i Motivační program Ústeckého kraje, který výrazně pomáhá vzhledem k aktuálním potřebám trhu práce podporovat vytipované obory, a to jak stipendii, tak i příspěvkem na dojíždění. Jde o obory zedník, tesař, instalatér, elektrikář, obráběč kovů a strojní mechanik.

* Jaké obory jsou dnes pro mladé lidi nejatraktivnější, případně kde si poté vydělají nejvíce?

V rámci spolupráce škol s velkými firmami jsou absolventům nabízeny takové platové podmínky, o kterých se začínajícím učitelům nezdá. Šikovný řemeslník je dnes na roztrhání – a tím si i může diktovat svou cenu. A poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme nějaké
absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.

**„Jak je dnes velká poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme
nějaké absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.“

Zdroj: 30. 03. 2019   Ústecký deník   Strana 51   Příloha/Zaměstnavatelé regionu severní Čechy   Tomáš Prchal

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

LIBERECKÝ KRAJ – Je jim pouhých devět deset let a už zakládají vlastní firmu. Od banky dostanou půjčku do rozjezdu, sami si vytvoří výrobky, které pak prodávají. Za utržené peníze jedou třeba na výlet. Čím dál více základních škol v Libereckém kraji se zapojuje do projektů, které děti učí finanční gramotnosti. Odborníci i učitelé soudí, že je to velmi potřeba. Řada rodičů totiž není schopna jít svým potomkům příkladem a padá do dluhových pastí.

Podle České spořitelny, se kterou školy spolupracují, se do výuky finanční gramotnosti za poslední dva měsíce zapojilo na dvě stě čtvrťáků a páťáků z regionu. „Správa peněz je klíčovou dovedností. Pro děti byli dosud hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací o hospodaření s penězi rodiče. Ne vždy ale jde o zdroj
kvalitní. Dospělí mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí a celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě,“ upozorňuje David Hubáček z České spořitelny.

A jak takový projekt, kde se děti učí počítat každou korunu, vypadá v realitě? „Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Nabídnout takové zboží, které zvládnou samy s přiměřenými náklady vyrobit a prodat jej na veřejných jarmarcích. Žáci tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje Hubáček. Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve formě půjčky od banky ve výši tři tisíce korun. „Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v
úmyslu,“ dodává Hubáček.
Do projektu se zapojila například základní škola v Turnově. Děti za vydělané peníze pojedou na výlet a část rozdělí na charitu. „Finanční gramotnost vštěpovaná do dětí je velmi důležitá, když kolem sebe vidíme, jak to nefunguje u dospělých. Nedokáži si sice úplně představit, že by se nějaký takovýto podobný předmět samostatně vyučoval, ale rozhodně by bylo dobré, aby byl zařazen do občanských nauk, hlavně pro druhý stupeň, pro starší
děti, kteří s realitou přijdou dříve do styku,“ myslí si ředitel turnovské školy Ivo Filip.

Další školou, která má akci za sebou, je Základní škola Ivana Olbrachta v Semilech. „Velmi jsme to uvítali, jedna třída vybrala nějakých třináct, čtrnáct tisíc korun a pojede na výlet. Bylo to takové první políbení dětí penězi a hospodařením s nimi,“ říká ředitel školy Jiří Jiránek.
Učitelka semilských čtvrťáků Lucie Vilímovská tvrdí, že se žáci naučili také týmové spolupráci. „Všímali si dovedností svých spolužáků, kdo je v čem šikovný, aby si společně postavili co nejlepší tým. Lepší počtáři měli konečně příležitost vyzkoušet si matematiku v praxi. Děti se naučily i komunikačním dovednostem – jak kontaktovat veřejnost, nabízet své výrobky, dokonce na jarmarku pak smlouvaly o cenách,“ popisuje učitelka.

Romana Lakomá, vedoucí spolku Déčko Liberec, jenž mimo jiné pomáhá lidem ve finanční tísni, říká, že
podobné projekty jsou přínosné, ale měly by se objevovat až na středních školách. „Ty malé děti ještě ten problém osobně nezažijí, nehospodaří tolik s penězi. Ti, kterým je osmnáct, již s penězi nakládají, jsou více ohroženi nebankovními nebo studentskými půjčkami. Hodně z nich si neumí spočítat to základní, že nemohou mít náklady vyšší než příjmy,“ vysvětluje Lakomá. „Rozhodně by ale škola neměla suplovat rodinu. Základ by měl být v ní. Rodiče by děti měli posílat na nákup. Umět jim vysvětlit, že si něco nemohou teď pořídit a podobně.“

Zdroj:18. 01. 2019   Mladá fronta DNES    Strana 15   Kraj Liberecký   Martin Trdla

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.