Na vzdělávání přispívají miliony korun ročně, ale nevidí výsledky. Čtyři velké nadace se proto rozhodly spojit síly a založit jednu velkou organizaci s názvem Eduzměna. Nadační fondy Avastu, České spořitelny, Karla Janečka a OSF teď společně plánují vybrat region, který problémy ve vzdělávání trápí nejvíce, zaměřit se na něj a pět let se mu věnovat.

„Postupně se rozevírají nůžky mezi regiony. Kvalita jednotlivých škol se liší, nedaří se všechny rozvíjet stejně. Rozhodli jsme se pro dlouhodobější zásah, abychom dokázali, že díky systematické podpoře se za pět let mohou zlepšit výsledky všech dětí na školách v regionu,“ hlásí ředitel Eduzměny Zdeněk Slejšek.
Jeho tým si už nechal zpracovat detailní analýzu problémů v českém vzdělávání. Ta kromě starších dat využila informace získané z rozhovorů s učiteli a dalšími experty na vzdělávání. Ukázala, že mezi hlavní problémy patří zhoršující se znalosti dětí na druhém stupni základních škol, velké rozdíly mezi výsledky škol různých typů a v jednotlivých regionech a také to, že děti chodí do školy nerady.

Fond má nyní vytipovaných deset regionů, vylosuje z nich jeden, který od roku 2021 začne podporovat. Region má patřit mezi průměrné, co se týče výsledků žáků i ekonomické situace jejich rodičů. Celý projekt vyjde zhruba na 200 milionů korun, většinu peněz poskytnou samy nadace.
Eduzměna vybere třicítku škol od mateřských po střední a poskytne jim podpůrný tým. Kromě odborníků v týmu bude platit také třeba kurzy pro učitele, na které by školy za normálních okolností neměly peníze.
Týmy budou tvořit lidé ze vzdělávacích organizací, jako je například Elixír do škol nebo EDUin, který Slejška pomáhal zakládat a do roku 2017 jej vedl.
Učitelům budou experti pomáhat s tím, jak komunikovat s rodiči žáků, jak si co nejlépe připravit vyučovací hodiny nebo jak je udělat zábavnější, aby děti chodily do školy raději než teď. „Chceme, aby učitelé dokázali lépe hodnotit svoji práci, aby se zlepšovali nebo aby se mohli navštěvovat v hodinách a poskytovat si navzájem ke své práci zpětnou vazbu,“ říká Slejška.

Během pětileté podpory vybraných škol chce nadace dosáhnout toho, aby výuka začala děti bavit a zlepšily se v matematice, přírodovědě i čtení, které jim nyní dělají často potíže. Škola by jim měla také pomoci v tom, jak si poradit v různých životních situacích a umět řešit různé problémy.
„Chceme najít taková opatření, aby rodiče nemuseli přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny budou velmi dobré. Předpokládáme, že nějaký recept bude existovat pro každou školu,“ míní Slejška. Ředitelům zase poradci pomohou s úřadováním, které jim nyní zabírá hodně času. Budou se také snažit nastartovat spolupráci mezi řediteli jednotlivých škol v regionu. Slejška upozorňuje, že ředitelé jsou často na svoji práci sami, podle něj by pomohlo, kdyby se mohli o práci navzájem radit.
Tvůrci projektu počítají i s informační kampaní pro rodiče. „Ukazuje se, že právě rodiče bývají často brzdou změn. Je potřeba, aby porozuměli tomu, proč se ve škole například nemá známkovat, ale slovně hodnotit a proč je potřeba zavádět nové metody výuky,“ vysvětluje ředitel Eduzměny.

PROBLÉMY ČESKÝCH ŠKOL – Analýza hlavních problémů českého školství zpracovaná pro novou nadaci Eduzměna ukazuje následující potíže. Klesá znalost matematiky a přírodovědy, podprůměrná je schopnost číst na konci základní školy. Jsou velké rozdíly v kvalitě různých typů škol i rozdíly mezi regiony, výsledky žáků silně závisí na rodinném původu. Dokládá to průzkum PISA, mezinárodní testování znalostí studentů připravované
Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Šikana je velmi častá. Ve výzkumu PISA zkušenost s ní uvedlo 25,4 procenta českých žáků, což patří mezi nejhorší země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde je průměr 18,7 procenta. Žáci jsou často neúspěšní u maturit. V Česku je zhruba pět procent těch, kterým se nepodaří maturitu složit ani na třetí pokus.
Škola žáky nenaučí rozumět informacím z médií a správně je vyhodnocovat. Neexistuje samostatný předmět, který by se mediální gramotnosti věnoval. Absolventi některých typů škol mají problém uplatnit se na trhu práce. Učení děti nebaví. Jen 68 procent žáků čtvrtých tříd chodí do školy rádo, mezinárodní průměr je přitom 86 procent. Čeští učitelé umí pracovat s motivovanými žáky, v práci s méně úspěšnými jsou motivováni méně a zodpovědnost vidí hlavně na straně rodiny. Skoro polovina učitelů má zájem o vzdělávání, které se týká chování žáků, pouze třicet procent učitelů takový kurz absolvovalo.

Zdroj:14. 05. 2019    Hospodářské noviny    Strana 3    Události   Michaela Endrštová, Markéta Hronová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Třetina začínajících učitelů plánuje podle průzkumu odejít ze škol. Trápí je nízké platy i slabá podpora systému. Jižní Morava – Jsou nadšení a dělají práci navíc. Dlouho však ve škole začínající učitelé nevydrží. „Teď ve sboru žádné učitele po fakultě nemám. Pár jich tady pracovalo, ale po chvíli odešli,“ uvedl ředitel slavkovské Základní školy Komenského Pavel Soukop.

Ze školy nebo školství celkově plánuje odejít třetina začínajících pedagogů. Na problém poukázal výzkum Masarykovy univerzity. Odborníci z pedagogické fakulty se zajímali o učitele, kteří odučili maximálně čtyřicet měsíců. „Třicet procent dotazovaných uvažuje o změně. Česko může patřit k zemím s vysokou mírou odchodů začínajících učitelů. Za přirozené považujeme, odejde-li jich ze školství pět procent,“ sdělila hlavní autorka výzkumu Světlana Hanušová.

Učitele nemohli sehnat ani v brněnské Základní škole Svážná. „V srpnu jsme rychle potřebovali učitele, tak jsme oslovili úřad práce. Poslali jsme téměř tři sta nabídek, ale nikdo se neozval. Učitelé teď nechtějí jít do školy, i když jsou nezaměstnaní,“ sdělil ředitel Petr Punčochář. Nejvíce čerstvé absolventy odrazuje nedostačující podpora při příchodu do nového zaměstnání.

Ministerstvo školství chtělo zavést pozici zavádějícího učitele, který by nováčkům radil. Návrh ale poslanecká sněmovna zamítla. „Pedagogům chybí perspektiva kariéry a plán podpory,“ podotkl proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Janík.

Mladým učitelům na brněnské Základní škole Svážná pomáhají zkušení kantoři. „Mladou chemikářku posadíme do kabinetu se zkušenou chemikářkou, která nové posile pomůže. Neptáme se čerstvých absolventů, co přináší nového. Často bývají vyděšení, když vidí, jaké děti mají vzdělávat,“ uvedl ředitel školy Petr Punčochář. Podle průzkumu ale učitelé s chováním dětí problémy nemají. Devadesát procent z nich hodnotí vztah s dětmi pozitivně. Často jsou také důvodem, proč chtějí učitelé ve školách zůstat. Se studenty na praxi neměl problém ani budoucí učitel zeměpisu a biologie Martin Vašát. Právě on se nachází mezi začínajícími učiteli, kteří naopak chtějí ve školství zůstat. „Na studenty si nemůžu stěžovat. Těším se na práci s mladými perspektivními lidmi,“ uvedl.

Pokud učitelé do škol nastoupí, bývají velmi motivovaní. „Podle našich dat se nadšení ale v praxi často ztrácí,“ doplnila Hanušová.

*Učitelé odcházejí – Třicet procent učitelů chce podle průzkumu Masarykovy univerzity opustit školství. – Od učení
je odrazují nízké platy, ale především nedostatečná podpora při příchodu do nové práce. – Práce s dětmi je naopak
důvodem, proč zůstávají. – Ředitelům škol učitelé neustále chybí.

Zdroj: 17. 12. 2018    Brněnský deník     Strana 1    Titulní strana   Martina Moresová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

V úterý 30. října 2018 proběhla ve Středisku služeb školám v Brně čtvrtá minikonference odborného panelu digitální gramotnosti projektu Podpora práce učitelů. Cílem této minikonference bylo sdílení příkladů dobré praxe ve školách, které rozvíjejí digitální gramotnost průřezově.

Aktuální dění a novinky v projektu PPUČ prezentoval v úvodu minikonference obsahový manažer Mgr. Jakub Holec. Chystané změny v revizích RVP v oblasti ICT a informatiky představila Mgr. Daniela Růžičková. Při prezentaci vysvětlila, v čem spočívá princip změny výuky ICT a informatiky.

Následoval blok inspirace ze škol. Úvodní přednášku „Jak otevřít školu technologiím?“ vedl zástupce ředitele ZŠ Pohořelice Mgr. Lukáš Mertlík. Ve svém vystoupení prezentoval školu jako moderní školu vybavenou technologiemi, a zároveň školu, kde jsou digitální technologie využívány jak při správě a v administrativě školy, tak především ve výuce napříč předměty. Ve škole jsou využívány různorodé technologie (tablety, ozoboti, Robotel, …). Některé učebny jsou vyzdobeny na základě grafického návrhu bývalého studenta školy.

Po úvodní přednášce následovaly čtyři prezentace učitelů, kteří představili rozvoj digitální gramotnosti v různých předmětech na různých stupních vzdělávání. Jmenovitě:

Mgr. Štěpánka Baierlová – Matematika si s digi gramotností rozumí

Mgr. Martina Štikarovská – QR projekty (1. stupeň)

Mgr. Martin Gembec – Digitální zařízení ve fyzice, to není jen měření

Mgr. Roman Podlena – Otázky a odpovědi v digitálním světě

Prezentující měli aktivity z výuky navázány na konkrétní očekávané výsledky učení pro digitální gramotnost. Všechna vystoupení byla velmi zajímavá, vystupující zodpověděli dotazy z řad účastníků minikonference.

Na konci bloku s příklady dobré praxe rozvíjení digitální gramotnosti na základní škole vystoupil ještě jednou Mgr. Martin Gembec s představením Elixíru do škol a jeho aktuálních aktivit.

Pro MŠ byly v zadní části sálu připraveny ukázky aktivit pro rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení. Mezi dvěma vystoupeními prezentujících pro základní školu proběhlo představení vystavených aktivit (Ing. Eva Fanfulová) a diskuze účastnic z MŠ. Vzhledem k časovému harmonogramu minikonference přerušila moderátorka tuto diskuzi, která se ve skupině pro předškolní vzdělávání znovu rozvinula na konci minikonference.

Minikonference obsahově připravovala Ing. Eva Fanfulová, garantka digitální gramotnosti; celou akci moderovala Mgr. Anna Doubková.

Děkujeme všem, kteří se minikonference účastnili. Podle reakcí při konferenci – a také podle hodnocení a komentářů v evaluačních dotaznících – usuzujeme, že pro Vás byla minikonference přínosná a budeme rádi, zúčastníte-li se i dalších akcí projektu PPUČ.

Zdroj: http://clanky.rvp.cz/clanek/21909

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.