Jaký má smysl, aby děti biflovaly matematické vzorečky, když se zároveň nenaučí, že je mohou využít, aby si spočetly výhodný úvěr? Má cenu šprtat se data a politické reálie historie, když se žáci netříbí v umění kriticky myslet? Zkostnatělé školní osnovy by měla uvést do souladu s dobou a moderními trendy revize rámcových vzdělávacích programů. Jenže nejdřív se chystala bez kontaktu s odbornou veřejností, a teď už se nechystá vůbec. Práce stojí a bude stát nejspíš do příštího roku, protože není jasné, nakolik koresponduje s vládní strategií vzdělávání.

Nynější, zapauzované revize spustilo ministerstvo školství v roce 2017, ustavilo 43 pracovních komisí, kde sedí rozliční zástupci daného cechu a probírají obsah učiva předmět po předmětu. Problém je, že to každá komise dělá separé, aniž by se jejich práce prolínala, a tak je otázka, jak moderní, prostupné, provázané a užitečné nové osnovy budou. Otázka, na kterou nejde vypáčit odpověď, protože dosavadní stanovisko ministerstva zní, že nebudou diskutovat, dokud to nebude hotové. Nedbá námitek odborníků, že takhle by zásadní proměna českého školství vznikat neměla. Notabene když má být založená na široké shodě a principu, že éra biflování a jedné pravdy končí, aby ji nahradila schopnost debatovat, myslet, dávat do kontextu, rozpoznat blábol.

Naposledy se tak velká debata o proměně školství vedla v roce 2004. V září tehdejšího roku se situace ve vzdělávacích institucích skutečně změnila. Když učitelé připravovali plán na školní rok před tímto datem, museli se držet takzvaných osnov. Tedy jasně daného programu, co a jak v daném období školního roku dětem vkládat do hlavy. Od září 2004 jim rámcové vzdělávací programy v ideálním případě rozvázaly ruce. Musí se od té doby jen držet státních rámců, tedy jaké dovednosti mají žáci a studenti daných oborů do 19 let věku umět; jakými vědomostmi mají vládnout, jaké pracovní a jiné návyky si osvojit. Jak toho který učitel docílí, už záleží na strategii každé školy.

Jenže v praxi na ideální variantu vždycky nedojde. Pedagogové sice dostali volnost, ale chybí jim metodika; mnozí si vybrali cestu nejmenšího odporu a učí, jako vždycky učili. Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký proto před časem vyjádřil obavu, že vzhledem k tomu, v jak uzavřeném duchu se revize chystají, dopadnou jako ty předchozí – tedy že mnozí pedagogové setrvají u starých jednotných osnov, na něž jsou zvyklí. „Je potřeba poučit se z předchozí chyby a doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ řekl Hřebecký.

Zdroj: 04. 07. 2019   Lidové noviny   Strana 18   Poslední strana   KATEŘINA SURMANOVÁ

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Zdravotnické školy připravují odbornice a odborníky v nelékařských zdravotnických profesích od sester a záchranářů přes laboranty, zubní techniky, dentální hygienisty, nutriční terapeuty, zdravotnické asistenty až po rekondiční maséry. Prakticky všechny školy se kromě přípravy budoucích zdravotníků věnují i vzdělávacím a osvětovým akcím pro veřejnost.

Zdravotničtí pracovníci se běžně setkávají s pokročilou technikou a s nejmodernějšími farmaceutickými přípravky.
Nakolik jsou žáci a studenti zdravotnických škol v kontaktu s reálnou praxí? Dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ ze závěru loňského roku potvrdilo, že právě odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli je pro „zdrávky“ jednoznačnou prioritou. Více než 90 % VOŠ zdravotnických uvádí, že se odborníci z praxe přímo podílejí na výuce.
Například na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Hradci Králové působí na 50 externistů – vyučují zde lékaři, sestry i laboranti z FN Hradec Králové, z lékařské i farmaceutické fakulty UK. Podobně na tom je SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni, jež spolupracuje se 78 odborníky z plzeňské FN i LF UK, zdravotnické záchranné služby i z dalších státních a soukromých pracovišť.

O stáže je zájem

„U zubních techniků jsme vyzkoušeli také tandemovou výuku pedagoga školy s odborníkem z praxe – studenti byli z takto organizované výuky nadšeni,“ uvádí ředitelka královéhradecké školy PaedDr. Soňa Lamichová. „Bohužel to není a z finančních důvodů ani nemůže být běžná praxe, nicméně projekt šablon nám ji umožnil a naplánovali jsme ji také v navazujícím projektu šablony II,“ dodává. (Šablony vyhlašované MŠMT jsou projekty se zjednodušeným vykazováním financované z ESIF – pozn. aut.) Oslovená plzeňská škola je využívá rovněž k financování stáží pedagogů na moderních zdravotnických pracovištích. Zájem o stáže pedagogů má více než 70% VOŠ, jak ukázalo zmíněné šetření projektu Podpory krajského akčního plánování.

Odborníci z praxe se účastní rovněž tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP). „V rámci jejich akreditace se podílejí na koncepci a obsahovém zaměření modulu, který vyučují. Individuálně spolupracují s koordinátorem daného oboru,“ doplňuje PhDr. Ivana Křížová, ředitelka SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni, která byla vyhlášena „Zdrávkou roku 2018“. V Plzni se odborníci jako členové zkušebních komisí účastní také absolutorií studentů, což je v rámci ČR praxe obvyklá zhruba u poloviny VOŠ.

Jako naprostou nezbytnost vidí ředitelka Soňa Lamichová z Hradce Králové účast odborníků při tvorbě studijních materiálů: „Máme řadu aplikací přístupných v prostředí internetu. Ve spolupráci s předními odborníky z klinických pracovišť FN HK, špičkových soukromých zařízení, zejména v oblasti stomatologické péče, a odborníků z farmaceutické fakulty UK jsme vytvořili multimediální výukové materiály pro čtyři obory.“ V rámci celorepublikového projektu Inovace vyššího odborného vzdělávání zde vznikají další tzv. otevřené digitální zdroje – velkou část jejich autorů, korektorů a recenzentů představují právě odborníci z praxe.

Studenti v terénu

Odborné praxe žáků a studentů, zpravidla na pracovištích regionálních zaměstnavatelů, zajišťuje více než 90 % zdravotnických škol, byť se jejich organizace liší podle ŠVP jednotlivých oborů.

Plzeňští žáci střední zdravotnické školy stráví na pracovištích 1 až 2 dny v týdnu, studenti VOŠ i blokově 1 až 8 týdnů. Budoucí hradečtí zdravotníci vykonávají v nemocnicích, v lékárnách a zubních laboratořích několikatýdenní souvislé praxe, v oboru Diplomovaná všeobecná sestra až 9 týdnů v jednom semestru. Součástí výuky jsou odborné exkurze seznamující s vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti. „V rámci ČR vyhledáváme ta, kde neprobíhá běžná odborná praxe,“ doplňuje Soňa Lamichová. Exkurze plzeňské školy rozšiřují pohled na oblast zdravotnictví a sociální péče o zařízení pro zdravotně či sociálně znevýhodněné (ústav sociální péče, stacionář, psychiatrická nemocnice, dětský domov, diagnostický ústav, domov pro seniory, Dům světla, Domov sv. Zdislavy pro matky a dítě v tísni…). Plzeňská SZŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje s nemocnicemi v kraji (Klatovy, Domažlice, Stod, Rokycany, nemocnice Primaved, Mulačova nemocnice, Dětské centrum, krajská zdravotnická záchranná služba), kvůli zájmu o nábor absolventů ji aktivně oslovují i zdravotnická zařízení z Karlových Varů, Hořovic či pražská VFN. Stěžejní je podle ředitelky Křížové spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí – v rámci reflexe pracují oba partneři s vyhodnocováním zpětné vazby prostřednictvím evaluačních dotazníků a management školy i FN se schází k pravidelným konzultacím.

„Díky projektům podpořeným z programu Erasmus+ a z Norských fondů odjíždějí někteří žáci na dvou až třítýdenní stáže do Norska, Anglie a na Slovensko. Plánujeme tříměsíční stáž studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra v Anglii a stáže pedagogů v Norsku,“ říká Soňa Lamichová. Dodává však, že tato forma rozvoje odborných kompetencí žáků i pedagogů je možná pouze díky projektům a závisí na míře jejich finanční podpory. Budoucí zdravotníci z Plzně praktikují ve slovenské Nitře a v sousedním Německu.

Zdrávky pro veřejnost

Zdravotnické školy fungují i jako centra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. V té plzeňské například vybudovali edukační centra zaměřená na zdravý životní styl, první pomoc, dentální hygienu a nutriční terapii, která oslovují různé cílové skupiny – děti z MŠ i ZŠ, pedagogy, pracovníky partnerských firem i širší veřejnost včetně seniorů. Edukační centrum nabízí tematické projektové dny pro žáky, vzdělávání pro zdravotnické asistenty, simulační nácvik záchrany života, dentální poradenství i poradenství ke zdravému stravování a životnímu stylu. Speciálně pro pedagogy je určen vzdělávací program předlékařské první pomoci, o který je značný zájem.

Různě zaměřené kurzy první pomoci nabízí pedagogům, široké veřejnosti i v rámci firemního vzdělávání také hradecká zdravotnická škola. Zareagovala rovněž na problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení a zájem žen o možnost profesního uplatnění v péči o nejmenší – nabízí 160hodinový akreditovaný kurz s následnou možností složit zkoušku a získat profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky.

Nedostatek zdravotnických pracovníků významně urychluje spolupráci škol a zaměstnavatelů. Ukázkovým příkladem jsou podle ředitelky Lamichové společné prezentace na propagačních a náborových akcích v rámci kraje, případně kombinace stipendií a náborových příspěvků ze strany nemocnic určené budoucím sestrám.

Plzeňský kraj se snaží podpořit užší spolupráci škol s nemocnicemi projektem Studuj srdcem – aktivity propagující význam zdravotnických oborů mají cílit na děti nejen v základních, ale už i v mateřských školách. *

Daniela Kramulová, publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání; publicistka projektu P-KAP

Zdroj: 28. 06. 2019   Komora.cz   Strana 48    Podnikání personalistika & vzdělávání

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Střední odborné učiliště na Červeném Hrádku v Sedlčanech má před sebou poslední dva týdny provozu. Na konci června pro nedostatek žáků skončí.

STŘEDNÍ ČECHY – Stát se zámečníkem, instalatérem nebo zedníkem? Zájem mladých lidí téměř žádný. Své o tom vědí v soukromém Středním odborném učilišti Sedlčany. Funguje přes 70 let a za tu dobu se v něm řemeslu vyučily stovky mladých lidí. Letos naposledy. Za pár dnů, na konci června, se brány tohoto vzdělávacího areálu právě kvůli nedostatku studentů nadobro uzavřou.
„V posledních dvou letech jsme přijali tak malý počet žáků, že již nebylo možné z ekonomického hlediska zajistit efektivní provoz školy,“ řekl MF DNES Josef Nádvorník, ředitel obecně prospěšné společnosti SOU Sedlčany. Studenti třetího ročníku už dokončili závěrečné zkoušky a nyní míří na prázdniny, za dalším vzděláním nebo do zaměstnání. „Studenti druhého ročníku přejdou do jedné ze dvou dalších škol v regionu,“ doplňuje ředitel.
Žádné prváky už škola nemá, protože s ohledem na malý zájem loni první ročník neotevřela. „Do prvního ročníku se hlásilo jen osm žáků, ty už jsme nepřijali,“ uvedl Nádvorník. Jasno o další kariéře mají podle něho i učitelé a další zaměstnanci školy. „S ohledem na to, že o našem konci víme už déle, tak většina zaměstnanců už má jiné zaměstnání,“ dodal ředitel.
Učiliště v posledních letech nabízelo obory zámečník, instalatér, zedník a automechanik. Tedy profese, které jsou na českém trhu zcela nedostatkovým „zbožím“. Hlavně pro malé firmy je téměř nemožné dobré řemeslníky sehnat. „Dnes skutečně platí, že řemeslo má zlaté dno, zvláště v oboru automechanik. Jenže v menších
servisech, jako je ten náš, to nefunguje jako ve velkých značkových, kde si mohou účtovat úplně jiné ceny. U nás proto nemůžeme se mzdami v regionu konkurovat. Sehnat zkušeného automechanika je pro nás velmi náročná práce,“ řekl Milan Kříž, majitel autoservisu Offroad Car v Kosově Hoře u Sedlčan.

Poslední žák na praxi

Sám je přitom jedním z absolventů letos končícího sedlčanského učiliště a v jeho autoservisu tamní studenti vykonávali odborné praxe. Dílny v učilišti totiž umožňovaly praktický výcvik pouze prvním ročníkům, za dalšími zkušenostmi chodili sedlčanští studenti do firem v regionu. „Kvůli tomu jsem se musel stát mistrem odborného výcviku a udělat si pedagogické minimum,“ popsal Kříž. Každoročně u něj zkušenosti získávalo kolem pěti žáků.
„Letos jsme tu měli už jen jednoho, a tedy posledního učně sedlčanského učiliště,“ dodal. Že škola končí, jej mrzí, i když si zajišťováním praxí vlastně vychovával konkurenci. „Mnozí se u nás vyučili a pak si v okolí otevřeli vlastní dílny,“ uvedl Kříž.
S ředitelem školy Nádvorníkem se shodují, že mladí lidé i přes velké výdělky v oboru nemají o řemesla zájem. „Připadá mi, že všichni chtějí být manažeři a brát peníze, o jakých slyší v televizi. Dělat rukama se nikomu moc nechce,“ dodal Kříž.
Ovšem ani ti, kteří se v oboru vyučí, v něm mnohdy nezůstanou. I poslední student, který je na praxi v Offroad Car servisu, má plány poněkud jiné. Po vyučení se chce stát řidičem kamionu, což je dnes nedostatková a spolu s dietami velmi dobře placená profese. „Jsem mladý, a tak to chci zkusit,“ říká.

Přirozený zánik?

Podle starosty Sedlčan Miroslava Hölzela (ODS) je škoda každého takto zaměřeného učiliště, na druhou stranu se domnívá, že důvodem nedostatku studentů v tamním soukromém učilišti může být i určitá předimenzovanost středočeského školství. Středních škol a učilišť je podle něho zkrátka příliš, a tak některé přirozeně zanikají.
„Když se podívám třicet let zpátky, tak Sedlčany měly učiliště nožířské, které se transformovalo do tohoto právě zanikajícího učiliště. Bylo tady mlékárenské učiliště, které skončilo už před lety, stejně jako hračkářské učiliště, které zaniklo kvůli konci zdejší hračkářské firmy Hamiro. A měli jsme tady i školu stavební, na kterou už se nikdo nehlásil, protože zedníka nikdo dělat nechce,“ vypočítal starosta.

Zdroj: 17. 06. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 13    Střední Čechy    Pavel Svačina

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Jak v hledání zaměstnanců pomáhá firmám středočeský úřad práce? Jeho role se mění. Více se soustředí na přímou spolupráci se zaměstnavateli.

Středočeské firmy a rovněž data úřadu práce potvrzují, že situace na trhu práce v kraji zůstává napjatá. Reagují na to nejen firmy, ale i úřad práce. A úspěšně. „Jen loni jsme ve středních Čechách umístili 36 387 uchazečů do nového zaměstnání,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitelka Úřadu práce pro Středočeský kraj Renata Malichová.

* V kraji meziměsíčně v únoru přibylo 3 885 volných pracovních míst na celkem 53 741. Je podle vás reálné vůbec
tato místa někdy obsadit?

Musím doplnit, že v 75 procentech z tohoto počtu volných míst, tedy zhruba u 40 tisíc, byl od zaměstnavatelů dán souhlas s nabízením těchto pozic cizincům. Zaměstnavatelé na ně tedy mohli přijímat také pracovníky ze zahraničí. Další zkreslující věcí je fakt, že u některých pozic zjišťujeme duplicity, kdy stejná volná pracovní místa nabízejí kromě zaměstnavatelů také zprostředkující agentury práce. Kromě toho některá nahlášená volná pracovní místa jsou s nástupem do práce například až za tři měsíce. Je také třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence úřadu práce nejsou jediným zdrojem pracovní síly.

* Statistika tedy zkresluje, přesto daří se vám hledat vhodné zaměstnance na poptávané pozice?

V rámci zprostředkovatelských služeb, které velmi individuálně přizpůsobujeme, se daří úspěšně umisťovat uchazeče z evidence na trh práce. Jen v loňském roce úřad práce umístil na pracovním trhu v celé České republice více než 325 tisíc lidí, ve Středočeském kraji to bylo 36 387 uchazečů, přičemž je to region se
třetím nejvyšším počtem úspěšně umístěných po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zprostředkovat práci nezaměstnaným se daří též díky klíčové aktivitě úřadu práce, kterou je monitoring pracovního trhu. Jeho cílem je mimo jiné získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, abychom na jejich základě mohli zprostředkovat zaměstnavateli přesně takové zaměstnance, jaké potřebuje.

* Vaši úředníci jsou takříkajíc přímo u toho, když uchazeč o práci najde nové místo. Změnil se podle jejich zkušeností v posledních letech vzájemný přístup uchazečů i zaměstnavatelů?

O tom, kterého zaměstnavatele si uchazeč nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů, jako jsou výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura nebo ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu také řada zaměstnavatelů zareagovala na nedostatek lidí a přikročila k úpravě požadavků na zaměstnance, tak aby odpovídaly současnému trhu práce. Například už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, vysokou úroveň vzdělání či konkrétní kvalifikaci a praxi v daném oboru. Důležitý je především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je pak sami zaškolují a s nováčky pracují mnohem intenzivněji než dříve.

 * I přes velké množství volných míst zůstává řada nezaměstnaných v evidenci a mnohdy jsou vidět, jak beznadějně „přešlapují“ u vývěsní desky a nemohou si z inzerátů vybrat. Není podle vás problém i v samotné nabídce pozic?

Samotná nabídka pozic a její struktura problémem není. Tím je mnohdy nevhodná volba vzdělání a následné profesní dráhy uchazečů bez ohledu na vývoj trhu práce. Úřad práce proto nabízí pomocnou ruku prostřednictvím informačních a poradenských středisek pro volbu a změnu povolání (IPS), která fungují na
kontaktních pracovištích už od roku 1994. Nejinak je tomu i ve Středočeském kraji. Specialisté IPS jsou připraveni budoucím středoškolákům pomoci s výběrem vhodného studijního oboru a s orientací ve vzdělávací nabídce škol. IPS jsou určena také rodičům, výchovným poradcům na školách, pedagogům a široké veřejnosti. Zamířit do nich mohou například i rodiče po rodičovské dovolené, lidé se zdravotním postižením nebo třeba zájemci starší 50 let. Zkrátka všichni, kteří mají zájem o změnu profese nebo se zajímají o možnosti dalšího vzdělávání.

* Jak to v praxi funguje?

Pracovníci IPS zajišťují skupinová a individuální poradenství, v jejichž rámci se věnují žákům základních a studentům středních škol stejně jako těm, kteří už dostudovali, ale chtějí si zvýšit nebo změnit kvalifikaci. Zájemci se mimo jiné dozvědí, jak správně vyhledávat pracovní pozice, jak napsat životopis, motivační dopis či se připravit na přijímací pohovor. Pokud se člověk obrátí na zaměstnance IPS, dozví se nejen to, o čem konkrétní povolání je, co musí splňovat pro jeho výkon, jaké požadavky mají zaměstnavatelé v konkrétním oboru, ale také to, kde je možné takový obor vystudovat a jaké má reálné šance, že po absolvování studia najde práci.

* Jaké profese středočeské firmy hledají nejčastěji?

Mezi nejžádanější a nejhledanější profese neustále patří pracovníci strojírenských oborů, jako jsou soustružníci, obráběči, kovodělníci a technici, dále pak svářeči, elektrikáři, řidiči nákladních a speciálních automobilů, strážní. Následují skladníci a pracovníci logistiky, překladišť a velkých skladových center. Další vyhledávanou profesní skupinou jsou pracovníci ve zdravotnictví, učitelé, policisté a další státní zaměstnanci.

* Pracujete při obsazování těchto pozic nějak i přímo se zaměstnavateli?

Klademe velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Například zajišťujeme výběrová řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání na základě konkrétních požadavků firem. Osvědčují se rovněž setkávání v rámci regionálních
partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. A za zmínku stojí také osobní návštěvy u zaměstnavatelů. Díky exkurzím, jež absolvují zaměstnanci úřadu práce, kteří stojí takzvaně v první linii, tedy v přímém kontaktu s klientem, můžeme následně mnohem lépe spojit nabízenou pracovní pozici a konkrétního uchazeče o zaměstnání z naší evidence. Výsledkem je pak mnohem vyšší procento úspěšnosti.

* V evidenci přesto zůstávají někteří uchazeči dlouhou dobu. Říká se, že jsou tzv. nezaměstnatelní. Jaké skupiny lidí to jsou? A je naděje, že také oni najdou práci?

Výrazně se začal projevovat trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat například kvůli nízké úrovni vzdělání, neaktuální kvalifikaci, nedostatku praxe, exekucím, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Naším úkolem je pomocí nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství odstranit bariéry a obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z naší evidence. Díky individuální práci s klienty se nám nyní daří umisťovat i dříve hůře uplatnitelné uchazeče.

* Mění se přístup firem k zaměstnávání čerstvých absolventů škol, případně lidí starších 50 let?

Mění se, a to značně. Zaměstnavatelé přistoupili k tomu, že na požadované pozice nabírají i absolventy bez praxe, které následně zaučují. Ve spolupráci s úřadem práce absolvují rekvalifikace i zaměstnanci nad 50 let, kterých si zaměstnavatelé cení zejména pro jejich pracovní a životní zkušenosti. Nejenom tyto znevýhodněné skupiny uchazečů podporujeme prostřednictvím přesně cílených projektů.

* Pracovní trh se za poslední roky zásadně změnil. Jak se změnila práce vašich úředníků?

Statistická data ukazují, že naše práce je pro společnost a český pracovní trh neustále velmi potřebná a vyhledávaná jak občany, tak zaměstnavateli. Nic na tom nemění ani nízká nezaměstnanost. Pracovní toky uchazečů jsou ve všech letech ve Středočeském kraji velké nad 100 tisíc osob a je vidět, že krajská pobočka v
Příbrami služby pro uchazeče a zaměstnavatele ještě zintenzivnila. Je to zejména další prohloubení aktivní komunikace kontaktních pracovišť se zaměstnavateli.

* Využívají středočeské firmy nějaké podpůrné programy, například dotace na dojíždění zaměstnanců, podpora rekvalifikací?

Středočeské firmy využívají podpůrné programy hojně a s velkou úspěšností. Zmíněné příspěvky na mobilitu jsou určeny uchazečům o zaměstnání. Pokud se podíváme například na zaměstnanecké rekvalifikace za rok 2018, tak ty byly realizovány v objemu za 1,35 milionu korun. Jen loni zaměstnavatelé ve Středočeském kraji v projektu Podpora vzdělávání zaměstnanců získali příspěvky ve výši 42 milionů korun na vzdělávání zaměstnanců. Celkem úřad práce v tomto regionu loni podpořil zaměstnanost částkou přesahující 838 milionů. Také tyto aktivity přispívají k nízké nezaměstnanosti Středočeského kraje.

* Máte informaci o nějakém připravovaném hromadném propouštění ve Středočeském kraji?

Počet přijatých oznámení o záměru hromadného propuštění ve Středočeském kraji v souladu s příslušným paragrafem zákoníku práce letos zatím nahlásily tři podnikatelské subjekty. Tento krok by se mohl v nadcházejících měsících dotknout 430 jejich zaměstnanců. S ohledem na pozitivní situaci na trhu práce a stálý zájem o nové zaměstnance, ale existuje velká pravděpodobnost, že propuštění zaměstnanci najdou práci během krátké doby.

Zdroj:   28.03.2019    Mladá fronta DNES    Strana 68    Příloha – Zaměstnavatelé    Pavel Svačina

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

OSTRAVA – „Začínáme. Máme domluvené instruktory i pracoviště, snažíme se, aby se žáci už od prvního ročníku podívali do reálného provozu,“ říká Tomáš Führer, ředitel Střední elektrotechnické školy Na Jízdárně v Ostravě. Jeho škola se spolu se dvěma dalšími v Moravskoslezském kraji od loňského září zapojila do projektu,
který testuje, jak by se daly na středních školách využít prvky takzvaného duálního vzdělávání.
Slovo duální v tomto pojmu označuje dvě instituce, které se podílejí na vzdělání středoškoláků – školu a firmu, která do značné míry přebírá odpovědnost za odbornou přípravu žáků.
V Německu nebo v Rakousku je tento duální systém základním principem, na kterém odborné vzdělání na středních školách stojí. „V těchto zemích praktické vyučování i vlastní závěrečnou učňovskou zkoušku garantují zaměstnavatelské svazy a cechy, škola poskytuje pouze teoretickou přípravu,“ říká tisková mluvčí
Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Součástí duálního systému je i to, že žáci školy mají zároveň uzavřenou pracovní smlouvu s konkrétní firmou, ve které se také připravují na své budoucí povolání.
Se zavedením úplného systému duálního vzdělávání, tak jak funguje v německy mluvících zemích, se u nás nepočítá. „Jsou to jen určité prvky. Naši žáci nemají podepsanou učňovskou smlouvu s firmou a ani se s tím nepočítá,“ říká Führer. Nezavazují se tak, že do firmy po ukončení školy nastoupí.

Co se ve firmě naučíš

Zapojení do projektu, ve kterém se testují možnosti duálního vzdělávání v českém školství, pro Tomáše Führera znamenalo, že bude muset přepsat školní vzdělávací program. To je dokument, který popisuje, jaké znalosti a dovednosti má žák na škole získat. Nově je v něm jasně definováno, co má žáka naučit škola a co firma, kam chodí na praxi.

„Škola a firma se dohodnou například na tom, že instalace operačního systému nebo diagnostika motoru automobilu, které jsou součástí výuky v daném oboru, se odehrají ve firmě,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která by principy duálního vzdělávání do českého školství ráda
prosadila v co největší možné míře. Na ostravské průmyslovce se to bude zatím týkat oboru elektrikář. „Ve druhém ročníku to bude například navíjení motorů. My na to ve škole specializovanou dílnu nemáme, navíjení se naučí u našeho partnera,“ říká ředitel školy.

Oceňuje také, že smlouvy jsou uzavírány na delší dobu. „Zafixovali jsme si pracoviště na tři roky dopředu,“ říká Führer.

Motivací je nedostatek lidí

Potřebná legislativa platí od roku 2015. Firma například dává možnost uplatnit v souvislosti s duálním vzděláváním daňové odpočty. „Bylo také popsáno, jakou má mít kvalifikaci instruktor praktické výuky u zaměstnavatele, a ministerstvo vydalo doporučení pro školy, které se zaměřuje na uzavírání smluv mezi školami
a firmami,“ říká Miloš Rathauský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Firmy i školy se teprve budou muset naučit, jak ji systematicky využít. Prvním krokem je zájem firem. „Firmy k němu musí dozrát. To se obvykle stane ve chvíli, kdy narazí na prázdný rezervoár a nemají kde brát nové zaměstnance, pak se pro ně vzdělávání stane prioritou,“ komentuje současnou situaci Rathauský.

Praxe – V zahraničí část praktické výuky poskytují samotné firmy. Ty české by podobný model také chtěly.

Zdroj: 25. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 4    Z domova    Radka Hrdinová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.