Zájem o vysokoškoláky na trhu práce vzrůstá. Ukázal to průzkum Masarykovy univerzity, který si škola pravidelně zpracovává.

Potíže s hledáním zaměstnání nemají ani absolventi dalších vysokých škol, například brněnského Vysokého učení technického nebo Mendelovy univerzity.
Nedostatek kvalitních odborníků je bolavou patou české ekonomiky. Její růst loni zpomalil z předloňských 4,5 na tři procenta hrubého domácího produktu. Česká ekonomika rostla v rámci střední Evropy nejpomaleji. Podle odborníků je jedním z hlavních důvodů to, že firmy dlouhodobě nemohou sehnat kvalifikované zaměstnance.

Velká poptávka po ajťácích

Z průzkumu Masarykovy univerzity mimo jiné vyplývá, že loni mělo již 64 procent jejich studentů v době státnic zajištěno zaměstnání.

To v roce 2012 měla těsně před ukončením studia tyto záležitosti pořešeny jen polovina posluchačů. Nejde jen o to, že firmy hledají mladé a perspektivní zaměstnance se vzděláním. Výsledkem příznivého vývoje je také to, že přibývá mladých lidí, kteří pracují při studiu. Více než osmi z desíti absolventů univerzity se daří najít uplatnění ve vystudovaném oboru.

Hrubá nástupní mzda čerstvých absolventů magisterského studia meziročně stoupla o patnáct procent na 32 400 korun. Na nejvyšší nástupní plat dosáhnou informatici (přibližně 46 300 korun), nejméně mají nastupující učitelé (přibližně 26 800 korun).

O obrovské poptávce po informaticích vědí na Vysokém učení technickém. Někteří posluchači po ukončení bakalářského studia ani nepokračují v navazujícím studiu, protože odcházejí za velmi slušnými výdělky do zaměstnání.

Do tří měsíců po ukončení studia si najde práci přes 90 procent jejich absolventů a do půl roku ji mají v podstatě všichni. Velká poptávka je nejen po informaticích, ale i po strojařích, elektrotechnicích nebo chemicích. Z Mendelovy univerzity, kde značnou část absolventů tvoří odborníci pro zemědělství a lesní hospodaření, našlo hned po studiu zaměstnání 97 procent všech absolventů.

Kampaň proti neúspěšnosti

V řeči čísel to znamená, že z celkového počtu 2768 absolventů bylo loni v září v evidenci úřadu práce pouze 84 čerstvých absolventů školy, což je výrazně méně než v předchozích letech. Počet čerstvých absolventů v evidenci úřadu práce tak za poslední tři roky klesl o více než dvě třetiny.

V žádném případě to ale neznamená, že vystudovat vysokou školu v Česku lze vždy naprosto hladce. Naopak. Zhruba čtyřicet procent těch, kteří jsou přijati do prvních ročníků, vysokou nedostudují. Vysoký odpad je například na brněnské technice, kde v prvním ročníku bakalářského studia v průměru skončí téměř 38 procent studentů. V minulosti byla tato neúspěšnost ještě vyšší. Škola se snaží situaci zlepšit i svojí novou kampaní. Vtipným videem středoškoláky upozorňuje, že se jim sice všichni pokusí na vysoké vyjít vstříc, bez nasazení, tedy poctivého učení a také zodpovědného přístupu k plnění svých povinností, však nemusí uspět.

Zdroj:  21. 02. 2019    Právo    Strana 11    Jižní Morava – Vysočina    Vladimír Klepáč

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Největší světové firmy v současné době řídí z 95 procent muži. Dvě třetiny výkonných ředitelů mají magisterské a vyšší vzdělání a téměř polovina má zkušenosti z oblasti financí či provozu. Vyplývá to ze studie globální konzultační společnosti Heidrick & Struggles, která na studii začala pracovat v roce 2011. Studie pokrývá 12 zemí západní Evropy a Spojené státy.

Obrázek typického ředitele se však stát od státu podstatně liší. Například v USA se 84 procent všech šéfů do vedoucí pozice dostalo postupem ve své firmě, zatímco ve 12 evropských státech je průměr 64 procent.

Podíl výkonných ředitelů s magisterským vzděláním sahá od 74 procent v Portugalsku po 13 procent v Itálii. Do věku 50 let bylo do pozice výkonného ředitele jmenováno v průměru 44 procent osob, škála však začíná na 64 procentech v Norsku a končí na 22 procentech v USA.

Z průzkumu, který zahrnuje šéfy 674 podniků, také vyplynulo, že průměrný věk výkonného ředitele ve všech 13 zemích činí 56 let, přičemž jmenováni do funkce byli v průměru ve věku 50 let. Podíl žen v této pozici sahá od osmi procent v Británii k nule v Dánsku a v Itálii.

Až 46 procent výkonných ředitelů má zkušenosti z pozice buď finančního, nebo provozního ředitele. Téměř polovina šéfů pracovala v nejméně dvou zemích, nicméně v USA má zkušenosti ze zahraničí jen každý čtvrtý výkonný ředitel.

Ze 13 hodnocených zemí je v deseti valná většina šéfů občanem státu, kde firma sídlí. Jedinou zemí, kde je to naopak, je Švýcarsko – tam firmy řídí z 52 procent cizinci.

Zdroj: byznys.ihned.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Brno – Neodpovídající platy, malé vyhlídky na povýšení nebo stereotyp. Nejčastější důvody, které zaměstnancům na jižní Moravě znepříjemňují práci. Přes 60 procent lidí by neváhalo a kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění by okamžitě vyměnilo pozici i profesní obor. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Národní soustavy kvalifikací (NSK).

Celý příspěvek