Po programech celoživotního vzdělávání, které pořádají vysoké školy, je poptávka rok od roku větší. Studenti jakéhokoli věku si v jejich rámci platí kurzy, a to většinou bez nároků na akademický titul. Na překotně vyvíjejícím se trhu práce si tak vylepšují pozici, rozšiřují rozhled a zdokonalují si své schopnosti čelit novým problémům. V roce 2013 se do programů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojovalo 52 tisíc lidí, v roce 2016 jich už bylo 72 009 lidí. Novější statistiky nejsou sice k dispozici, ale předběžné odhady vzrůstající trend potvrzují.

Vysoké školy nabízejí různé kurzy, ať už zájmové, nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, mohou vyjít na pár stovek za semestr nebo i na 200 tisíc. Ale všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma. Univerzity mají také program pro seniory. Posluchačem tzv. univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku, anebo držitel průkazu ZTP pro zdravotně postižené osoby.

Výuční list už za rok

Na Univerzitě Karlově je u většiny kurzů podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od stovky do pěti set korun za semestr. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je pak slavnostně předáváno v aule Karolina.
Možností, jak si doplnit vzdělání, je nepřeberné množství. Jestliže zaměstnavatelé kladou důraz na znalost jazyků, pak není nic snazšího než si najít jazykový kurz. Problém ovšem může být s penězi, protože řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.
Vedle kurzů je ale také k dispozici otevřený školský systém. Střední i vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání neboli e-learning, který se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě. Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.

¨Pomohou i rekvalifikace

Některé střední školy v rámci projektu UNIV (www.univ.cz), který koordinuje Národní ústav pro vzdělávání, poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti. Různé rekvalifikační kurzy lze dohledat i na internetu, je třeba si dát především pozor, zda mají odpovídající akreditaci ministerstva školství.
Nabídky jsou například na webech www.sluzbyapodnikani.cz nebo na www.jobs.cz. Základy obsluhy počítače vyjdou na šest tisíc korun, ale třeba kurz managementu pro praxi stojí 21 tisíc. Rekvalifikační kurzy nabízí svým klientům v nouzi i úřad práce, který je zároveň zaplatí a přispěje i na další výdaje, pokud musí nezaměstnaná osoba v evidenci úřadu například dojíždět. Záleží však jen na konkrétních úřednících, zda a jaký kurz zvolí. Nezaměstnaný zase může kurz odmítnout.

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, stále oblíbenější jsou ale různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách. Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy se student zapojuje do kurzů několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách, 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů a forem vzdělávání. S volným přístupem k informacím na internetu se lze vzdělávat i doma. Ale k tomu je třeba silné vůle a schopnosti neroztříděné informace na webu kriticky rozebrat.

Zdroj: 18. 04. 2019    Právo    Strana 25     Studium    Jiří Mach

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Vystudovali jste vysněný obor a očekáváte, že v něm budete až do důchodu? Statistiky dokládají, že se můžete mýlit. Většina lidí totiž pracuje zcela mimo branži, v níž se vyučili. Kdo je flexibilní a rád se učí nové věci, nemusí se změny bát.

Linda Chvojková vystudovala gymnázium, a jak dnes sama přiznává, v osmnácti letech neměla představu, čím by chtěla v životě být. „A tak jsem šla na Vysokou školu ekonomickou, vlastně hlavně kvůli jazykům, které jsem tam mohla studovat.“ Bohužel, ekonomie ji moc nenadchla. Už během studia pokukovala po vedlejším oboru ekonomická žurnalistika, který se na univerzitě vyučoval. „Po škole jsem zamířila rovnou na mateřskou, v jejímž průběhu jsem si přivydělávala psaním. Po skončení rodičovské jsem věděla, že coby ekonomka fungovat nebudu, a nastoupila jsem do redakce. Vše šlo vlastně velmi přirozeně,“ vypráví Linda, jak zběhla od ekonomie ke copywritingu, tedy psaní nejrůznějších textů.

Pružný angličtinář u počítače

Zdá se, že lidem, jako je Linda, patří budoucnost. Trh práce totiž bude přát těm, kdo se nebojí změny, jsou flexibilní a nevadí jim učit se nové věci. Naopak ten, kdo bude slepě vykonávat jednu profesi a nebude se rozhlížet kolem sebe, může snadno skončit na úřadě práce.
Platí to i pro absolventy, u nichž navíc hrozí, že si k vystudovanému oboru nenajdou vztah. Prostě zjistí, že jejich představy neodpovídají realitě a práce není tak zábavná nebo tak dobře oceněná, jak čekali. A právě tehdy se mohou poohlížet po jiném zaměstnání v odlišném odvětví.
Najdou ho snáze, pokud mají „základ každého dobrého zaměstnance“: ovládají cizí jazyky a umějí pracovat na počítači. Obojí se lze přitom naučit na vysoké škole, není třeba docházet na nějaké externí kurzy. Zažité znalosti se vyplatí celoživotně rozvíjet – neztratit krok se stále se zdokonalujícími informačními technologiemi a udržovat cizí řeč na aktivní úrovni.

Na úřad práce pro rekvalifikaci

V některých případech stačí ke změně oboru jen osobní angažovanost a píle. Jindy je však odvětví méně přístupné či třeba vyžaduje odborné osvědčení. Pak je dobré se poohlédnout po rekvalifikačním kurzu. Na vývěskách úřadu práce nebo na jeho webových stránkách lze najít seznam oborů, na které je možné se
rekvalifikovat, včetně informací o kurzu: kdy se koná, co všechno se v něm učí, jaké jsou požadavky na uchazeče… V čase, po který člověk kurz navštěvuje, může čerpat podporu v nezaměstnanosti. Po úspěšném ukončení dostane osvědčení, které mu může pomoci získat živnostenský list nebo konkrétní pracovní místo.

Pochopitelně se těžko můžete rekvalifikovat na vysoce odbornou pozici, na kterou je jinak třeba mnohaletého vysokoškolského studia. Takže díky kurzu z vás architekt nebo dentista nebudou, nicméně i tak je výběr pozic opravdu široký. Rekvalifikační kurzy pořádá řada organizací. Důležité je, zda mají akreditaci
ministerstva školství a tělovýchovy. Jen v takovém případě může kurz uhradit úřad práce. Jde o nemalé částky, často v desetitisících korun.

Od správce sítí po kuchaře

Rekvalifikace se určitě vyplatí v profesích, ve kterých se používá počítač. Nabízí se základní kurz práce na PC, dále tvorba webových stránek, práce s databázemi, internetový marketing, IT bezpečnost, ale i aktuální trend: internet věcí. Pro účast na specializovaných kurzech je samozřejmě třeba absolvovat předchozí úroveň či mít odpovídající vzdělání.

Pokud je vám blízké účetnictví, můžete se zaměřit na daně nebo mzdy. Vystudovat můžete i personalistiku, pedagogiku nebo grafiku. Nabízejí se rovněž kurzy pro manuální práci, lze se stát cukrářem, pekařem, kuchařem, ale také topenářem či tesařem. Liší se délka kurzu. Některé trvají jen pár dnů, pokud chcete
podstoupit celkovou rekvalifikaci, třeba na tesaře, školení trvá několik měsíců. Rekvalifikovat se samozřejmě vyplatí jen na profese, o které je momentálně na trhu práce zájem. Podle průzkumu agentury Grafton Recruitment v loňském roce firmám nejvíce chyběli řemeslníci a dělníci, lidé v technických oborech, zejména v informačních technologiích. „Letos bude nadále velký nedostatek kvalifikovaných dělnických profesí, zejména lakýrníků, zámečníků, svářečů a obráběčů, nedostatkoví budou i elektrikáři, skladníci se znalostí cizích jazyků a řidiči vysokozdvižného vozíku. Firmy budou také hojně poptávat pracovníky z oblastí vývoje
elektroniky a programování průmyslové automatizace. V informačních technologiích budou nejvíce chybět vývojáři a SAP konzultanti. Napříč trhem bude velká poptávka po účetních se znalostí angličtiny,“ vyjmenovává Jitka Součková z personální agentury Grafton.

Zdroj: 28. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 16    Zaměstnání    Michaela Kadlecová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Zájem o technické obory se v posledních letech zvyšuje. Z údajů Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) vyplývá, že přibývá žáků technicky zaměřených oborů jak na učilištích, tak na středních školách s maturitou. Výrazně přibývá dospělých, kteří chtějí rekvalifikaci v takzvaném zkráceném studiu, zatímco studentů nástaveb ubývá. Zájem o gymnázia se nemění.

Celý příspěvek

Vyučíš se nějakému řemeslu! Okřídlenou větu z pohádek, která dřív mívala váhu i v reálném životě, už v dnešní době v rodinách uslyšíte jen málokdy.
Důvod je jednoduchý: prestiž učebních oborů je nízká a školáci na Kroměřížsku míří mnohem raději na odborné střední školy, ať ekonomické, obchodní, nebo technického a průmyslového zaměření.
Dlouholetý trend potvrzují i nejnovější statistiky ze Zlínského kraje. Celý příspěvek

Na trhu práce je třeba podporovat jak znevýhodněné skupiny lidí, tak poskytovat informace a další vzdělávání úředníkům ve státní správě, kteří jim pomáhají. V loňském roce Fond dalšího vzdělávání ukončil 13 projektů v hodnotě 714 milionů korun, které takové cíle podporují. Celý příspěvek