Střední odborné učiliště na Červeném Hrádku v Sedlčanech má před sebou poslední dva týdny provozu. Na konci června pro nedostatek žáků skončí.

STŘEDNÍ ČECHY – Stát se zámečníkem, instalatérem nebo zedníkem? Zájem mladých lidí téměř žádný. Své o tom vědí v soukromém Středním odborném učilišti Sedlčany. Funguje přes 70 let a za tu dobu se v něm řemeslu vyučily stovky mladých lidí. Letos naposledy. Za pár dnů, na konci června, se brány tohoto vzdělávacího areálu právě kvůli nedostatku studentů nadobro uzavřou.
„V posledních dvou letech jsme přijali tak malý počet žáků, že již nebylo možné z ekonomického hlediska zajistit efektivní provoz školy,“ řekl MF DNES Josef Nádvorník, ředitel obecně prospěšné společnosti SOU Sedlčany. Studenti třetího ročníku už dokončili závěrečné zkoušky a nyní míří na prázdniny, za dalším vzděláním nebo do zaměstnání. „Studenti druhého ročníku přejdou do jedné ze dvou dalších škol v regionu,“ doplňuje ředitel.
Žádné prváky už škola nemá, protože s ohledem na malý zájem loni první ročník neotevřela. „Do prvního ročníku se hlásilo jen osm žáků, ty už jsme nepřijali,“ uvedl Nádvorník. Jasno o další kariéře mají podle něho i učitelé a další zaměstnanci školy. „S ohledem na to, že o našem konci víme už déle, tak většina zaměstnanců už má jiné zaměstnání,“ dodal ředitel.
Učiliště v posledních letech nabízelo obory zámečník, instalatér, zedník a automechanik. Tedy profese, které jsou na českém trhu zcela nedostatkovým „zbožím“. Hlavně pro malé firmy je téměř nemožné dobré řemeslníky sehnat. „Dnes skutečně platí, že řemeslo má zlaté dno, zvláště v oboru automechanik. Jenže v menších
servisech, jako je ten náš, to nefunguje jako ve velkých značkových, kde si mohou účtovat úplně jiné ceny. U nás proto nemůžeme se mzdami v regionu konkurovat. Sehnat zkušeného automechanika je pro nás velmi náročná práce,“ řekl Milan Kříž, majitel autoservisu Offroad Car v Kosově Hoře u Sedlčan.

Poslední žák na praxi

Sám je přitom jedním z absolventů letos končícího sedlčanského učiliště a v jeho autoservisu tamní studenti vykonávali odborné praxe. Dílny v učilišti totiž umožňovaly praktický výcvik pouze prvním ročníkům, za dalšími zkušenostmi chodili sedlčanští studenti do firem v regionu. „Kvůli tomu jsem se musel stát mistrem odborného výcviku a udělat si pedagogické minimum,“ popsal Kříž. Každoročně u něj zkušenosti získávalo kolem pěti žáků.
„Letos jsme tu měli už jen jednoho, a tedy posledního učně sedlčanského učiliště,“ dodal. Že škola končí, jej mrzí, i když si zajišťováním praxí vlastně vychovával konkurenci. „Mnozí se u nás vyučili a pak si v okolí otevřeli vlastní dílny,“ uvedl Kříž.
S ředitelem školy Nádvorníkem se shodují, že mladí lidé i přes velké výdělky v oboru nemají o řemesla zájem. „Připadá mi, že všichni chtějí být manažeři a brát peníze, o jakých slyší v televizi. Dělat rukama se nikomu moc nechce,“ dodal Kříž.
Ovšem ani ti, kteří se v oboru vyučí, v něm mnohdy nezůstanou. I poslední student, který je na praxi v Offroad Car servisu, má plány poněkud jiné. Po vyučení se chce stát řidičem kamionu, což je dnes nedostatková a spolu s dietami velmi dobře placená profese. „Jsem mladý, a tak to chci zkusit,“ říká.

Přirozený zánik?

Podle starosty Sedlčan Miroslava Hölzela (ODS) je škoda každého takto zaměřeného učiliště, na druhou stranu se domnívá, že důvodem nedostatku studentů v tamním soukromém učilišti může být i určitá předimenzovanost středočeského školství. Středních škol a učilišť je podle něho zkrátka příliš, a tak některé přirozeně zanikají.
„Když se podívám třicet let zpátky, tak Sedlčany měly učiliště nožířské, které se transformovalo do tohoto právě zanikajícího učiliště. Bylo tady mlékárenské učiliště, které skončilo už před lety, stejně jako hračkářské učiliště, které zaniklo kvůli konci zdejší hračkářské firmy Hamiro. A měli jsme tady i školu stavební, na kterou už se nikdo nehlásil, protože zedníka nikdo dělat nechce,“ vypočítal starosta.

Zdroj: 17. 06. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 13    Střední Čechy    Pavel Svačina

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Historie mistrovských zkoušek je stará několik století. Již v patnáctém století vznikaly v celé Evropě u řady řemesel cechy, které sdružovaly řemeslníky jednoho nebo podobných povolání. Bývaly to uzavřené společnosti, které se bránily právě formou často náročných zkoušek průniku nekvalifikovaných konkurentů do svých řad.

Podmínky pro mistrovské zkoušky se často měnily, ale za zmínku stojí generální cechovní artikule z roku 1739, ve kterých vyšlo dohromady 18 nařízení vztahujících se k mistrům, podmínkám získání mistrovství a mistrovským povinnostem. Budoucí mistr musel cechu předložit potvrzení o svém původu, výuční list a dokument potvrzující povinnou „vandrovní“ cestu. A to vše více než 100 let před vznikem německého císařství.

Zlaté české ruce

Čeští mistři byli vždy ve středoevropském regionu považováni za špičku, za největší odborníky a v bývalém mocnářství tvořili páteř řemeslného podnikání a řemeslných živností. To ostatně dokumentují stovky českých jmen na reklamách a v názvech živností zejména v Rakousku. Dodnes jejich pověst v tomto regionu má respekt a úctu.

S nástupem komunistů se stali živnostníci třídními nepřáteli, živnosti jim byly zrušeny a mistrovská zkouška s nimi zanikla. Poslední mistři získali diplomy v roce 1949. Samozřejmě po revoluci v roce 1989 se rychle objevily tendence směřující k obnovení řemeslného mistrovství. Zejména když se otevřely dveře na Západ a měli jsme možnost po letech neodpovědného fušérství vidět, co jsou opravdu mistrovské práce.

Spící projekt

Měl jsem to štěstí, že jsem se v té době jako ředitel Výzkumného ústavu odborného školství MŠMT stal vedoucím týmu Ministerstva školství a Ministerstva hospodářství. Tento tým spolu s Hospodářskou komorou od začátku 90. let připravoval návrh na zákonné obnovení mistrovských zkoušek. V té době ještě žilo mnoho starých mistrů, kteří nám poskytli neocenitelnou pomoc. Návrh jsme po všech připomínkových řízeních předložili v roce 1993 do vlády. Vláda obnovení schválila, ale k obnovení mistrovské zkoušky z různých důvodů nedošlo. A od té doby se o revitalizaci projektu pokusila jen skupina kolem instalatérského cechu, ale bez výrazné podpory MŠMT a bez legislativního ukotvení.
Poslední pokus obnovit mistrovskou zkoušku patří ministru školství Chládkovi. Když hledal možnosti dalšího kvalifikačního růstu pro absolventy učebních oborů, pracoval jsem u něj jako poradce a seznámil jsem ho se starým návrhem z devadesátých let. Rozhodl se pro nový pokus s mistrovskou zkouškou. Významnou podporu jsme získali od cechů, vzpomenu aktivity Pavla Žatečky u kulatých stolů k mistrovské zkoušce.

Potvrzení tradice a kvality

Jsem přesvědčen, že v průběhu dalších let po zavedení mistrovských zkoušek budou hrát významnou roli nejen na českém, ale i na evropském pracovním trhu, jak by odpovídalo našim tradicím a pověsti českých mistrů. Domnívám se, že v prvních letech to budou především starší řemeslníci, kteří mistrovskou zkouškou budou chtít završit svoji profesní dráhu a budou chtít potvrdit svoje mistrovství. Mimoto na tuto skupinu nejvíce dopadá fakt, že jsme sice odstranili železnou oponu, ale zůstaly její pozůstatky, které jim dodnes brání svobodně zakládat svoje živnosti v západních zemích EU, kde je prakticky ve všech mistrovská zkouška podmínkou založení živnosti v klíčových řemeslech.
Navíc mistrovská zkouška vytváří pro budoucí mistry novou vyšší kvalifikační úroveň, která je deklarována v naprosté většině zemí EU na úrovni 5EQF a kterou by získali i naši mistři – výjimku tvoří mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři 6EQF.
Pro mladé se v příštích letech stanou podstatnými příležitosti dalšího profesního růstu díky ukotvení mistrovské zkoušky v rámci novely zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

*ŘEMESLNÉ CECHY CHTĚJÍ SKONCOVAT SE ZFUŠOVANOU PRACÍ NEPOCTIVCŮ

Mistrovská zkouška není jediné téma, kterému se řemeslné cechy sdružené v Hospodářské komoře v poslední době věnují. První čtyři cechy nově zákazníkům garantují kvalitu odvedené práce. Začaly kvůli tomu řemeslníkům vydávat osvědčení zaručující jejich odbornost a kvalitní provedení práce. Prvními sdruženími, která budou v roce 2019 vydávat osvědčení o kvalitě svých členů, jsou Asociace Gremium Alarm, která soustředí profesionály v oblasti bezpečnostních služeb, sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea, Společenstvo kominíků ČR a Cech obkladačů ČR.

Ing. BOHUMIL JANYŠ, školský expert

Zdroj: 30. 04. 2019   Komora.cz   Strana 20   Projekt

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Obrovská poptávka je v současné době po absolventech studijních oborů technického směru. Na některých školách se už po absolvování praxe vracejí s nabídkou zaměstnání. Technické obory mají velkou perspektivu a nabídka studijních oborů je velká.

Velký zájem firem o absolventy zaznamenali například na střední škole Hradební v Hradci Králové. „Zaměstnavatelé u nás poptávají absolventy, ti potom nemají problém si vybrat a zamířit do celé řady firem. Zájem je jak o ty, kteří vystudovali maturitní obor, tak o ty s výučním listem,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy, střední odborné školy a středního odborného učiliště Hradební v Hradci Králové Pavel Jankovský. Škola nabízí celou řadu oborů, jako jsou například informační technologie, elektrotechnika, mechanik elektrotechnik či strojírenství, mechanik seřizovač nebo také průmyslové ekologie. „To je zajímavý obor, který se dotýká celé řady disciplín,“ uvedl Pavel Jankovský. Absolventi školy nemají problém vybrat si – většina z nich má nabídek více, a to už během studia.

„Je to dané hodně nízkou nezaměstnaností. Zájem rodičů o učební obory zesílil po zavedení státní maturity. Dítě získá výuční list, může jít pracovat, ale také může dál pokračovat v nástavbovém studiu. I když velký zájem o studium na gymnáziích stále neopadá,“ řekl Pavel Jankovský.
Firmy umějí absolventy zaplatit, při nástupu získávají slušné peníze, které se v průběhu praxe ještě zvyšují. „Hned po maturitě nastupují třeba za 25 tisíc korun, za pár let mají 40 tisíc. To jsou peníze, které nemají někteří absolventi vysokých škol. Souvisí s tím ale problém s odbornými učiteli, kteří v soukromém sektoru dostanou více než za výuku na střední škole,“ podotkl Pavel Jankovský. Chválí si postup kraje, který jako jediný v zemi reflektuje tuto situaci. „Kraj odborným učitelům v těchto oborech přidal 4 500 korun, což nám pomáhá získat a udržet kvalitní lidi. Pomáhají nám i studentská stipendia pro některé nedostatkové obory. My jsme poměrně velikou školou, máme přes tisíc studentů, a to nám umožňuje lépe zaplatit učitele, a to na odměnách,“ dodal Jankovský.

Škola drží krok s nejnovějšími trendy, spolupracuje se zaměstnavateli a na podzim bude otevírat nový dílenský komplex. V minulosti získala také celou řadu ocenění za spolupráci se zaměstnavateli, jako je například Škola firmě či Škola doporučená zaměstnavateli. Velký zájem o absolventy registruje také střední škola
průmyslová v Hronově. „Spolupráce se zaměstnavateli je u nás samozřejmostí. Probíhají u nich také praxe, a to ve tříletých i čtyřletých studijních oborech. Mnoho studentů se nám vrací už s nabídkou zaměstnání, odhadl bych to tak na 90 procent z nich,“ řekl ředitel Střední školy průmyslové, textilní a polygrafické v Hronově Josef Matyáš. I on oceňuje přínos stipendií od kraje. „Neřekl bych, že by se rapidně zvýšil zájem o obory se stipendii, ale neklesá, což je dobře. V některých jiných oborech se totiž v posledních letech projevil sestup. Takže pozitivní dopad tam určitě je,“ sdělil Matyáš. Podle něj by firmy uživily i několikanásobek počtu absolventů, kteří v současné době školu opouštějí.
„Ani u nás absolventi rozhodně nemají potíže se sháněním práce. Zájem zaměstnavatelů je obrovský, ta to jak o ty, kteří vystudovali čtyřleté obory, tak o ty s výučním listem,“ říká ředitelka Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Rychnov nad Kněžnou Dana Havranová.

Škola nabízí například čtyřletý studijní obor strojírenství, autotronik či provozní technika, mezi tříleté obory potom patří například kominík, autolakýrník, autoelektrikář, karosář či truhlář. Studenti mají možnost také doplnit si vzdělání dálkově.
„Vyučujeme obor provozní technika dálkově. Je to nástavbové studium,“ řekla Dana Havranová. Škola získala nejmodernější technické vybavení v učebně pro výuku elektro oborů a diagnostiky motorových vozidel. Královéhradecký kraj zde dokončil projekt za více než 14 milionů korun, který tak zkvalitní vzdělávání v technických a řemeslných oborech.

„Otevřeli jsme laboratoř pro výuku elektro oborů. Je to úplně něco nového: nový software, nový způsob vzdělávání. Rychnovská průmyslovka se tak stala top školou v rámci celé České republiky a připravuje se na nové výzvy společnosti, jako je třeba elektromobilita,“ řekla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová a dodává, že škola kromě inovací ve vzdělávání také nabízí nový tříletý učební obor operátor logistiky, který je u zaměstnavatelů velmi žádaný. „Novým vybavením odborných učeben například měřicími přístroji, kartami a panely pro automobilní techniku, simulačními panely systémů řízení spalovacích motorů a dalším doplňkovým vybavením za více než 14 milionů korun kraj podporuje zájem o technické a řemeslné obory mezi žáky. Součástí projektu byly i drobné stavební úpravy a zajištění rychlého a bezpečného připojení žáků na internet v budově školy,“ doplnil radní Václav Řehoř zodpovědný za krajské investice. V rychnovské průmyslovce vzniklo osm nových pracovišť, která budou sloužit žákům oborů autotronik,  mechanik opravář motorových vozidel, autoelektrikář, automobilová diagnostika a servis. V průběhu výuky může pořízené vybavení v jedné chvíli využívat až osm žáků a jeden pedagog.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

Zdroj: 28. 01. 2019     Mladá fronta DNES     Strana 54     Kraj Hradecký    Zuzana Zlinská

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.