Dvě pětiny rodičů se domnívají, že víceleté gymnázium je pro dítě lepší než čtyřleté gymnázium. Tento názor zastávají především vysokoškoláci. Umístit dítě na osmileté či šestileté gymnázium jich chce 37 procent. Mezi lidmi bez maturity to je přibližně desetina. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro společnost Člověk v tísni.

Podle průzkumu si 44 procent rodičů myslí, že víceletá gymnázia jsou pro děti lepší než čtyřleté školy tohoto typu. Zhruba dvě pětiny lidí by na současném stavu víceletých gymnázií nic neměnily. Další dvě pětiny lidí by omezily počet dětí na těchto školách tak, aby byly jen pro nejnadanější.

Názor na gymnázia se mění s dosaženým vzděláním a věkem. Víceleté gymnázium plánuje pro své dítě 37 procent vysokoškolsky vzdělaných rodičů, oproti 17 procentům lidí s maturitou a 11 procentům těch bez maturity. Za hodnotnější než kombinaci základní školy a čtyřletého gymnázia považují víceletá gymnázia hlavně starší lidi. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1500 lidí ve věku 25 až 60 let, kteří jsou rodiči dětí ve věku od tří do 26 let.

„Přestože dominantním důvodem pro přechod dítěte na víceleté gymnázium je pro všechny rodiče očekávané zvýšení šancí přijetí na vysokou školu, je zjevné, že šance dětí jsou výrazně závislé na rodinném zázemí a vzdělání rodičů, což jednak není fér vůči dětem, ale není to ani výhodné z hlediska celé společnosti,“ řekl ředitel vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni Tomáš Habart.

Vysokoškolské vzdělání si pro své děti přejí dvě třetiny rodičů, kteří mají sami vysokoškolský diplom. Mezi lidmi s maturitou je to 36 procent a u rodičů bez maturity zhruba pětina. Maturitu by si pro dítě přálo 58 procent lidí, kteří tuto zkoušku absolvovali, a 62 procent těch, kteří ji nemají.

Pokud si rodiče přejí pro své dítě vysokoškolskou dráhu a jejich potomek má výborné známky, přihlásí ho k přijímacím zkouškám na víceleté gymnázium v 37 procentech případů. Zhruba pětina dětí z rodin, které si pro potomka přejí vysokou školu, pak na víceletých gymnáziích nemá výborné známky. A naopak 16 procent žáků z rodin, které o vysokou školu pro dítě neusilují, mají známky výborné.

Kolem 38 procent rodičů se domnívá, že kvalita základních škol se po odchodu části dětí na víceletá gymnázia zhorší. Mezi vysokoškolsky vzdělanými má tento názor 47 procent lidí. „To může znamenat, že ‚ambiciózní‘ rodiče vnímají odchod dětí na víceletá gymnázia jako faktor negativně ovlivňující kvalitu základních škol a volí pro své děti přechod na víceletá gymnázia i právě proto, aby jejich dítě nezůstalo na – domněle zhoršeném – druhém stupni základní školy,“ uvedli autoři průzkumu.

Mezi důvody, proč se rodiče nakonec pro přijímací zkoušky na víceleté gymnázium nerozhodnou, uvedli dotazovaní ohledy na dítě, neochotu vytrhávat ho z kolektivu spolužáků či obavy z neúspěchu či náročnosti víceletého gymnázia.

Zdroj: www.tyden.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Zájem o manuální obory je stále na ústupu. Podle ředitelů škol se počet přihlášených do prvních ročníků stále nezvyšuje. Můžou za to podle nich i rodiče.

Jižní Morava – V minulém školním roce se do oboru klempíř-pokrývač přihlásilo v celé republice jen třiadvacet studentů. Podle ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Vyškov Petra Hájka se jedná se o nejohroženější obor v zemi. „Za několik málo let tady nebude nikdo, kdo by dělal střechy,“ varoval. Upozornil, že útlum zájmu o manuální obory je obrovský. Podle dosud přijatých přihlášek se na situaci nic nezmění ani letos. Ředitel proto upozornil, že některé
obory jsou velmi ohrožené. „Na učilišti můžeme mít třídu složenou maximálně za tří oborů, na střední škole pak ze dvou. Celkem by se v ní mělo sejít kolem sedmnácti žáků, aby bylo učení efektivní. A to může být velký problém,“ zdůraznil.

Pokles zájmu registrují i na Hodonínsku. Podle ředitele Středního odborného učiliště v Kyjově Petra Koiše je jednoznačně největší u stavebních oborů. „Během pěti let klesl počet absolventů zedníka ze 720 na 360 žáků a číslo stále klesá. Jedná se o fyzicky velmi namáhavou práci, pracuje se i za deště, na větru, na sněhu. I rodiče to tak vnímají a dětem říkají – raději buď někde v teple než venku na stavbě,“ sdělil Koiš.
Jeho slova potvrdil student Adam Kopáček. I on se letos rozhodoval, na jaké střední školy si podá přihlášku. „Rodiče považovali za důležité, abych si vybral obor s maturitou. Dalším kritériem pro ně byla vyhlídka kancelářské práce. Při rozhodování mě ovlivnili. Podal jsem si proto přihlášku na cestovní ruch a na obchodku,“
řekl mladík.

Změnit myšlení lidí se proto snaží ve Vyškově už u dětí předškolního věku. Některé mateřské školy proto do výbavy pořizují dílenské stoly, kde se děti učí pracovat s různým nářadím. Využívají ho například mateřinky Šikulka a Palánek. „Měli jsme ponky dětské, teď už máme i jeden opravdový,“ uvedla před časem ředitelka Palánku Alena Prouzová. Kromě toho se děti z obou školek účastní i projektových dnů právě na středním odborném učilišti Sochorova.

Situaci může podle Koiše změnit také povinná maturitní zkouška z matematiky. „Vyšší neúspěšnost u maturit by mohla nahrát tomu, že se víc žáků začne orientovat na učební obory,“ přemítal. Navíc řemeslníci začínají být velmi dobře placení. Často lépe než vysokoškoláci. „Když neseženete kvalitního řemeslníka, přistoupíte i na vyšší cenu. Před několika dny k nám přišel otec se synem podat přihlášku. On pracuje jako instalatér a říkal, že za několik měsíců zvýšil cenu práce až o třicet procent a zákazníci přitom neubývají,“ podotkl Koiš.

O něco lépe si vedou obory gastronomické, například cukrářské a kuchařské práce. Potvrdila to ředitelka Odborného učiliště v Cvrčovicích na Brněnsku Milada Kussak Höklová. „Nejméně táhnou prodavačské práce. Už třetím rokem obor vůbec nenabízíme. Člověk může prodavače dělat i bez studia. S moderními pokladnami už toho nemusí profesně tolik vědět,“ domnívá se ředitelka.

Zájem o odborné školy na jihu Moravy

2008/2009 P vzdělání s výučním listem P přijatí do 1. ročníku: 4 450 P absolventi: 3 840 P odborné vzdělání s
maturitou P přijatí do 1. ročníku: 7 288 P absolventi: 6 357

2017/2018 P vzdělání s výučním listem P přijatí do 1. ročníku: 2 946 P absolventi: 2 213 P odborné vzdělání s
maturitou P přijatí do 1. ročníku: 4 881 P absolventi: 3 335

Zdroj: 05. 03. 2019    Vyškovský deník    Strana 3    Vyškovsko/Aktuálně    Alena Grycová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

LIBERECKÝ KRAJ – Je jim pouhých devět deset let a už zakládají vlastní firmu. Od banky dostanou půjčku do rozjezdu, sami si vytvoří výrobky, které pak prodávají. Za utržené peníze jedou třeba na výlet. Čím dál více základních škol v Libereckém kraji se zapojuje do projektů, které děti učí finanční gramotnosti. Odborníci i učitelé soudí, že je to velmi potřeba. Řada rodičů totiž není schopna jít svým potomkům příkladem a padá do dluhových pastí.

Podle České spořitelny, se kterou školy spolupracují, se do výuky finanční gramotnosti za poslední dva měsíce zapojilo na dvě stě čtvrťáků a páťáků z regionu. „Správa peněz je klíčovou dovedností. Pro děti byli dosud hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací o hospodaření s penězi rodiče. Ne vždy ale jde o zdroj
kvalitní. Dospělí mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí a celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě,“ upozorňuje David Hubáček z České spořitelny.

A jak takový projekt, kde se děti učí počítat každou korunu, vypadá v realitě? „Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Nabídnout takové zboží, které zvládnou samy s přiměřenými náklady vyrobit a prodat jej na veřejných jarmarcích. Žáci tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje Hubáček. Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve formě půjčky od banky ve výši tři tisíce korun. „Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v
úmyslu,“ dodává Hubáček.
Do projektu se zapojila například základní škola v Turnově. Děti za vydělané peníze pojedou na výlet a část rozdělí na charitu. „Finanční gramotnost vštěpovaná do dětí je velmi důležitá, když kolem sebe vidíme, jak to nefunguje u dospělých. Nedokáži si sice úplně představit, že by se nějaký takovýto podobný předmět samostatně vyučoval, ale rozhodně by bylo dobré, aby byl zařazen do občanských nauk, hlavně pro druhý stupeň, pro starší
děti, kteří s realitou přijdou dříve do styku,“ myslí si ředitel turnovské školy Ivo Filip.

Další školou, která má akci za sebou, je Základní škola Ivana Olbrachta v Semilech. „Velmi jsme to uvítali, jedna třída vybrala nějakých třináct, čtrnáct tisíc korun a pojede na výlet. Bylo to takové první políbení dětí penězi a hospodařením s nimi,“ říká ředitel školy Jiří Jiránek.
Učitelka semilských čtvrťáků Lucie Vilímovská tvrdí, že se žáci naučili také týmové spolupráci. „Všímali si dovedností svých spolužáků, kdo je v čem šikovný, aby si společně postavili co nejlepší tým. Lepší počtáři měli konečně příležitost vyzkoušet si matematiku v praxi. Děti se naučily i komunikačním dovednostem – jak kontaktovat veřejnost, nabízet své výrobky, dokonce na jarmarku pak smlouvaly o cenách,“ popisuje učitelka.

Romana Lakomá, vedoucí spolku Déčko Liberec, jenž mimo jiné pomáhá lidem ve finanční tísni, říká, že
podobné projekty jsou přínosné, ale měly by se objevovat až na středních školách. „Ty malé děti ještě ten problém osobně nezažijí, nehospodaří tolik s penězi. Ti, kterým je osmnáct, již s penězi nakládají, jsou více ohroženi nebankovními nebo studentskými půjčkami. Hodně z nich si neumí spočítat to základní, že nemohou mít náklady vyšší než příjmy,“ vysvětluje Lakomá. „Rozhodně by ale škola neměla suplovat rodinu. Základ by měl být v ní. Rodiče by děti měli posílat na nákup. Umět jim vysvětlit, že si něco nemohou teď pořídit a podobně.“

Zdroj:18. 01. 2019   Mladá fronta DNES    Strana 15   Kraj Liberecký   Martin Trdla

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Absencí na středních školách je už tolik, že žáci často nezvládají učivo a nakonec předčasně odcházejí bez výučního listu či maturity. U dvouletých učebních oborů je to v průměru každý třetí.

„Nízká vnitřní motivace žáků ke vzdělávání a malý zájem o průběh a výsledky vzdělávání ze strany zákonných zástupců žáků zejména v učebních oborech souvisejí s vysokou mírou školní neúspěšnosti a odchody ze vzdělávání,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za uplynulý školní rok.
Podle ní vychází v průměru 137,1 zmeškané hodiny na žáka ve středním školství, z toho 58,9 je neomluvených. Příčin záškoláctví je vždy několik současně. Z 82 procent jde o „nepřizpůsobení se školnímu režimu“.
Vliv rodinného prostředí byl zaznamenán v polovině případů a ve 36 procentech neomluvených hodin měly vliv volnočasové aktivity. „Ke zlepšení nepomáhají ani opatření škol, tedy ani restrikce, ani motivace žáků formou stipendií, případně různých příspěvků vázaných na docházku,“ napsali inspektoři.

Předčasnými odchody ze středního vzdělávání se před dvěma lety zabývala studie Jany Trhlíkové z Národního ústavu pro vzdělávání, která obsahuje zatím nejdostupnější údaje.

Rodiče své děti často kryjí

Podle ní končil bez certifikátu v průměru každý osmý žák ze středního stupně škol a oborů.

Zatímco z gymnázií odešlo bez maturity asi pět procent studentů, na dvouletých oborech skončila bez výučního listu třetina. Bez středoškolského vzdělání přitom mají mladí lidé mizivé šance na uplatnění. A jen málokterý z těch, kteří odešli, se uchytí v jiném vzdělávacím zařízení.
S absentéry bojuje i Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Karlovy Vary-Dalovice.
„Když se podíváme do minulosti, tak stav se zhoršuje, ale v posledních letech se nám to podařilo udržet na únosné míře. I u těch tříletých oborů, které bývají problematičtější, je ta docházka solidní,“ řekl Právu zástupce ředitelky školy Vlastimír Sunek.
Podle něj si začali učitelé pečlivě hlídat docházku a náznaky záškoláctví ihned konzultují s rodiči. Nicméně najdou se i takoví, kteří své děti kryjí.

„Nemohou se o děti v klidu starat, a tak když nechtějí něco řešit, tak tu omluvenku prostě podepíšou,“ popsal.

Chybí motivace

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školách mapuje, zdůraznil, že podmínky ve školách se zásadně liší.

„Základní problém je demotivace. Ta se projevuje na průmyslovkách a odborných školách. Tam najdete školy, kde ty děti víc nejsou, než jsou,“ řekl Právu.

Není to žádná podřadná práce

Podle něj lze hledat kořeny ztráty motivace na druhém stupni ZŠ.  „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek.

„Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá. Takže tam chodí co nejméně,“ doplnil.
Feřtek vidí chybu i v systému financování škol. Pokud totiž škola dostává peníze podle počtu žáků, pak mohou neomluvené absence i tolerovat, aby nemusela výtečníka vyhodit.
Podle Feřtka by měl chystaný kariérní řád lákat nejlepší učitele právě do těchto škol.
„Učit na učilišti se bere jako podřadná práce, přitom je to tam desetkrát těžší. Na gymnáziu jsou děti schopny se naučit tabulky pozpátku, když jim to přikážete. Na učilišti po vás hodí houbou,“ uzavřel Feřtek.

Zdroj: novinky.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ředitelé základních škol považují za největší problémy školství přílišnou byrokracii, nedostatek financí a současnou podobu inkluze, vyplývá z průzkumu společností Tutor a Edulab.

Současná podoba inkluze nefunguje podle 79 procent ředitelek a ředitelů, pouze 14 procent odpovědělo opačně. „Ředitelé se na adresu inkluze vyjadřují poměrně tvrdě, ne z pohledu jejího smyslu, ale z pohledu nedomyšleného procesu její aplikace do praxe,“ uvedla Vondráková.

Podle řady ředitelů byl starý systém jednodušší, efektivnější, výrazně levnější, bez zbytečné administrativy, a to i při zajištění společného vzdělávání s handicapovanými žáky.

Ředitelé si často stěžovali též na nedostatek učitelů, problémy s rodiči či malé prostory, ředitelé vesnických škol pak zmiňovali i nedostatečný počet žáků.

Nejčastěji zmiňovaným problémem byla podle autorů administrativa. „Ředitelé na velkých školách mají často k dispozici jen jednu administrativní sílu, jež nemůže vše obsáhnout. U menších škol je to ještě větší problém, protože tam mnohdy ředitel má na starosti nejen chod školy, výkaznictví, ale i velkou vyučovací povinnost. Administrativní sílu většinou k ruce nemá,“ řekla vedoucí přípravných kurzů společnosti Tutor Miluše Vondráková.

Ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad Jaroslav Jirásko na konferenci uvedl, že administrativa na jednu stranu přibývá především od státních úřadů, ale v mnohých ohledech se oproti minulosti naopak zjednodušila mimo jiné díky digitalizaci. Financování, které ředitelé zmiňovali v souvislosti s nedostatkem peněz pro učitele, ale i na vybavení škol, je podle něj problémem i kvůli absenci dlouhodobé koncepce českého školství.

Přístup rodičů ke škole se zhoršuje

Podle 45 procent ředitelů se zhoršuje přístup rodičů ke škole a k učitelům, 40 procent jej považuje za stále stejný, pouze 11 procent si myslí, že se zlepšuje.

Ředitelé by ze 46 procent zrušili víceletá gymnázia, 41 procent se vyjádřilo opačně. Někteří se podle autorů průzkumu dále vyjádřili, že by gymnázia vymezili je pro zlomek nejtalentovanějších dětí.

Na dotaz ohledně vlivu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy na obsah výuky na základních školách téměř polovina respondentů neuměla odpovědět, podle 39 procent ředitelů je vliv pozitivní a podle 15 procent negativní.

Průzkum se uskutečnil v říjnu formou dotazníkového šetření. Zúčastnilo se jej 450 ředitelů, přes deset procent všech ředitelů českých základních škol.

Společnost Tutor také vyhlásila první ročník ankety Ředitel roku, jejímž cílem je ocenit práci ředitelů základních i středních škol. Nominace na webu společnosti budou možné do konce roku, porota následně vybere toho nejlepšího. Hlavními kritérii jsou manažerské dovednosti, osobní nasazení v zájmu školy a konkrétní aktivity či projekty, které ředitel realizoval či rozvinul.

Zdroj: zpravy.aktualne.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.