Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT PAVEL RIPKA tvrdí, že jednou z příčin aktuálního nedostatku studentek na technických oborech je nízký počet ženských vyučujících.

Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty.

* HN: Mají podle vás dívky rozdílné předpoklady ke studiu elektrotechniky než chlapci?

Co se týká úspěšnosti u přijímacích zkoušek nebo poté ve studiu, rozdíl mezi muži a ženami neexistuje. Konkrétně na Fakultě elektrotechnické je ale mezi zájemci o studium jen patnáct procent žen. Velký problém je také v tom, že jen málo dívek zůstane po ukončení studia na škole, kde by dále působily jako vyučující. Mezi
našimi kolegy je žen opravdu hodně málo. Vidím to i jako jednu z příčin toho, proč máme málo studentek. Je to jednoduše naše slabina.

* HN: Která odvětví studentky nejvíce zajímají?

Tradičně jde o stavební, jadernou či dopravní fakultu a také architekturu. To samé platí o biomedicínském inženýrství, kde dívky tvoří skoro polovinu studentů. Problémy naopak nastávají na strojírenství či na elektrofakultě. U nás jsme se pokoušeli získat zájem zejména studentek z gymnázií, neboť právě lidé z tohoto typu škol jsou u nás dlouhodobě velice úspěšní. Zabodovali jsme ale jenom trochu. Kdybych mluvil optimisticky, tak bych řekl, že jsme za poslední dobu podíl studentek zvýšili o polovinu. V praxi je to ale narůst celkového průměru z deseti na zmíněných patnáct procent. Ano, máme sice studijní programy typu lékařské techniky nebo bioinformatiky, kde je 40 procent žen. Ale pak tu jsou takové, kde je podíl výrazně nižší.

* HN: Odkud problém pochází?

Když ČVUT pořádá akce pro školy, tak mezi příchozími dětmi je třeba polovina dívek. Zdá se, že se ale zájem o techniku vytrácí někde mezi koncem základní a začátkem střední školy. Je to zčásti způsobem výuky informatiky nebo fyziky na těchto školách. Učitelé v humanitních a přírodovědných předmětech dokážou zjevně zapálit zájem lépe než v těch technických. Určitě to ale není vina jen samotných institucí. I my musíme pořád hledat recepty, jak to změnit.

* HN: Když za to nemohou školy, tak kde je chyba?

Určitě svoji roli hrají stereotypy, které o ženách ve společnosti převládají. To, že chlapečci dostávají k narozeninám šroubovák nebo páječku a holčičky kočárek, je v pořádku. Problém je spíše v tom, že třeba mediální obraz inženýra je pořád vykreslován jen v mužské podobě. Pohnout se s tím dá, ale jen málo. Snažíme se do
změny zapojit i naše studentky, aby ukazovaly svým potenciálním budoucím kolegyním ze středních škol, že studium pro ně může být zajímavé a že například práce inženýra nemusí být jen v továrně. A že profese nabízí možnost dělat i něco pro lidstvo a vylepšovat kvalitu života. Proto zastávám názor, že je to celé stále záležitost propagace.

* HN: Není to tak, že se studentky na technické obory nehlásí prostě jen kvůli tomu, že je nezajímají?

U nás je svět techniky dominantně mužský a vůči studentkám a ženám obecně stále existuje podezřívavost. Jsou zajisté výjimky, ale do tohoto převážně pánského odvětví to chce skutečně průraznou náturu.
Jednoho dne se to musí změnit. Cítíme, že v ženské populaci jsou velké talenty, které nám utíkají. Během různých návštěv škol v regionech mi došlo, že propagace zejména na gymnáziích, kde ČVUT třeba neznají tolik jako na středních průmyslových školách, má svůj smysl. Osvědčilo se nám na taková setkání brát majitele nebo ředitele místních podniků. Spousta studentů nechce odejít do Prahy. Někteří se tam sice odstěhují, ale poté se často vrátí zpátky. A bohužel dochází k tomu, že studentky jdou studovat obor, ve kterém pak ve svém regionu nenajdou uplatnění. Zdá se mi, že funguje, když mladým lidem tohle vysvětlí právě někdo z místních.

* HN: Jak se dá situace s nedostatkem žen zlepšit?

Ukazovat, že na škole jsou témata, která mohou ženy zajímat. Souvisí s tím právě i otázka nedostatku učitelek. Má-li studentka či mladá profesionálka vzor v úspěšných ženách ze svého oboru, tak je to daleko užitečnější, než když se někde budou zavádět kvóty či administrativní opatření. Stejně tak je potřebné mít na
paměti téma rodičovství, byť se netýká jen žen. Kromě vybudování zázemí či herny pro děti ve škole je podle mého názoru třeba ukázat, že je to vítaná „aktivita“ a že i v období mateřské je možné v instituci působit například na zkrácený úvazek. Dost často se stává, že studentka či začínající profesionálka je velmi úspěšná a nadějná. Pak přijde mateřství, ona zůstane několik let doma a ve výzkumu jí, řekněme, ujede vlak. I když se pak vrátí, často je to třeba jen na administrativní pozici.

* HN: Má rodičovství v technickém odvětví větší vliv na odchod z oboru než v jiných profesích?

Je tomu tak. Proto je důležité zejména s mladými pracovnicemi udržovat kontakt, i když se starají o dítě. Vědeckou kariéru přece kvůli tomu nemusí přerušit. Problém je, že některé disciplíny jsou experimentálně náročné a nedají se dělat na dálku. Lépe to jde skloubit třeba v IT. Ve fyzice nebo v elektrotechnických oborech je to už horší. Ale vždy lze najít způsoby, jak zvolit vhodné téma, aby dotyčná mohla zůstat součástí kolektivu, případně projektu, a aby tak pro ni návrat po mateřské byl snazší či vůbec možný.

* HN: Potýkají se absolventky s problémy při přechodu do praxe?

Myslím si, že zejména v tradičním prostředí se pánové stále chovají vůči svým kolegyním podezřívavě. A aby se některá z nich prosadila, musí být mnohem lepší než muž na stejné pozici. Na druhé straně jsou průrazné ženy, kterým tato výzva vyhovuje, přijmou ji a jsou v tom dobré. Mnohé si naopak řeknou, že jim to za to nestojí, a technickou profesi opustí.

* HN: Kam se celý tento trend posunul za poslední roky?

Zájem celkově roste, ale opravdu hodně mírně. Do techniky stále více pronikají informační technologie, a jelikož ve světě IT byl podíl žen vždy větší, tak to má na vývoj pozitivní vliv. V zemích, jako je Španělsko nebo Finsko, je zastoupení žen daleko větší. Ve středoevropském pásu ale zůstává stereotypní inženýrský model, který je mužský. To je pozůstatek z minulého režimu.

* HN: Rozdělujete stále profese na ženské a mužské?

Nemohu se označit za skalního zastánce rovnostářství, protože si stojím za názorem, že mezi pohlavími rozdíly stále jsou. Ale mnohé z typicky ženských vlastností mohou být v našich odvětvích velmi prospěšné.

Pavel Ripka (59) – Děkanem na FEL ČVUT je od roku 2011. Po studiích na stejné fakultě, která úspěšně dokončil v roce 1984, působil na univerzitách v Dánsku, Irsku či Singapuru. V odborné činnosti se věnuje magnetickým senzorům.

Zdroj: 06. 05. 2019   Hospodářské noviny   Strana 15   Lidé    Kristýna Moučková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ředitel Střední průmyslové školy stavební a Střední odborné školy stavební a technické Ústí nad Labem Vítězslav Štefl potvrzuje, že šikovný řemeslník je dnes na roztrhání. Absolvent průmyslovky má na své výplatní pásce víc peněz než začínající učitel.

* Rozvoj českého průmyslu je závislý na kvalitě tuzemského školství. Dokážou školy vyprodukovat schopnou a kvalifikovanou pracovní sílu?

Určitě. O absolventy řady našich stavebních a technických oborů je ze strany zaměstnavatelů vzrůstající zájem a ten by nebyl takový, kdyby se ve firmách pořádně neuchytili. I v závěrečných ročnících jsou umisťováni žáci u vybraných firem, což je výhodné pro všechny strany, protože žáci ke svým školním získaným vědomostem a dovednostem přidají firemní praxi, a to i za odměnu. Firma si tak v podstatě vychovává nové zaměstnance, škole to uvolní tlak na zbývající žáky v oboru, a navíc se rozšíří její jméno v tom dobrém slova smyslu. Školy jsou si vědomy svého společenského závazku vůči potřebám trhu práce a po stránce pedagogicko-odborné k tomu tak i přistupují.

* Jsou dnes pedagogové schopní připravit mladé lidi tak, aby se dokázali přizpůsobovat měnícím se potřebám firem a obecně trhu práce?

Ano. Vysoce si vážím pedagogů, kteří jdou s dobou, umějí reagovat na technologický pokrok a přivádějí ho, obrazně řečeno, před tabuli. I díky nejmodernějšímu vybavení mají dnes školy učitele, kteří se do toho problému úplně „položili“. Z obecného hlediska vidím problém v tom, že řada škol ale nemá dostatek prostředků na kvalitní a nejmodernější vybavení. Počínaje obnovou a nákupem odpovídající IT techniky přes drahé každoroční obnovování licencí až po nákup a instalaci strojních zařízení včetně.

* Často zmiňujete odměňování učitelů na učňovských školách. Je šance na zlepšení?

Rád bych viděl světlo na konci tunelu. Ale nevidím ho. A to se netýká jen učňovského školství, ale školství obecně. Pedagogové jsou vysokoškolsky erudovaní nositelé vzdělanosti tohoto národa – a odpovědným se pořád nějak nechce věřit, že posláním, jak se o učitelském povolání mluví, složenky nezaplatíš… A řeči o tom, že je třeba v tomto segmentu selektovat – tady už není selektovat co. Je to primární záležitost, jak zachránit české školství. Další opatření mohou přijít až poté. Nestavme dům od střechy.

* České školství kdysi udávalo tón ve světě, dnes je to horší. Souhlasíte?

České školství si drží svou kvalitu jen a jen díky kvalitním učitelům. Ne díky systému. Devadesátá léta zasadila našemu školství zásadní rány, z nichž se některé zacelují horko těžko teprve až dnes. A některé jsou rozšklebené pořád. A občas se do nich i přilije horký olej… Ovšem, jsem v tomto ohledu velký optimista, protože vím, že velká řada lidí z celého spektra vzdělávacího systému, od učitelů přes osvícené odbory školství a dalších institucí se snaží i v tomto systému prosadit nápady, které by tuto situaci pomáhaly řešit. A já jim držím palce.

* Vaše škola spolupracuje s desítkami firem, takže absolventi mají pestrou nabídku, kde se mohou uplatnit. Je to jedna z cest, jak připravit kvalifikované síly?

V každém případě ano. Naše škola spolupracuje zhruba se stovkou nejrůznějších firem a každá se zapojuje do života školy a žáka dle svých možností. Od přímé podpory žáka, od stipendií po jistotu zaměstnání, přes poskytnutí nejmodernějších strojů do dílen až po umisťování žáků na pracoviště v rámci odborného výcviku.
Zde také musím uvést i Motivační program Ústeckého kraje, který výrazně pomáhá vzhledem k aktuálním potřebám trhu práce podporovat vytipované obory, a to jak stipendii, tak i příspěvkem na dojíždění. Jde o obory zedník, tesař, instalatér, elektrikář, obráběč kovů a strojní mechanik.

* Jaké obory jsou dnes pro mladé lidi nejatraktivnější, případně kde si poté vydělají nejvíce?

V rámci spolupráce škol s velkými firmami jsou absolventům nabízeny takové platové podmínky, o kterých se začínajícím učitelům nezdá. Šikovný řemeslník je dnes na roztrhání – a tím si i může diktovat svou cenu. A poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme nějaké
absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.

**„Jak je dnes velká poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme
nějaké absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.“

Zdroj: 30. 03. 2019   Ústecký deník   Strana 51   Příloha/Zaměstnavatelé regionu severní Čechy   Tomáš Prchal

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Podle novely by mohli učit vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání.

Ve školách by mohli znovu začít učit absolventi vysokých škol bez pedagogického vzdělání. V novele zákona o pedagogických pracovnících to navrhuje ministerstvo školství. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září a týkala by se druhého stupně základních škol a škol středních. Novela však může podle ředitelů škol přinést nejen pozitiva, ale i negativa. „Touto novelou chce ministr školství ve spolupráci s odbory a pedagogickými fakultami fakticky odvrátil hrozbu personální krize na školách po celé České republice,“ uvedl resort. Pedagogické vzdělání by si učitelé museli doplnit do tří let.

ODEJDOU UČITELÉ

Podle radního Pardubického kraje pro školství Bohumila Bernáška zatím není v kraji situace s nedostatkem učitelů kritická. „Je relativně stabilizovaná. Některé školy ale signalizují, že v brzké době bude na zasloužený odpočinek odcházet řada pedagogů, kteří do škol nastoupili v době, kdy tam chodily silné ročníky takzvaných
Husákových dětí. V dohledné době by tak mohli chybět hlavně učitelé odborných předmětů a praktického vyučování, dále učitelé matematiky, fyziky a chemie a učitelé prvního stupně základní školy,“ popsal Bernášek. Sám je příznivcem návrhu, a to především v případě učitelů odborných předmětů. „Personální krize ve školství se postupně prohlubuje, vzrůstají nároky na odbornost a pedagogické fakulty obvykle technické specialisty nepřipravují. Pokud odborné předměty vyučuje člověk, který prošel podnikovou praxí, je to pro odbornou výuku nezastupitelné,“ řekl Bernášek.

PŘEDÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ

Možný příliv lidí z praxe vítají i ředitelé odborných škol. „V případě odborných předmětů na středních odborných školách je předávání zkušeností a vědomostí získaných z praxe žákům na školách nadmíru přínosné. S tím, že nějaké doplnění didaktiky by určitě neškodilo,“ konstatoval ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště obchodu a služeb Chrudim Jaroslav Kořínek. „Všechno je o lidech. Z vysokoškoláka bez pedagogického vzdělání může být časem vynikající učitel.
Vzdělaný pedagog bez pracovitosti, motivace a vztahu k dětem je pohromou školy,“ dodal Kořínek. Na pardubické Střední škole informatiky a ekonomie Delta odborníci z praxe už působí na poloviční úvazek. „Pro mne je daleko cennější člověk z praxe než čerstvý absolvent pedagogické fakulty s aprobací IT, pokud se nějakým programováním, sítěmi, webem a podobně nezabýval i mimo školu. Lidem z praxe samozřejmě chodíme častěji na hospitaci, na pár věcí je upozorníme, pozveme je, aby se šli kouknout do hodiny někomu s podobným stylem výuky, kdo s ní má víc zkušeností. Odborně jsou ale někde úplně jinde. Naštěstí nemusíme tyhle lidi nutit, aby si dodělávali doplňující pedagogické studium,“ poznamenal ředitel školy Jiří Formánek.

NEGATIVNÍ ROLE

Novela však může přinést i negativa. „U všeobecných předmětů, zejména na druhém stupni základní školy, už může absence pedagogického vzdělávání hrát negativní roli a zde by měli jednoznačně učit jenom vysokoškolsky kvalifikovaní učitelé,“ poznamenal radní Bohumil Bernášek.
Právě na negativa upozornili i ředitelé škol. „Úplně se s novelou neztotožňuji, studenti pedagogických fakult dělají státnice z psychologie a pedagogiky. Takto bude moci učit klasický nepedagog, který to nikdy nebude umět,“ uvedl ředitel pardubického Gymnázia Dašická Luděk Burian.

VŠEOBECNÉ PŘEDMĚTY

„Pokud se týče všeobecně vzdělávacích předmětů, tak novelu nedoporučuji. Na co by byly pedagogické fakulty, pokud by český jazyk mohl učit jakýkoli inženýr nebo religionista, popřípadě archeo-, neuro- nebo meteoro-log? Je pravdou, že by sportovec s nadáním pro práci s dětmi výuku tělocviku mohl zvládnout, chemik chemii a podobně,“ konstatoval Kořínek.

Svitavský úřad práce registruje volné místo pro učitele či učitelku prvního stupně základních škol, v sousedních okresech chybí i učitelé či učitelky matematiky, fyziky, hudební výchovy nebo angličtiny.

Zdroj: 27. 03. 2019    Týdeník Nové Svitavsko    Strana 4    Téma týdne   Lenka Štěpánková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ano, oběma se podařilo získat vysokoškolský diplom, ovšem to je teprve začátek. Jeden z nich okamžitě získá práci snů a může budovat kariéru. Druhý bude několik měsíců neúspěšně obcházet pohovory, skončí mimo svůj obor, nebo dokonce na úřadu práce. V čem se tito mladí lidé liší?

DOBRÝ vs. ŠPATNÝ ABSOLVENT

Pracuje při škole

Dobře ví, že student je tu v první řadě od toho, aby studoval, připravoval se na budoucí zaměstnání. A jsou obory, jako například medicína, při kterých se pracuje velmi těžko. Přesto však v průběhu studia vyšetřil chvíli na to, aby mohl pracovat, nejlépe v oboru či ve firmě, která v něm působí.

Státnice pro něj není konec, ale začátek

Samozřejmě chce úspěšně složit závěrečné zkoušky. Zároveň si však uvědomuje, že získáním diplomu pro něj vše teprve začíná. Dopředu tedy přemýšlí o tom, kam chce v životě směřovat, jakému konkrétnímu oboru se chce věnovat, do jakého typu organizace by rád nastoupil…

Nepohrdne stáží

Je mu jasné, že některé znalosti, potřebné v pracovním životě, mu škola nepředá. Pokud nemůže najít brigádu v oboru, který ho zajímá a jemuž by se chtěl věnovat, poohlédne se po stáži; ty dnes nabízí mnoho firem. Protože je to práce zdarma, je dobré si najít takovou, která mu skutečně něco dá a kde se něco naučí.

Vyzkouší si pobyt v cizině

Myslí na to, že zahraniční zkušenost je odrazovým můstkem ke skvělé kariéře. Díky ní se totiž zdokonalí v cizích jazycích a naučí se zodpovědnosti a samostatnosti, což se mu bude při výběrových řízeních opravdu hodit.

Má hotový životopis

Když opouští vysokou školu, má připravený bohatý životopis. Vede si ho od ukončení střední školy, pečlivě zapisuje jakoukoliv pracovní zkušenost, stejně jako kurzy, které v průběhu studia absolvoval. Na rozesílání CV si dává záležet, motivační dopis vždy uzpůsobí firmě, do níž právě píše.

Na pohovorech je „neprůstřelný“

Výběrová řízení bere stejně vážně jako zkoušky ve škole. Připravuje se na ně, zjistí si informace o společnosti, kam se hlásí, ujasní si, proč je na pozici ideálním uchazečem, shromáždí si reference o svých úspěších, napíše si seznam doplňujících otázek, z nichž ta na mzdu bude až úplně poslední. Na setkání s potenciálním zaměstnavatelem přijde včas, slušně oblečený a vybavený dvojitou dávkou pokory.

Chce se dál vzdělávat

Protože právě dokončil univerzitu, má pocit, že je ve své branži odborníkem. Uvědomuje si však, že je to dočasné, že na svém vzdělávání musí nadále pracovat. Proto při práci dochází na jazykové kurzy, jezdí po seminářích, konferencích, veletrzích, čte odbornou literaturu… Využije každé příležitosti dozvědět se něco nového a posunout se dál.

Soustředí se jen na svůj obor

Vybral si úzkou specializaci a svou volbou si není moc jist. Má strach, že po dokončení školy nenajde uplatnění. Přitom mnohdy je možné studovat souběžně ještě další obor, nebo alespoň navštěvovat přednášky či kurzy z jiné branže.

„Jen“ studuje

Soustředil se hlavně na studium, což je chvályhodné. V životopise pětadvacetiletého absolventa teď však chybí jakákoli pracovní zkušenost, takže každý personalista ho okamžitě vyřadí ze seznamu vhodných kandidátů. Začíná-li někdo s prací tak pozdě, může se velmi tvrdě střetnout s realitou všedního pracovního dne. Také může mít příliš vysoká očekávání, jež budou zklamána.

Pohovory dává „z voleje“

Na setkání s budoucími zaměstnavateli se nijak nepřipravuje, myslí si, že červený diplom mu jako vstupenka na dobře placené místo stačí. Z opakovaných neúspěchů viní personalisty, kteří v několikakolovém výběrovém řízení nedokázali odhalit jeho skrytý potenciál. Jeho životopis nemá náležitou úroveň, nikdy ho nedoprovodí motivačním dopisem a dress code jsou pro něj neznámá slova.

Nefandí cizím jazykům

Myslí si, že vystačí s lámanou angličtinou a jiným cizím řečem nevěnuje pozornost, přestože každá vysoká škola nabízí volitelné studium více než jednoho světového jazyka. Přitom zaměstnavatelé dnes berou aktivní znalost angličtiny jako samozřejmost, také druhý jazyk začíná být stále běžnější.

Musí mít dlouhé prázdniny

Plánuje „poslední“ prázdniny, které si chce užít. Jenže ona je to vlastně první dovolená, a bez zajištěné práce. Jakmile složí státnice, nebo jejich poslední část, končí mu status studenta. Stát za něj hradí zdravotní pojištění ještě v měsíci, který následuje. Takže pokud se nehodlá ihned zapojit do pracovního procesu, měl by se poté přihlásit na úřad práce, nebo si pojištění platit sám.

Nehledí na svou reputaci

Je aktivní na internetu: komentáře, blogy, profily a fotografie na sociálních sítích… A úplně neřeší, co všechno v nich o sobě prozrazuje. Takže co bylo na vysoké „cool“, může být při hledání prvního zaměstnání na škodu. Měl by proto zrevidovat svou internetovou stopu a vymazat vše, co by mohlo budoucího zaměstnavatele odradit.

Chce všechno hned

Když už nějakou práci získá, přece jen situace na trhu práce je nyní pro zaměstnavatele složitá, prosazuje se i přes svou nezkušenost. Poučuje kolegy, navrhuje ve firmě systémové změny, vyžaduje brzké povýšení nebo zvednutí mzdy. Takováto nadřazenost se šéfům nemusí líbit a absolvent může přijít o místo ještě ve zkušební době.

Michaela Kadlecová spolupracovnice MF DNES

Zdroj: 21. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 15    absolventi

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Zájem o vysokoškoláky na trhu práce vzrůstá. Ukázal to průzkum Masarykovy univerzity, který si škola pravidelně zpracovává.

Potíže s hledáním zaměstnání nemají ani absolventi dalších vysokých škol, například brněnského Vysokého učení technického nebo Mendelovy univerzity.
Nedostatek kvalitních odborníků je bolavou patou české ekonomiky. Její růst loni zpomalil z předloňských 4,5 na tři procenta hrubého domácího produktu. Česká ekonomika rostla v rámci střední Evropy nejpomaleji. Podle odborníků je jedním z hlavních důvodů to, že firmy dlouhodobě nemohou sehnat kvalifikované zaměstnance.

Velká poptávka po ajťácích

Z průzkumu Masarykovy univerzity mimo jiné vyplývá, že loni mělo již 64 procent jejich studentů v době státnic zajištěno zaměstnání.

To v roce 2012 měla těsně před ukončením studia tyto záležitosti pořešeny jen polovina posluchačů. Nejde jen o to, že firmy hledají mladé a perspektivní zaměstnance se vzděláním. Výsledkem příznivého vývoje je také to, že přibývá mladých lidí, kteří pracují při studiu. Více než osmi z desíti absolventů univerzity se daří najít uplatnění ve vystudovaném oboru.

Hrubá nástupní mzda čerstvých absolventů magisterského studia meziročně stoupla o patnáct procent na 32 400 korun. Na nejvyšší nástupní plat dosáhnou informatici (přibližně 46 300 korun), nejméně mají nastupující učitelé (přibližně 26 800 korun).

O obrovské poptávce po informaticích vědí na Vysokém učení technickém. Někteří posluchači po ukončení bakalářského studia ani nepokračují v navazujícím studiu, protože odcházejí za velmi slušnými výdělky do zaměstnání.

Do tří měsíců po ukončení studia si najde práci přes 90 procent jejich absolventů a do půl roku ji mají v podstatě všichni. Velká poptávka je nejen po informaticích, ale i po strojařích, elektrotechnicích nebo chemicích. Z Mendelovy univerzity, kde značnou část absolventů tvoří odborníci pro zemědělství a lesní hospodaření, našlo hned po studiu zaměstnání 97 procent všech absolventů.

Kampaň proti neúspěšnosti

V řeči čísel to znamená, že z celkového počtu 2768 absolventů bylo loni v září v evidenci úřadu práce pouze 84 čerstvých absolventů školy, což je výrazně méně než v předchozích letech. Počet čerstvých absolventů v evidenci úřadu práce tak za poslední tři roky klesl o více než dvě třetiny.

V žádném případě to ale neznamená, že vystudovat vysokou školu v Česku lze vždy naprosto hladce. Naopak. Zhruba čtyřicet procent těch, kteří jsou přijati do prvních ročníků, vysokou nedostudují. Vysoký odpad je například na brněnské technice, kde v prvním ročníku bakalářského studia v průměru skončí téměř 38 procent studentů. V minulosti byla tato neúspěšnost ještě vyšší. Škola se snaží situaci zlepšit i svojí novou kampaní. Vtipným videem středoškoláky upozorňuje, že se jim sice všichni pokusí na vysoké vyjít vstříc, bez nasazení, tedy poctivého učení a také zodpovědného přístupu k plnění svých povinností, však nemusí uspět.

Zdroj:  21. 02. 2019    Právo    Strana 11    Jižní Morava – Vysočina    Vladimír Klepáč

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.