Jaký má smysl, aby děti biflovaly matematické vzorečky, když se zároveň nenaučí, že je mohou využít, aby si spočetly výhodný úvěr? Má cenu šprtat se data a politické reálie historie, když se žáci netříbí v umění kriticky myslet? Zkostnatělé školní osnovy by měla uvést do souladu s dobou a moderními trendy revize rámcových vzdělávacích programů. Jenže nejdřív se chystala bez kontaktu s odbornou veřejností, a teď už se nechystá vůbec. Práce stojí a bude stát nejspíš do příštího roku, protože není jasné, nakolik koresponduje s vládní strategií vzdělávání.

Nynější, zapauzované revize spustilo ministerstvo školství v roce 2017, ustavilo 43 pracovních komisí, kde sedí rozliční zástupci daného cechu a probírají obsah učiva předmět po předmětu. Problém je, že to každá komise dělá separé, aniž by se jejich práce prolínala, a tak je otázka, jak moderní, prostupné, provázané a užitečné nové osnovy budou. Otázka, na kterou nejde vypáčit odpověď, protože dosavadní stanovisko ministerstva zní, že nebudou diskutovat, dokud to nebude hotové. Nedbá námitek odborníků, že takhle by zásadní proměna českého školství vznikat neměla. Notabene když má být založená na široké shodě a principu, že éra biflování a jedné pravdy končí, aby ji nahradila schopnost debatovat, myslet, dávat do kontextu, rozpoznat blábol.

Naposledy se tak velká debata o proměně školství vedla v roce 2004. V září tehdejšího roku se situace ve vzdělávacích institucích skutečně změnila. Když učitelé připravovali plán na školní rok před tímto datem, museli se držet takzvaných osnov. Tedy jasně daného programu, co a jak v daném období školního roku dětem vkládat do hlavy. Od září 2004 jim rámcové vzdělávací programy v ideálním případě rozvázaly ruce. Musí se od té doby jen držet státních rámců, tedy jaké dovednosti mají žáci a studenti daných oborů do 19 let věku umět; jakými vědomostmi mají vládnout, jaké pracovní a jiné návyky si osvojit. Jak toho který učitel docílí, už záleží na strategii každé školy.

Jenže v praxi na ideální variantu vždycky nedojde. Pedagogové sice dostali volnost, ale chybí jim metodika; mnozí si vybrali cestu nejmenšího odporu a učí, jako vždycky učili. Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký proto před časem vyjádřil obavu, že vzhledem k tomu, v jak uzavřeném duchu se revize chystají, dopadnou jako ty předchozí – tedy že mnozí pedagogové setrvají u starých jednotných osnov, na něž jsou zvyklí. „Je potřeba poučit se z předchozí chyby a doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ řekl Hřebecký.

Zdroj: 04. 07. 2019   Lidové noviny   Strana 18   Poslední strana   KATEŘINA SURMANOVÁ

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Předmět technika jednoznačně patří do českých základních škol, píše VLADIMÍR BARÁK.

Stovky rozhořčených reakcí vzbudil záměr ministerstev školství a průmyslu zavést do českých základních škol nový předmět s názvem technika. Podle některých neziskovek a progresivistických rodičů jsou dílny a manuální činnost přežité. Nemají pravdu. Budoucnost světa je v technologickém pokroku a lidské schopnosti řešit základní problémy – doma i v zaměstnání.
Nejprve si shrňme fakta. Duo workoholiků (pracujících osmnáct hodin denně), premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, si během jedné ze spanilých jízd po republice poslechlo odborníky z Olomouce, jak je nutné vést děti k manuální zručnosti. Že dnešní děti jsou jednoduše nemehla. Ani jeden ze zmíněných pánů neoplývá přílišnou trpělivostí, schopností strategického postupu a sociální inteligencí, a tak se po krátké diskusi oba politici shodli, že je tedy potřeba nějaký školní předmět, který situaci změní. A aby to mělo efekt, bude předmět povinný. To si následně, jistě s velkým zaujetím, na stránkách zpravodajských on-line deníků přečetl ministr školství Robert Plaga, jenž ještě v březnu pro Hospodářské noviny uvedl: „Technika jako předmět nemá být povinná, příkazů už bylo dost.“

U šéfa Babiše je ale zvykem, že pravdu má vždy ten, kdo se k němu dostane a zaujme ho jako poslední. A Plaga to moc dobře ví! Informaci, že jím reprezentované instituce čeká změna v podobě nového předmětu technika, tedy přijal jako ukázkový pracant a výsledek byl po pár dnech na stole: už od letošního září budou mít dílny v rozvrhu děti v 53 pilotních školách. Od roku 2022 by pak podle vyjádření ministra průmyslu Havlíčka (!) z minulého týdne mělo jít o povinný předmět. Děti se naučí pracovat s nástroji, jako jsou šroubovák, kladívko či kleště, ale též s moderními technologiemi jako lasery nebo 3D tiskárnami.
Bez ohledu na chyby v procesu (tak trochu vynechání ministra školství) je ale cíl stanoven správně. Již od útlého věku vést děti k manuální činnosti, kterou poté budou moci rozvíjet ve středních a třeba následně vysokoškolských institucích. Proto je nutné tuto inovaci českého školství podpořit. O to více zamrzí hlasitá reakce odpůrců, jež bohužel získala i velmi silný mediální ohlas. Jeden z hojně sdílených komentářů, napsaný matkou dvou malých dětí, například zněl: „To je neuvěřitelné. Vidíme, že všechnu práci za nás budou dělat roboti, že 21. století už není o manuální lidské práci. Ale co udělá ten trouba Babiš? Vrazí dětem do ruky šroubovák!“ Paní, posílená stanovisky expertů z neziskovky EDUin či Učitelské platformy, si vysloužila stovky lajků, mnozí uživatelé Facebooku přikyvovali: záchranou už prý mohou být jen soukromé školy, kde se děti skutečně připravují na budoucnost a neztrácejí čas experimenty s nářadím. Daleko lepší prý je, když děti píší eseje. Například o globálním oteplování, o životě se dvěma maminkami (tatínky) nebo o důležitosti evropské integrace… To je alespoň dojem, který získá čtenář z facebookových statusů a komentářů.

Samozřejmě že společenské vědy jsou důležité. Rozhodně nás však samy o sobě dostatečně nepřipravují na dobu, jež se často označuje číslovkou 4.0 (proto průmysl 4.0, školství 4.0, práce 4.0, atd.). Tato doba přinese obrovské množství výzev (viz například rozhovor s ředitelem Ústavu informatiky AV ČR prof. Emilem Pelikánem na straně 104). Potřebujeme odborníky, již těmto výzvám budou schopni čelit. Při práci s roboty se šroubováku asi nevyhneme. Nejde ale jen o tolik specifi cká povolání, jako je seřizovač robotů. Potřebujeme přece i lidi „multifunkční“, kteří dokážou pružně vyřešit každodenní drobné nehody. Kape kohoutek? Viklá se židle? Z kuchyňské linky vypadla dvířka? Dobrý kutil (kutilka) si s takovými problémy dokáže poradit. Kutil se ale nikdy nestane kutilem, pokud se včas nedostane do styku se dřevem, plastem, nářadím. Přitom platí, že pro nabytí nových dovedností je dětství a mládí nejvhodnějším obdobím. Ve skutečně moderních státech to pochopili: proto dílny v různých podobách (jako techniku, technickou výchovu, základy techniky…) nalezneme v tolik obdivovaných skandinávských zemích, ale také třeba ve Švýcarsku, Belgii či u lídrů technologického pokroku a ekonomického progresu – Německu či Rakousku. Pokud chceme být ve světě konkurenceschopní, je technika do škol třeba. A ministr školství (potažmo celá vláda) si v jejím zavádění zaslouží podporu.

Zdroj: 24. 06. 2019    Týden    Strana 26    Názory a komentáře

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

ÚHEL POHLEDU – Koncepce vzdělávání pedagogů je zastaralá. Bez její proměny se kvalita českého školství nezlepší

Otřepaný bonmot, že české pedagogické fakulty vzdělávají učitele pro 19. století, sice představuje trochu neférový úder na mnohovrstevnou realitu české vzdělávací soustavy, zároveň však drsně míří k podstatě věci. Ta spočívá v jednoduché otázce, jakou podobu by vlastně měla mít profesní příprava učitelů v 21. století, a to v souvislosti s globálními výzvami, převratným technologickým vývojem, přeměnou trhu práce a vznikem zcela nových oborů lidské činnosti.

Budoucí kantoři se budou muset vyrovnávat nejenom se zcela novými výzvami, ale rovněž se značnou dynamikou vývoje, který bude proměňovat společnost a svět takříkajíc „za chodu“. Nejedná se přitom o banalitu. Fakulty vzdělávající pedagogy základních a středních škol jsou svým způsobem nejdůležitějšími součástmi univerzit (ostatní fakulty nechť prominou), protože to jsou právě učitelé, kteří mají zcela zásadní vliv na úspěch země a životní úroveň v nedaleké budoucnosti. Naopak bez kvalitního školství nemá Česká republika šanci uspět v globální soutěži a čeká ji stagnace vystřídaná pozvolným úpadkem.
Politická reprezentace České republiky začíná po dlouhých letech okázalého nezájmu konečně řešit ostudnou úroveň odměňování učitelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi sice pořád pokulháváme, nicméně situace se zvolna lepší. Finance jsou podmínkou nutnou, avšak k opravdovému posunu vpřed je nezbytné redefinovat filozofii pedagogického vzdělávání a získat pro ni konsenzus uvnitř učitelské obce.

Země s největším potenciálem uspět v budoucí globální konkurenci, jako jsou Singapur, Jižní Korea nebo Finsko, obvykle postavily svoji prosperitu na promyšlené reformě celé vzdělávací soustavy, která stojí a padá s osobou učitele. V těchto zemích pochopili, že konstantou budoucnosti bude neustálá změna a vybavili pedagogy spektrem kompetencí, které jim umožní flexibilně reagovat jak na nové technologie ve výuce, tak na měnící se společnost a svět okolo nás.

V rámci České republiky představuje v tomto směru slibný pokus o koncepční změnu projekt Učitel 21, dlouhodobě diskutovaný model výuky budoucích učitelů, který pilotně spouští v nadcházejícím akademickém roce pedagogická fakulta olomoucké univerzity. Učitel 21 počítá s pedagogickými kompetencemi trojího druhu.
Především se orientuje na využívání nových technologií ve výuce, od práce s tzv. rozšířenou realitou a s prostředky digitální komunikace až po 3D skenování. Druhou součást tvoří uplatňování principů moderní pedagogiky, včetně zásadního posílení učitelských praxí již od prvních ročníků, důrazu na inkluzivní vzdělávání, zahraniční stáže budoucích pedagogů a schopnost kritického myšlení.

Do této kategorie patří také stáže ve firmách, státních institucích a neziskových organizacích, které mohou do vzdělávacího procesu vnést nové pohledy a možnosti, ať již jde o Google, ministerstvo školství či Linku bezpečí. Konečně poslední složku nutných učitelských kompetencí tvoří jazyková vybavenost a matematická a mediální gramotnost.

Otevřené školství

Výše zmiňovaná koncepce výuky učitelů, jakkoliv moderní, není samospásná a nebude stačit sama o sobě. Nedílnou součástí příběhu totiž musí být propracovaný, motivační a flexibilní systém celoživotního vzdělávání učitelů, který umožní jejich další profesní vývoj a zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost českého vzdělávacího systému. Účelem přitom není nahnat pedagogy na formální školení příkazem ředitele, ale motivovat učitele i samotné školy k aktivitám, které umožní personální rozvoj pedagogů a zajistí českému školství budoucnost.

S tím souvisí i pověstné čekání na Godota, totiž na kariérní řád učitelů, jehož příprava na celonárodní úrovni stále vázne. Nakonec možná to nejdůležitější. Kvalita školy, od vesnické základky přes gymnázia až k univerzitám, vždy stojí a padá s mírou motivace a entuziasmu pedagogů. Mám řadu přátel, kteří chtějí učit a mají všechny předpoklady pro to být skvělými učiteli, avšak bez formálního pedagogického vzdělání jsou jejich šance mizivé.

I stát si začíná uvědomovat, že stagnace českého školství souvisí s vyhořením a stárnutím stávajících učitelů a s nedostatečným přílivem nových. Řešení spočívá v otevření škol absolventům neučitelských oborů, například pod podmínkou, že pedagogické fakulty budou státem pověřeny jejich patřičným proškolením. V
takovém případě máme šanci, že české školství opravdu vstoupí do 21. století. A s ním i Česká republika.

J A R O S L A V M I L L E R, rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Zdroj: 15. 04. 2019    Lidové noviny    Strana 11    Názory

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Ředitel Střední průmyslové školy stavební a Střední odborné školy stavební a technické Ústí nad Labem Vítězslav Štefl potvrzuje, že šikovný řemeslník je dnes na roztrhání. Absolvent průmyslovky má na své výplatní pásce víc peněz než začínající učitel.

* Rozvoj českého průmyslu je závislý na kvalitě tuzemského školství. Dokážou školy vyprodukovat schopnou a kvalifikovanou pracovní sílu?

Určitě. O absolventy řady našich stavebních a technických oborů je ze strany zaměstnavatelů vzrůstající zájem a ten by nebyl takový, kdyby se ve firmách pořádně neuchytili. I v závěrečných ročnících jsou umisťováni žáci u vybraných firem, což je výhodné pro všechny strany, protože žáci ke svým školním získaným vědomostem a dovednostem přidají firemní praxi, a to i za odměnu. Firma si tak v podstatě vychovává nové zaměstnance, škole to uvolní tlak na zbývající žáky v oboru, a navíc se rozšíří její jméno v tom dobrém slova smyslu. Školy jsou si vědomy svého společenského závazku vůči potřebám trhu práce a po stránce pedagogicko-odborné k tomu tak i přistupují.

* Jsou dnes pedagogové schopní připravit mladé lidi tak, aby se dokázali přizpůsobovat měnícím se potřebám firem a obecně trhu práce?

Ano. Vysoce si vážím pedagogů, kteří jdou s dobou, umějí reagovat na technologický pokrok a přivádějí ho, obrazně řečeno, před tabuli. I díky nejmodernějšímu vybavení mají dnes školy učitele, kteří se do toho problému úplně „položili“. Z obecného hlediska vidím problém v tom, že řada škol ale nemá dostatek prostředků na kvalitní a nejmodernější vybavení. Počínaje obnovou a nákupem odpovídající IT techniky přes drahé každoroční obnovování licencí až po nákup a instalaci strojních zařízení včetně.

* Často zmiňujete odměňování učitelů na učňovských školách. Je šance na zlepšení?

Rád bych viděl světlo na konci tunelu. Ale nevidím ho. A to se netýká jen učňovského školství, ale školství obecně. Pedagogové jsou vysokoškolsky erudovaní nositelé vzdělanosti tohoto národa – a odpovědným se pořád nějak nechce věřit, že posláním, jak se o učitelském povolání mluví, složenky nezaplatíš… A řeči o tom, že je třeba v tomto segmentu selektovat – tady už není selektovat co. Je to primární záležitost, jak zachránit české školství. Další opatření mohou přijít až poté. Nestavme dům od střechy.

* České školství kdysi udávalo tón ve světě, dnes je to horší. Souhlasíte?

České školství si drží svou kvalitu jen a jen díky kvalitním učitelům. Ne díky systému. Devadesátá léta zasadila našemu školství zásadní rány, z nichž se některé zacelují horko těžko teprve až dnes. A některé jsou rozšklebené pořád. A občas se do nich i přilije horký olej… Ovšem, jsem v tomto ohledu velký optimista, protože vím, že velká řada lidí z celého spektra vzdělávacího systému, od učitelů přes osvícené odbory školství a dalších institucí se snaží i v tomto systému prosadit nápady, které by tuto situaci pomáhaly řešit. A já jim držím palce.

* Vaše škola spolupracuje s desítkami firem, takže absolventi mají pestrou nabídku, kde se mohou uplatnit. Je to jedna z cest, jak připravit kvalifikované síly?

V každém případě ano. Naše škola spolupracuje zhruba se stovkou nejrůznějších firem a každá se zapojuje do života školy a žáka dle svých možností. Od přímé podpory žáka, od stipendií po jistotu zaměstnání, přes poskytnutí nejmodernějších strojů do dílen až po umisťování žáků na pracoviště v rámci odborného výcviku.
Zde také musím uvést i Motivační program Ústeckého kraje, který výrazně pomáhá vzhledem k aktuálním potřebám trhu práce podporovat vytipované obory, a to jak stipendii, tak i příspěvkem na dojíždění. Jde o obory zedník, tesař, instalatér, elektrikář, obráběč kovů a strojní mechanik.

* Jaké obory jsou dnes pro mladé lidi nejatraktivnější, případně kde si poté vydělají nejvíce?

V rámci spolupráce škol s velkými firmami jsou absolventům nabízeny takové platové podmínky, o kterých se začínajícím učitelům nezdá. Šikovný řemeslník je dnes na roztrhání – a tím si i může diktovat svou cenu. A poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme nějaké
absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.

**„Jak je dnes velká poptávka firem? Není den, kdy by nám nevolala aspoň jedna firma a neptala se, zda nemáme
nějaké absolventy – a to napříč spektrem naší vzdělávací nabídky.“

Zdroj: 30. 03. 2019   Ústecký deník   Strana 51   Příloha/Zaměstnavatelé regionu severní Čechy   Tomáš Prchal

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Poměrně dost novinek v oblasti vzdělávání přináší i letošní rok. Například učitelům od nového roku vzrostly tarifní platy, opět přicházejí změny v systému státních maturit, znovu se jedná o změnách v principech inkluze a podobně.

Státní maturita by se měla omezit pouze na didaktické testy. Počítá s tím návrh ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který úřad v současné době poslal do připomínkového mezirezortního řízení. Nyní práce centrálně opravují hodnotitelé organizace CERMAT. „Uvažuje se o tom, že společná část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury i z cizího jazyka bude obsahovat pouze didaktický test. Zodpovědnost za ústní zkoušku a písemnou práci by měla být převedena do kompetence jednotlivých škol a realizována v rámci profilové části maturitní zkoušky,“ upřesnila tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že k úpravě by mělo dojít od školního roku 2021/2022.

V materiálu ministerstva se zároveň uvádí, že v roce 2021 budou pro všechny obory vzdělání ukončené maturitní zkouškou bez rozdílu povinné pouze dvě zkoušky (český jazyk a literatura, cizí jazyk nebo matematika). Ministr školství Robert Plaga (ANO) tak naplňuje svůj plán sjednotit termín účinnosti tří povinných maturitních zkoušek (český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika) pro všechny středoškolské obory (s výjimkou uměleckých, zdravotních a sociálních) na školní rok 2021/2022, reálně tedy na duben 2022. Podle stávající podoby platné maturitní legislativy je totiž určeno, že tři povinné zkoušky ve společné části budou mít od
roku 2020/2021 žáci gymnázií a lyceí.
K Plagovu návrhu se musejí dotčené instituce vyjádřit do konce března.

Cut-off score nebude ani obědy zdarma

Ostrá diskuze z počátku roku, o stanovení minima bodů pro přijetí na maturitní obory středních škol, které se snaží prosadit Asociace krajů ČR, byla ukončena. Ministr školství Robert Plaga tuto věc dlouhodobě odmítal a na svém posledním jednání ji odmítli také zástupci krajů s tím, že se budou společně s ministerstvem snažit nalézt jiné a vhodnější řešení. „Stojím si za názorem, že cut-off score není správný nástroj. Mám pro to řadu důvodů podložených fakty.

Správnou cestou je odhadnout studijní předpoklady každého žáka už v průběhu základní školní docházky. Jestli to bude pravidelné plošné testování v 5. a 9. ročnících, nebo průběžné testování, to musí být součástí další debaty. Důležitým prvkem je kariérní poradenství na každé škole, které pomůže rodičům vybrat pro dítě ten správný směr. Musíme jít cestou zjišťování potenciálu každého žáka,“ řekl ministr Plaga.

Plošně zavedeny nebudou ani školní obědy zdarma, které chtěli sociální demokraté i premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda později rozhodla, že obědy zdarma budou i nadále pouze pro děti z chudých rodin. ČSSD a hnutí ANO se dohodly, že pro rok 2020 ztrojnásobí částku v dotačním programu ministerstva školství na obědy
zdarma pro děti z chudých rodin až na 100 milionů korun. Na bezplatné školní stravování by tak nově mělo dosáhnout až 25 tisíc potřebných dětí namísto současných osm tisíc.

Inkluze bude zmírněna

Od března měla začít platit novela vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách, ve které ministerstvo navrhlo mimo jiné snížení povoleného počtu asistentů ve třídě ze tří na jednoho.

„Záměrem je také důraz na kvalitu poskytovaného vzdělávání – finanční podpora by měla cílit na působení speciálního pedagoga, který je odborníkem v oblasti speciálně pedagogického působení při vzdělávání žáka. Chceme vytvořit podmínky ke skutečnému zapojení žáka do skupiny, třídy při zajištění odborného speciálně pedagogického vedení,“ sdělila nám mluvčí MŠMT Lednová.

V průběhu letoška by měla z vyhlášky také zmizet formulace, že se všechny děti mají přednostně vzdělávat v běžných školách – usnadňuje se tak možnost volby rodičů mezi „normální“ a speciální školou. Zároveň je v plánu umožnit, aby se ve speciálních školách vzdělávaly děti s více hendikepy. V menších obcích by pak pro taková zařízení bylo jednodušší vzhledem k počtu žáků existovat. Pomocí 160 milionů korun se bude řešit přeplněnost školských poradenských zařízení. Ta právě žákům připisují podpůrná opatření. Od spuštění inkluze se jim ale nedařilo složitou administrativu stíhat. Budou proto navýšeny kapacity.

Vyhlášku ale kritizují některá ministerstva a neziskové organizace, podle kterých znamená odklon od principů inkluze a část vyhlášky i odporuje mezinárodním úmluvám. Ministerstvo školství proto zatím přípravu novely vyhlášky nedokončilo a o možných změnách ještě jedná. Po vypořádání připomínek bude vyhláška projednávána ještě v Legislativní radě vlády.

Novela zákona o pedagogických pracovnících

Má pomoci především ředitelům a má kromě jiného umožnit, aby všeobecně vzdělávací předměty (typicky např. matematiku, fyziku, dějepis, český jazyk…) na 2. stupni ZŠ a na SŠ mohli vyučovat i absolventi jakéhokoli magisterského studijního programu a aby neučitelé – tedy odborníci z praxe – mohli rovnou nastoupit na plný úvazek, a to v případě, že jejich praxe v oboru – alespoň pětiletá – odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Tito učitelé – a to platí pro obě skupiny – budou mít tři roky na to, aby získali takzvanou učitelskou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky).

Přípravné třídy

Poslaneckou novelou školského zákona (zákon č. 46/2019 Sb.) je umožněno od září 2019 zařadit do přípravné třídy děti s odkladem povinné školní docházky a také nově (resp. jde o návrat k původnímu stavu) děti pětileté.

Podpora společensky potřebných oborů

Budou navýšeny výdaje na řešení společenských priorit, konkrétně na navýšení počtu studentů lékařských fakult a navýšení výdajů na zlepšení podmínek akademických pracovníků na pedagogických fakultách. Rozpočet na lékařské fakulty bude od roku 2019 každoročně po dobu jedenácti let navyšován o 500 až 700 milionů korun.
Celkově se jedná o částku 6,8 miliardy korun. Od akademického roku 2019/2020 se také předpokládá nárůst počtu přijímaných studentů do studijního programu všeobecné lékařství, a to až o 15 procent.

Příprava na reformu financování

Od roku 2020 začne platit reforma financování regionálního školství, která byla odložena o rok. Důležitou změnou bude především to, že od roku 2020 budou školy dostávat peníze dle odučených hodin, nikoli podle počtu žáků.

„Jedním z opatření, kterými se MŠMT připravuje na hladký náběh reformy, je rozvojový program na vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech učitelů. Program funguje od ledna 2019, na tyto účely je vyčleněno 1,053 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odměňování pedagogů mateřských, základních a středních škol,
konzervatoří a družin.
Cílem je, aby pedagogové na stejných typech škol dostávali srovnatelné motivační složky platu ve všech krajích. V rámci příprav na zavedení reformy také ministerstvo školství vyčlení pro tento rok 1,8 miliardy korun pro mateřské školy. Tyto finance budou určeny zejména na zaplacení překryvů učitelek při výuce a také na nezbytné rozšíření délky provozu,“ uvedla Lednová. ?

Hrátky se zkouškou dospělosti – Systém státních maturit zažívá další změny. Například státní část maturit by se mohla omezit jen na didaktické testy. Speciální pedagog Ministerstvo navrhlo snížení povoleného počtu asistentů ve třídě ze tří na jednoho. Chce tak lepší finanční podporou klást důraz na kvalitu speciálního pedagoga.

Zdroj: 07. 03. 2019    E15     Strana 17     Speciál     Alena Adámková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.