Zdravotnické školy připravují odbornice a odborníky v nelékařských zdravotnických profesích od sester a záchranářů přes laboranty, zubní techniky, dentální hygienisty, nutriční terapeuty, zdravotnické asistenty až po rekondiční maséry. Prakticky všechny školy se kromě přípravy budoucích zdravotníků věnují i vzdělávacím a osvětovým akcím pro veřejnost.

Zdravotničtí pracovníci se běžně setkávají s pokročilou technikou a s nejmodernějšími farmaceutickými přípravky.
Nakolik jsou žáci a studenti zdravotnických škol v kontaktu s reálnou praxí? Dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ ze závěru loňského roku potvrdilo, že právě odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli je pro „zdrávky“ jednoznačnou prioritou. Více než 90 % VOŠ zdravotnických uvádí, že se odborníci z praxe přímo podílejí na výuce.
Například na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Hradci Králové působí na 50 externistů – vyučují zde lékaři, sestry i laboranti z FN Hradec Králové, z lékařské i farmaceutické fakulty UK. Podobně na tom je SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni, jež spolupracuje se 78 odborníky z plzeňské FN i LF UK, zdravotnické záchranné služby i z dalších státních a soukromých pracovišť.

O stáže je zájem

„U zubních techniků jsme vyzkoušeli také tandemovou výuku pedagoga školy s odborníkem z praxe – studenti byli z takto organizované výuky nadšeni,“ uvádí ředitelka královéhradecké školy PaedDr. Soňa Lamichová. „Bohužel to není a z finančních důvodů ani nemůže být běžná praxe, nicméně projekt šablon nám ji umožnil a naplánovali jsme ji také v navazujícím projektu šablony II,“ dodává. (Šablony vyhlašované MŠMT jsou projekty se zjednodušeným vykazováním financované z ESIF – pozn. aut.) Oslovená plzeňská škola je využívá rovněž k financování stáží pedagogů na moderních zdravotnických pracovištích. Zájem o stáže pedagogů má více než 70% VOŠ, jak ukázalo zmíněné šetření projektu Podpory krajského akčního plánování.

Odborníci z praxe se účastní rovněž tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP). „V rámci jejich akreditace se podílejí na koncepci a obsahovém zaměření modulu, který vyučují. Individuálně spolupracují s koordinátorem daného oboru,“ doplňuje PhDr. Ivana Křížová, ředitelka SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni, která byla vyhlášena „Zdrávkou roku 2018“. V Plzni se odborníci jako členové zkušebních komisí účastní také absolutorií studentů, což je v rámci ČR praxe obvyklá zhruba u poloviny VOŠ.

Jako naprostou nezbytnost vidí ředitelka Soňa Lamichová z Hradce Králové účast odborníků při tvorbě studijních materiálů: „Máme řadu aplikací přístupných v prostředí internetu. Ve spolupráci s předními odborníky z klinických pracovišť FN HK, špičkových soukromých zařízení, zejména v oblasti stomatologické péče, a odborníků z farmaceutické fakulty UK jsme vytvořili multimediální výukové materiály pro čtyři obory.“ V rámci celorepublikového projektu Inovace vyššího odborného vzdělávání zde vznikají další tzv. otevřené digitální zdroje – velkou část jejich autorů, korektorů a recenzentů představují právě odborníci z praxe.

Studenti v terénu

Odborné praxe žáků a studentů, zpravidla na pracovištích regionálních zaměstnavatelů, zajišťuje více než 90 % zdravotnických škol, byť se jejich organizace liší podle ŠVP jednotlivých oborů.

Plzeňští žáci střední zdravotnické školy stráví na pracovištích 1 až 2 dny v týdnu, studenti VOŠ i blokově 1 až 8 týdnů. Budoucí hradečtí zdravotníci vykonávají v nemocnicích, v lékárnách a zubních laboratořích několikatýdenní souvislé praxe, v oboru Diplomovaná všeobecná sestra až 9 týdnů v jednom semestru. Součástí výuky jsou odborné exkurze seznamující s vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti. „V rámci ČR vyhledáváme ta, kde neprobíhá běžná odborná praxe,“ doplňuje Soňa Lamichová. Exkurze plzeňské školy rozšiřují pohled na oblast zdravotnictví a sociální péče o zařízení pro zdravotně či sociálně znevýhodněné (ústav sociální péče, stacionář, psychiatrická nemocnice, dětský domov, diagnostický ústav, domov pro seniory, Dům světla, Domov sv. Zdislavy pro matky a dítě v tísni…). Plzeňská SZŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje s nemocnicemi v kraji (Klatovy, Domažlice, Stod, Rokycany, nemocnice Primaved, Mulačova nemocnice, Dětské centrum, krajská zdravotnická záchranná služba), kvůli zájmu o nábor absolventů ji aktivně oslovují i zdravotnická zařízení z Karlových Varů, Hořovic či pražská VFN. Stěžejní je podle ředitelky Křížové spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí – v rámci reflexe pracují oba partneři s vyhodnocováním zpětné vazby prostřednictvím evaluačních dotazníků a management školy i FN se schází k pravidelným konzultacím.

„Díky projektům podpořeným z programu Erasmus+ a z Norských fondů odjíždějí někteří žáci na dvou až třítýdenní stáže do Norska, Anglie a na Slovensko. Plánujeme tříměsíční stáž studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra v Anglii a stáže pedagogů v Norsku,“ říká Soňa Lamichová. Dodává však, že tato forma rozvoje odborných kompetencí žáků i pedagogů je možná pouze díky projektům a závisí na míře jejich finanční podpory. Budoucí zdravotníci z Plzně praktikují ve slovenské Nitře a v sousedním Německu.

Zdrávky pro veřejnost

Zdravotnické školy fungují i jako centra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. V té plzeňské například vybudovali edukační centra zaměřená na zdravý životní styl, první pomoc, dentální hygienu a nutriční terapii, která oslovují různé cílové skupiny – děti z MŠ i ZŠ, pedagogy, pracovníky partnerských firem i širší veřejnost včetně seniorů. Edukační centrum nabízí tematické projektové dny pro žáky, vzdělávání pro zdravotnické asistenty, simulační nácvik záchrany života, dentální poradenství i poradenství ke zdravému stravování a životnímu stylu. Speciálně pro pedagogy je určen vzdělávací program předlékařské první pomoci, o který je značný zájem.

Různě zaměřené kurzy první pomoci nabízí pedagogům, široké veřejnosti i v rámci firemního vzdělávání také hradecká zdravotnická škola. Zareagovala rovněž na problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení a zájem žen o možnost profesního uplatnění v péči o nejmenší – nabízí 160hodinový akreditovaný kurz s následnou možností složit zkoušku a získat profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky.

Nedostatek zdravotnických pracovníků významně urychluje spolupráci škol a zaměstnavatelů. Ukázkovým příkladem jsou podle ředitelky Lamichové společné prezentace na propagačních a náborových akcích v rámci kraje, případně kombinace stipendií a náborových příspěvků ze strany nemocnic určené budoucím sestrám.

Plzeňský kraj se snaží podpořit užší spolupráci škol s nemocnicemi projektem Studuj srdcem – aktivity propagující význam zdravotnických oborů mají cílit na děti nejen v základních, ale už i v mateřských školách. *

Daniela Kramulová, publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání; publicistka projektu P-KAP

Zdroj: 28. 06. 2019   Komora.cz   Strana 48    Podnikání personalistika & vzdělávání

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Firmám se nedostává lidí, kteří obstojí v praktickém provozu. Vychovat si je mohou ze studentů

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – Dalších pět milionů z krajské pokladny má coby příspěvek firmám na odborné stáže studentů prohloubit propojení zaměstnavatelů a škol. Podniky v regionu dlouhodobě bojují s nedostatkem především technicky vzdělaných lidí, studijní pobyty mají situaci řešit.
„Zoufale nám chybějí lidé, kteří jsou na praxi připraveni. Odborné stáže pomohou firmám vyřešit problém s nedostatkem kvalitních zaměstnanců a přínosné jsou i pro samotné stážisty, kteří mají větší šanci po studiu najít dobrou práci,“ komentoval hejtman Ivo Vondrák.
Odborné pobyty studentů ve firmách kraj podpořil už v minulosti, kdy mezi 54 projektů firem rozdělil osm milionů korun. Cílí především na technicky zaměřené firmy, zapojit se mohou ale i společnosti zabývající se ekologií, zemědělstvím či zdravotnictvím. Stážisté mají v každé z nich svého mentora, který je do praxe uvede.

Minulá výzva ukázala, že student může být pro firmu přínosem i po odborné stránce. „Student energetiky pomohl vyřešit problém odstraňování rtuti ze spalin laboratorního hnědouhelného kotle,“ zmínil jeden z úspěchů projektu hejtman. Podle studentů je stáž dobrou zkušeností. „Dostal jsem příležitost pracovat na velkých marketingových kampaních, velkou zkušeností pro mě bylo i focení mistrovství světa v beachvolejbalu v Ostravě,“ popsal Matouš Kotula, který se zabývá fotografií a grafikou a absolvoval stáž v reklamní agentuře. Dodal, že se naučil i lépe hospodařit s časem. Školy potvrzují, že firmy mají o jejich studenty zájem. Druháci a třeťáci Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Ostravě chodí na dvoutýdenní souvislé stáže. „Setkání s praktickým provozem je pro ně přínosem. Máme i studenty, kteří už v průběhu studia pracují. Po stáži jim firma zadává konkrétní projekty a oni si takto dokážou zajistit ekonomický profit,“ řekl ředitel školy Jaroslav Král.
Dodává, že firmy chtějí studenty po škole i zaměstnat. „Protože ale většina studentů míří na vysokou školu, moc na to neslyší. Nabídky zveřejňujeme a rozesíláme absolventům e-mailem,“ dodal Král. Absolventy či brigádníky z řad studentů poptávají firmy i po ostravské Střední průmyslové škole stavební. I ti stážují dva týdny. „Když se jim podaří najít firmu, jež odpovídá předmětu jejich zájmu, velmi je to posune dál,“ hodnotí zástupkyně ředitele Zdeňka Klečková.

Zaměstnavatelé v kraji prakticky zaučují studenty nejen skrze stáže, ale i prostřednictvím dalších forem spolupráce, jako je takzvané duální vzdělávání, kdy mají studenti oborů s pravidelnou praxí výukové hodiny přímo v provozech.
Například podle ostravské huti ArcelorMittal, jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji, je to nutnost. „Do praktického vzdělávání se zapojujeme proto, že část absolventů musíme doškolovat. U nás absolvují kvalitní praktickou výuku v reálném pracovním prostředí, dobře se seznámí s fungováním firemních procesů a získají zkušenosti od expertů, kteří se v oboru pohybují desítky let,“ vysvětlila mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.
Byť huť možnost příspěvku kraje zatím nevyužila, v tuto chvíli má na stážích na osmdesát studentů. V pilotním projektu duálního vzdělávání podporuje dalších 62 studentů dvou středních škol. Netají, že si je vychovává, aby je zaměstnala. „Je ideální, když se stážisté po škole vrátí do prostředí, jež znají a mají již pracovní
zkušenosti s našimi provozy a pracovišti,“ dodala mluvčí.

8 milionů už podpořilo stáže dříve. Rozdělily se mezi 54 projektů firem různých typů.

Zdroj:

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.