Zdravotnické školy připravují odbornice a odborníky v nelékařských zdravotnických profesích od sester a záchranářů přes laboranty, zubní techniky, dentální hygienisty, nutriční terapeuty, zdravotnické asistenty až po rekondiční maséry. Prakticky všechny školy se kromě přípravy budoucích zdravotníků věnují i vzdělávacím a osvětovým akcím pro veřejnost.

Zdravotničtí pracovníci se běžně setkávají s pokročilou technikou a s nejmodernějšími farmaceutickými přípravky.
Nakolik jsou žáci a studenti zdravotnických škol v kontaktu s reálnou praxí? Dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ ze závěru loňského roku potvrdilo, že právě odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli je pro „zdrávky“ jednoznačnou prioritou. Více než 90 % VOŠ zdravotnických uvádí, že se odborníci z praxe přímo podílejí na výuce.
Například na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Hradci Králové působí na 50 externistů – vyučují zde lékaři, sestry i laboranti z FN Hradec Králové, z lékařské i farmaceutické fakulty UK. Podobně na tom je SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni, jež spolupracuje se 78 odborníky z plzeňské FN i LF UK, zdravotnické záchranné služby i z dalších státních a soukromých pracovišť.

O stáže je zájem

„U zubních techniků jsme vyzkoušeli také tandemovou výuku pedagoga školy s odborníkem z praxe – studenti byli z takto organizované výuky nadšeni,“ uvádí ředitelka královéhradecké školy PaedDr. Soňa Lamichová. „Bohužel to není a z finančních důvodů ani nemůže být běžná praxe, nicméně projekt šablon nám ji umožnil a naplánovali jsme ji také v navazujícím projektu šablony II,“ dodává. (Šablony vyhlašované MŠMT jsou projekty se zjednodušeným vykazováním financované z ESIF – pozn. aut.) Oslovená plzeňská škola je využívá rovněž k financování stáží pedagogů na moderních zdravotnických pracovištích. Zájem o stáže pedagogů má více než 70% VOŠ, jak ukázalo zmíněné šetření projektu Podpory krajského akčního plánování.

Odborníci z praxe se účastní rovněž tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP). „V rámci jejich akreditace se podílejí na koncepci a obsahovém zaměření modulu, který vyučují. Individuálně spolupracují s koordinátorem daného oboru,“ doplňuje PhDr. Ivana Křížová, ředitelka SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni, která byla vyhlášena „Zdrávkou roku 2018“. V Plzni se odborníci jako členové zkušebních komisí účastní také absolutorií studentů, což je v rámci ČR praxe obvyklá zhruba u poloviny VOŠ.

Jako naprostou nezbytnost vidí ředitelka Soňa Lamichová z Hradce Králové účast odborníků při tvorbě studijních materiálů: „Máme řadu aplikací přístupných v prostředí internetu. Ve spolupráci s předními odborníky z klinických pracovišť FN HK, špičkových soukromých zařízení, zejména v oblasti stomatologické péče, a odborníků z farmaceutické fakulty UK jsme vytvořili multimediální výukové materiály pro čtyři obory.“ V rámci celorepublikového projektu Inovace vyššího odborného vzdělávání zde vznikají další tzv. otevřené digitální zdroje – velkou část jejich autorů, korektorů a recenzentů představují právě odborníci z praxe.

Studenti v terénu

Odborné praxe žáků a studentů, zpravidla na pracovištích regionálních zaměstnavatelů, zajišťuje více než 90 % zdravotnických škol, byť se jejich organizace liší podle ŠVP jednotlivých oborů.

Plzeňští žáci střední zdravotnické školy stráví na pracovištích 1 až 2 dny v týdnu, studenti VOŠ i blokově 1 až 8 týdnů. Budoucí hradečtí zdravotníci vykonávají v nemocnicích, v lékárnách a zubních laboratořích několikatýdenní souvislé praxe, v oboru Diplomovaná všeobecná sestra až 9 týdnů v jednom semestru. Součástí výuky jsou odborné exkurze seznamující s vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti. „V rámci ČR vyhledáváme ta, kde neprobíhá běžná odborná praxe,“ doplňuje Soňa Lamichová. Exkurze plzeňské školy rozšiřují pohled na oblast zdravotnictví a sociální péče o zařízení pro zdravotně či sociálně znevýhodněné (ústav sociální péče, stacionář, psychiatrická nemocnice, dětský domov, diagnostický ústav, domov pro seniory, Dům světla, Domov sv. Zdislavy pro matky a dítě v tísni…). Plzeňská SZŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje s nemocnicemi v kraji (Klatovy, Domažlice, Stod, Rokycany, nemocnice Primaved, Mulačova nemocnice, Dětské centrum, krajská zdravotnická záchranná služba), kvůli zájmu o nábor absolventů ji aktivně oslovují i zdravotnická zařízení z Karlových Varů, Hořovic či pražská VFN. Stěžejní je podle ředitelky Křížové spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí – v rámci reflexe pracují oba partneři s vyhodnocováním zpětné vazby prostřednictvím evaluačních dotazníků a management školy i FN se schází k pravidelným konzultacím.

„Díky projektům podpořeným z programu Erasmus+ a z Norských fondů odjíždějí někteří žáci na dvou až třítýdenní stáže do Norska, Anglie a na Slovensko. Plánujeme tříměsíční stáž studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra v Anglii a stáže pedagogů v Norsku,“ říká Soňa Lamichová. Dodává však, že tato forma rozvoje odborných kompetencí žáků i pedagogů je možná pouze díky projektům a závisí na míře jejich finanční podpory. Budoucí zdravotníci z Plzně praktikují ve slovenské Nitře a v sousedním Německu.

Zdrávky pro veřejnost

Zdravotnické školy fungují i jako centra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. V té plzeňské například vybudovali edukační centra zaměřená na zdravý životní styl, první pomoc, dentální hygienu a nutriční terapii, která oslovují různé cílové skupiny – děti z MŠ i ZŠ, pedagogy, pracovníky partnerských firem i širší veřejnost včetně seniorů. Edukační centrum nabízí tematické projektové dny pro žáky, vzdělávání pro zdravotnické asistenty, simulační nácvik záchrany života, dentální poradenství i poradenství ke zdravému stravování a životnímu stylu. Speciálně pro pedagogy je určen vzdělávací program předlékařské první pomoci, o který je značný zájem.

Různě zaměřené kurzy první pomoci nabízí pedagogům, široké veřejnosti i v rámci firemního vzdělávání také hradecká zdravotnická škola. Zareagovala rovněž na problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení a zájem žen o možnost profesního uplatnění v péči o nejmenší – nabízí 160hodinový akreditovaný kurz s následnou možností složit zkoušku a získat profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky.

Nedostatek zdravotnických pracovníků významně urychluje spolupráci škol a zaměstnavatelů. Ukázkovým příkladem jsou podle ředitelky Lamichové společné prezentace na propagačních a náborových akcích v rámci kraje, případně kombinace stipendií a náborových příspěvků ze strany nemocnic určené budoucím sestrám.

Plzeňský kraj se snaží podpořit užší spolupráci škol s nemocnicemi projektem Studuj srdcem – aktivity propagující význam zdravotnických oborů mají cílit na děti nejen v základních, ale už i v mateřských školách. *

Daniela Kramulová, publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání; publicistka projektu P-KAP

Zdroj: 28. 06. 2019   Komora.cz   Strana 48    Podnikání personalistika & vzdělávání

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

1. místopředsedkyně studentské unie Elznicová také tvrdí, že není v pořádku, když celé středoškolské studium podléhá maturitě

Čeští studenti začínají diskutovat s řediteli, zřizovateli škol, ministrem školství. Své chtějí říct k tomu, co se budou učit a kdo jim bude vědomosti předávat. „Studentských samospráv by mělo být více na odborných školách, ale i učilištích,“ říká Veronika Elznicová, osmnáctiletá studentka osmiletého gymnázia a 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.

* LN Jak hodnotíte školní rok, který právě skončil?

Problémy, které má české školství řadu let, se jen stupňují. A my, studenti, se s tím musíme potýkat každý den.

* LN Které konkrétně myslíte?

Studenti se cítí být demotivovaní. Potvrdilo to i nedávné šetření nadačního fondu EDUzměna. Přes 30 procent studentů nechodí do školy rádo. Nevidí smysl v tom, co se ve výuce dozvědí, a necítí se ve škole dobře, jednoduše je to tam nebaví.

* LN Vy se také přemlouváte, abyste do školy ráno vstala?

Nemám zkrátka pocit, že dostávám dostatečný prostor na věci, které bych se chtěla naučit. Proto se je někdy raději učím sama.

* LN Studujete osmileté gymnázium. Vybrala jste si dobrý typ školy vzhledem k tomu, co říkáte?

Vybrala. Školy ale obecně nemají dostatečný prostor pro volitelnost. Je sice možné zapsat se do seminářů či povinně volitelných předmětů, ale těch je málo a dostupné jsou až ve vyšších ročnících.

* LN Poslední dobou se také čím dál více skloňuje, že je nemalý podíl učitelů před vyhořením. Narážíte na takové kantory?

Rozhodně. Je to zásadní problém. Studenty nebaví to, co se učí v hodinách, protože je vede kantor, kterému jeho práce už nedává smysl. A zároveň neexistuje žádná iniciativa, jež by se takové praxi snažila zabránit. Všímáme si také, že populace učitelů stárne. Vždyť průměrný věk učitelů je kolem 46 let. Poměrná velká část těch, kdo jdou studovat pedagogickou fakultu, po absolvování učit nezačne a další část po prvních letech v profesi zase končí a přesouvá se do profese jiné.

* LN Když se učitelům přidají peníze, vyřeší to jejich vyhořelost?

Není to jediná věc, která přístup učitelů změní. Společnost si na základě tohoto nezačne hned více myslet, že být učitelem je záslužná profese. Toto povolání nezačne mít takovou prestiž, jakou má v zahraničí. Vyšší plat je ale samozřejmě dobrý základ pro změnu. Především je potřeba, aby měli učitelé podporu od vedení školy, zřizovatele a svých kolegů, ať už mluvíme o podpoře čistě psychické, nebo takové, která bude pomáhat učitelům v prohlubování jejich dovedností.

* LN Hnutí Starostové navrhuje, aby učitelé po deseti letech praxe měli nárok na roční studijní volno. To by podle vás mohlo pomoci?

Myslím si, že nemalý podíl lidí si vybere tuto profesi s představou, že bude mít v létě dva měsíce prázdnin. I když během prázdnin učitelé nějaké volno mají, během školního roku zase nemají prakticky čas na nic jiného. To znamená, že by jim toto roční volno od každodenního zápřahu jistě pomohlo nadechnout se.

* LN Podle některých odborníků nezažívají čeští žáci ve škole úspěch. Souhlasíte s tím?

Během hodin se jede hodně na výkon. A spíš dostávají tresty než odměny. Přímo to souvisí se způsobem známkování. Když například student udělá domácí úkol, je to samozřejmost. Když neudělá, dostane pětku. A fakt, že nás systém známkování je velmi strohý, je demotivující.

* LN Upřednostnila byste slovní hodnocení? Ve školském prostředí nepanuje shoda, zda si s ním vzdělávací instituce umí poradit…

Školy na slovní hodnocení podle nás nejsou v tuto chvíli připraveny. Většina učitelů neví, jak ho objektivně napsat tak, aby k něčemu bylo studentovi, ale i dalším vyučujícím. Navíc učí v několika třídách, nemají kapacity na to vytvářet tolik slovních hodnocení. Užitečnější by bylo, kdyby hned v hodinách probíhala okamžitá zpětná vazba učitelů směrem ke studentům.

* LN O studentech je v posledních týdnech slyšet hlavně v souvislosti s klimatickými stávkami. Podle některých kritiků se ale chtějí jen „ulejt“ ze školy a o ochranu planety jim nejde. Jak hodnotíte tuto aktivitu?

Není tak časté, aby se takové množství studentů spojilo pro jednu věc. Iniciativu v této podobě podporujeme. Není jenom o stávkování. Studenti zároveň přemýšlejí, co by se skutečně dalo změnit. Díky stávkám se začala ekologie a ochrana klimatu řešit více i při výuce. Mají tedy dopad. A to nemluvě o studentech, kteří za organizací Fridays for Future přímo stojí. Prací v takové organizaci se naučí pravděpodobně o dost více dovedností, než by se naučili během vyučování.

* LN Berou učitelé Českou středoškolskou unii, ve které jste nově místopředsedkyní, vážně?

Část učitelů ano, s těmi pak také často spolupracujeme – je to například Učitelská platforma, se kterou sdílíme naše hodnoty.

* LN Slyšeli jste někdy z úst učitelů větu: Vy se máte učit, ne nám mluvit do práce?

Slýcháme to dost často. Snažíme se jim vysvětlit, o co nám jde. Dost často si berou věci, na které upozorňujeme, osobně. Ale i to je známka toho, že někdo naše slova vnímá.

* LN Nedávno měla Česká středoškolská unie celorepublikový sněm. Shodli jste se během něj, že chcete rozšiřovat řady a být více slyšet. Jak to uděláte?

Náš poslední sněm se zabýval revizemi rámcových vzdělávacích programů, na které se chceme určitě zaměřit. Vidíme šanci trochu ovlivnit, co se v hodinách učí. Pak by se konečně mohl změnit přístup studentů k vzdělávání. Bavilo by je se učit. Chceme ale také, aby na škole dobře fungovaly studentské samosprávy, zejména na středních odborných školách a učilištích. Těch je stále velmi málo. Aktuálně se ale velmi zabýváme tím, čeho se studenti bojí nejvíce – zavedení povinné maturity z matematiky.

* LN Máte skutečně z matematiky až takový strach?

Já z ní ještě maturovat nebudu. Chápu ovšem studenty, proč se tohoto kroku tolik obávají. Když vidíme, kolik těch, kdo si maturitu z matematiky vybrali dobrovolně, při zkoušce propadlo. Jsou studenti, kteří se v tomto předmětu ukazují jako méně nadaní, jiní více. Neříkáme, že matematika není důležitá. Vzhledem k tomu, jak se v současnosti vyučuje, je pro méně nadané studenty maturita z matematiky velmi stresující. Nemluvím ani o chybě v maturitním zadání, která se letos objevila. Chyba je ale leckdy i v tom, jak jsou otázky formulovány.

* LN Hodiny matematiky nepřijdou studentům dost kvalitní?

Nemáme tolik učitelů, kteří nám matematiku vysvětlí tak, abychom ji skutečně pochopili.

* LN Chodí to v hodinách tak, že se učitelé věnují těm studentům, kteří chtějí z tohoto předmětu maturovat, a vám „ujíždí vlak“?

To není problém jenom hodin matematiky. Celé středoškolské studium se nese v duchu maturity. Celé čtyři roky se připravujeme hlavně na tuto zkoušku. Otázku po otázce. Místo toho, abychom si skutečně osvojili ten daný obor a věnovali se něčemu, co v praxi a v životě využijeme.

* LN Pokud by skutečně byla maturita z matematiky povinná, odkdy nejdříve by to bylo rozumné?

Kdyby se podařilo od příštího roku radikálně změnit výuku matematiky, mohli by prváci teoreticky za čtyři roky z matematiky maturovat. Dokud se nezmění způsob a obsah vyučování v tomto předmětu, nemůže se zavést ani povinná zkouška.

* LN Vadí vám celkově státní maturita?

Jak už jsem říkala, není v pořádku, že státní maturitě podléhá celé studium. Na druhou stranu je potřeba regulovat, aby každá škola hodnotila studenty během maturity spravedlivě. Také si ale myslíme, že nemá státní maturita vypovídající hodnotu, jakou by si možná stát přál. Stejné testy píší studenti odborných škol a gymnazisté, kteří se zaměřují během studia hlavně na teorii.

* LN Vy jste humanitně zaměřená. Z kterých předmětů se chystáte za rok maturovat?

Maturovat chci z cizích jazyků a základů společenských věd. I v těchto předmětech narážíme na různou kvalitu učitelů. Některé to vyloženě nebaví a učí pořád to samé dokola. A hlavně teorii. Jiní látku přizpůsobují tomu, jak se vyvíjí společenská témata. Podrobněji se věnují tématům, která studenty v dané třídě více zajímají. Mluvíme často o tom, že by se základy společenských věd měly učit více. Teď nemají dostatečnou hodinovou dotaci.

* LN V poslední době se řešila výuka moderních dějin. Ani čtvrťáci v těchto kapitolách často neexcelují…

Od studentů zaznívá velká nespokojenost, že se ve škole nedozvídají nic o moderních dějinách. Problém je ale v tom, že se do moderních dějin učitelům moc nechce. Obávají se, že je budou podávat zaujatě. Proto se podrobněji věnují pravěku, starověku. To se nedotknou ničeho a nikoho, kdo by je napadl pro neobjektivitu.

* LN Jaká byla vaše motivace zapojit se do této studentské aktivity?

Byla jsem členkou naší školní samosprávy. A díky tomu jsem si všimla, že je okolo mě dost lidí, kteří mají problém, ale nevědí, jak si s ním poradit a na koho se obrátit.

* LN Za nás se říkalo školní parlament. Je to špatný název?

Na každé škole je to jinak. Někde mají studentské parlamenty, jiné školní parlamenty, sněmy. Záleží třeba, jak jsou do nich voleni zástupci, ale ve výsledku mají podobnou úlohu.

* LN Jak se skutečně projevuje činnost školních parlamentů?

Na některých školách jsou samosprávy dost aktivní. Nejen že pořádají zajímavé akce pro své spolužáky, ale zapojují se do změn ve výuce, komunikují dokonce i se zřizovateli. Stále to ale není na úrovni, na které bychom si přáli. Vázne komunikace jak s učiteli, tak se studenty, kteří tomu stále nedůvěřují. Nejaktivnější samosprávy jsou stále na gymnáziích. Začínají se probouzet i na středních odborných školách, ale na učilištích téměř vůbec nejsou. Pokud ano, nařídil ji založit většinou ředitel. Ten samosprávu svolá jednou za čtyři měsíce, řekne učňům, co je nového a zas se rozejdou. Naším cílem je teď právě takový model změnit a vybídnout studenty, aby se nebáli ve svých školách hlasitěji ozvat.

Veronika Elznicová
– Narodila se 14. září 2000.
– Studuje sedmým rokem na víceletém Dvořákově gymnáziu a Střední odborné škole ekonomické v Kralupech nad Vltavou.
– V květnu letošního roku se stala první místopředsedkyní České středoškolské unie.

Zdroj: 29. 06. 2019    Lidové noviny    Strana 9    Rozhovor   Michaela Těšínská

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Žáci pražské základní školy a gymnázia se pro Lidové noviny pokusili odpovědět na otázku: Co mi škola dává a co mi bere? Přinášíme tři z jejich krátkých zamyšlení.

Učte nás to, co využijeme v praxi

Podle mě mi škola dává vědomosti, které jsou většinou v životě nepoužitelné. Ovšem, to chápu, protože základní škola je o všeobecném vzdělání. Mám ale pocit, že jsou tu daleko důležitější věci, které nás mají učit, jako je například finanční gramotnost, kterou budeme využívat celý život. Nejspíše je mi k ničemu, že to sem píšu, ale kdyby si toho všiml někdo, kdo má na školství vliv, tak pro vás mám vzkaz: prosím, učte nás něco, co vážně využijeme v praxi. Tento text píšu z pohledu čtrnáctiletého chlapce, který by byl raději do života skutečně připraven, než aby se řídil heslem „život tě všechno naučí“. Krom učiva mi škola dává… přemýšlím co. Po pár minutách jsem došel k názoru, že mi vlastně skoro nic jiného nedává. Všechno ostatní, co ve škole zažívám, mi dává kolektiv spolužáků a ne škola. To je asi vše, co bych k tomu řekl. Děkuji za pozornost.

Jakub, 8. A, ZŠ Kuncova, Praha 5

Chybí mi diskuse a souvislosti

Škola mi dává a bere hodně věcí zároveň. Jestli mě to v ní baví, závisí právě na tom, zda převažuje to, či ono.
Samozřejmě mě v ní baví chvíle s kamarády, kteří mě obklopují. Čas s nimi mě bohužel někdy obohacuje víc než vyučování samotné, což je trochu smutné. Zároveň mě ale baví takové vyučování, při němž se dozvídám věci přirozenou cestou a ne nesmyslným předčítáním textu, který následně stejně bezmyšlenkovitě opíšu do sešitu. Ačkoli přiznávám, že zorganizovat takové kvalitní vyučování je pro pedagoga asi složité, protože nemá na každou třídu a na každý předmět tolik času, kolik by asi potřeboval.
Vyřešit otázku školství nikdy nebylo ani nebude jednoduché, protože každé dítě je jiné, a tak se i jiným způsobem učí. Ale myslím, že budu mluvit za všechny studenty svého věku, když řeknu, že biflovat a drilovat nás je holý nesmysl. Vědomosti takto nabyté totiž pro nás moc nemají význam, nedokážeme si je dávat do souvislostí, a navíc je hned po zkoušce či testu zapomeneme, protože jsou znehodnoceny tím, že jim vlastně ani moc nerozumíme. Nevím, jestli se dá dosáhnout nějaké ideální výukové metody, ale určitě je možné ji minimálně zlepšit. Škola by nás měla navést na cestu k poznání, ne se snažit ho do nás nacpat, jak se to dnes ve většině škol děje. Hlavní věc, která mi ve vyučování chybí, je diskuse a propojování jednotlivých informací s jinými. Jako příklad mohu uvést jednu ze svých vlastních hodin, kdy učitelka přijde, pozdravíme se, nalistujeme kapitolu v učebnici, někdo ji nahlas přečte, opíšeme si rámeček se shrnutím učiva a je konec. Žádná diskuse ani zpestření témat, pouze učení. Tohle je zrovna ten typ podle mě špatně vedené a nudné hodiny.
Abych se tu ale ke školství nevyjadřovala pouze negativně, má samozřejmě i své světlé stránky. Existují i osvícení učitelé, kteří umí udělat hodiny zajímavé, zábavné a dokážou věci srozumitelně vysvětlit. Škola mi také dává sociální zkušenosti, jako například jak se chovat ve skupině, pracovat v týmu nebo řešit různé vztahové
situace s rozdílnými povahami (a opět se vracíme k tomu, že většinu z těchto věcí mě učí spolužáci). Jinak je pro mě škola velkým tajemstvím.

Natálie, 8. C, ZŠ Kuncova, Praha 5

Škola mi bere čas a obdarovává mě lidmi

Co mi škola bere? Začnu tím nejjednodušším, tím, co by bezpochyby zmínil každý: čas. Ty dny, které ve škole strávím, hodiny, kdy se na ni připravuju, a momenty, kdy na ni myslím, se opravdu nasčítají. Nakonec mi každý den škola zabere asi polovinu mého aktivního času. To je opravdu hodně, ale nevidím to jenom negativně. Znám mnohé, kteří tvrdí, že se to nevyplatí, a radši by byli celý den doma. To mě děsí. Kdybych nemusela chodit do školy, sama bych se musela zorganizovat a uspořádat si čas. Strávila bych mnohem víc času nad tím, co bych mohla dělat, než faktickým konáním. Čas je tím pádem věcí, kterou mi škola nejenom bere, ale i dává. Dává režim mému dni. Vím, kdy se co bude dít, a tíha rozhodování je mi zdvižena z ramen.
Dává mi taky řád. Je ale řád dobrá věc? Občas mi přijde, že je škola tak málo podobná realitě, že až ze školního systému uniknu, nebudu vědět, co dál a jak se svým životem vynakládat. Bojím se, že znalost vzorce 2-metylbut-2-enu mě nepřipraví na budoucnost.
Věcí, kterou mě škola nejvíc obdarovává, jsou lidé. Každý den se seznamuji s osobami, které bych přes rodiče nepoznala, ať už to jsou spolužáci, učitelé, nebo hospodářka. Všichni mají různé názory a různý pohled na svět a každý pochází z jiného prostředí. Interakce s učiteli mě učí často mnohem víc, než by mě kdy naučili ze svého předmětu. Celkově mi školství vyhovuje. Do školy chodím ráda a dává mi spoustu zkušeností. A i když to, co se tam učím, nemusí být vždy užitečné, věřím, že mi toho škola dává víc, než musím obětovat.

Johanka, tercie A, Gymnázium Nad Alejí, Praha 6

Zdroj: 04.06.2019 Lidové noviny Strana 15 Akademie

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Firmám se nedostává lidí, kteří obstojí v praktickém provozu. Vychovat si je mohou ze studentů

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – Dalších pět milionů z krajské pokladny má coby příspěvek firmám na odborné stáže studentů prohloubit propojení zaměstnavatelů a škol. Podniky v regionu dlouhodobě bojují s nedostatkem především technicky vzdělaných lidí, studijní pobyty mají situaci řešit.
„Zoufale nám chybějí lidé, kteří jsou na praxi připraveni. Odborné stáže pomohou firmám vyřešit problém s nedostatkem kvalitních zaměstnanců a přínosné jsou i pro samotné stážisty, kteří mají větší šanci po studiu najít dobrou práci,“ komentoval hejtman Ivo Vondrák.
Odborné pobyty studentů ve firmách kraj podpořil už v minulosti, kdy mezi 54 projektů firem rozdělil osm milionů korun. Cílí především na technicky zaměřené firmy, zapojit se mohou ale i společnosti zabývající se ekologií, zemědělstvím či zdravotnictvím. Stážisté mají v každé z nich svého mentora, který je do praxe uvede.

Minulá výzva ukázala, že student může být pro firmu přínosem i po odborné stránce. „Student energetiky pomohl vyřešit problém odstraňování rtuti ze spalin laboratorního hnědouhelného kotle,“ zmínil jeden z úspěchů projektu hejtman. Podle studentů je stáž dobrou zkušeností. „Dostal jsem příležitost pracovat na velkých marketingových kampaních, velkou zkušeností pro mě bylo i focení mistrovství světa v beachvolejbalu v Ostravě,“ popsal Matouš Kotula, který se zabývá fotografií a grafikou a absolvoval stáž v reklamní agentuře. Dodal, že se naučil i lépe hospodařit s časem. Školy potvrzují, že firmy mají o jejich studenty zájem. Druháci a třeťáci Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Ostravě chodí na dvoutýdenní souvislé stáže. „Setkání s praktickým provozem je pro ně přínosem. Máme i studenty, kteří už v průběhu studia pracují. Po stáži jim firma zadává konkrétní projekty a oni si takto dokážou zajistit ekonomický profit,“ řekl ředitel školy Jaroslav Král.
Dodává, že firmy chtějí studenty po škole i zaměstnat. „Protože ale většina studentů míří na vysokou školu, moc na to neslyší. Nabídky zveřejňujeme a rozesíláme absolventům e-mailem,“ dodal Král. Absolventy či brigádníky z řad studentů poptávají firmy i po ostravské Střední průmyslové škole stavební. I ti stážují dva týdny. „Když se jim podaří najít firmu, jež odpovídá předmětu jejich zájmu, velmi je to posune dál,“ hodnotí zástupkyně ředitele Zdeňka Klečková.

Zaměstnavatelé v kraji prakticky zaučují studenty nejen skrze stáže, ale i prostřednictvím dalších forem spolupráce, jako je takzvané duální vzdělávání, kdy mají studenti oborů s pravidelnou praxí výukové hodiny přímo v provozech.
Například podle ostravské huti ArcelorMittal, jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji, je to nutnost. „Do praktického vzdělávání se zapojujeme proto, že část absolventů musíme doškolovat. U nás absolvují kvalitní praktickou výuku v reálném pracovním prostředí, dobře se seznámí s fungováním firemních procesů a získají zkušenosti od expertů, kteří se v oboru pohybují desítky let,“ vysvětlila mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.
Byť huť možnost příspěvku kraje zatím nevyužila, v tuto chvíli má na stážích na osmdesát studentů. V pilotním projektu duálního vzdělávání podporuje dalších 62 studentů dvou středních škol. Netají, že si je vychovává, aby je zaměstnala. „Je ideální, když se stážisté po škole vrátí do prostředí, jež znají a mají již pracovní
zkušenosti s našimi provozy a pracovišti,“ dodala mluvčí.

8 milionů už podpořilo stáže dříve. Rozdělily se mezi 54 projektů firem různých typů.

Zdroj:

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

ČESKÉ BUDĚJOVICE – V Praze či jiných evropských metropolích nejsou hotely na vodě žádnou vzácností, v dalších českých městech však chybějí. Studenty Střední školy obchodní a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích před rokem a půl napadlo, že by takzvaný botel mohl plout po Vltavě i na jihu Čech. A jak se před dvěma měsíci ukázalo, nápad to byl skvělý. S podnikatelským plánem Botel proti proudu uspěli na 25. ročníku Mezinárodního veletrhu fiktivních firem v Praze, kde vyhráli hlavní kategorii.

„I když jsme čekali, že s naší firmou nepropadneme, na vítězství jsme nepomýšleli. Bylo to pro nás velké překvapení,“ říká o samotném vyhlašování ředitelka fiktivní firmy Botel proti proudu a studentka třetího ročníku oboru ekonomika a podnikání Radka Hauková. Čtrnáctce žáků se pod její taktovkou podařilo uspět v konkurenci 117 dalších firem z deseti evropských zemí.
Jednou z největších předností této fiktivní firmy byla na veletrhu originalita nápadu. „Byli jsme tam prakticky jediní, kteří se podobným záměrem zabývali. Botel by měl sloužit především turistům jako zajímavá alternativa ubytování,“ dodává Hauková s tím, že celá skupina projekt dlouhodobě buduje v předmětu Fiktivní firma.

„Na začátku druháku se naše třída rozdělila na dvě poloviny s tím, že jedna řeší obchodní činnosti a druhá cestovní ruch. Máme na to dvě vyučovací hodiny týdně, což nám úplně nestačí. Naštěstí jsme před veletrhem měli různé úlevy z výuky, abychom mohli na botelu pracovat,“ vysvětluje Hauková. Žáci se na veletrh museli připravit úplně sami, to se týkalo například i výroby informačního stánku.

Nejvíce práce však měli se samotným zakládáním fiktivní firmy, které se v jejich případě od vytvoření té skutečné nijak neliší. „Nejprve jsme požádali o založení firmy přes Centrum fiktivních firem, což je portál starající se o podobné projekty. Přes něj jsme si udělali živnostenský list a pronajali jsme si fiktivní botel, který nám podle
dokumentů kotví v Lannově loděnici,“ popisuje postup Hauková.
Při zařizování potřebných věcí narazili také na klasické byrokratické problémy a běžně se stávalo, že některé dokumenty vyřizovali i čtyřikrát. „Papírování v tomto případě funguje úplně stejně jako v reálném světě. Když za mnou žáci přišli, že už si s tím nevědí rady, pomohla jsem jim, ale jinak jsem všechno nechávala jen na
nich,“ podotýká jejich vyučující v předmětu Fiktivní firma Olga Tupá.
Podle ní mají mladí podnikatelé největší přednost v zarputilosti a kreativitě. „Bez zapálení se dá jen těžko něco dělat. Samozřejmě jsme si prošli i ponorkovou nemocí a někdy jsme měli velmi ostré výměny názorů, ale to k tomu prostě patří,“ říká s úsměvem Tupá, jejíž žáci navíc zabodovali i v dalších kategoriích, a potvrdili tak kvalitní výsledky z minulých let.

Třeťáci z budějovické školy získali díky vítězství příspěvek na účast na prestižním veletrhu ve Vídni, kde se příští rok na jaře utkají s dalšími evropskými firmami. „Bude to ale o dost těžší než teď. Očekáváme, že konkurence bude větší, protože by tam mělo přijet mnohem více firem ze zahraničí,“ myslí si Hauková.

Zdroj 20. 05. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 14    Jižní Čechy    Michal Bělský

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.