Děčínský učitel Martin Lána se snaží prosadit moderní výuku informatiky. Říká, že stejně jako dřív lidé museli umět psát, dnes je nezbytností rozumět i ovládat digitální technologie. To zahrnuje třeba práci s daty nebo informačními systémy. Informatika a technologie dnes zasahují prakticky do všech předmětů. Třeba v zeměpise jsou to digitální mapy a GIS systémy, v matematice používají tabulkové kalkulátory nebo 3D simulátory, v biologii jsou digitální mikroskopy. Technologie tak nabízí mnohem širší spektrum poznání a jsou prakticky všude,“ říká učitel Martin Lána.

* Jak dnes vypadá výuka informatiky na základních školách?

Záleží na tom, co je to za základní školu. Většina základních škol v ČR má v současnosti hodinovou dotaci pouze 1 hodinu týdně na prvním stupni a 1 hodinu na druhém stupni. Tyto školy mají tedy hodinu informatiky například v páté a pak až deváté třídě, mezitím nic. RVP pro informatiku platí bez jakékoliv změny již 15 let. Za tu dobu se ale svět a především technologie velmi výrazně posunuli. Většina povolání se dnes již takřka neobejde bez některé formy digitální práce. Už jen to, že se většina dokumentů dnes píše na počítači, komunikuje se digitálně, zpracovávají se data, využívají různé informační systémy. Jsou školy, které si řekly: My si toho vývoje všímáme a je potřeba hodiny informatiky přidat a pozměnit jejich obsah. Čekali jsme, že v této věci něco udělá stát, ten na tom sice aktuálně pracuje a vypadá to, že ke změně skutečně dojde. Trvá to ale dlouho, aby to vstoupilo v život. Proto si myslím, že by učitelé neměli na nic čekat a dát informatice více prostoru a využívat účelně digitální technologie i v dalších předmětech.

* Co se děti v hodinách informatiky naučí?

Dnes velmi často jsou to uživatelské věci, jako naučit se obsluhovat třeba textový editor či vytvořit prezentaci. Ale toto už spadá i do ostatních předmětů. Informatika a technologie dnes zasahují prakticky do všech předmětů. Třeba v zeměpise jsou to digitální mapy a GIS systémy, v matematice používají tabulkové kalkulátory nebo 3D simulátory, v biologii jsou digitální mikroskopy. Technologie tak nabízí mnohem širší spektrum poznání a jsou prakticky všude. Díky tomu se o ně rozšířila výuka ostatních předmětů, každý obor totiž ovlivňují a často i mění. Každý učitel by se dnes měl proto podílet na rozšiřování digitální gramotnosti.

* Co konkrétně děti učí informatika?

Učí děti například pracovat s daty. Co to data jsou, jak se získají, jak se šíří nebo ukládají. Jak se dají s využitím digitálních technologií a informatických principů a myšlení využít. Poznají také princip a smysl fungování digitální společnosti. Když třeba používám sociální sítě, tak vytváříme data. Proč jsou sociální sítě zdarma? Vždyť za nimi stojí firmy, které podnikají pro zisk. Vydělávají na datech. A proč jsou pro ně data tak důležitá a co s nimi dělají? To by mne jako uživatele mělo zajímat a k tomu děti informatika vede. Učí je dívat se dovnitř, zkoumat a objevovat cesty, jak technologie mohou i ony vytvářet a zodpovědně využívat pro řešení různě složitých problémů.

* Změnila se výuka informatiky v posledních letech?

Hodně se proměnila, ale spíše v okolním světě než nás. Spousta lidí se bojí, když se řekne programování. Přitom nejde o samotné programování, kdy vytvoříme nějakou aplikaci, ale o způsob uvažování. Když vezmeme slovní úlohy z matematiky, tak ji musíme pro úspěšné vyřešení matematizovat. Informatika dělá něco podobného. Dívá se na problém, ten se snaží rozdělit na menší části, a ty pak řešit postupně v jednotlivých krocích. Řešení nikdy není v úvodu hned dané a pokaždé je potřeba nějaké vymyslet a odladit (odstranit z něj chyby). Dokonce mohu vymyslet více řešení vedoucích ke stejnému cíli. Pak hledám to, které je z nějakého důvodu např. nejoptimálnější. Je nejrychlejší, je nejlevnější. To je velmi užitečná věc do života, protože to člověka učí věci přesně popsat, přemýšlet, brát chybu jako výzvu pro další práci a řešit obdobně i ostatní problémy. Dokonce je pak možné nechat ty problémy řešit právě stroje (jiné lidi) a tak si pro příště ušetřit práci. Dnes nás obklopuje spousta různých systémů, přírodních, ale i stále častěji umělých a kombinovaných. To mohou být např. nejrůznější programy nebo systémově řízené procesy. Kdysi se říkalo, že auto nebude nikdy jezdit samo, že je to hrozně složité a komplexní. A jezdí. Kdo dnes učí systémově myslet? Tomu by se také měla věnovat informatika.

* A učí se tak? Nebo jsme pořád u formátování textu ve Wordu a barvení pozadí textu?

Troufám si říct, že jsou školy, které si ten vývoj uvědomily a učí podle toho. Znám spoustu skvělých učitelů, kteří se o to již snaží. Obávám se ale, že pokud bychom to vzali v globálu, tak to bohužel na školách je pořád stejné, jako před lety.

* To ale děti přeci nemůže bavit.

Já si myslím, že moc ne. Na tomto oboru je krásné právě to, že se na rozdíl od ostatních předmětů velmi dynamicky rozvíjí. Pokud těm rychlým změnám mám rozumět, musím mít vhled do digitálního prostoru a umět ho vytvářet a ovlivňovat. Každý do něj musí mít na nějaké úrovni vhled.

* Proč je pro nás důležité, aby se informatika učila moderním způsobem?

Protože technologie už pomáhají v oborech, kde by to mnoho lidí nečekalo. Třeba v zemědělství. V počátcích to byl traktor, který nahradil těžkou práci lidí. Dnes je to samozřejmě dál. Nyní se mají sklízet jahody a zemědělec nemá lidi na sklizeň. Skončí nebo bude hledat jinou alternativu? Řekne ok, může to sklízet stroj? Nebo
musím změnit styl zemědělství a budu to pěstovat ve skleníku? Nebo může mít sad, nad kterým vypustí drony. Ty třeba zmapují úrodu nebo mohou monitorovat závlahu a zdravotní stav stromů. Relativně rychle a efektivně získá data, se kterými může následně pracovat. To je myšlení a chování informatika.

* Kde ještě je možné podobné postupy využít?

Například v lékařství. Pokud bude vycházet lékař jen ze svých pacientů, může mít vzorek několik stovek nebo tisíců pacientů. Pokud ale bude vycházet z databáze všech pacientů v České republice, nebo dokonce v Evropě, bude mít mnohem relevantnější data a bude schopen neobvyklou situaci, se kterou by se třeba setkal jen výjimečně, mnohem efektivněji řešit. Lidi takto uvažující nebudeme potřebovat v budoucnu, my je potřebujeme už nyní. A pokud to nezvládneme, přijdou na naše místa jiní. Pokud chceme ve světě i nadále uspět, musíme být připraveni se průběžně a neustále měnit. To je i jedním z úkolů dnešních škol.

* Zvládají děti takový způsob výuky?

Výhodou je, že škola dnes není jediným místem, kde se to děti učí. Máme internet. To je jako dříve mít knihy, ze kterých se lidé učili. Dnes se díky internetu mohou učit od nejlepších lidí, využívat jejich postupy. Ale aby to dokázaly, je potřeba je podporovat a vést, ukazovat jim to i v jiných předmětech. Přizvat digitální technologie do výuky a vzdělávání. Informatika se pak bude soustředit právě na to, co je jejím skutečným obsahem. Děti jsou zvídavé a z osobních zkušeností ve škole i mimo ni vidíme, že to zvládají.

* Pomáhá informatika dětem propojovat informace z jednotlivých předmětů a následně dávat dohromady společné výstupy?

Myslím si, že pokud jsou učitelé všímaví, tak k tomu dnes děti vedou a ty to pak zvládají. Pokud ale vynechají digitální prostor, často se již s dětmi nemusí potkávat. Když si vezmeme např. dějepis, ve kterém se dozvídáme, že lidé řešili v minulosti situace nějakými postupy. Když si takových situací vezmu hodně, tak mohu díky technologiím vidět a nalézt určité vzory, tedy postupy, které se osvědčily, nebo taky ne. Pak se mohu díky dalším datům podívat, co se tam dělo. To se může hodit v digitální simulaci současného stavu a mohu na základě zkušeností odhadnout, jak se to může dále patrně vyvíjet.

* Vaše škola je hodně informatice nakloněná. Na chodbách jsou vidět učitelé chodící do hodin s notebookem v ruce, ve třídách máte interaktivní tabule. Je to tak, že na technologie kladete velký důraz?

Už kdysi jsme si řekli, že jsou důležité. Proto jsme jim dali prostor a vedeme děti k tomu, aby jim rozuměly a dokázaly je účelně využívat. Aby sledovaly, kam míří svět. Chceme také do toho co nejvíce zapojit kolegy z jiných oborů, aby co nejvíce využívali „digitálno“ a měli pro to podmínky. Ukazovat jim, že dostupné nástroje mohou pro ně být také užitečné. Samozřejmě to chce učitele, kteří se chtějí učit. To je základ. Pokud učitel chce dobře učit, tak by se měl sám neustále vzdělávat. Jinak nemůže učit děti, aby se učily.

* Je těžké o potřebě inovací ve výuce informatiky přesvědčit stát, nebo stále jede ve starých kolejích formátování textu?

Myslím, že stát už nejede ve formátování textu. Deklaruje, že revize informatiky je nutná a měla by se stát plnohodnotným předmětem. Např. právě probíhá velký projekt PRIM (imyleni.cz), který jako jednu ze svých aktivit např. pilotuje na školách učebnice vycházející již z nového pojetí výuky informatiky. Stát si uvědomuje, že pokud to budeme zanedbávat, nemáme před sebou zářnou budoucnost. Z mého pohledu je to pomalé a mělo se to stát dávno. Rozumím tomu, že se ten terén musí připravit. Můžeme ale děti naučit sledovat vývoj a přizpůsobovat se. Dřív byli lidé vychováváni na jedno, dvě zaměstnání za celý život. Dnes se počítá s tím, že vystřídají třeba deset povolání. A v každém se budou muset učit něco nového, aby to zvládli. Učí se také trpělivosti a hledání řešení. Protože když děláte program, tak jej neuděláte na první dobrou, ale musí se důkladně odladit (zbavit chyb). .

Martin LÁNA • Martin Lána (45) – učitel, zástupce ředitelky na ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně. Výrazně se angažuje v modernizaci a popularizaci výuky informatiky. • Je členem Jednoty školských informatiků, spolupracuje s Českou školní inspekcí, je členem ICT panelu Národního ústavu vzdělávání, kde pracuje na inovaci výuky informatiky. • Působí také v severočeské komunitě Informatikáři informatikářům.

Zdroj: 12. 06. 2019   Týdeník   Děčínsko   Strana 6   Rozhovor týdne   Alexandr Vanžura

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Dynamický rozvoj moderních technologií staví před budoucí produktivní členy společnosti výzvy, které jsou odlišné od 20. století. Neumíme sice definovat, jaké pracovní pozice budou v budoucnosti potřeba, umíme však definovat, co musí umět budoucí zaměstnanci, živnostníci a podnikatelé, aby se ve společnosti uplatnili. Cílem vzdělávání vždy musí být žák a student. Je třeba rozvíjet komplexně jeho osobnost, a to rovnoměrně v těchto oblastech: znalosti (vím), dovednosti (umím znalosti použít), postoje (chci se vzdělávat, pracovat, podnikat) a schopnosti (když vím, umím a chci, abych dokázal realizovat konkrétní projekty a záměry). Proto je klíčové v žácích a studentech podporovat jejich vnitřní motivaci.

Obsah vzdělávání musí být odvozen od této teze, a to včetně ověřování znalostí, dovedností, postojů a schopností. Tomu se musí uzpůsobit přijímací zkoušky na střední školy, maturitní zkoušky i přijímací zkoušky na vysoké školy. S tím souvisí i nutná redukce obsahu a celková revize rámcových vzdělávacích programů na středních a základních školách, ale i výukových programů na školách vysokých. Při přechodech na vyšší stupeň vzdělávání musí být dán větší akcent na prověřování studijních schopností daného jedince, na dlouhodobou práci s ním za pomoci kariérových poradců, a s tím je nutné intenzivně začít již na základních
školách. Je nutné respektovat vyšší míru propojování formálního a neformálního vzdělávání, systematicky podporovat žáky a studenty s nižší mírou schopností, ale též žáky a studenty s vyšší mírou nadání. Systémovými opatřeními umožnit rozvíjení talentu všech žáků a studentů bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické zázemí.

Je nutné jasně formulovat míru základních potřebných gramotností, kterých každý žák či student musí dosáhnout při přechodu do dalšího stupně vzdělávání. K těmto základním gramotnostem získá žák a student další znalosti a dovednosti, vyplývající z míry jeho nadání, zájmu, profilace jím navštěvované vzdělávací instituce, ale též díky neformálnímu vzdělávání a samostudiu. Bezpodmínečná potřeba celoživotního vzdělávání zvýrazňuje nutnost umět se učit, což je rozdílný pojem od našprtání se na písemku či zkoušení, na konkrétní znalostní test. Je třeba tuto schopnost rozvíjet a podporovat. Dříve bylo klíčové umět najít potřebné informace, nyní roste důležitost se ve velkém množství informací orientovat. S tím souvisí pojmy jako kritické myšlení, digitální a mediální gramotnost, ale i vytváření společenských postojů, které zvýrazní schopnost žáka a studenta odolávat svodům konspiračních teorií, jednoduchých řešení a různých společensky nebezpečných ideologií.

Radko Sáblík, ředitel střední průmyslové školy

Zdroj:10. 05. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 13    Názory

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Článek popisuje zkušenosti s projektem Malá digitální univerzita (MDU), který byl realizovaný v mateřské škole s cílem rozvíjet digitální gramotnost dětí.

Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Naše mateřská škola je výrazně zaměřena na environmentální výchovu. Pozornost zaměřujeme na ochranu přírody s akcentem na šetrné zacházení s přírodními zdroji. Pomocí pestré škály aktivit, které v mateřské škole realizujeme, zprostředkováváme dětem různé zážitky a prožitky vedoucí k radosti, spokojenosti a touze po poznání. Součástí vzdělávání je úzká spolupráce s rodiči, mateřskými školami, Základní praktickou školou v Říčanech, Muzeem Říčany, MAP, městskou knihovnou a celostátní sítí Mrkvička. Letos jsme obhájili titul Klubu ekologické výchovy – Škola udržitelného rozvoje (ŠUR) Středočeského kraje 1. stupně pro období 2018–2020. Pokračujeme v účasti na projektu Oborový mentoring v polytechnickém a přírodovědném vzdělávání, který pořádá Muzeum Říčany. A právě přes oblast polytechnického vzdělávání jsme se ve svých aktivitách dostali také k programům Malé technické univerzity (MTU) a Malé digitální univerzity (MDU) a stali jsme se jednou z pilotních škol pro ověřování programu MDU, která navazuje na úspěšnost partnerského projektu MTU, zaměřeného na polytechnické vzdělávání u dětí předškolního věku.

Malá digitální univerzita se pro nás stala vítaným zpestřením a ukázala nám, že digitální gramotnost lze u dětí rozvíjet i bez přímého použití tabletů nebo počítačů, což jsme uvítali. Koncept MDU spočívá v tom, že se děti formou prožitků, zábavně členěných her a úkolů dozvídají spoustu technologických informací a přes manipulativní činnosti vstřebávají nové poznatky. Všechny nové informace nasávají díky prožitku a hře tak, že se pro ně i abstraktní téma stává srozumitelným. Takovým příkladem byla například lekce o „Počítačové síti“. Lektorka MDU měla na zemi položenou čtvercovou síť, ve které se děti postupně učily základy programování podle jednoduchých povelů, kdy chodily po čtvercové síti podle pokynů a následně se naučily úkolovat i dřevěného robota Cubetta. Kromě digitální gramotnosti rozvíjí děti další kompetence a dovednosti, spolupracují ve skupinách, řeší kreativní i logické úkoly, rozvíjí představivost a tvůrčí myšlení.

Technologie jsou nedílnou součástí našeho světa, děti se s digitální technikou setkávají denně v běžném životě i v domácím prostředí jako pozorovatelé a také jako uživatelé. Ale díky programům MDU mají možnost hlouběji porozumět tomuto světu a rozvíjet tak svoji gramotnost. Například lekce „Datový expert“ je o pochopení přenosu dat a děti zde mohou porozumět tomu, jak se stane, že fotografie, kterou táta vyfotil svým mobilem, doputuje do mobilu babičky. Děti i my dospělí se těšíme na další lekce, které nám odhalí nová tajemství digitálního světa.

Jarmila Šebková
ředitelka MŠ U Slunečních hodin
členka pracovní skupiny MAP v OPR Říčany pro matematickou gramotnost

Jiřina Šancová
učitelka MŠ U Slunečních hodin

Zkušenost s MDU hodnotím jako učitelka pozitivně. Děti činnosti baví, dozvídají se při nich zajímavé informace ze světa IT, při činnostech dokážou spolupracovat, nebojí se ptát a dávají najevo svůj další zájem. Ptají se nás, zda zase přijde Kubík na návštěvu, takto familiérně pojmenovaly robota Cubetto, na kterém se učily základy programování pomocí jednoduchých příkazů. S každou další lekcí je na dětech vidět obrovský posun, když už vědí, co je čeká, protože si pamatují informace z předchozích programů. Dávají najevo touhu po poznání. Atraktivní pro ně byla také práce s robotem, který pod jejich rukama ožívá. Jsem překvapena, jak snadno si děti díky názornému a prožitkovému způsobu jednotlivých činností zapamatovaly technické pojmy. Děti jsou v činnostech s lektorkou v aktivní interakci, zaplavují ji různými otázkami a mnohdy s ní vstupují i do diskuze.

Máme už i kladnou zpětnou vazbu od rodičů. Děti si domů odnášejí osvědčení o absolvovaném programu, které pomáhá rodičům objasnit, co jejich dítě ve školce dělalo, a mají tak možnost si o zážitcích dítěte popovídat i doma. Nedávno za námi přišel jeden tatínek, který byl nadšený z toho, jak si dokázal podrobně popovídat se svou pětiletou dcerou o své IT profesi. Autoři programu a lektorky si zaslouží velké ocenění za to, jak dokážou dětem zprostředkovat hravým a prožitkovým způsobem poměrně obtížné téma digitálního světa a nepotřebují k tomu ani tablet nebo PC apod.

Zdroj: clanky.rvp.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Digitální éra je tu. Moderní technologie pronikají do soukromého života, byznysu, mění způsob naší práce. Bez základních znalostí a schopností pracovat s internetem, využívat aplikace a programy, to budete mít při hledání práce dost těžké. Upozorňuje na to Ladislav Kučera z Hays Czech Republic.

Celý příspěvek